V naoprosté většině evropských lampových televizí se to používalo také v kmitočtově-fázovém řízení řádkového rozkladu.

Hodně zjednodušeně: kapacita mezi anodou a mřížkou se násobí zesílením elektronky, zesílení elektronky se mění s jejím pracovním bodem a pracovní bod se mění...jako obvykle.
Navenek se elektronka jeví jako větší, ale proměnná kapacita.
Modifikací zapojení se může elektronka tvářit naopak jako indukčnost. Dnes se takovému obvodu říká gyrátor.

V TV Tesla to byla PCF84.

Snad PCF82, nebo PCF802 ne ?

Jo, PCF82 nebo 802 tam byla nejčastěji.
Nějak si nepamatuju, že bych někde viděl PCF84, tedy aspoň v obvodech rozkladů.

Ja vas zkousel, jestli davate pozor . Ba ne, tenhle typ mi naskocil nevim proc, mate samozrejme pravdu.Sorry....

Já zas netuším, k čemu by byl v televizi frekvenčně modulovaný oscilátor

Jako budič spínací elektronky nebo tranzistoru řádkového rozkladu. Jemným dorovnáváním frekvence se totiž řídí fáze tohoto oscilátoru vůči řádkovému synchronizačnímu impulsu. Vlastně první použití smyčky PLL ve spotřební elektronice.
V době snímkového zatemnění totiž existují snímkové a půlsnímkové a vyrovnávací impulsy, jejich frekvence je dvojnásobná, při ní některé spínací prvky nestíhají spolehlivě rozepnout a přehřívaly by se.
Proto se dělá toto "setrvačníkové řízení řádkové synchronizace", kdy se jen porovnává poloha impulsu zpětného běhu s polohou přijímaných synchronizačních impulsů a po dobu, kdy se dá porovnávat jen s každým druhým, se oscilátor nestihne rozladit.
Aby obraz vlivem vnějších rušení neměl některé řádky "vytržené" do strany, je ve smyčce řízení kmitočtu a fáze ještě dolní propust, která zajistí plynulé a nepozorovatelné dorovnání fáze.
Toto zpoždění bylo později, když se objevil fenomén videa, často na závadu, protože vlivem malé hmotnosti bubnu ve videu nebylo možné udržet po celou otáčku bubnu konstantní obvodovou rychlost, takže zpoždění regulace fáze řádků způsobilo "plápolání" horní části obrazu. A bylo nutné to zpoždění ve smyčce PLL snížit, vlastně - odlehčit ten setrvačník.

Ještě na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století se k řízení řádkového rozkladu používala zapojení typu synchroguide, které si těch zhuštěných impulsů také docela účinně nevšímalo, ale jeho funkce byla závislá na stabilních parametrech elektronky, což při jejím stárnutí byl poněkud problém. Ostatní, starší, zapojení s přímým buzením řádkového spínače rovnou oddělenými a natvarovanými synchronizačními impulsy vynechávám, hodila se jen pro místní příjem v nezarušeném prostoru. I když se jednomu z nich říkalo také "setrvačníkové", se smyčkou PLL, používanou téměř ve všech TVP po celém světě dodnes, nemá nic společného.

[i]Jinak u prvních barevných televizí a u televizí s paralelním odběrem zvuku dolaďovala reaktanční elektronka také oscilátory kanálových voličů. I nestabilita oscilátoru je vlastně frekvenční modulace, kterou je třeba potlačit. S nimi jsme se u nás asi neměli příležitost setkat, začalo to o nějakých dvacet až deset let dřív, než u nás vypuklo pokusné barevné vysílání.[i]

A jak by mohl vypadat takový elektronkový frekvenčně modulovaný oscilátor? Nikde se mi nepovedlo najít schéma zapojení.

Koukni na schémata televizí počínaje třeba Tesla Ametyst ( http://www.radiojournal.cz/schemata/4106u.pdf , viz E12 a není to z Katódy Olomóc)až asi tak po řadu Dukla - Bajkal - Baltik a Tesla Color, Color Spectrum, mlhavě vzpomínám, že snad i FatraColor. Tam je v řádkovém rozkladu reaktanční trioda použitá k dolaďování sinus-oscilátoru (vše v jedné baňce PCF82 nebo 802).
Pokud jde o frekvenční modulaci oscilátoru pro rozhlas FM nebo AFC v tuneru, pak náhradu varikapu reaktanční elektronkou najdeš třeba [url=http://kakotel.webz.cz/download/ELT.doc]tady[/url] - jeden z prvních odkazů v gůglu.

Díky az ten DOCument, lecos jsme se tam přiučil. Ten "elektronkový varikap" vypadá opravdu trapně jednoduše. Dokonce jsme se domníval, že to tak nějak bude.
Mohlo by to fungovat i s triodou?

jan16, ta reaktance je ta triodová část, ta pentoda je oscilátor s g2, na anodě je pak zesílený a ztvarovaný výstup.
Používala se na tomto stupni také ECC82, ale tam byl ten oscilátor jako blokovací s laděním do g1, kvůli potlačení vyrovnávacích impulzů.

danhard: Já to myslel jako reakci na ten DOCument od Hilla, to schéma té TV mě spíš zmátlo, než poučilo.
To jsem rád, že to jde i s triodou. Sehnat ECF asi nebude taková sranda. O víkendu to tedy vyzkouším.

Jistě, že to jde s triodou - vždyť v televizích je právě ta trioda reaktanční elektronkou. Pentoda je oscilátor a tvarovač průběhu.

