Celkem běžně k dostání jsou 3-10kV keramiky od 100p. 10p bude problém. (viz url odkaz)

Má je Farnell.

Tak jsem asi našel nejlevnější řešení:
http://aukro.cz/ShowItem2.php?item=2401979869

zajimavé jsou ovšem ty "Dodatečné informace" a také místo odkud je prodejce

Hopkinsi, a jaký to má vliv na zítřejší počasí...?

já to nevím, ale danhard ti to jistě poví

Co je na místu zvaném Ostrava tak pozoruhodného?
Ten člověk nemá žádný negativ, tak asi bude spolehlivý prodejce. Možná na rozdíl od tebe.

Na Aukru má málokdo negativ. Tam to funguje takhle: hele, ty mi dáš kladný hodnocení a já ti dám také kladný. Když mi dáš negáč, dám ti také negáč. A že se ti nelíbí co jsem ti prodal? Se s tím neser a dej to znovu do frcu na aukro. On to ňákej vůl koupí.

Tak mu prostě nedám žádný komentář. Rozhodně by neměl tolik pozitivních.

Vysvětli mi, co je na tom prodejci špatně? Že bydlí v Ostravě? A nemusíš do toho tahat Danharda, už je to trochu trapné. Máš podobný tik jako diskutující na Novinky.cz, kteří i do článku o motýlech vždy zamotají vládu a Kalouska.

Vzal jsem si jich 5ks z aukce co mu právě končila a nechal poslat jako obyčejné psaní :D. 6.6. objednané a zaplacené kartou a v pátek 8.6. doma :))

Vzal jsem si jich 5ks z aukce co mu právě končila a nechal poslat jako obyčejné psaní :D. 6.6. objednané a zaplacené kartou a v pátek 8.6. doma :))

http://www.gme.cz/zenerovy-diody-do-1-w-smd/bzv55c1smd-p919-063/

jak moc konstatni, tedy presne ma byt to napeti 1 Volt? To je docela dulezity udaj.

Přesnost, tak +/- 0.05V

Přesnost, tak +/- 0.05V

Já bych použil kvalitní napěťovou referenci třeba 2,5 V + dělič napětí a OZ posílený na výstupu tranzistorem.

Také to jde vyrobit si záporné napětí cca -1 V a na LM317 nastavit 2 V.

můžeš použít dva stabilizátory třeba 5V a 6V a odebírat 1V mezi něma

obvod ADR510 od Analog Devices ti udela presnou referenci 1 Volt, kterou pak jenom posilis, aby jsi mohl tahat tech 200mA

jo, take se da pouzit ADR130 od Analog Devices... S tim se da udelat i mensi reference nez 1V.

Ivoš: Na to pozor, běžný stabilizátor 78XX umí tahat za výstup jenom nahoru, ale dolů neumí, když se na výstup 7805 přivede 6 V, tak to tam zůstane a nebude tam rozdíl 1 V. Funguje to takhle jenom mezi výstupy 78XX a 79XX.

QWE
Tak tomuto nerozumím.

Na to pozor, běžný stabilizátor 78XX umí tahat za výstup jenom nahoru, ale dolů neumí, když se na výstup 7805 přivede 6 V, tak to tam zůstane a nebude tam rozdíl 1 V. Funguje to takhle jenom mezi výstupy 78XX a 79XX.

Mohl bys mi to trochu osvětlit třeba aj na nějakém schematku? Nějak nevím kdo a za co koho tahá. Dík

Voltik: Když je na výstupu méně než 5 voltů, tak 7805 táhne výstup nahoru a dělá to tak dlouho než to dotáhne na 5 V. Obráceně to ale neumí, když je na výstupu 6 V, tak s tím nic nenadělá.

