nejsou stejné, ten v GESu je 4 místnej, v GME jen 3,5 místnej

Já jsem se překlikl...
A tento LCD 3,5-13 LOBAT
LCD displej 3 1/2, ÷, LO BAT, znak 12.7mm, 50.8x30.5mm, pin L=6.3 (ges)?

Help please

Rozměrově i funkčně budou stejné, můžou být ale každý od jiného výrobce.

jj, jezevec má pravdu.

jezevec: posílal jsem Ti mail, ale nemáš transparentní jméno, tak jsem to poslal na Danass@seznam.cz.

Dík hoši!To se mi oddechlo.....v GES je asi o 40Kč levnější

Jestli se nepletu tak takhle fungovaly první televize.

Na tom točícim se kotouči budou nejspíš do spirály dirky, který vytvářej posouvající se štěrbinu, kterou prosvicuje světlo. Ale pokud chápu správně z těch obrázků princip, jak to funguje, tak by to pracovalo jenom na malejch frekvencích omezenejch max. rychlostí rotace toho kotouče, ale těžko říct, třeba je v tom ještě nějakej fígl...

Já o tom teda nic nevim, ale z toho co tu Martin napsal se mi zdá že to fungovat nemůže jelikož oko má jistou zrakovou setrvačnost. Prostě zdá mi se že je to takovej nedobře vymyšlenej "demultiplexer".

ale kdepak, je tam použité magické oko, nejspíš by to šlo i s jednou půlkou stínítka EM84. Ale ta velikost zobrazení...a rychlost... jako demonstrační pomůcku do školního kabinetu fyziky bych to asi bral, jinak oblast praktického použití je dost omezená.

Pred magickym okem rotuje kotouc s radialnimi sterbinami ktery musi byt zasynchronizovan se zobrazovanym signalem. Y vychyleni obstarava magicke oko(rozmer v Y bude odpovidat vysce vychyleni oka), X rozmitnuti obstarava kotouc -ale zase sirka bude stejna jako sirka stopy na oku. Velikost zobrazeni tedy nic moc. Zajimava hricka s velice omezenym praktickym pouzitim, navic nazev je zavadejici, oko lze povazovat za jednoduchou obrazovku(nema jen X vychylovyni)

Honza: Právě na setrvačnosti oka je to založený. Je to podobnej princip jako multiplexní řízení LED displeje.

MNA SKOR ZAUJALO TOTO SCHEMA, BOHUZIAL NEMCINA NIEJE MOJA SILNA STRANKA NEVIETE CI BY TO FUNGOVALO PO ZAPOJENI PODLA SCHEMY
http://www.b-kainka.de/bastel93.htm

ALEBO CI NEPOZNATE NEKE SCHEMA AKO UROBIT OSCILOSKOP Z OBYčAJNEJ OBRAZOVKY

Něž to budeš dělat, potřebuješ o tom taky něco vědět. Výborná je knížka "Osciloskopy a jejich použití" od pana Havlíka. Je tam i konkrétní schéma analogového osciloskopu, na kterém se vysvětluje princip konkrétní funkce a její řešení.
http://www.stech.cz/kategorie.asp?idk=165

Jinak v A-Rádiích jich vyšlo stračně moc, třeba tu je jedno řešení:
http://www.belza.cz/measure/skop-p.htm

Tak ten německý návod je vlastně to nejjednodušší zapojení osciloskopu s doutnavkovou časovou základnou, které je vůbec schopné fungovat. Je na něm hodně co vylepšovat, tvrdí v závěru autor - takhle slouží spíše k ověření, jestli je obrazovka vůbec schopná něco zobrazit.

to by sa do toho nemeckeho navodu dala pouzit aj odbazovka vykuchana z nekej telky??????

ee, obrazovka v telce má magnetické vychylování, kdežto tahle obrazovka má elektrostatické vychylování. Elektron se chová jinak v magnetickém a jinak elektrickém poli.