Bručí v reproduktorech nebo to jde odjinud?

jj, v reproduktorech

Bručí to i v režimu AV (třeba při přehrávání DVD)?

ne, při přehrávání dvd to nebručí

Může to dělat odcházející filtrace zdroje, ale to by se zhoršovalo s rostoucím odběrem, tedy s přidáním jasu. Když je problém při větším kontrastu, hledal bych vadu ještě taky kolem OMF.
Ale taky: tohle se tu stalo houfně, když analogová kabelovka přešla na normu B/G (EURO) se zvukem na 5,5/5.74MHz. Teď nevím, jestli to bylo zrovna u filipesů, u některých televizí totiž bylo celkem jedno, jestli jsou přepnuté do normy D/K (zvuk na 6,5/6.26MHz) nebo B/G, zvuk šel stále, dokud byly v pořádku všechny keramické filtry pro příslušné kmitočty v obvodu zvukové mezifrekvence.
Většinou stačilo přepnout normu a bylo po vrčení, nanejvýš občas slabě prskaly bílé titulky v černém. No a pak se muselo zjistit, jestli ZMF má v přístroji mezinosný odběr zvuku z OMF nebo ji má vlastní (kvaziparalelní odběr zvuku), ve které hledat příčinu malé citlivosti zvukového dílu.
To jsou všechno závady, které bez not a měřáků tak snadno nenajdeš, takže se obávám, že máš co shánět, měřit a vůbec dělat.

:) trochu jsem se zamyslel a nějak mi to nesedí, signál je z DVB-T set top boxu, což jsem zapoměl napsat, takže OMF to asi nebude a navíc teď rodinka tvrdí, že občas bručí i přehrávání DVD, tak to asi přece jenom bude někde kolem toho rozkladu nebo zdroje...

A bacha: nemáš k tomu připojenou třeba věž s třížilovou síťovou šňůrou nebo tak něco, co by ti dělalo přes plášť koaxu zemní smyčku?
Když to bručí i při přehrávání z DVD, to zrovna anténu nepotřebuješ, odpoj ji tedy od settopboxu, jestli se bručení změní nebo zmizí.
A dej vědět.

Promiňte, ve schématu jsem udělal chybu (číslování vývodů OZ - prohozené výstupy). Už to napravuji!

Změna fázového posuvu v závislosti na frekvenci je běžná záležitost a není na tom nic zvláštního, avšak nemělo by se to měnit tolik moc.
Kondenzátor 4u7 ve zpětné vazbě má na to vliv a pomocí symetrického napájení by bylo možné ho zrušit a charakteristika by se změnila, i když nula to asi nebude nikdy.

co je to za OZ?

zdeněk: NE5532, je to v tom gifu.

Jo, tu je malé nedorozumění. Z nedostatku jsem byl nucen tam dát MC1458, tedy se omlouvám za disinformaci.

Je to uplne normalni, fazovy posun je u tohodle OZ zpusoben vnitrni kompenzacni kapacitou 30pF, zmenou tveho zapojeni nedosahnes prakticky niceho. Podivej se na frekvencni charakteristiky v odkazu. Oblasti kde se vyrazne meni zisk zaroven odpovidaji zmene fazoveho posunu, u MC1458 je to nekde mezi 10kHz -20kHZ, v teto oblasti se bude faze menit velmi podstatne. (viz url odkaz)

OK, díky za vysvětlení. Normmálně bych do audia takovýhle operák nikdy nedal, teďka jsem to udělal z nedostatku NE5532, jelikož ta 5532 mi chcípla (přepólováním ) a neměl jsem lepší náhradu.

nejvíc jsem viděl 4-kanálové: http://www.theben.de/en/ilcatalogue/download/cGRmL2RhdGFzaGVldF82NDQ4MDEyX2VuLnhtbC5wZGY=/ datasheet_6448012_en.xml.pdf

děkuji za odkaz asi pro mně bude dostačující

Některé části se asi chladí standartně vodou, některé vodíkem. U generátoru je vodíkové hospodářství.

Ještě opravuji odkaz... (viz url odkaz)

Zobrazovat jedním měřákem dvě veličiny jde, ale ne tak docela podle tvého plánku. Kromě toho při přepínání horního přepínače se rozpojuje silový obvod, což je chyba. Ten horní přepínač tam vůbec nemusí být.
Zkusil jsem do galerie přidat svou představu, jak tvůj návrh upravit. Snad to je dobře.
Naprosto zásadní věc je, že musí být galvanicky oddělené napájení měřidla od ostatních obvodů zdroje (např. samostatným vinutím na trafu nebo měnič DC/DC s oddělením přes kondenzátory).

Burak - jsem ti toho dost napsal pod to schema v galerii od bastlina. Pokud jde o tvoje schema, tak určitě nepřepínej výstupní drát. Když už chceš mermomocí mít jen 1 měřák, tak ho musíš pomocí dvou přepínačů připínat buďto k Rb (pro měření proudu) nebo k výstupním svorkám zdroje pro měření napětí. Ideálně by měl mít přepínač více sekcí a při připojení na výstupní svorky pro měření napětí by se měl připojit také výstupní dělič, kdežto při připojení měřáku na snímací odpor pro měření proudu by výst. dělič byl odpojen. Ale nejlepší je nešetřit a dát tam 2 měřáky.

ještě dodatek, s tím napájením toho digitálního budíku to je také problematické, při měření výst. napětí by to ještě šlo řešit že budík bude napájen ze zdroje, před regulací, ale prři měření napětí na snímacím odporu Rb pro zjištění proudu to už takhle dělat nemůžeš. Buď tam musíš dát rafičkový budíky, které nemají napájení, anebo těm digitálním budíkům musíš zajistit izolované napájení, jak píše batlino. V profi zdrojích, kde jsou digitální budíky, se informace do budíků posílá obvykle z mikropočítače a ten přes AD převodníky snímá měřící napětí na výstupu a na snímacím odporu pro zjištění proudu a obvykle také řídí regulaci a omezení proudu.