Figure 3. Schematic diagram

http://www.st.com/internet/com/TECHNICAL_RESOURCES/TECHNICAL_LITERATURE/DATASHEET/CD000004 44.pdf

jjasné. Díky za upřesnění.

jedině že by na té nižší straně byla nějaká zátěž, která by "tahala" dolů, ale to je zbytečné topení, to je lepší ta posílená reference

>Ivoš, 16.5.2012 09:53:55můžeš použít dva stabilizátory třeba 5V a 6V a odebírat 1V mezi něma

Ivosi, jenomze s dvojnasobnou chybou, chyby obou stabilizatoru se budou scitat nebo odcitat, tezko odhadnout. Jinak pochybuju, ze se dostane na tu presnost 50mV.

http://www.hw.cz/novinky/nizkoprikonove-precizni-reference.html (viz url odkaz)

A jestli bych mohl mít ještě drobounký dotaz. Když vím, že odběr má být těch 200mA, nebylo by lepší udělat si zdroj konstantního proudu třeba z LM317?

Původně jsi potřeboval zdroj napětí 1V. Zdroj proudu je něco jiného. Na co to vůbec potřebuješ?

No jo, je to hloupost. To jsem jenom přemýšlel nahlas. Ale během pár dnů mi přijde napěťová reference 1V. A ní hodím napěťový sledovač, abych mohl tahat trošku větší proud.

Nikde jsem jej sice nekonstruoval. Myslíte, že když to zapojím takto, tak že to bude fungovat?


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d2/Opampvoltagefollower.svg

to chceš tahat 200mA z operáku? Co to je za operák?

TL431

Nízké frekvence se měří přes délku periody, případně celý počet period za nějaký časový úsek.

Aha, takže to není moc jednoduchý, žejo?

k násobení frekvence se vžívají buďto mixery s harmonickými (ovšem 100. harmonická je celkem problém), nebo diodové násobičky, nebo aktivní násobiče s FET tranzistorama (obvykle násobí 2x nebo 3x). Metody se používají buďto PLL nebo Fourierova nebo parametrická metoda. Ale tohle vše výše uvedené se používá pro VF.

Když chceš měřít nízké frekvence, potřebuješ čítač (to je měřící přístroj), který bude načítat impulzy měřenýho signálu. Čím více desetinných míst chceš mít, tím více period musíš měřit. Až tak složitý to není, takovýhle čítač se dá snadno postavit doma.

Díky moc, a dalo by se sehnat schémátko?

Hopkins opět perlí.
Čítač se dá postavit doma. Běžné klasické čítače mají nejdelší dobu hradlování 10 s. Takže napočítají jen 100 impulzů při 10Hz. To je 1) malá přesnost a hlavně 2)nikomu se nechce čekat 10 vteřin a pak třeba zakroutit trimrem a znovu čekat na změnu.

Takže je jednodušší měřit periodu a s kalkulačkou si vypočítat kmitočet. Moderní čítače(s procesorem) umějí převrátit periodu na kmitočet rovnou. Nebo používají jiné způsoby ale je k tomu třeba dělat i jiné matematické operace než jen přičítání.

"Hopkins napsal: Čím více desetinných míst chceš mít, tím více period musíš měřit."
Hopkinsi, že ty ses učil elektroniku u ťamanů?
Čím víc proužků, tím víc adidas!

von teda neperlí, protože přímej čítač se opravdu dá postavit doma , RECIPROČNÍ ČÍTAČ , kdy měříš periodu už tak snadno doma nepostavíš. A jestli pomejšlíte na PIC/atmel udělátka, který přepočítávaj 1/T, tak ty dávaj blbý výsledky k čemu je blbě změřená perioda přepočtená na kmitočet? K hovnu.

Proc by davaly blby vysledky, blbecku ?

vždyť je úplně jedno jestli měřím kmitočet, nebo periodu. Čítač je pořád stejný. Buď hradluju časovkou a do vstupu jde měřený kmitočet, nebo hradluju měřeným kmitočtem a měřím kmitočet z časovky, případně třeba z 10MHz pomocného oscilátoru. Je to otázka jednoho přepínače.A milisekundy, nebo mikrosekundy na hertzy snadno přepočítám i z hlavy.

