koukni na http://www.pandatron.info/elektronika/clanek.php?rubrika=me&clanek=9& nebo http://www.pandatron.info/elektronika/clanek.php?rubrika=me&clanek=29& ale k tomu druhýmu je třeba čítač nebo osciloskop

Diky, ale neslo by to nejak laboratorne? Potrebuju to jen jednou a nechci pro to delat zarizeni. A stelne je dost slozity ...

Někde jsem četl, že se to měří metodou tří ampérmetrů nebo voltmetrů a indukčnost se vypočítá podle nějakýho vzorce. Nijak jsem se o to ale nezajímal a tak zrovna nevím, kde bych to měl na internetu hledat. Zkus google

Kdyz nemas zadny generator (tedy zdroj stridaveho napeti), ani cim zmerit casove zalezitosti (osciloskop), tak to zmer suplerou ! :o))

Tak generátor nemám, ale mám síťové trafo s odbočkami
Co ta metoda měření třemi ampérmetry nebo voltmetry?

50Hz se hodi na mereni indukcnosti v dost malem rozsahu, resp. dost velkych indukcnosti.
Jakou civku chces zmerit, a kolik ma predpokladanou indukcnost si nerikal.

cívka by měla mít kolem 0,8H - takže relativně dost

Takže metodou 3V - vraž do série odpor, jedním voltmetrem úbytek na odporu, jedním na cívce a jedním obé dohromady - tj. napětí zdroje. Krm to přiměřeným napětím 50Hz, tak, abys cívku nepřesytil. No a spočítej

Ještě je metoda jedné lahve a metoda krabičky cigár )

Tohle sam nespocitam, na to jsem moc velka lama. Nemasš nekde nejaky odkaz, kde by to bylo uz spoctene?
P.S. Co je to za metody?

Metoda láhve znamená, že zajdeš do obchodu koupit flašku koňaku, tequilly, vodky, vína, rumu, ev. alpy či okeny a zajdeš za majitelem nějakého měřáku a uplatíš ho ).
Metoda krabičky cigár je obdobná.

Staci okena alebo nemrznuca zmes do ostrekovacov

oktáva je hudební výraz: znamená interval mezi dvěma stejně pojmenovanými tóny, například komorní áčko (440Hz) a jednočárkované áčko, které je o oktávu výš (880Hz). Prostě znamená to dvojnásobný (nebo poloviční) kmitočet, což je v tomto případě důležité.
Oktáva se tomu říká kvůli osmi tónům, ze kterých se skládá; potíž je v tom, že je to spíš počet bílých kláves - půltónů je do oktávy 12, aby to bylo přehlednější :)))
Dekáda už má smysl technický - znamená buď zvýšení kmitočtu desetkrát nebo snížení na desetinu (samozřejmě dvě dekády znamenají 100x víc nebo míň).
Že 6dB/oktávu je totéž, jako 20 dB/dekádu: no je to tak. 6dB je dvakrát, 20 dB je desetkrát - prostě kolikrát zvýším kmitočet, tolikrát stoupne nebo klesne napětí na výstupu.

tak tak, někde o tom byl celý článek ale už jsem ho nenašel. Byl tuším v angličtině ale bylo to tam krásně graficky vysvětleno. Taky tam by postup na udělání logaritmické stupnice v Excelu. Nevíte náhodou někdo o tom, mě by se to taky hodilo

a myslíš, že je tohle nejlepší řešení?

abych pravdu řek, tak jsem v žádném zapojení neviděl trimry na budících tranzistorech. Neříkám že je to špatně, ale řešil bych to emitorovými odpory

Nemyslím, že je nejlepší ale nechci tam cpát další topidla.

ok, ale tohle ti já nespočítám. Vsadil bych spíš na Martina, Karlose nebo Danharda. (ostatním na které jsem zapomněl se omlouvám)

můj názor: Já bych začal s 1k trimrem a zkusmo to nějak nastavil. Ale to je sázka do loterie

Ano, budeš to co pár vteřin zkusmo nastavovat dle okamžité teploty atd. Vzhůru k průzkumu slepých uliček ! A nedalo by se tam dát třeba 3 trandy, no kdyby jeden hned shořel, tak ať to jede na ty dva...

Objasním ti, proč je to blbost. To co píše Sendy je přesně to, co bys musel dělat, abys to uhlídal. Emitorové odpory se připojují z důvodu, že Ube má záporný teplotní koeficient, tzn. napětí Ube se s rostoucí teplotou snižuje. V praxi to znamená, že tranzistor, který se více zahřeje má tendenci pouštět větší proud, čímž se zahřeje ještě víc.... Říká se tomu kladná zpětná vazba. No a ten studenější se stává ještě studenějším. Kdyby ten teplejší po čase neshořel, přebral by proud i od toho druhého. A teď pozor. Když tam dáš odpor do emitoru, co se stane. V prvé řadě ty 2 odpory tvoří proudový dělič, takže teoreticky ať se děje co se děje, tranzistory teče stejný proud. Není to ale úplně přesně, ve skutečnosti je to ještě mnohem lepší. Ten odpor má totiž kladný teplotní koef., takže s rostoucí teplotou jím protéká menší proud (odpor se zvětší), tudíž se snaží "zapřáhnout" studenější tranzistor. A tak zavádí zápornou zpětnou vazbu.