hopkins v galerii napsal: \\\"ono to teda bude vždycky něco ukazovat, ale nedá se to nazvat přesným měřením. V té poloze jak máš teď nakreslený přepínač, to bude měřit vstupní napětí dané poměrem napěťového vstupního děliče. Budeš tam mít jednak chybu děliče, dále chybu převodníku v měřáku, chybu 1 LSB a výstupní napětí bude ještě nižší o úbytek na Rb. Když přepneš přepínač na měření proudu, tak odpory R1,R2 jsou paralelně k Rb a dohromady tvoří celkový odpor, kterým prochází proud na výstup, avšak napětí z kterého chceš vypočíst odebíraný proud snímáš pouze na R1. Takže tam máš chybu měření danou odpory R1,R2,Rb, chybu převodníku v měřáku a chybu 1 LSB. V praxi se používají 2 digitální měřáky, ale když už musíš tak moc šetřit a chceš tam mít jen 1 měřák, tak tam dej o 1 přepínač navíc a přepínej ten měřák oběma dráty buď na měření napětí nebo proudu. A napětí se měří až za Rb a ne před Rb, a navíc by jsi tam měl mít sesnse vodiče, ale s těmi to je trošku složitější.\\\"
Kvitko, souhlasím s tebou v tom, že lepší by bylo připínat měřidlo dvoupólově tam kam patří a ne tak, že při měření napětí vzniká chyba způsobená úbytkem na Rb (který vůbec nemusí být zanedbatelný). No přiznávám, je to ve skutečnosti hrubá chyba.
Ale ty tvoje rádoby vědecké řeči o tak obyčejném zapojení jako je voltmetr s předřadníkem a ampérmetr s bočníkem.... Každé zařízení, i tvoje profi, bude mít \\\"chybu děliče, dále chybu převodníku v měřáku, chybu 1 LSB\\\"? Takže bych je nevyčítal tomuto obrázku, jako kdyby jinde nebyly.

Tvoje teze o chybě způsobené při měření proudu tím, že měřidlo snímá jen napětí na R1, zatímco proud prochází i skrz R2 ...., to je co? Celkové zapojení R1, R2, Rb je normální zapojení ampérmetru s bočníkem. Tam žádná chyba nevznikne! Nelinearity převodníku a poloviny LSB nechme stranou.
Ještě dodávám, že měřidlo samé má vstupní odpor větší jak 100M - při měření proudu je to tedy téměř nekonečno.

Díl 2:
Já to taky dost poplet, to uznávám. Nějak jsem si(chybně) představoval, že je to ideové schéma zdroje a bočník Rb je součástí samotného zdroje a že se z něj bude snímat napětí pro regulaci proudu. Tudíž jsem opět chybně předpokládal, že Rb bude mít poněkud větší odpor jak 0,1 Ohmů. Proto je tam R2, aby dorovnal citlivost měřidla. R2 tedy může být klidně nula, pokud bude Rb přesně 0,100 Ohmů.

to Burák: Nejlíp bys udělal(a to má Kvitko či Hopkins pravdu), kdyby sis připlatil a dal si tam měřáky dva(2x samostatné napájení!). Protože tím omezíš možnost omylu, kdy si budeš myslet, že sleduješ napětí a bude přepnuto na proud. Tak začneš zvyšovat napětí na zdroji a něco připojeného zničíš.

prohrabej amaterska radia ze 70tych a 80tych roku minuleho stoleti. Tam tech stroboskopu bylo celkem hodne.

Na chranici jsou dva udaje, prvni udaj je velikost proudu ktery snesou kontakty chranice bez poskozeni(nejcasteji 25A), druhy udaj je velikost unikoveho proudu pri kterem chranic odpoji hlidany okruh(nejcasteji 30 mA). Nejvetsi zrout v koupelne byva obvykle pracka (2 - 3kW pri ohrevu) a fen na vlasy( cca 0,5kW) ,podlahove topeni ti vezme 750W. Dohromady to mas cca 4,5kW to je cca 20A. Na koupelnu ti tedy staci jeden chranic 25A/30mA za predpokladu ze to napajis z jedne faze. Vzhledem k tomu, ze ti to neni uplne jasne se v tom asi moc nevyznas. Nech si to radeji udelat od nekoho, kdo tomu rozumi, zivot mas jen jeden.

Díky.Myslel jsem,že v tom chrániči je taky jistič.
A ono to je údaj o tom co snesou kontakty.
Zásuvky a topení je taženo z rozvaděče zvlášt.
Ale mají společnou fázy,ale každý má svůj jistič.
Mám vyhlášku 50 §6,takže žádnej strach.

V chrániči je relé ovládané kusem elektroniky a nemá funkci jističe.
Avšak existuje i jističochránič, kde jsou v jedné krabici jistič i chránič dohromady.

Do rozvadece pridas chranic pro koupelnu a teprve za nej zaradis jistice pro jeden a druhy okruh.Na to ti staci jeden chranic.

V profi zdrojoch je to to riešené prepínaním obočiek , alebo vynutí transformátora, tak aby neboli zbytočne tepelne namáhané výkonové prvky.Napr. chceš mať 5V ,tak relé ti prepne vynutie s 12V ,chceš mať 20, tak ti prepne vynutie 24V

přepínání odboček to ano, ale to není pulsní předregulátor! Já mám napětí do 60V s přepínáním středu, takže když tam bude střed (=> nižší napětí na vstupu), proud 5A a malej zatěžovací odpor tak to stejně bude druhý topení dílny.