Násobič frekvence 100x byl v čítačích BM641 a BM642. Používal fázový závěs. Pokud by jsi nechtěl využívat měření periody (kde hodně záleží na nastavení spouštěcí úrovně) bylo by možné inspirovat se zde.
Násobení ale funguje pouze v omezeném kmitočtovém rozsahu.

míra22: "A milisekundy, nebo mikrosekundy na hertzy snadno přepočítám i z hlavy. "

Tak to jsi matematický génius. My ostatní se bez kalkulačky neobejdem.

Spočítej mi z hlavy do 15 vteřin jaký byl kmitočet, když jsem naměřil periodu třeba 86436,6 us.
Ty to umíš? Jak to děláš? Nebo kecáš.

Zdeněk: "Pokud by jsi nechtěl využívat měření periody (kde hodně záleží na nastavení spouštěcí úrovně)..."

Proč by mělo hodně záležet na nastavení spouštěcí úrovně? Záleží na ní stejně jako při měření kmitočtu.

bastlíno zase to zbytečně hrotíš ne ? pokud chci nastavit nejaký pomalý kmitočet, tak asi vím jakou má periodu a nemusím vůbec nic počítat a pokud potřebuju nejaký rovný kmitočet, tak to taky není problém. Pokud máš problém, tak si vem kalkulačku. Ale o počítání tohle vlákno vůbec nezačalo a jestli umím číst, tak šlo o to jak změřit nízký kmitočet.

Pokud myslíš, že v životě bastlíře existují jen kmitočty v násobcích deseti, pak máš samozřejmě pravdu. To bych možná upočítal z hlavy i já.
Ale občas jsem potřeboval měřit i nízké kmitočty mimo desítky a stovky a byla to otrava. Dneska mám naštěstí čítač, který to umí převrátit.

Stejně furt nerozumím tomuto: "...pokud chci nastavit nejaký pomalý kmitočet, tak asi vím jakou má periodu ..."

A jak presne zmerite treba takovej 1kHz ?

jak si tu tak prohlizim vase digitalni tlachy, tak mi napada, ze bych vas mohl zapojit do projektu DRCHB. Danhard by tam mohl delat velitele a jezevec zastupce velitele.

Danhard: Chyba 0,01% (zdlouhavou metodou bohužel) na takové to domácí měření stačí.
Málokterý generátor měnitelného kmitočtu jde nastavit přesněji nebo má tak malý parazitní "kmitočtový zdvih".

Proc by to mel byt menitelnej generator bastlino ?
Co treba frekvenci hodinkovyho krystalu ? nebo "naladeni" ladicky 440Hz

Neni to o tom, ze nemas presnej generator, ale jak zmerit frekvenci kolem 1kHz s chybou treba 1ppm - 1000,013Hz

Proc by to mel byt menitelnej generator bastlino ?
Co treba frekvenci hodinkovyho krystalu ? nebo "naladeni" ladicky 440Hz

Neni to o tom, ze nemas presnej generator, ale jak zmerit frekvenci kolem 1kHz s chybou treba 1ppm - 1000,013Hz

Proc by to mel byt menitelnej generator bastlino ?
Co treba frekvenci hodinkovyho krystalu ? nebo "naladeni" ladicky 440Hz

Neni to o tom, ze nemas presnej generator, ale jak zmerit frekvenci kolem 1kHz s chybou treba 1ppm - 1000,013Hz

Proc by to mel byt menitelnej generator bastlino ?
Co treba frekvenci hodinkovyho krystalu ? nebo "naladeni" ladicky 440Hz

Neni to o tom, ze nemas presnej generator, ale jak zmerit frekvenci kolem 1kHz s chybou treba 1ppm - 1000,013Hz

Proc by to mel byt menitelnej generator bastlino ?
Co treba frekvenci hodinkovyho krystalu ? nebo "naladeni" ladicky 440Hz