Inak velmi dobrá kniha o osciloskopoch pre začinajucich je "Poznávame elektroniku VII - Osciloskopy" autor V.Malina ,nakladatelstvo KOPP

Osciloskop z televizoru je popsane v KTE 7 a 8/2004. Je to velmi dobre popsany i se schematy a vzorecky

to geograf: mohol by si to pleas naskenovat a poslat mi to
fakt by sa mi to zislo

Ten osciloskop z televizoru - to sa pripaja normalne do anteny a tak sa mera??? Ak hej, tak by si mi to mohol posat, ja som skusal robit cez zvukovku a nejak som to nedoriesil.

S tim osciloskopem z televize se toho moc nezmeri, ma totiz pevnou casovou zakladnu 50Hz.
Osciloskop. obrazovky mam, kdyby chtel nekdo bastlit, ceny lidove 100-1000 Kc, treba pravouhla 10x14cm s rastrem na stinitku 500,-

Kdo jeste mel zajem o schema osciloskopu z TV tak sem to umistil sem
http://www.antinet.wz.cz/soubory/TV_scope.rar

no teda nevim co se na tom dá měřit ...

nic ale môzes sa pozerat
a su try typi ludi
1.)
2:)
3:)
ale inak asi jedine viuzitje je v to, ze môzes sledovat ci tam nemas nejake rusenie a tak ale merat???? akurat tak ak si ociachujes obrazovku

proč bez rezistoru?

Jak bez rezistoru?

tak si kúp blikacie ledky...

a nebo si kup za 50 korun blikač na kolo se třema ledkama... akorát asi nebudou paralelně (

Na to přece stačí obyčejná prodlužovačka jack-jack. A uchyť si ji někde vpředu, aby byla po ruce. Pak už počítadlo nemusíš odtahovat.

nebo si kup rozdvojku na dva JACKy, ja to tak mam a su spokojene

no většina reproduktorů má dnes výstup na sluchátka, podivej se jestli tam ten výstup taky neni. Pak můžeš hlasitost pohodlně regulovat na bednách, ne ve Windows.

http://www.ezk.cz/images/red_01.jpg řeší tvůj i můj problém

Tyhle rozdvojky mam dvě , ale to potom sou zapnutý repráky i sluchátka a to zrovna nepotřebuju, ale jinak díky za zájem . Myslel sem tím audio switch , tak se tomu odborně řiká .čau

Tak ty repráky prostě vypni! nebo si dej na síťový kabel k reprákům průběžný vypínač kterým je vypneš!
jinak není problém si udělat nějaké elektronické přepínání signálu mezi reprama a sluchátkama (relé řeší vše ) ale to naprosto zbytečná komplikace

Špatně položená resp. zodpověditelná otázka.
S polohou běžce se tento kmitočet totiž mění.

Sice nevím o jaké zapojení jde, ale proč by se v korekčním předzesilovači měl měnit kmitočet? Co vím, tak se obvykle mění pouze zesílení na předem daných kmitočtech. No ať je tomu jak chce, počítá se to přes Laplaceovu transformaci a obvykle to není zas taková prdel...

Nejjednodušší to bude vysvětlit u potenciometru korekcí výšek: změnou polohy běžce přece měníš odpory v sérii s kapacitami - vzniknou dva kritické kmitočty: jeden má RC článek v sérii s cestou signálu, druhý má RC článek ve zpětné vazbě. A je nakonec jedno, zda jde o korektor Baxandallův nebo Williamsonův.
A, aby to nebylo zase tak jednoduché, poměr odporů přímé a zpětnovazební větve (daný polohou běžce) určuje maximální zdvih na kmitočtech vysoko nad vyšším z mezních kmitočtů

Promenne hodnoty odporu potenciometru se zapocitavaji do casovych konstatnt ostatnich RC obvodu.
Ale co s tim ma spolecneho Laplaceova transformace, a ze bych ji pouzil na reseni frekvencni zavislosti jednoduchych RC clenu ???

Prepacte, zle som polozil otazku. Viem, ze potenciometrom menim (pridavam alebo uberam) basy alebo vysky, ale mal som na mysli to, ako je mozne zo schemy zapojenia vypocitat, na akej frekvencii sa basy a vysky menia (napr. 40 Hz a 16000 Hz).
Dakujem.