a co takhle použít předregulaci s vynecháním některých půlvln při nabitém kondíku, jako byla třeba v BTVP C110? To by snad pomohlo

robim pokusne zapojenia so svabom LT1074HVCT7, napatova stabilziacia dobra, prudova vobec, funguje perfektne len pre pevne nastavene Uout, inak robi blbosti a rozmuny reakcny rozsah je len od 0,5 do 5A, tak ma prave napadlo vyuzit tohoto impulsneho svaba ako predregulator beznemu linearnemu stbilizatoru, ako by ste riesili synchronizaciu oboch regulatorov, sprosto ma napadli narychlo len stereo potenciometre tak aby to LTcko drzalo povedzme o 5V vzdy viac pred tym linearom....
Alebo urobit len prudovu poistku, ten svab ma Pin Shutdown, nahodit by sa to vzdy ale muselo nejakym reset tlacitkom, v com je vyhodnejsia regulaciu prudu od prudovej poistky?

take tu resim jeden pulsni predregulator. Mam tu pristroj k oprave, ktery ma generovat pulzy o relativne vysokem napeti (stovky voltu), kratke dobe trvani (milisecundy az stovky nanosec.) a davat delky vykon (jednotky kilowatt). Opakovaci doba pulzu je radove do desitek kHz. Lamu si hlavu nad tim, jak to vlastne delaji. Schema bohuzel nemam a obavam se, ze nedostanu. Ma nekdo nejaky napad, jak se daji tokoveto pulzy generovat? Pritom se vsecko ma nechat presne nastavit. Pristroj ma krystalovy normal, mikropocitac pro presne nastaveni vseho. Paradoxne tu nejsou zadne velke elyty, ani vykonove soucastky ... Jsou tu svinuty nejaky kabliky kolem do kolecka ...

milisekundy s opakovaci frekvenci desitky kHz ?
To budou kvitko nejaky kouzelnici
Jinak za starejch dob se kratky pulzy generovaly lavinovym tranzistorem a zpozdovacim vedenim.

kouzelnici to jsou danharde, to mas teda mimoradne pravdu. Bohuzel nemuzu napsat co to je za pristroj a kdo je vyrobce. Pak by jsi uznal, ze to jsou majstri. A opakovaci doba je max. 100 kHz. Ty smotany kabliky co tam jsou , ukazujou na nejakou zpozdovaci linku. Je jich tam vicero. Proto mi ten pristroj tak desne zajima a chci ho dat do provozu.

milisekundy a dokonce s opakovaci "dobou" 100kHz ?
Kvitko ty v tech blbostech prekonavas i samotneho pana ucitele

hele danharde, co kdybys trochu zagoogloval vomrknul co nabizi streda Google za takovyhle pristroje? Ja myslim, ze kdo hleda ten najde

a propo danharde, jak ted koukam do papiru, nejsou to milisekundy, ale stovky nanosekund. Lamu si i hlavu, jak to vlastne na vystupu budu merit. Pracuje to do 50 ohmovy zateze, pulzy davaji kilowatty...
Nema nekdo napad (nez danhard neco vygoogluje), jak vyrobit zatez pro mereni takovyhle pulzu?

kvitko: myslim ze danhard reaguje na to DOBA->kHz ... ta velicina a jednotka k sobe nesedi :)

jo ale abych jen tak nepindal, proc nemuzes rict co to ma za vyrobce atd.? tady to tajnustkareni me dycky zajima :D

Něco takového jako zátěž by nestačilo ? Já nevím, jaké mají podobné odpory impulzní zatížitelnost, ale existují i podobné na 1kW.

http://www.drbal.cz/material/fotky/4554-2.jpg

Kilowatty, ale s velkou stridou, bude ti stacit obyc 100W umela zatez s dobrou impulzni pretizitelnosti.

Sendy, ten Drbal ma zajimavy WEB, dik.
Danhard, jo vyzkousime, dik. Makame na tom.
Michal5u - protoze ten pristroj bylo narizeno dukladne zlikvidovat (s ohledem na to co umi a k cemu se da asi pouzit). A proto ho tedy nelikviduju a zkousim dat do chodu. Take nam proto asi nedali manual. Ale i na tom se pracuje aby byl... mozna na 1% nadeje.
Zatim jsme zjistili, ze tam je hafo Motoroly ECL obvodu, skoro vsecky jsou ECL. Technika jak pred 30 roky, zadny SMD, ale vyrobeno pred 4-5 roky. Ja to vyfotim a dam k namna web a kdo bude mit zajem, poslu mu link na koukani. Tady by se to stejne ty fotky zmensily a byl by prd videt.

zase mi to tu kvitko zasral :)

promin

Takto som to zapojil, skusim za to pripojit LM317 s BD250, len stale netusim ako by som to zosynchronizoval aby ten LT drzal tak o 5V viac pred tym 317.

http://www.elweb.cz/galerie_foto.php?id=878

Zdeno: ten obvod je zajimavy, akorat to ma tu vadu, ze kdyz nastavis vystup treba na 5 Volt, tak na tom obvodu bude desne velka vykonova ztrata. A co chces docilit tim, ze za tohle zapojeni das dalsi stabilizator?

To jako, ze ti ten prvni bude delat predregulaci a tu vykonovou ztratu rozdelis na dva stabilizatory? To neni reseni. Musis udelat primarni predregulaci a do stabilizatoru poustet jen o malo vetsi napeti nez chces mit na vystupu. Idealne se to da dnes udelat pomoci mikropocitace. Pred par dny jsem EsoRimmerovi poslal majlem schema na to. Ten take chce delat zdroj do 50 Volt a symetricky k tomu. Ja delam zdroj od 60 do 140 Volt, na bazi toho schematu, co jsem EsoRimmerovi poslal.

a kde se na tom spínaném stabilzátoru objeví ta děsná výkonová ztráta?

Ja tam teda nic spinanyho nevidim. Na vstupu do toho pousti 56 Volt DC a na vystupu ma potik, kterym nastavuje 1.2 az 50V DC.

