To nejde říct jednoznačně:
i z jednoho sekundárního vinutí ho můžeš napájet symetricky, u můstkového zesilovače se symetrickým napájením navíc ani nemusíš vytvářet kdovíjak tvrdou umělou zem.
Jednoduchý zesilovač s jedním napájením musí mít na výstupu oddělovací kondenzátor, jehož kapacita může omezit přenos nejnižších kmitočtů, je-li nedostatečná.
Ovšem kvalita zesilovače závisí především na jiných věcech, než na způsobu napájení. Na obecnou otázku obecná odpověď.
Dej odkaz na nějaká konkrétní zapojení a můžeme se pokusit o srovnání - dělá nás jich tady do toho dost.

Nesymetricky napájené zesilovače/teď nemyslím můstek/ mívají dost často problémy s odstupem-vlivem děliče, který nastavuje 1/2 Un na výstupu a přes který proniká do vstupního obvodu zvlnění. Pokud se onen dělič zablokuje velkým elytem, výsledkem je obrovská rána při zapínání takových zesilovačů, daleko větší, než je při nabíjení výstupního elytu. Ošetřit se to sice dá zpožděným připojením zátěže, ale už se to komplikuje a mizí výhody jednoduchosti takových zesilovačů. Příkladem je např. Transiwatt 40-140, čím tvrdší zdroj je použit, tím větší rána. Výstupní elektrolyt se sice dá osadit i s velkou kapacitou, která nijak nebude omezovat přenos na nejnižších kmitočtech, nicméně každý elektrolyt má nezanedbatelný vnitřní odpor, který jako takový podstatně zvyšuje vnitřní odpor koncového stupně a zhoršuje tím DF /činitel tlumení/. A to i v případě, že je v hlavní smyčce nfb jako u TW. Navíc při zahrnutí výstupního elytu do hlavní smyčky nfb zesilovač pozbude dosti velkou část své /třeba/ původní stability. Jediné smysluplné řešení je to, které už naznačil Hill, tedy dva symetrické koncové stupně v můstku, napájené nesymetrickým zdrojem a s pomocným děličem pro virtuální zem /ze které ale nesmíte odebírat žádný proud/. Takto byla úspěšně zapojena celá řada koncových zesilovačů řady PA slovenské firmy SEAK Prešov.

Ponaučení: pokud jsi začátečník a děláš to doma "na koleni", tak raději symetrické napájení

asi ty dva zlute ne???a zem musim spojit kdyz tam jsou dva vyvody?tim myslim dva modre poradte diky

Ten černý je většinou na 220V, a ty další jsou sekundární vinutí, musíš to ale změřit kolik dává. Toroid je docela "tvrdý" zdroj, tak to můžeš měřit i naprázdno.

Pokud chceš zem, tak samozřejmě je spojit musíš. Ale někdy (při větších proudech) je lepší usměrnit obě vinutí, a spojit to až za můstkem, aby ten jeden můstek tak netopil

Dva zlute budou nejspis jedno sekundarni vinuti a modre druhe sekundarni.

co je to za kokota, že ani neumí rozpoznat barvy? dyž tak je to růžová - červená - a postarně hnědá, co si jí strkal do prdele.

ehm...niekto sa tu normalne opyta, tak donho nemusis picovat

diky za rady

Funkschau, Elrad,

nespojitý - jednoduchý, levný, ale neudržuje na výstupu žádanou hodnotu a kmitá kolem ní
spojitý - opak nespojitého

a trochu podrobněji by to prosím nešlo?

Ale Honzo, proč zase píšeš věci, kterým vůbec nerozumíš. Spojitý - analog. Diskrétní (nespojitý) - digital.

Neřikám, že tomu moc rozumim, ale co je v tom příspěvku špatně?

Všechno

oprav mě to pls

Kvalitativní rozdíl mezi nimi není, snad jen takový, že diskrétní regulátor se dá udělat relativně snadno jako adaptivní. Rozdíl je opravdu v tom, že je jeden analog a druhý digital.

Suhlas s Karlos-om, ale podla mna podrobnejsie tu rozpisovat teoriu riadenia je somarina, je toho fakt vela. Na zaciatok by podla mna stacilo trocha sa poobzerat po Internete o danej problematike.

podívejte se sem:
http://dce.felk.cvut.cz/sri2/ss/regulatory/2__diskr_reg.htm
neříkejte mi, že kvalita je rovnocenná, když to má skokové nastavení! Kvalita regulace možná, ale kvalita na výstupu? To bude kmitat kolem nastavené hodnoty!