Pocitam, ze je to typicky Baxandalluv ZV korektor, nevim co chcete poradit, frekvencni charakteristika se vypocita tak, ze se vypocita :o))
Frekvence, pri kterych se charakteristika lame, jsou celkem zretene, treba paraleni kond k potenciometru basy urcuje (spolu s hodnotou potenciometru) dolni zlomovou frekvenci pro basy, pomer odporu potenciometru a seriovych odporu dela pomer regulace, seriovy odpor a stejny kond urcuje horni frekvenci zlomu, od ktere budou basy regulovat.
Nejjednodusii je si to namodelovat v PSpace, jelikoz se ty soucastky castecne navzajem ovlivnuji, trochu to doladit :o)

Pomocí Laplaceovy transformace spočítáš frekvenční závislost jakéhokoliv obvodu. Neříkám, že to jinak nejde, můžeš rovnou počítat s jw místo p anebo pokud už znáš, jaké časové konstanty má dané uspořádání jednotlivých RC členů, nemusíš počítat vůbec. Nevím, jaké zapojení řeší, přes Laplaceovku to ale jde vždy, mimo to si můžeš spočítat stabilitu....

Jiste, vsechno se da spocitat soustavou diferencialnich rovnic a jejich resenim pomoci transformace pres konvergentni nevlastni integral zavisly na parametru :o) ale proc by to proboha delal ? vzdyt je to v podstate jen RC clanek, staci jenom z toho zapojeni "vydolavat" prislusne hodnoty odporu, ktere urcuji frekvence, odkud kam a jak se uplatni.
http://members.chello.cz/danhard/Baxandall.pdf
http://members.chello.cz/danhard/Baxandall1.pdf
http://members.chello.cz/danhard/Baxandall2.pdf

Je to presne ako pisal danhard- Baxandalluv ZV korektor, ale v sekcii pre basy je navyse paralelne ku kondenzatoru C3 pripojeny odpor a kondenzator v serii.
Nechcem vas otravovat, ale stale neviem ako tu frekvenciu vypocitat. Zaujimalo by ma, ci je na to nejaky vzorec ako ked sa napriklad pocita Boucherotov clen (1/2*pi*R*C), lebo inak to asi vypocitat nedokazem. Chcel by som to vediet preto, ze som si postavil zosilnovac a neviem na akych frekvenciach je nastavena regulacia basov a vysok a potreboval by som posunut vyssie hlavne frekvenciu na ktorej sa pridavaju basy.

danhard, dakujem za poskytnute schemy aj za rady

Udělej to opačně: zvol si frekvenci, zvol si polohu potenciometru a pak už to nebude zdaleka tak složité, jak se to jeví.
Ale pokud se ti zdá, že jsou korekce v hloubkách málo účinné, napřed zjisti, jestli za to nemůže omezený kmitočtový rozsah připojeného zesilovače nebo reprosoustav... ono v hloubkách se "podle ucha" někdy těžko pozná, jestli korekce ubírají o stejné decibely, jako zdůrazňují.

>>Mato: jinak zmenšením kapacity C3 se ti zvýší oba mezní kmitočty. Jak ten, od kterého korekce začínají účinkovat, tak ten, od kterého se charakteristika zase narovnává.

No, namaloval jsem to, aby tam byly kondenzatory jenom 2, jeden je pro basy, druhy pro vysky. Zmenou hodnot se frekvencni vlastnosti jenom posouvaji po frekvencni ose.
Zabralo to asi 5 minut v PSpace.