No jestli mu teda z toho lezou obdelnikovy pulzy .... mi to prijde trochu divny. Nahledam si teda data sheet.

hele, o kterém zapojení se vlastně bavíme?

pomaly pomaly :) nieee, nepochopil si ma, nie je to full spinany zdroj, je to len hybrid, spinany je len regulator, takze ma velku ucinnost naporti linearu, za to som chcel dat klasicky linear a na nom by potom nevznikala velka strata lebo by bolo pred nim nastavene len o nieco vyssie napatie ako pozadsovane, vsetku stratu by potom riesil ten pulzni regulator.
Teraz ma ale napadlo ze to nema vyznam, lebo ked nastavim povedzme 30V tak pred linearnym stab bude 35V ale ked nastavim prudove obmedzenie na povedzme 3A tak ked sa zmeni charakter zataze tak ze pri 3A to pojde na 15V tak sa na lineari bude stracat 15x3A co uz zase nema vyznam, to uz bude lepsie nechat len ten pulzni regulator a doplnit nejakym trandom co bude regulovat prud alebo este lepsie nejako ubytok na snimacom rezistore cez OZ prepojit na FB toho pulzneho svabu, len neviem ako ???

Zdeno, jsem mrknul v rychlosti do toho Data sheetu od Linear Tech LT1074HVCT7. To ma Storm prvdu, ze to je pro spinany zdroje. Ale jednak je to 15 roku stara vec
No ale na vystupu to ma davat pulzy, jejich amplituda se meni s frekvenci. Jestli ti to nefunguje, tak se koukni osciloskopem, jestli se ti vubec meni frekvence tech pulzu. Ono to ma limit nejakych 100 kHz. Jeste tam pisou cosi o Application Note, to by chtelo take prostudovat. Ale myslim, ze jsou novejsi veci, treba MC34166, MC33166 od On Semiconductor. Mrkni na jejch data sheet.

Takto, mne to napatovo stabilizuje perfektne, nastavim 40V, pripojim zataz 5A a mam na IO 39,89V, to funguje skvele, problem je pri prudovej regulacii pri pouziti pinu Ilim ked vsetko zapojim ako mam prudovo to reguluje ale len od 0,5A a nie uplne skvele, ked nastavim povedzme 2A (pri skratovani kablov od zdroja) tak ked potom pripojim rezistor 10ohm tak mi obmedzenie zareaguje pri uplne inom prude, ked nastavujem prud uz na pripojenom rezistore tak pri zmene zataze sa to hybe tak +-20%, co sa mi nezda moc dobre, este je tam pin SHUT, ked je na nom napatie pod 2,4V tak svaba vypina, to by slo pouzit aspon ako prudovu poistku, ale neviem co sa mi v praxi bude viac hodit, ci plynula prudova regulacia (prudovy zdroj pri dosiahnuti hodnoty) alebo mi bude stacit prudova poistka.

a pri kukani cez BM556 to ide ako ma, pulzy to predlzuje a skracuje....

v podstate by mi ta prudova poistka mohla stacit, budem maximalne nabijat Pb akumulatory do 18Ah a testovat NF zosilnovace, lenze ked mi zosik cucne viac ako ma, vypadne mi povedzme jedna vetva a je to v riti...

Zdeno, na nabjeni baterky to je OK, ale na napajeni nf zesiku to moc OK nejni. Budes muset filtrovat a hodne.

cez vystupny filter som dosiahol zvlnenie 2% to by mohlo stacit

Este mam alternativu, klasicky linearny zdroj ale len 1,2-30V s 2x LM338K, lenze ked budem chciet vyskuast zosik 200W do jeho plneho vykonu nemam sancu...

Zdeno, mám podomácku dělaný zdroj přesně jak požaduješ. Spínaný zdroj a za ním lineární. Na regulačním prvku (v dalším budu uvádět tranzistor KD503, ale může to být i jakýkoli lineární IO) snímám diferenciálním (protože napětí plave od nuly do 45V)zesilovačem napětí a regulátor řídí spínaný zdroj tak, aby úbytek na regulačním prvku(KD503) byl jaký chci - kolem 4V. Takže když je na výstupu zkrat, na KD503 je max. 4V. Je to na něm vlastně pořád, v jakémkoli stavu.
V tvém případě se domnívám, že bys mohl spínaný zdroj LT1074 řídit tak, že mu na nohu FB vnutíš výstup z diferenciálního zesilovače (úbytek na KD503), sečtený pomocí dalšího OZ ještě s konstantním napětím (odpovídajícím +4V na KD503) tak, aby na konci této soustavy OZ bylo +1,2V. LT1074 se snaží doregulovat svůj výstup tak, aby na nohu FB dostával vždy přesně 1,2V.

Konec 1.části

Prostě pokud dosáhneš toho, že diferenciální zesilovač bude na výstupu dávat +1,2V právě tehdy, když na KD503 bude úbytek 4V, tak by to mohlo chodit. Ještě samozřejmě záleží na smyslu odchylek, aby byla záporná zpětná vazba.

Ale nevím , jak se na to bude tvářit tvůj šváb. Většinou to kmitává a musí se poladit hodnoty RC na výstupu VC(?). Taky může při pokusech vydechnout naposledy. Je potřeba ohlídat limitní hodnoty napětí na vstupu FB a nenechat je přelézt apod.

Potom už můžeš nechat proudové omezení na lineárním zdroji, protože na něm bude ztráta relativně malá (např. 4Vx5A).

Jiná možnost, že by se vůbec lineární zdroj nedělal. Že by se možná dal použít vnější regulátor proudu a napětí a jejich výstupy by se sčítaly přes diody opět na vstupu FB. Podle toho, který z obou zesilovačů by měl navrch, by to omezovalo kvůli proudu nebo kvůli napětí. Opět se rozladí(zpomalí) regulační smyčka a je nutno měnit kompenzační prvky, aby to moc nekmitalo. Jenže se zpomalí reakce a pak jsou větší a delší překmity napětí i proudu při náhlém zatížení a odlehčení apod.