Neni to o tom, ze nemas presnej generator, ale jak zmerit frekvenci kolem 1kHz s chybou treba 1ppm - 1000,013Hz

Safra, nejak se to zaseklo

Pokud člověk měří frekvenci 1 kHz s délkou hradla 1s tak načítá 1000 period a nějaká nestabilita spouštění se zprůměruje.
Pokud by měřil jednu periodu tak je chyba měření vyšší. Když by ale člověk měřil například 1000 period za dobu 1 s a z nich udělal průměr tak by se na 1 ppm mohl dostat.
U čítače BM641 je možné měřit frekvenci, periodu a nTa. Zde bych tedy zvolil nTa.

Danhard: Dám se podat. Jak?

federman & danhard si tu z vas dela prdel a vy mu to bastite

Meris dobu trvani nejakeho poctu celych period za predem urceny priblizny ramcovy cas, treba 1s a prepoctes to na frekvenci.
Presnost je dana delkou ramcoveho casu a frekvenci rozliseni.
Pri 1s a 10MHz je presnost vzdy lepsi nez 0.2ppm pro jakoukoliv frekvenci 2Hz-10MHz

Vůbec to nechápu. K tomu stačí obyčejný čítač nebo musí být ještě něco?
Zajíc něco podobného popisuje u svého čítače ale já to nepochopil.
Nějaký odkaz na podrobnější popis metody nemáš?

danhard zase perlí a pění jak československej šumák za 50 halířů. Stručně a jednoduše: použiješ reciproký čítač a měříš pulsy z oscilátoru 10 MHz. Horší je udělat samodomo přesný reciproký čítač.

Hopkinsi, měl by ses raději míchat jen do debat, kterým aspoň minimálně rozumíš (pokud vůbec taková existuje). Jenže to by sis ani neškrt. Tak si klidně pindej.

Třeba by nám mohl Hopkins povyprávět, jak spolu s Psychosalamem, Kyorim a Kvítkem zkoumal tu umělou zátěž od Ericsonu, co u všech normálních lidí má chladič z jednoho kusu, jenom u Hopkinse ze dvou . Víc hlav víc ví.

A taky mu tam radil nějakej alibaba a Dennis, ale možná celá Bohemia House, nebo jak se ta partička podvodníků jmenuje

Je to stejné, jako když měříš čas jedné periody, ale takto měříš větší počet počet period za dobu přibližně 1s (nebo jinou, je to jen přibližná doba měření.
Dobu odměřuješ čítáním 10MHz, nebo jakékoliv jiné frekvence, kterou přesně znáš, samozřejmě čím vyšší můžeš, tím přesněji ji určíš. Musíš ale také počítat počet změřených period druhým prostým čítačem.
Výsledek vypočteš vydělením počtu period odměřenou dobou toho počtu period a zobrazíš na displeji.
Obecně to je reciproká čítací metoda a umí to jen čítače (přístroje), které umí výsledek zpracovávat, umí dělit a násobit, tj. které mají k tomu železu z prostých čítačů ještě výpočet na nějakém procesoru.

Partička hňupů z Bohemia House : Hopkins, Kyori, Psychosalam, Dennis, Alibaba, Kvítko si asi myslí, že je tam zadrátovanej nějakej obrácenej "reciprokej" čítač, asi že jsou tam brouci nožičkama nahoru

Takže nic jednoduchého. Pro amatéra co neumí programovat jednočipy zcela bez šance.