Však jo, nejjednodušší bude asi srovnání termostatu v boileru a třeba monolitického stabilizátoru:
- termostat po překročení teploty vypne, až zjistí, že klesla, zase zapne. Má určitou hysterezi, takže teplota kolísá kolem nějaké hodnoty. A nemusí to být jen zapne/vypne vše, může zapínat a vypínat jen některá tělesa, ostatní topí trvale (přesněji jejich termostat je nastavený na vyšší teplotu). Charakteristickým znakem nespojitého regulátoru je předem daný krok (a je jedno, jestli ten regulátor umí jen zapnout a vypnout nebo přepínat mezi hodnotami třeba 56% a 60%, protože umí jen 25 kroků pro rozsah do 100% - neumí nastavit nic mezi těmito hodnotami).
Spojitý regulátor, teď mluvím o tom stabilizátoru, například jen "přivírá" a "pootvírá" tranzistor tak, aby udržel na výstupu minimální odchylku - jak moc je tranzistor otevřený, závisí na tom, kolik je pro udržení výstupního napětí třeba. V podstatě se to může pohybovat kdekoli mezi oběma saturacemi.

Koukám Karlosi, že ses pasoval na experta přes regulátory.
Faktem je, že Honza to sice nevysvětlil nejlépe, ale na rozdíl od Tebe má v podstatě pravdu.
Určitě nesouhlasím s výrokem, že spojitý regulátor je analogový a nespojitý je digitální.
Podstatu věci vysvětlil rozumně Hill.

Hill: v termostate v bojleri NIE JE diskretny regulator,ale dvojpolohovy, a ten samozrejme pracuje okolo ziadanej hodnoty. Ale v SPOJITOM case, co sa da popisat Laplaceovou transformaciou. Na rozdiel od toho, diskretny regulator pracuje s urcitou vzorkovacou frekvenciou,cize v DISKRETNOM case,co sa popisuje z-tranformaciou(Laplaceova transf. je vlastne z-transf. pre T->0,T-perioda vzorkovania). A samozrejme aj s diskretnymi hodnotami velicin (A/D - D/A prevodniky). Rozlisenie AD/DA prevodnikov sa odzrkadli na kvalite regulacie.

PeterB:
Hill nikde netvrdí, že v bojleru je diskrétní regulátor. Odpovídá na původní otázku, jaký je rozdíl mezi spojitým a nespojitým regulátorem. Pojem diskrétní regulátor sem zavedl Karlos. Vidím, že i Z-transformaci máš v malíku, ale původní dotaz byl prostý a myslím, že potřeboval i pro laika srozumitelnou odpověď. Nemohu si pomoci, ale Honza měl pravdu a Hill to rozumně rozvedl.

2 jankop: A co o tom víš, že to tady tak rozvádíš? Tlacháte tady o tom, podle toho, jak si to představujete. Je to tak, jak to napsal PeterB. Souhlasím s tím, že nespojitá regulace může být chápána jak to napsal Hill. Ale diskrétní regulátor, Honzo, ureguluje soustavu úplně stejně jako spojitý, žádné kmitání kolem žádané hodnoty. Dokonce diskrétní regulátor nabízí nové možnosti, kterými analogový tvrdě předčí.

Karlos: jako například ...

Jako například nejsi limitovaný pouze na integrační, derivační a proporcionální složku. Můžeš použít různé algoritmy vypilované pro danou aplikaci. Uděláš ho snadno jako adaptivní, takže se ti sám přizpůsobí na téměř jakoukoliv soustavu, atd.

Karlos: souhlas, s diskrétními regulátory se dají dělat fakt kouzla, většina jich jde naprogramovat jako nespojitý regulátor nebo spojitý, když mají D/A převodník. Taky s nimi dělám. Často si přitom však kladu otázku, jestli se tyhle regulátory necpou do strojů za každou cenu, aby třeba řídily měnič a motor zajišťující protitah, když dosud totéž zvládala páka se závažím. Z toho nadužívání elektroniky jednou posse rem esse (a myslete si, že je to latinsky). Ale to už jsem mimo téma.
Jerry skutečně položil úplně elementární a jasnou otázku. Připomenu: "nevíte někdo, jakej je rozdíl mezi spojitým a nespojitým regulátorem?".

opravdu, z tohodle vašeho hádání jsem nepochopil nic. Jen že Karlos se pasuje na profíka přes regulátory a hádá se, jestli Honza má nebo nemá pravdu. Taková je situace

2 Hill: jojo, otázka byla tak primitivní, že mě to zmátlo. Na profíka se nepasuju, ale kybernetiku jsem vystudoval, takže o tom něco vím. Co se týče cpaní elektroniky na všechna možná i nemožná místa, máš pravdu. Krásným příkladem jsou motory v autech. Starý karburátor svou spolehlivostí předčí ty nejlepší stříkačky. Je to o tom, že elektronika vyjde levněji než mechanické řešení.