V tom je lepší varianta s přídavným lineárním zdrojem, protože ten pochytá drobné nepravosti způsobené spínaným zdrojem. Taky bude menší zvlnění apod.

Doma to mám tak, že spínaný zdroj je upravený kus zdroje AT pro PC(aby dával 45V) a lineární zdroj je KAZ2. Chodí to dobře. Jestli si to nechá líbit tvůj LT1074 nevím.

bastlino uvazujem za tym LT1074 dat LM338K ktory ma automaticku povolenu stratu 50W, a maximalny rozdiel medzi Uout a Uin 40V takze by nemalo vadit ze z LT poleze aj 50V kedze vzdy ten rozdiel bude povedzme max 10V, ale snychronizovat som rozmyslal cez tandemove potenciometre :) venkovsky rozum :). pomohol by si mi a nacrtol by si mi to tebou navrhovane zapojenie, v hrubom chapem ako to myslis, ale pre istou...

Ak to cele nebude fungovat a bude to kmitat a robit hluposti tak sa na to teda vyserem a pouzijem dva paralelne LM338K a trafaky 28Vstr. a uspokojim sa so zdrojom 1,2-30..35V ale linearnym..

Pokud použiješ LM338K nebo něco podobného, budeš zase tam kdes byl - jak uděláš proudové omezení od nuly? Obvod je na tom ještě hůř jak spínaný. Nemá vůbec žádný vstup pro aspoň hrubé omezení proudu.

Pokud bys chtěl použít spínaný a za ním lineární zdroj, tak musí mít ten druhý vyřešenou proudovou limitaci. To nemůžou být integr. obvody se třemi vývody, ale složitější zdroje s pár operáky a výkonovým prvkem.

bastlino je mi to jasne, nemyslel som tym ze za 1074 pojde len LM338 ale ze tam pojde est jeden operak ktory bude napajany minus nieco a plus nieco, tym ze minus bude minusovejsi ako zem od 1074. ten operak potom bude v sebe zdruzovat napatovu aj prudovu regulaciu, resp, napatovu nepotrebujem od nuly, staci mi tych 1,2, neviem naco by som pouzil nizsie napatie.

Takze si to zhrniem, LT1074 bude predregulator, ktory bude drzat vzdy o 5V vyssie napatie pred linearom LM338 ako pozadovane nastavene vystupne, k LM338 bude zapojeny nejaky operak ktory bude riesit prudovu regulaciu povedzme od 10mA do full 5A snimanim ubytku na rezistore.

Jedina nedoriesena vec je ako naraz riadit oba regulatory, mna ako najcistejsie riesenie stale napada tandemovy potenciometer, lenze pre plne riadenie LT1074 potrebujem 50k a pre plne riadenie LM338 10k :(

Profesionální zdroje, třeba jako je MESIT YE2T/X to mají řešeno tyristorovým předregulátorem, za nímž následuje klasický lineární sériový regulátor. Tyristory jsou součástí usměrňovacího můstku a jsou řízeny spojitě podle výstupního napětí zdroje tak, aby na sériovém lineárním regulátoru byl úbytek max. 4-5V při plném proudu zdroje. Bez zajímavosti rovněž není, že profesionálové použili v sériovém regulátoru pro proud 10A 2ks KD503 paralelně, ve 40A zdroji je jich paralelně osm.
V amatérské praxi by asi bylo nejvhodnější a technicky nejschůdnější přepínání odboček na sekundáru síťového trafa, v podstatě by se to dalo udělat i podle výstupního napětí pomocí vícestupňového komparátoru s malou hysterezí a šikovně zapojených relé, které budou přepínat odbočky na trafu.
Řazení dvou lineárních regulátorů za sebe nepovažuju za šťastné řešení-jak se taková sestava bude chovat při výstupním napětí jen několika voltů, ale plném proudu, omezeném jen vnitřní ochranou regulátoru?
LM338K je pěknej zmetek, tomu bych se teda raději vyhnul. Kusy vyrobené v STM je nutné předzatížit proudem alespoň 15mA, jinak mají snahu zakmitávat při současném "upouštění" vyššího napětí na výstup, dost podobně se chovají i záporné LM337T od Fairchildu.
Jistě by se dalo najít zapojení, které umí i regulovaně omezovat proud, ale tím složitost celého zařízení neúměrně vzroste.

Takhle jsem mel "vlecenej" predregulator v jednom zdroji
http://volny.cz/danhard/zdroj.gif

ta tyristorova regulace co o ni pise Sinclaire, je pekne popsana i se schematem v tehle praci - viz odkaz. Ale najdou se urcite i jine prace. Myslim, ze to je pouzitelne i v amatersky praxi. (viz url odkaz)

nebo co třeba tohle schémátko v galerce?

Pro Martina, správce WEBu: nešlo by udělat zlepúšovátko, když by se kliklo na obrázek v galérce, že by se otevřel v původní velikosti v novém okně? (viz fotka v galerii)

2kvitko, pošli mi, prosím tě, to schémátko v plném rozlišení a případně i zdroj, odkud pochází. Ď.

jsem tam hodil zjednodusene schematko aby bylo lepe videt. Ja se snazim ty ridici obvody ted udelat s mikropocitacem.
To predchozi schema ma rizeni tyristoru analogove a je jiz ponekud zastarale, ale je dobre funkcni a primitivni.
Schema poslu, nejak navecer, az se vratim ke kompjuteru. (viz fotka v galerii)

a propo, jeste jsem si vzpomenul, takovyhle zdroje s tyristorovou predregulaci se pouzivaly v polovine 70-tych roku v pocitacich HP-21. Protoze ty zdroje davaly okolo 40A na +5 Voltech pro napajeni procesoru (to byla skrin tenkrat). Nekde mam urcite schma. Mozna, ze take ZPA Cakovice codelali EC kompjuter takoveto zdroje mastili a CKD Polovodice jim na to vyrabeli tyrystory, tokovy modry, 100-amperovy