Taky nechápu, proč Kvítko používá tolik přezdívek. Jeden hňup by úplně stačil.

vždyť je to úplně primitivni, jedná je o mnou zmíněnou funkci nTa převedenou na frekvenci.
Například v AVR ATmega 16 by jsi mohl připojit zdroj frekvence na INT0. Zároveň spustit na začátku měření čítač/časovač 1 (16 bitový). Ve chvíli kdy by jsi vyvolal přerušení INT0 1000x(spuštění by jsi dal na náběžno hranu) by jsi přečetl obsah registru TCNT1. Obsah registru by odpovídal frekvenci měřeného signálu. Věděl by jsi že uběhnutý čas odpovídá tisíci periodám měřeného signálu.

vždyť je to úplně primitivni, jedná je o mnou zmíněnou funkci nTa převedenou na frekvenci.
Například v AVR ATmega 16 by jsi mohl připojit zdroj frekvence na INT0. Zároveň spustit na začátku měření čítač/časovač 1 (16 bitový). Ve chvíli kdy by jsi vyvolal přerušení INT0 1000x(spuštění by jsi dal na náběžno hranu) by jsi přečetl obsah registru TCNT1. Obsah registru by odpovídal frekvenci měřeného signálu. Věděl by jsi že uběhnutý čas odpovídá tisíci periodám měřeného signálu.

Zdenku, jenomže matematický převod periody na kmitočet nemá nic společnýho s měřením. Když chceš měřit periodu, musíš skutečně měřit dobu od hran měřeného signálu a tuhle dobu měříš počtem pulzů základního oscilátoru. K tomu se skutečně používá reciproký čítač. Pro slušný měření potřebuješ alespoň o 2 řády vyšší frekvenci základního oscilátoru než je frekvence signálu, od kterého měříš periodu. Když chceš měřit frekvenci, zase musíš mít delší hradlování. To je problém u pomalých signálů, anebo měření otočíš a měříš frekvenci základního oscilátoru a hradluješ měřeným signálem. Právě tomuhle se říká reciproký čítač. Matematický převod 1/x se nepovažuje za měření, prostě kvůli k matematickým chybám. Převod 1/x se dá použít u spotřební levné elektroniky. Ani radioamatérské přístroje, které ukazují kmitočet nepoužívají přepočítání 1/x, ale skutečně kmitočet měří buďto přímo nebo recipročně, navíc přednastavením čítače.

>Zdeněk, 17.5.2012 00:04:...Například v AVR ATmega 16 by >jsi mohl připojit zdroj frekvence na INT0. Zároveň >spustit na začátku měření čítač/časovač 1 (16 bitový). Ve >chvíli kdy by jsi vyvolal přerušení INT0 1000x(spuštění >by jsi dal na náběžno hranu) by jsi přečetl obsah >registru TCNT1. Obsah registru by odpovídal frekvenci >měřeného signálu. Věděl by jsi že uběhnutý čas odpovídá >tisíci periodám měřeného signálu.

Jo je to jednoduchy, dokud neuvazujes dobu vykonani instrukci AVR ATmega. Az je zacnes uvazovat, uz to nebude jednoduchy.

A to jsou porad jeste teoreticke uvahy za predpokladu ze to co meris ma idealni krasny prubeh bez spicek, bez prekmitu a se stalou amplitudou. Tak si do tech uvah jeste zakomponuj prekmity na hranach, ruseni, ruzny spicky a zjistis, ze musis vyresit spousteni a hysterezi. To ta ATmega udela jak?

Je samozřejmě nutné mít další potřebné obvody pro zajištění přesnosti. Zdrojem referenčního hodinového signálu by musel být termostatovaný krytalový oscilátor se stabilitou 10-8.

Otázka vhodného spouštění na vstupu je úplně jiný problém který zde neřešíme. Zde jsou potřeba kvalitní tvarovače a komparátory.

Já se zde bavil pouze o srdci čítače - samotných obvodech čítání a ovládání. A to ATmega16 je schopna zajistit. Pokud totiž detekci hrany provedeš pomocí přerušení a pak v něm vyčteš obsah vnitřního čítače, uběhl mezi vyvoláním přerušení (například náběžnou hranou signálu) a přečtením registru vždy stejný přesně daný počet instrukcí, dobu jejich trvání si můžeš spočítat a podle toho údaj zkorigovat.