Pro napajeci napeti +/-25V ty tranzistory klidne muzes vymenit za BD911. Ale jinak +/- 40V by to stezi vydrzelo, protoze BC549 je na 30V a BC327 je na 45V coz je taky nic moc. Pri +/- 40V by to melo cca vykon 100W/4R. To uz bys musel pouzit ty BD911 dve v kazde vetvi, ale zas by asi vznik problem, ze ten budic by do nich nemusel dodat potrebny proud. A pak je tu jeste jeden problem, ze ten zesilovac nema teplotni stabilizaci, takze pokud by se nejak vic zahraly koncove tranzistory, tak by vzrostl klidovy proud a casem by to nemusely vydrzet, nebo urcite by jim to neprospivalo. Takze asi tak....

namísto 2N3055 můžeš zapojit např KD503 nebo KD 606

Kd503 je lenoch... použij tu KD607 existuje i komlementární Sinclair ale rozhodně nestavěj nesymatrickou verzi co taky koluje po netu...jinak všechny tranzistory musí mít závěr s rezervou vyšší než napájecí napětí a Q6,7 jsou dost poddimenzované...měly by tam být BD139/140 a je potřeba je tepelně spojit s chladičem Q4 má být taky na chladiči takže tam dej taky to BDčko pak doporučuju ůpravou hodnoty R8 zavést klidový proud..ale je to dost citlivé...takže tam použij víceotáčkový trimr řekněme těch 200R a ještě C3 přemosti svitkem 100n na to jak je ten zes jednoduchej tak hraje slušně....toto zapojení(komlementární verze) je použito i v tuneru Tesla 820A a je doplněné o proudovou pojistku...jestli někdo chce tak mám doma dva tyto konce vyrabované z toho tuneru i s tím chladičem...jsou funkční ale maj pomrvený desky(opravovaný drátem) a sou na nich vyměněný elektrolity a svitky

jo a +-40V ani nesmýšlej....třeba takový Sinclair ti otom poví určitě víc než já

Q1,2,4,5=BC639, Q3=BC640, Q6,7=BD139/140, Q8,9= do 2x30V i KD607, do 2x40V KD503 nebo MJ15003 při zátěži 4R. BD911 do nap. napětí max.2x25V při stejné zátěži. Tranzistor Q4 je dobré připevnit na chladič konc. tranzistorů, budiče musí mít chladiče také. Jemnou změnou R6 lze dosáhnout minimálního ss ofsetu výstupu /nikdy nebude nulový a bude se mírně hýbat/, změnami R10 v bezpečném rozsahu 820R-2k2 lze dosáhnout změny zisku.
KD503 není o nic pomalejší než KD607 nebo při větších proudech i BD911. KD503 má výhodu vyššího h21e při větších Ic a tím i menšího zatížení invertoru. Toto zapojení je kvazikomplementární a skutečně má horší vlastnosti, než jeho komplementární verze.

A klidový proud lze regulovat zatraceně opatrnou změnou odporu R4 v rozsahu 82-100R.

A máš někde schéma na komplementární verzi?
Použil bych potom možná 2N3055 a KD616. Tu KD mám, 2N... bych dokoupil.

2N3055 je blbost kupovat, je to stará pomalá kráva. To už je lepší k té KD616 dokoupit KD606. Schémata komplementárů najdeš na http://www.sweb.cz/servisdok .Je tam jednoduchá kompl. verze bez jištění a pak kompl. verze s jištěním, tak, jak se používala v receiveru Tesla 820A. Z plastových tranzistorů běžně dostupných bych snad doporučil /v jednom páru/ jedině BD249C/250C pro napájení cca 2x35V naprázdno, zátěž 4 ohm a výkon kolem 75W. Nečumte na těch dovolených pětadvacet ampér kolektorem, ty platí zastudena a do Uce 4V...))

Sinclaire, tak KMD7666 by mě docela zajímala, nemáš k ní i popis dodávaný od EZK?

Co ty tam nenajdeš)))

Mám a prodám Ti i jednu desku, kdybys to chtěl mermomocně oprásknout))Dostal jsem ji darem, zn. nevhodný dar))

ne ne, oprásknout jí rozhodně nechci, jen mě tak trochu zaujalo to řešení. Proto jsem se ptal jestli nemáš i ten popis, v tom schématu jsou značky který moc nechápu a zajímaly by mě bližší vlastnosti těch obvodů.

a co říkáš ty, z odborného hlediska na tu KMD7666?

Ja teda neznam tu KMD7666, nikdy sem nevidel schema, ale co tam je spatny?