Kvitko vis prd, HP21xx nemely s EC10xx nic splecne a zdroje tamy byly decinske "kostky" 5V/50A.

koukněte se jak je dělaná předregulace v TSZ75 nebo AUL210. Dokumentace je myslím na Elektrobastlírně. Je to cca 5 tranzistorů, (dvoubázovka) a tyristor. V originále to chodí 0-36V 2A takže není problém to upravit.Udržuje to napětí na prvním filtračním elytu o cca 6V vyšší (určené zenerkou), než je na výstupu vlastního stabilizátoru.
Žádný problém a tisíce děkovných dopisů

mozno ma napadla hovadina, ale co tak vystup z linearneho stabilizoatora previest povedzme na 5 jazyckovych rele ktore by prepinaly kaskadu 5tich rezistorov zaradenych v spatnej vazbe impulzneho regulatora...
Tak by to bolo uplne galvanicky oddelene a nemuselo by to kmitat, bolo by to vlastne nieco ako prepinanie odbociek u trafa. ibaze lacnejsie na relatka a lacnejsie na previjanie trafa.

Danhard napsal:
Takhle jsem mel "vlecenej" predregulator v jednom zdroji
http://volny.cz/danhard/zdroj.gif

to danhard:
"Vlečení" je podle mě velice elegantně a jednoduše řešeno.
Velmi zajímavé, aspoň pro mě. Hned bych si to vyzkoušel, mít doma nějaký LM2576HV nebo podobný. Není LM2576 nějaký choulostivý,problematický, kdybych ho náhodou chtěl koupit?
Pochopil jsem jakžtakž funkci všech součástek, jen mi není jasný význam R22, 620k. Na co tam je?

Mám pár otázek k chování zdroje, jestli to náhodou nemáš někde v poznámkách:
Jak se podařilo potlačit zvlnění spínaného zdroje (62kHz)na výstupu lineárního zdroje? Snížilo se podstatně nebo to proleze na výstup?

Jak se zdroj chová dynamicky při náhlém zatížení/odlehčení?
Jak velké/dlouhé překmity napětí a proudu nad nastavený limit? Je lineární zdroj aspoň zhruba stejně rychlý a přesný jako spínaný? Viz. obrázek oscilogramu na str. 9 dole v datašítu.

http://www.national.com/ds/LM/LM2576.pdf

Opera tvoje stránky označuje jako podvodné. Jedna "zbytečná otázka v kriminalistice": Jsou podvodné?

620k je tam pro korekci o úbytek na proudovém snímacím odporu.
Jak se to chovalo výsledně nevím, tohle je jen "ideové" schema, ale ten maturant si nestěžoval.
Mělo to být řízené a měřené 0-5V z nějakého MCU.
Stránky jsou zaručeně podvodné, jsem známý podvodník a volný.cz jakbysmet

bastlino ak by si sa chcel hrat, mozem ti poslat ten moj LT1074HVCT7 aj klasik HV aj L4970A. mam tu z kazdeho po dva kusy.

Ja uz som definitivne rozhodnuty, urobim to len s tym LM338K a mam dve trafa 2x15V/7A takze budem prepinat odbocky na trafe, filtracia 40.000uF a necham to plne linerane,
na test zosikov si potom asi dam navinut trafa s vinutiami povedzme 10-15-20-25-30-35-40-45-50V a za tym pojde len klasicky usmernovac s velikou filtraciou. Otocnym prepinacom budem potom prepinat cez kvalitne rele odbocky toho trafa.

danharde, pochybuju, ze by packardi pouzivali k napajeni svych mx-21 kompjuteru nejake decinske kostky, i kdyby je vyrobil sam veliky kritikos danhardos

Decinsky kostky byly v tech EC1025, asi jsem nepouzil uplne spravnou stavbu te vety, za coz se omlouvam.
Priste si budu davat vetsi pozor, aby to bylo zcela jasne, aby to pochopil i uplnej debil, i Kvitko.

Jinak Kvitko, tady jeden stojan s HP - nahore vlevo nejaka 21MX z roku 78, pod ni HP2100S z roku 73
http://ed-thelen.org/comp-hist/hp-2100-system.jpg
a tady ADT4500 a moje pracoviste asi tak z r.85
http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/vystavka/xprocha1_04-03.jpg
podobnost ciste nahodna

Danhard napsal: "....Jak se to chovalo výsledně nevím, tohle je jen "ideové" schema, ale ten maturant si nestěžoval...."

to danhard: Takže to možná ani nikdo nestavěl.
Vyzvídám proto, že s podobným typem zapojení analogového zdroje jsem experimentoval a příliš se mi nedařilo ho odladit aby nekmital a nebyl přitom příliš pomalý.
Tady vidím výstupní kondenzátor jenom 100nF a zpětnovazební kondy u operáků 10n. 100 nF na výstupu mi připadá málo a 10n u OZ zase docela dost.

danharde, a jeste jeste jsi na tom pracovisti? Jen se tak ptam.... a jestli jo, komu to vsecko dneska patri. A o funkcnim HP-21MX asi nevis, co? To jsme se ale dostali od zdroju trochu nekam jinam... Kdyz tak pisni na majl.