A samotné převedení periody na frekvenci pomocí funkce 1/f pak provádíš relativně málo často (záleží na obnovovací frekvenci displeje), takže můžeš použít "pomalé" výpočty s čísly v plovoucí desetinné čárce. Typ double má 15 platných číslic. Tento výpočet by součástí měření frekvence nebyl.

Jinak tvůj popis reciprokého čítače souhlasí s tím co zde píši já. Pomocí přerušení ovládáš otevření hradla přes které se čítají impulzy z referenčního oscilátoru(zdroje vnitřních hodin). Pokud načítáš tyto impulzy po dobu více period(funkce nTa), dosáhneš požadovaného zpřesnění.

Zdenek, jenze hopkins-Damhard pouziva ten "reciprokej citac", kterej mu rovnou ukazuje vysledek, tu neznamou frekvenci, zadny prepocty nedela, jenom obratil toho brouka vzhuru nohama

S tim prerusenim, pokud ho pouzijes primo k hradlovani, tak to urcite omezeni ma, a to ze zpozdeni od preruseni musi byt vzdy konstantni, tudiz muzes pouzivat preruseni jen pro tu sledovanou udalost a casove rozliseni je dano krokem instrukce.
Staci ale synchronne hradlovat od merene udalosti (mereny kmitocet) casomerny kmitocet (jedno D-cko) a pak staci, aby jsi jen stihal pocitat periody mereneho kmitoctu.
Vstup D-cka - hradlovaci ramec delas programove a nemusi byt nijak presny, presne hradlovani udela to D-cko na presny pocet period mereneho kmitoctu, ktere stacis spocitat.
Neni to zadna teorie, da se to udelat s nejobycejnejsim PIC16C54, cela gejtovaci logika je 74HC74 a 74HC00 zbytek se dela ciste programove, ani nema ten PIC preruseni, 20MHz krystal, ten dela jen presnost casovyho rozliseni.
Takhle to stiha opakovaci frekvenci v tomto modu cca 10kHz, pod prerusenim by to zvladlo asi 100kHz.

danhard - to znamená že časoměrný kmitočet do klopného obvodu D 74Hc74 musíš mít vyvedený mimo PIC. Bereš jej přímo z vývodu kde je krystal?

Bud ho beres z vystupu pinu oscilatoru, nebo naopak pouzijes neco stabilnejsiho externiho a jdes do vstupu.
V PICu citas s preddelickou, to muzes az do cca 50MHz a obsah preddelicky si vytahnes docitanim.

Casomerny kmitocet jde do preddelicky v PICu pres hradlo a hradlovani je vystupem z D-cka, ktere je hodinovane vstupnim neznamym signalem, do D vstupu jde priblizny ramec 1s z procesoru.

Já osobně bych prachsprostě okopíroval "Násobič kmitočtu" čítače BM641 (č.v. 1 AF 01385).Je to čítač TESLA Brno. Je tam jeden operák, 4046,4518,4049 a dva tranzistorky a chodí to velmi dobře. Měří od 10Hz do 5kHz. Schéma mohu zaslat na e-mail.

To chtěl asi michal slyšet, PLL násobič kmitočtu, když tam použije HC4046, tak mu to bude chodit i do vyšší frekvence.
Na začátku ale neřekl nic o tom, pro jaké frekvence to potřebuje, pro nekoho je nízká frekvence 10Hz, pro jiného 10MHz

Omlouvám se a doplňuji. Frekvence potřebuji měřit od 0,0Hz do 10.0Hz (př. 5,2, 6,3 a podobně). Díky moc.

použij čítač s dlouhou hradlovací dobou nebo reciprokej čítač jak tu kdosi radil nahoře. násobič kmitočtu pro tyhle nízký kmitočty je hovadnost.

Napíš Federmannovi

nebo federhárdovi

hopkinsi, ty si opravdu neuvědomuješ, jak jsi trapný?