Tedy, ze by se davaly emitorove odpory zamerne s kladnym teplotnim koeficientem je novatorska myslenka ! :o))
Kolikpak je u toho zdroje ubytek na odporu pro snimani proudu ?

Záměrně třeba ne, ale ten kladný tep. koeficient maji a ty s tím nic neuděláš. Kdyby měly záporný, tak jsou ti tam na hovno úplně stejně, jak kdyby tam nebyly.

No i když je fakt, že tak se to dělá v IO. Drátovej odpor má ten koeficient sice kladný, ale blízký nule, takže nic

Hm, to jsem myslel, že to tak nějak bude ale ne, že to bude tak ... na nic.
Odpor na snímání proudu je 0,56 ale dám tam asi 0,22.

Muzes take snimaci odpor rozdelit na dva, a ty zaradit do emitoru vykonaku.

danhard: Dobrej nápad, dík

Máš to v maily

ee, nechcete se podělit se všema? takhle soukromničit tak zajímavou věč. (na jakým to pracuje principu?...komparátory?)

Ten článek jsem neviděl, KTE nemám, ale většinou to pracuje tak, že to na odporu snímá proud a když neteče a je to zaplý, tak to něco indikuje

nebo je to v tom článku snad řešený jinak? jde to i indukčně, ale to je nepraktický, nespolehlivý, složitý ... to prostě blbý

Jojo, Hallova sonda, to bude nejlepší

nevim jak bych řešil s Hallovou soundou indikaci svícení třeba ve sklepě, ale uřčitě by to šlo. Ty bys to nějak vymyslel, že.

A čo tak dať paralerne k žiarovke letku.Keď svieti žiarovka ,led nesvieti, keď prestane svietiť žiarovka ,led sa rozsvieti.

a jak, když je tam nestále stejných 14,4V ?

SMITH: to je blbost

stačí do googlu napsat jméno součástky a "datasheet" a ono to vyplivne taky. a přímo odkaz!

dobrý je taky http://www.datasheetcatalog.com

nebo http://www.alldatasheet.com

Já to vím, ale pořád se někdo ptá kolik to vydrží a podobně.... Tak jsem to ještě ulehčil.

Ale to co je v katalogovym listě a to co to skutečně dlouhodobě vydrží (ze zkušenosti ostatních) neni to samý

Ale v katalogu je recomended, tak se toho drž.

Datasheet uvádí to, co má "vydržet" nebo umět originál, tzn. pokud si najdete v datasheetu od např. tranzistoru 2SC4468, že má umět to a to, tak to tranzistor, vyrobený firmou SanKen skutečně umí. Pokud ale dostanete do ruky jeho coververzi od jiného výrobce, už to pravda být nemusí a zpravidla také není.

Proto musíš použít buď umělohmotný šroubek (koupíš ho v prodejně elektroniky) nebo umělou centrovací vložku na šroubek. Pak se šroubek nedotkne vůbec tranzistoru

WWW.EZK.CZ tam jsou ty podlpožky k dostání

Každej krám kde prodávaj slídový podložky by je měli mít taky

Já si nalepil papír na obyčejnou kovovou podložku pod šroubek a kousek toho šroubku co prochází chladičem taky ale je to dost nespolehlivý !

Než papír, tak spíš bužírku

Jojo, bužírka je lepší ale tu já nemám

Stahni kousek silnějšího kabelu a máš jí

Nemám ani ten silnější kabel

na některý blbosti kolem chladičů je dobrá stará duše od kola (jízdního). Vydrží až 250 st.C, jen tak se nepropíchne a dobře tepelně i el. izoluje...

a co šroubky z tvrzeného plastu...

A co takhle do chladiče navalit plastovou hmoždinku a přišroubovat tranzistor vrutem?

Karlos: proč ne, a tu hmoždinku tam zalepíš epoxydem

Jo a pro jistotu zaliješ do epoxidu i ten tranzistor. Ať to drží!!!!

přesně tak

stahni si katalogový list, tam to je. Z hlavy si to nepamatuju, ale myslim že je na +-14,4V.

TDA2005 je na jedno napájecí napětí. Těch 12V dává trafo naprázdno nebo při odběru 60VA? Předpokládám to druhé. Takže napětí naprázdno kolem 15V, po usměrnění můstkem kondenzátoru asi 18V a to je akorát.

máš pravdu, až teď mi došlo, že se to TDAčko používá v autorádiích

výkonový

nízkošumový

Různý a nejčastěji se 3 a více nožičkama, dokonce i různých barev.

funkční (většinou)

NPN nebo PNP.

bipolární i unipolární, nízkofrekvenční, darlingtony, MOSFET, ...

Křemíkový, občas germaniový, někdy i z galiumarzenidu.

V zesilovačích čeho? NF, MF, VF

Většina příspěvků Hanyse bylo o NF zesilovači. Myslím že o to tu jde

voltmetrem

nebo osciloskopem

mohli byste mi to vysvětlit podrobněji

To by mě zajímalo, kolik jste mu s tím voltmetrem a osciloskopem naměřili Jestli opravdu chcete měřit závěrné napětí, jinými slovy veličinu Uceo při určitém proudu, budete k tomu potřebovat zařízení zvané "trápítko", neboli zdroj napětí řádu set V (záleží do kolika V chcete měřit) s proudovým omezením na několik set uA (záleží jakým proudem chcete měřit). Viz AR PE10/2002 str. 20

www.sound.westhost.com, tam to někde je...

dík kouknu na to