No bastlino, jestli jsi si vsiml, tak kvuli rychlosti, dynamickemu odporu vystupu a stabilite je tam kratka zv, take pro plny nadproud a ty operaky to jen dotahujou pomalejsi regulacni smyckou. Nabeh napeti po zkratu je samozrejme dany nabehem toho predregulatoru, taktez pri zkratu a plnem vystupu musi regulacni tranzistor odchytit energii kondu vystupu predregulatoru a ten naopak musi snest proudove zatizeni. Proto je tam 2x220uF/LESR.
10n ve zv tam bylo nasazenych jen jako nastrel, aby to bylo stabilni pri ozivovani, odladeni tehle cas. konstant je az podle stability hotovyho kramu.
Dal jsem to sem jen na ukazku, ze se da ta vlecena regulace predregulatoru udelat velice jednoduse, ne jako stavebni navod na zdroj.

Danhard napsal:
"No bastlino, jestli jsi si vsiml, tak kvuli rychlosti, dynamickemu odporu vystupu a stabilite je tam kratka zv.."

Je to asi ostuda, ale právě že nevšim. Všim jsem si akorát proudového omezovače R9,T3. Funkce R8,T2 (doufám, že je to ono) mi nějak nedošla. Jeden odpor navíc... Mořil jsem se se zdrojem který obdobu R8 neměl a možná proto zlobil.

Rozuměj, nechci tě zkoušet, či nasí...at, chci se něco dozvědět. Takže uvítám každou poznámku, která je pro tebe triviální, ale neznalému pomůže. Pokud to nemáš jako výrobní tajemství,což samozřejmě chápu.

Totiž při mých občasných pokusech o stavbu regulovatelného zdroje se vždy potýkám s nestabilitou. Většinou to kmitá při určitých hodnotách výstupních napětí nebo proudů. Když to doladím dole, zlobí to nahoře apod. Dost často pomůže přizatížit výstup pomocným odběrem, aby to bylo vždy stabilní. Což nevím, jestli je zrovna čisté řešení.

Teď zas zasírám Zdenovi vlákno já.

v tom zapojeni (odkaz) jde dobre pouzit U490B od Atmelu. Jsem si tu s timhle obvodem ted odpoledne hral a zda se, ze by splnil funkci na predregulator a uridi 2 tyristory v mustkovym zapojeni - viz 881 v galerce. (viz fotka v galerii)

Take to jde udelat tak, ze se vyhodi ty 2 tyristory z mustkoveho usmernovace, daji se do mustku klasicke 4 diody a na vstup trafa se zapoji triak. Vystup obvodu U490B pak bude ridit gate triaku. Vysledek bude uplne stejny.

no a jeste je jedno reseni predregulace - vid obrazek v galerii. Pouzitelne tak do 80-90 Volt vystupniho stejnosmerneho napeti a rekneme tak do 250-300 Watt. (viz fotka v galerii)

bastlíno, mohl by jsi mi prosím tě poslat ten tvůj výtvor? pokud budeš souhlasit tak ti dám mejla. díky

Ale klidně. Není to sice nic ke chlubení, ale pro inspiraci to bude stačit.

wwslyzavinacseznam.cz

bastlíno, až budeš mít chvilku, tak mi to hoď sem nebo na mejla. díky

Něco jsem ti poslal.

Vypadá to dobře, hlavně ten hotový zdroj. Šlo mi jen o snímání toho napětí na regulačním prvku.

Díky.

Tento diferenciální zesilovač je extrémně citlivý na správné hodnoty(shodnost hodnot a jejich poměrů) všech odporů.
Je na straně 15:
http://www.national.com/an/AN/AN-31.pdf

Pokud se hodnoty i dost nepatrně liší, vzniká velká chyba výstupního napětí v závislosti na tom, jak vysoko snímaný prvek "plave".

Přemýšlím nad tím zda nenapájet oz z pomocného vinutí jehož zem by byla spojena s emitorem regulačního trandu. (viz fotka v galerii)

Nějak tomu obrázku nerozumím. Jak chceš potom řídit ten spínaný zdroj? Problém se jen posunul ze vstupů OZ na jeho výstup. Domaluj to celé.

tady: (viz fotka v galerii)

Standa: Myslím že jsi se v tom trošku zamotal. Zde je funkční schéma, ovšem funguje jenom do cca 57V a 3A, na 60V a 5A by se to muselo mírně upravit ale princip by byl stejný.

http://yfrog.com/5mzdrojp

Tak uz nic, uz to sem nekdo dal pred rokem, necetl jsem to cele

OW co se ti na tom mém schématu nelíbí?

Tak nějak všechno Živit výkonový NPN přímo z OZ není moc dobrý nápad, optočlen je tam podle mě zbytečný a jde to bez IC2A, jenom s tranzistorem.

Můžeš nakreslit jak by jsi to udělal Ty?

Dělal bych to takhle, jenom bych vyměnil LM2576 za něco výkonnějšího:

http://yfrog.com/5mzdrojp

Až pochopím jak to celé funguje, tak to snad postavím. Funkce integrátorů mi není jasná.. Ale to není vše.

Dneska jsem vyzkoušel ten pulzní předregulátor od danharda.
Nevím jak to, ale na regulačním tranzistoru není udržováno konstatní napětí. Mění se s nastaveným výstupním napětím.

Protože ten předregulátor zřejmě relaxuje.
Chce to jestě rychlou vazbu mezi výstupem předregulátoru a jeho regulací, kond 10-100n a vyzkoušet, aby to bylo lokálně stabilní.

prostě česky řečeno se fláká, odborně se tomu říká, že "relaxuje". Je to a la Danhard.... ten také furt relaxuje

To jsme rádi, že jsi nám to objasnil, debile

danharde, ty jsi jak můj soused. Ten zná 3 slova: VOLE, AUTO, PIVO. Pravda, ty znáš ještě slovo DEBIL. Na rozdíl od něho, jsi vystudoval vejšku, kdežto on vychodil pomocnou základku. Ale ve finále jste na tom stejně.

Jasně ty VOLE, na rozdíl od něj jsem INTELIGENT, tak mám nějakou slovní zásobu

Pánové, vyřiďte si to někde v hospodě, to sem opravdu nepatří.