Jakého záření? Tepelného, světelného, ionizujícího, elektromagnetického?

ionizujícího :(

nebo by stačilo schéma vyhodnocovací elektroniky, která je přiřazena k tomu detektoru.

aby bylo jasno.. potřebuji nasimulovat detekci ionizujícího záření polovodičového detektoru. Čili abych na vstup přivedl nějaký pík a na výstupu sledoval odezvu vyhodnocovacích obvodů. Nepovedlo se mi ale najít žádné použitelné schéma k těmto účelům. Kdyby někdo zběhlejší v oboru věděl, jak nasimulovat průběh detekce, byl bych Vám moc moc vděčen.

No já tu ATtinu44 programoval naposled pomocí USBasp.

http://www.fischl.de/usbasp/

Ahoj, já si postavil na programování procesorů rodiny Atmel včetně AVR biprog 4.1 http://ruckl.wz.cz/biprog_en/biprog_files/biprog-HW4_1descr.pdf
Mám verzi upravenou na USB port. Je to velmi jednoduchý programátor na atmely. Je v něm sice použit Procesor, výhodou však je že při stavbě tento procesor nemusíš programovat takže odpadá nutnost použít jiného programátoru. Celý postup oživení a stavby je pěkně popsaný v tom pdf souboru.
Kdybys měl zájem,mohu ti poslat podklady v eaglu pro mou verzi s usb a mohu ti pomoci s případnýmí problémy. Při stavbě biprogu jsem se nesetkal se žádnými obtížemi. Postavil jsem už 7 Ks a všechny chodíli na první šup.

Tady je ještě odkaz na celou stránko o biprogu. Můžeš si postavit i verzi z diskrétních součástek a pokud potřebuješ programátor na USB tak si to upravíš pro FT232RL.
Používám k programátoru i desku patic a zdroje podle této stránky a sadu redukcí na SMD obvody.
http://web.quick.cz/ruckl/biprog/biprog.html

Jinak ještě jedná se o acer aspire 5600

Stačí hledat...

http://elektrika.cz/data/clanky/vyhlaska-50-78sb-elektronicky-ke-stazeni-zde

To mi moc nepomůže.Mě by zajímalo konkrétně.

konkrétně to je problém z té vyhlášky to vyplývá: Každá firma to má jinak některá ti nedovolí s §5 (když to napíšu přehnaně) nic jiného než vyměňovat baterky a některá tě nechá dělat vše ... Ale po složení zkoušky na §5 jsi pouze osoba znalá a tak pořád musíš dělat pod dohledem...

No, u nás se to neřeší vůbec (myslím práce na nn).Když je potřeba dělat na elektroinstalaci něco novýho (zásuvky,světla),pozve se revizák a ten řekne jak to má bejt.Až je to hotový,tak to zase zkontroluje. Dalo by se to považovat za dohled ?
Dál mi vrtá hlavou,jestli by šlo tímhle způsobem získat rok praxe a udělat si §6 ? Šéf by to podepsal určitě,ale jde mi o to,jestli by to bylo v souladu se vyhláškou pro případ,kdyby se v tom někdy někdo šťoural.Jěště mě napadá -byl by do tý záležitostí s praxí nějak namontovanej i revizák?
Zrovna tu mám před sebou nový vydání.je tam doslova tohle:
http://img803.imageshack.us/img803/9673/paragraf5.jpg

Teoreticky se tato práce dá započítat jako praxe, je to práce pod dohledem takže ti stačí 1 rok praxe na práci do 1000V, já jsem třeba §6 vůbec nedělal ale po 2 letech rovnou §7 a tento rok §9 , to tvoje znění ´vyhlášky 50 § 5 podle mě není dobře pořád platí jediná VYHLÁŠKA 50/1978 Sb. kterou je Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ze dne 19. května 1978 o odborné způsobilosti v lektrotechnice s změnou: 98/1982 .
A pokuď se nepletu tak toto pořád platí... můžeš mi poskytnout prosím odkaz kde si to našel ?