Vasi: schéma je zde: http://www.sweb.cz/servisdok/kmd7666.jpg

co je na ní špatnýho? To se na první pohled nedá říct, je to dost komplikovaný zařízení. Proto bych rád znal názor Sinclaira

Sinclair-Zveřejněno před Dudkem nebo až po něm?Jinak to schéma vypadá dobře a nic nesrozumitelného tam nevidím.

moje nesrozumitelnost: jakou funkci tam plní T5,T6/T11,T12? K čemu je tam D5, D6? Jak si mám představit kapacitu C6? Jaké je napětí +UL?

Zveřejněno po Dudkovi))Předek je zběhlým lidem dobře známý, konec je také klasika a ta omáčka okolo..funguje to, ale 800W/2R bych se bál z toho tahat. I těch 600/4 je na ty Toshiby "po staříkovo"..))Co se Vám na tom nelíbí?

to Honza: Ty tranzistory T5,T6/T11,T12 tam voji zdroj napeti pro diferencni stupen, zlepsi se linearita a potlaci se vliv zvlneni napajeciho zdroje.Diody D5,D6 spolu s T2,T8 tvori zdroje proudu pro diferencni stupen, obvykle se pouzivaji obyc zenerky nebo diody, ale podle me jsou ledky lepsi, maji mensi sum, No a kondenzator C6 je pro omezeni vysoke kimitoctu, treba kdyby se tam dostal nejakej signal z rozhlasove vysilace na dlouhych vlnach a taky zabranuje kmitani na vyssi kmitoctech, 0pF je tam asi pro to, ze si ho tam muzes dat a tak nemusis. Obvykle byva v desitkach az stovek pF, taky podle odporu a mezni frekvence.

Vasi: díky

Ty vole, fakt, ten pred je skoro kopie Dudka, myslim ze DPA440

Ano ,DPA jde poznat na první pohled.A ohledně těch led-tohle už taky někdo říkal ,že Vasi?
Tohle už musí zacvičit i s těmi B@W 800 Matrix.Chtěl bych vidět tu desku na tento zesík.Ale tak na čtyři kusy tohoto zesilovače bych potřeboval.Mněl jsem problém sehnat ty tranzistory na tu úpravu na SSE verzi(Pár kusů už mám).Kdyby někdo věděl kde sehnati,tak ať sem dá vědět.

to Pasul: jak to myslis s tema Led? Jako ze jsi mi vysvetloval princip funkce? Jestli jo, tak je to mozny, ja uz jsi to nepamatuju, ale v pameti my to zustalo

sinclaire, fakt bys mi neposkytnul k té KMD7666 popis od EZK? Prosím tě

Ale jistě, jen počkej.

To jsem zvědav kdy na netu budou dokumentace od věcí z Aldaxu třeba EZK v tom memí špatné psal jsem jim jestli by mě neposlali dokumentaci od jejich ochran a ještě ten den mě je pan krčmář poslal

Není třeba dávat na net. Dokumentace je součást každé stavebnice nebo hotového modulu a je zpracována tak, aby každý kupující mohl stavebnici či modul úspěšně sestavit a nastavit, případně hotový modul zapojit do nějakého většího funkčního celku.

Jaký je rozdíl v kvalitě reprodukce (ne výkonu!!!) mezi zesilovačem Sinclair (v komplementární verzi), nějakým zesilovačem řady DPA a integrovaným zesilovačem (tda2005,tda1514a,tda7250+TIP121/125,...)?

Nějakým zesilovačem z řady DPA myslíš třeba DPA380-tku??

To takhle srovnávat nejde. Já Ti třeba řeknu, že zesilovač s TDA7250+Darlingtony hraje na piču a on se Tobě jako na potvoru bude zvukově líbit...někomu zase stačí do domácího satelitku TDA1514...Jsou to naprosto odlišné konstrukce, každá má své pro a proti, nicméně jakákoli kombinace s TDA7250 nemá PRO žádná.

Už se nějakou dobu patlám měřením a spíše mně zajímá vysvětlení zvukových rozdílů různých konstrukcí a pokusit se to změřit.Od chování v limitaci přes VF bordel,THD,IMD ...

a kvalitou je na tom zesilovač Sinclair asi jak?