2 Jerry: Myslím, že ti to Hill vysvětlil dostatečně. Pokud jsi to ani z toho nepochopil, je každá rada pro tebe zbytečná.

Karlos:
1. >2 jankop: A co o tom víš, že to tady tak rozvádíš?<
Trpíš zbytečně utkvělou představou, že jsi jediný kdo něco studoval.
2. >Ale diskrétní regulátor, Honzo, ureguluje soustavu úplně stejně jako spojitý<
To je sice pravda, ale pojem diskrétní regulátor Honza nezmiňuje, ten jsi tu naprosto zbytečně zavedl ty.
3.>2 Jerry: Myslím, že ti to Hill vysvětlil dostatečně. Pokud jsi to ani z toho nepochopil, je každá rada pro tebe zbytečná.<
Nemyslíš Karlosi, že naprostý laik by si zasloužil více tolerance? Ty a PeterB jste ničím nepřispěli k zodpovězení prvotního triviálního dotazu. Dokonce bych řekl, že jsi se nad ním ani pořádně nazamyslel, ale dělat pitomce z tazatele si prostě nemůžeš odpustit.

2 jankop: Zatímco ty jsi přispěl notnou dávkou.

kluci, osobní spory nic neřeší. Zkusím to vrátit k tématu, část zopakovat, a přitom vynechat aplikace, v nichž se dají použít oba způsoby regulace.
Zde příklady nespojitých regulátorů (zapnuto/vypnuto, otevřeno/zavřeno; pro názornost uvedu jen dvoustavové regulátory):
- termostat (žehlička, topení, boiler, lednice, ventilátor chladiče spalovacího motoru)
- tlakový spínač vodárny nebo kompresoru
- soumrakový spínač
- plovákový spínač, ale i ventil ve splachovači
- tyristorový stabilizátor napětí spínaný při průchodu napětí nulou (nejmenší rušení): propouští jen některé periody střídavého nebo pulsujícího napětí v případě poklesu napětí na kondenzátoru pod nastavenou hodnotu.

Obecně se nespojité regulátory vyznačují tím, že mají větší nebo menší hysterezi, tedy řízená hodnota kolísá kolem nějaké střední hodnoty.

Příklady spojitých regulátorů:
- stabilizátor napětí či proudu (sériový nebo paralelní)
- automatické dolaďování (AFC) u FM přijímačů s analogovým laděním
- smyčka PLL (fázový závěs)
- termostatická hlavice radiátoru ústředního topení a třeba i termostat chladicího okruhu spalovacího motoru
- redukční ventil tlaku plynů
- Wattův odstředivý regulátor parního stroje nebo vodní turbíny
...a další a další.

Spojitě řízená veličina může nabývat obecně jakékoli hodnoty neodporující ostatním fyzikálním zákonům. Udržuje se plynule, odchylka od nastavené hodnoty nekolísá v důsledku činnosti regulátoru, ale na základě vnějších podmínek (změna zatížení regulátoru, změna tlaku páry a podobně). Čím přesnější regulátor, tím menší odchylky, ale také tím víc problémů s jeho rychlostí reakce a stabilitou...

skvěle ses rozepsal !
P.S. na ty spory zapomenem. OK?

...ale já přece s nikým ve sporu nejsem.
Jestli však ani tohle vysvětlení není dost, pak jsme tu všichni jen ztráceli čas.

Já myslel spory s Karlosem, ne s tebou!

Stáhni si datasheet na TA6210 a máš to, KTA je korejská verze.

K TA sem nasel vic, ale datasheet nigde (

http://www.alldatasheet.com/view.jsp?Searchword=6210
zkus jestli jedna z toho nebude ta správná. Nevím, co by ten obvod měl dělat

Pin compatible ekvivalent za TA6210AH je TA8210AH. Je to dvojitý můstkový zesilovač 2x19W pro autorádia.

Deset ampér při dvěstěpadesáti voltech střídavých na každý kontakt, v pracovní třídě AC1, což jest čistě odporová zátěž.