Je to v týhle knize,podle který jsme se většinu učili ve škole:
http://eshop.normservis.cz/publikace/prirucka-_nejen-pro-zkousky-elektrotechniku-pracujici ch-na-elektrickych-zarizenich-nad-1000-v-_rok-vydani-2011-svazek-88/1.1.2011
Sken z tý příručky:
http://img641.imageshack.us/img641/8907/50sbtabulka.jpg
http://imageshack.us/f/151/50sbparagrafy.jpg/
V tý příručce je na jiným místě tabulka kde je psáno u popisu paragrafu 5 něco podobnýho se stejným významem - může sama ,popř. pod dohledem.Pokud se nepletu,tak člověk s §6 může dělat dohled jednomu s §5.
Naprosto stejnej popis paragrafu 5 jsem našel na netu v PDF od někoho jinýho.
Další věc - bylo by možný v mým případě tímhle způdobem získat praxi po dvou letech na §7 ? Mým cílem je alespoň §6,protože v nabídkách práce chtějí obvykle §6 ,vyjímečně §5.

pokuď máš §5 tak po dvou letech můžeš mít §7. Já takovéhle knihy nikdy nepoužíval. Proto jsem hodil odkaz přímo na tu vyhlášku. Je pravda že §6 můžeš dělat dozor pouze §5 kdežto §7 už může oboum a řídit činost a §8 Pracovník pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovník pro řízení provozu

Ono je to asi o zaměstnání.Pokud člověk vídí,že tam bude i za rok a nevadí mu že má pouze §5,tak je asi lepší počkat na §7.
Když má člověk §7,tak to platí i jako §6,nebo je potřeba dělat oboje?

stačí pouze 7

Měl bych ještě dotaz ke zkouškám -jak to probíhá ?Jsou rozdílný §5 a §7,nebo se člověk učí to samý?

je to okruhově to stejné, v některých firmách dokonce máš do konce při každé zkoužce ty stejné otázky...

to "do konce" tam nepatří...

No dobře,ale jak je to při prvním.Dělá se třeba ústní zkouška,nebo hned napoprvý test?

jak kde já vždycky dělal oboje... jak testy tak potom ústní ...

To je mazec! Dá se někde vyčíst co přesně se učit,nebo člověk musí prostě vědět všechno?

no u nás to probíhá tak že cca měsíc před zkouškama dostaneš cca 200 otázek a ty by ses měl naučit a z těch pak vyberou ty co budeš mít na testu a zkouškách... a není to zas tak složité.. asi neznám nikoho kdo by to neudělal..

Ale, samozřejmně všeobecný přehled by člověk měl mít...

Tak to jo.200 se naučit dá v pohodě.A co ty ústní ? Ptají se na cokoliv ,nebo z nějakýho seznamu témat ?

nás se ptali jenom z toho seznamu otázek ale někdy přecházeli mezi třebas třemi tématy

vidis a nas se nic neptali

Chybí základní parametry reproduktoru, kapcita měniče, kmitočtový průběh v závislosti na útlumu, 160W=Sci-fi. Dále, jaký má být dělící kmitočet, soustava bude dvoupásmová nebo třípásmová? příkon soustavy, atd, atd.. Návrh výhybky není namazat kolečko na hnůj.

Použij ohmův zákon U/I=R

Nebo použij stabilizátor se zenerkou.Pro ni spočíte předřadnej odpor.

33ohm?

notebook USB má 5V na 0.5Ampérách žeo... to je 10ohm...
10x3,3 je 33ohmu...počítám správně?

Ne. Ale pro ten notebok bych použil monolitickej stabilizátor s malím ubytkem napětí.

Na rezistor se vyprdni a běž si koupit LF33CV.

http://www.tipa.eu/cz/stabilizator-lm2937et-33-500ma-sot78to220ab/d-85638/ muže bejt? :)