Nezapominejte, ze to puvodni zapojeni bylo s pomerne rychlymi tranzistory, tyhle ruzne slepence s "cimkoliv", se stejnymi hodnotami ostatnich soucastek se proste nemuzou chovat stejne, jako puvodni zapojeni.

a pokud uvažuji BD911/BD912?

Zmrda zesilovače od Macury nestavět!!!!!!!!! v dílně chodil JEDEN z deseti a ještě k tomu měl SS složku !!Uss=2V!!
mrkni sem http://www.dexon.cz/diskuze/diskuze.php?tema=&vyhledej=Tranzistory+do+zesilova%E8e&typvyhl=nadpis

http://www.dexon.cz/diskuze/diskuze.php?tema=&vyhledej=Tranzistory+do+zesilova%E8e&typvyhl=nadpis

StandaT-Takhle po někom řvát a on tady ani nepřispívá.To je takzvaně hnůj.Osobně bych to viděl zase ve zkušenostech konstruktéra.Ale napsal jsem mistru Macurovi.Snad se ozve a sám se k tomu vyjádří.

Pasul: mě osobně by též zajímalo co pan Macura napíše, kdyby Ti náhodou odepsal, přepošli mi to prosím na mail. Díky

Pavel Macura to urcite nedaval na svoji stranku jako nejaky stavebni navod, ale jen jako ilustraci pouzite topologie zesilovace.
Ovsem pokud nejste schopni takove skolni zapojeni rozhejbat, a to jeste v 10 kusech, s tim bych se snad ani nechlubil, jakej jsem trotl :o)

Mám stejný názor jako Danhard.

Ale já po nikom neřvu -já jenom konstatuji fakt. I přesto, že Sinclair říkal, že se na to máme vykašlat, tak jsme to zkusili a .............nic.

Takže Mistr Macura odpověděl na ty stránky:
http://www.dexon.cz/diskuze/diskuze.php?tema=&vyhledej=Tranzistory+do+zesilova%E8e&typvyhl=nadpis
Byl jsem ujištěn ,že nemůže všechno sledovat.Což je logické ,že?A mimochodem je jeden z nej konstruktérů a to nejen v ČR!!!Takže asi tak.

No,no, no...

Jo, po této odpovědi chápu vše..

skus zajít do Tipy tam ho možná budou mít....ale na typ kašli....důležitý sou rozměry

No to víš že máme :). Ale jestli v brněnské tipě, to spíš pochybuju. Můžeš si jej ale v brně objednat - co je na skladě zjistíš v eshopu: http://tipasadova.opanet.cz/eshop/index.php?xxmode=catalog&id=220&productfrom=180 . Když v Brně řekneš i skladové číslo, do týdne ti ten řemínek dovezou. (Čistě hypoteticky, ne vždy všechno funguje na 100%). A raději si pospěš, řemínky už jsou většinou v doprodeji.

honza: nemáš k tomu gramci nějakou dokumentaci? taky ho mám, ale schéma atd. mi chybí.

kdo by prodal za rozumnou cenu do 1000Kč gramec od TESLY s jehlou nebo i bez ní?

tak u mě to asi nějak nefunguje. já viděl relativně normálně, určitě ne černobíle

černobíle jsem viděl jenom "bod" třeba při pohledu na monitor z běžné vzdálenosti to bylo kolo o průměru cca 5 cm.. Zkus delší dobu osvitu ale na vlastní nebezpečí

a musiš si svitit přesně do oka, z 10 cm až to boli, a až to nevydržiš tak pustit, ale asi to neni moc zdrave

Chlapci chlapci,nevážíte si zdraví,takhle zkoušet svoje oči.Řeknu vám že jednou jsem viděl chvilku jen na jedno oko (to s tou nábojnicí) od tý doby vim co to je vidět.Tak se na to vykašlete, ještě koukat do svářečky a do soluxu

stačí si přečíst datasheets k tý LED. Varování, že do toho nemáte civět tam určitě je

Zkuste si do oka svitit UV diodou!