Podle katalogu relé RP102 S9 má..... zapínací proud 5A st,ss.... trvalý proud 2A st,ss..... vypínací proud 1,5 A při 220 V st /cos.fí 0,4/ a 0,2 A ss při 220 V ss /tau 40 ms/.....induktivní zátěže. Pro čistě ohmickou zátěž může být vypínací proud 1,7x větší pro ss a 1,4 x větší pro st.proud. Výrobek podniku ZPA Trutnov, nikoliv Tesla.
Již se min. 25 let nevyrábí.

Ještě bych doplnil, že údaje platí pro nové relé.
Jsou-li po letech u relé stříbrné kontakty zoxydované - sirníky, bude zvětšený přechodový odpor, tím úbytek napětí a kontakty se brzy zátěží opálí.
Nové relé má přech. odpor dle ktg....max.50 miliohmů.

http://www.belza.cz/audio/sigind.htm a na výstup dáš kondenzátor (+ paralelní odpor) tak, aby to drželo ty 3 minuty.

a za ten kondík dáš další 4069. Ale to je asi jasný ...

Jenže nevím kde bych sehnal 4069 ve verzi "U".

Pokud vím, tak 4069 se vyrábí POUZE ve verzi UB, tedy bez oddělovačů na výstupu! Proto se používá v RC a krystalových oscilátorech. Možná by šel nahradit 74HC04 ale tím si nejsem jistý.

Za 1. K čemu paralelní odpor? Snad do série, ne? No a to tam budeš muset mít pěknej hrnec, aby to drželo 3 minuty

když dáš ke kondíku paralelní odpor (trimr 1M), tak tím můžeš víceméně regulovat čas. co je na tom špatně? já to tak dělám už dlouho.

Nechápu, jak bys to chtěl za to udělátko připojit. Leda že by sis pletl paralelně a sériově.

Máš to na mailu, tak se na to mrkni. Je to jen principielě.

Jo, tak to sorry takhle to jde. Ja chtěl dát kondík proti zemi a nabíjet ho přes odpor. Ta dioda by pak byla paralelně s tím odporem.

Sem si řikal, jestli jsem se náhodou nesplet, ale tohle používám dlouho a když to funguje tak to nemám potřebu měnit.

Jinak my tu máme sólo s Karlosem a Wer neví o co jde.
Wer: Jestli chceš, já ti to pošlu na mail taky.

Pošli mi to, dík.
Verzi "U" jsem pořád nenašel, co říkáte na variantu 2: www.belza.cz/audio/sigind-2.htm

No, to máš úplně jedno, obojí pracuje stejně.

jen ty 3 minuty tam asi nebudou

Wer: máš to na mailu. Ty verze U jsou všechny! Co já vim, tak se jiný ani nevyrábí!!!!

Dík. Třeba GES má standardně 4069 a na objednání (od 25ks) 4069UB. Zamlouvá se mi spíš varianta 2 i z důvodu spotřeby. Potřebuju vyřešit to zpoždění 2 až 3 min a hlavně, aby na výstupu byl co nejkratší dobu nedefinovaný stav mezi 0 a 1.

řeš to čim chceš. koukal jsem se k sobě do dílny, koupil jsem v úplně obyčejném obchodě ten CMOS a přestože jsem neměl speciální požadavek, je to UBE! Neni to tak, že standartní je UBE a na objednání UB?

Ne, ne běžně 4069 a na objednání UBE, UBCN apod.

anebo o tom U prodavači ani nevědí, k čemu je to dobré...

K tomu RC časovači, jde nějak zapojit (bez IO), aby se tranzistor na výstupu postupně nezavíral, ale po překročení určté úrovně napětí na C zavřel?

Určitě to jde, ale teď mě teda nenapadá, jak bych to udělal. Karlos ti určitě poradí.

Jde, ale musíš tam dát ještě další tranzistor.

Ale ten se taky bude plynule zavírat jako tranzistor před ním. Co mám k němu ještě přidat kromě odporu do báze?

Právě že nebude, ale musíš ho zapojit správně. Na co to potřebuješ, co to má umět? Ti kdyžtak nakreslím schéma, když si s tím nevíš rady. Jaké součástky jseš ochoten použít? Může tam být třeba operák? Teda ne, že bych dopředu věděl, že tam bude

Představoval bych si to takto. Na začátku NF indikátor z www.belza.cz/audio/sigind-2.htm (bez diod) a za ním nastavitelný časovač na 1 až 3 min. Celé to bude napájeno z baterie 4,8V/80mAh, takže docela záleží na spotřebě obvodu. Samotný NF indikátor 2 má spotřebu 0,03mA.

Já bych to udělal úplně jinak, ale musíš mi napsat, k čemu to má být dobré a co to má umět. Jako třeba citlivost, k čemu to připojíš apod. Nemá smysl bezmyšlenkovitě něco lepit za obvod, který je udělaný na něco jiného.

Audio signál bude přiveden z linkových výstupů. Vstupní citlivost obvodu by měla být cca 200mV. Na výstupu bude optotriak MOC3041, který sepne triak.

Nerozumíme si. Ty chceš aby poté co se objeví signál to hodilo výstupní úroveň 1 (celé napájení s možností proudového zatížení, kolik?) a poté co signál zmizí to ještě 3 minuty drželo tento stav? Popiš mi to, nejsem telepat.

Přesně tak. Proudové zatížení výstupu 15mA při 4,8V.

Chceš to mít čistě tranzistorové, nebo tam můžu vlepit operák? Je třeba ošetřit počáteční stav, kdy připojíš baterii, takže trošku to schema narůstá, ale žádná hrůza.

Proti operáku nic nemám, když se tím nezvýší klidová spotřeba.

PARALELNÍ ZAPOJENÍ => PROUD SE VĚTVÍ => JEDNOU ledKOU MUSÍ JÍT 20Ma => OBVODEM PŮJDE 40Ma

jé sory, já tam zapomněl CapsLock!

jinak nevím jak to je u bílí LEDky, ale třeba červená, tak žhne stejně když do ní jde 15 nebo 20mA. Takže bych to stanovil spíš pokusem s parametrem: stejná svítivost při nejmenším odběru

Ledky jsou svině, ona sice svítí při různých proudech stejně, ale lepší je jí dát vždy raději méně, než více. Jinak potvora časem odejde.

Aha, ja to radsej pretazovat nebudem, pustim do toho tak 30mA, staci, nie? Teraz to zere iba 20 a svieti to ako...

každá barva reaguje jinak, to chce zkusit. Ale 15mA do každý by mělo (prakticky) stačit

A taky je dobrý, jak se prodávaj ty 2mA ledky. Většina z nich svítí uplně steně jako když do obyčejný pustíš ty 2mA...

Martin: a nebo ti prodali ty na 20mA

Nedoporučuji spojovat dvě a více LED paralelně protože je zde určitá výrobní tolerance a mohlo by se stát že některou poteče větší proud a tato se časem zničí a odešla by i ta druhá.Doporučuji zapojit v serii s odporem a tuto konbinaci potom dát paralelně.

Václav: máš pravdu, někdy svítí jedna víc a druhá míň ale ještě jsem žádnou nespálil. To je případ hlavně paralelního zapojení třeba červené a zelené LED, což je NESMYSL

Mne zatial svietia obe rovnako.

V každém případě ke každé sériový odpor a to až paralelně. Ani mě nenapadlo, že to chceš dělat jinak.

Som to spravil takto: spojil som dve ledky paralelne, do serie s nimi som dal trimer a do serie s diodami som dal merak a trimrom nastavil prud asi 16mA do obidvoch.

Jde o to, že ty ledky si nikdy nevezmou obě stejně, to je právě potřeba ošetřit sériovými odpory ke každé. 16mA pro obě by ale mělo být v klidu.

nemohlo !

Noo velice zajímavé... Možná kdybychom věděli, jakou indukčnost mají vinutí a kde je jejich začátek a co je tranzistor SU160 zač... Korektní chování pulsního zdroje to ale nebude.

Karlosi,Karlosi. U nás i každé malé dítě ví, že SU160 je enderácká BU208 a SU169 je BUY69A..

Asi trpim stereotypem, ale tohle zapojeni nebude skutecne nic delat !!!

V poriadku, serem nato!

Jednu SU160 jsem tu našel, originál nepoužitou, tak kdyby měl Karlos zájem si jí změřit, tak mu jí poskytnu

Jinak je popsaná ve starym katalogu Tesla

http://www.io.freehosting.cz/208.gif

jo

Na co potřebuješ měnič? Ti kdyžtak poradim smysluplnější schéma

tak mi porad. dik

No ono i toto bude asi fungovat. Prostě samokmit. Ale to tráfko musí být pro něj. Chceš-li se o to ještě zajímat, hoď nový příspěvek, ať nemusím listovat zpět.

OK