Me pri odpajeni soucastek z jedne stare DPS prskla kulicka cinu do ocicka. 2 hodiny sem videl rozmazane a docela to bolelo !!!

Doporučuji jakýkoliv laser. Ten nezklame!

Hanyz, ser nato, já mám panickou hrůzu z těch ukazovátek a optických myší. Vidíš jen jednou, ať nedopadneš jak já a nemusíš nosit brýle, bez nich nepřečtu na pár metrů nápis.......

Ty ukazovátka by měly být všechny ve třídě do 1mW emitovaného výkonu - tedy hodnota, která by zrak trvale poškodit neměla - otázkou je jak to dodržují výrobci(taky kdo normální se do toho dívá). Za bezpečnou intenzitu laserového záření v rovině oka je považována hodnota 0,1 W.m E-2. Poškození zaraku LED je při podstatně vyšším výkonu. Něco jiného jsou lasery svítící na optických spojích - jsou mimo viditelné spektrum (830nm, 1550nm) a výkonů kolem 50mW, do toho když se z blízka podíváš i když nic nevidíš, už nic nevidíš

OK, seru to.. s tim jednim zrakem je to svata pravda... Takže už to nikomu nedoporučuju! Ať nedopadnete jak ten smajlik šesty zleva... no jen se podivejte!!! Soused si střik ve spěchu sekunďák do oka, hodil na tu proklatě malou neviditelnou tubku Nokiu 3110 (pamětníci možná měli, a ještě teď je při pomyšlení na ni bolí ruka !! Operace, ale vidí na obě!

eště bych dodal, že měl "šrám" přes cely ksycht z toho lepidla, jak ho to obhodilo...

radek- zvláště na ZŠ a SŠ jsou kokoti kteří když vidí že ti nedělá dobře když ti svítí tím ukazovátkem přímo do oka, tak ti to just dělají pořád, nakopat je doprdele.....

no tak nejjednodušší bude asi parametrickej stabilizátor... zenerka se sériovym odporem a kdyžtak k tomu můžeš dát ještě jeden tranzistor v SC

pokud chceš regulovatelnej, tak použij LM317T, případně ho posil nějakým tranzistorem. Info k LM317 je v datasheetu nebo prakticky na kterýchkoliv stránkách co mají co společného s elektronikou.

vzdyt pise, ze nechce integrovanej, chce nejakej skolni priklad ...

to je fakt, sorry.

napiš si o něj do EZK já jsem jim psal kvůli schématu na stavebku ochran a bez problémů mi to poslalia to ten modul nemám a nikdy jsem neměl

ti to poslali elektronicky?

jasně....psaný ve ve wordu a normálně mailem

A na co potřebuješ k tomuhle schéma???

Taky by mě zajímalo, nač schéma..))

jen kdybyste viděli co je to za prasečskou práci při pájení, a že se v tom nejde vůbec vyznat. Vy byste to asi opravili i bez schématu, ale já tam nemůžu najít chybu protože se kondenzátor nabíjí, ale relé nesepne. Trnazistorem ani relátkem to není, to jsem měnil.
No uvidíme ...

Vyměň KSN /BSN/10 za tentýž nebo i KSN20 a zvětši kondenzátor 47uF/100V na 100uF/100V. Dyť kromě pár diod, zenerky a čtyř tranzistorů tam nic není...Pozor, KSN je fet, tak ho trafopáječkou na gatu moc nedráždi))

Kvečeru Ti to pošlu, ožírat se mi dnes nechce, asi půjdu vypiplávat tajnou zbraň Aldaxu))Jmenuje se to pracovně SpeakerDeflorator...)))

Tak znasilnovac repreaku jo?

no já bych spíš řekl "odpaňovač" repráků

Nebo TRHAC REPRAKU ? nebo protrhavac ?

sinclair: už jsem ten modul spravil, schéma mi už nemusíš posílat. Chyba byla v odporu 100k který jde z + k anodám diod. To mě prvně vůbec nenapadlo, až když jsem si to schéma z toho překreslil a více měřil. Jen nechápu jak se mohl "rozbít"! Když jsem ho měřil ohmmetrem, vykazoval kolem 1,59 gigaohm!