Takhle se dělaly zesilovače před 30-ti lety a to BC547 je tam opravdu obráceně. Nechci snižovat význam tehdejších konstrukcí, ale dneska to prostě převálcuje LM3886.
Toto zapojení je ale výborné pro výukové účely.

Dík za reakci, Mám to teda zkusit postavit?

Jedině pokud se chceš něco naučit, jinak to asi nemá význam.

pokud se budeme bavit o koncepci, nebylo by lepší dát do emitorů BD139 a BD140 rezistory cca 100-33 Ohmů? Zvýší se tím průrazné napětí Q1 a Q2 a zároveň se myslím zmenší zkreslení.

tak jsem si to pořádně neprohlédl, výstupní tranzistory jsou v SC, pak tam tyto rezistory (R11,R12) jsou.

v zesilovačích (z diskrétních součástek) se moc nevyznám, rád bych se tedy něčemu přiučil... ale chce to čas - nejdřív pobrat trochu základy jednoduchého zesilovače třeba ze dvou tranzistorů a podobně :)

Takže zkusím to zapojit, a tomu T3 teda zapojím C a E obráceně než ve schématu.
Je možné ten zesilovač napájet menším napětí? např. +-12V? (nemám po ruce zrovna vhodný zdroj)
Dík, Honza

2 zdeněk: SC= ??

jan - oba tranzistory mají zátěž v kolektoru, jsou v zapojení se společným emitorem. Běžnější je že mají zátěž v emitoru.

To SC je tedy překlep.

Já jsem před nedávnem si navrhl vlastní malý zesilovač cca 5W, založený na OZ s proudovým posílením na výstupu. Nic světaborného, ale něčím se začít musí. :) Výstup byl komplementár BD139/140, taky se se společným emitorem ?? (kolektory spojené -> výstup) Hraje to celkem slušně.

Ten kondenzátor C2, v boucherotově členu (je to tak?), těch 100n, to stačí keramický? nebo foliový, svitkový, nebo cojávím jaký? :)

Boucherotův člen je zrovna dost namáhané místo a keramiku bych tam proto nedával, spíše třeba MKT.

<<právě proto se ptám :)
Ten odpor v tom boucherotu, to mám chápat že stačí 0.6W? (klasický metalizovaný?)
Kondík bude vyhovovat tento? http://www.gme.cz/cz/index.php?page=product&detail=121-064

Standardně se dává MKT na 160V a odpor 2W, ale ty máš jenom 35V, mělo by tedy stačit 100V a 0,6W.

V drogerii (gme) neměli ani 100n MKT, ani 1uF MKT (je folie to same co MKT?)

MKT CAPACITORS are constructed with metallized polyester film dielectric, copper lead, encapsulated in plastic case with epoxy resin sealed.

Tranzistory seu zesilovačů většinou dávají všechny na jeden chladič. Musí to tak být? V čem je rozdíl, když jsou všechny na jednom, nebo každý zvlášť?

Ptám se proto, kdyby se mi nepovedlo navrhnout DPS, jak by moc vadilo, kdyby ty BDčka nebyly na "hlavnim" chladiči s koncovými tranzistory.
Dík, Honza

já bych řekl, že důvod je (A) mechanickej - 1 chladič se lépe montuje než 4 chladiče (B) vyrovnání teplot , pamatuji, že se svého času na chladič montovali i snímače teploty, nevím jestli se to u nf zesiku ještě dělá. Rád se nechám poučit, už jsem dlouho nf zesik nedělal :) A dál nezapomeň že přes chladič se spojí futrály tranzistorů a na nich bývá kolektor, takže tam budeš muset dát izolační podložky.

izolační podložky, to je jasný, s tim nebude problém.
Zajmá mě spíš teda hlavně jaký to bude mít vliv na funkčnost celku jako takového (když bude mít každý tranzistor chladič zvlášť)

Chladiče můžeš dávat takřka libovolně a v libovolném počtu, na tom nic není, jenom nesmíš zapomenout na to, že na pouzdru součástek se vyskytují napětí všech druhů a musí se někdy izolovat. Z ekonomického hlediska bývá často nejvýhodnější jeden velký chladič, ale jestli máš tři malé chladiče, co jsi někde vymontoval, tak není problém.
Teplota se v zesilovačích na chladičích měří dodnes a slušný zesilovač se díky tomu vypne, když na něj někdo hodí hadry.

To ASD: taby by se měl vypnout, když do něj někdo zvrhne flašku s něčím tekutým

no HAHAHA...
Tak nejdřív k tomu zesilovači sehnat zdroj...
NA oživování tu mám trafo, ze kterýho leze +-20V po usměrnění a filtraci.
Jen potřebuju vymyslet, jak vyrobit proudový omezení... pokud možno jednoduše... Na 500mA až 1A, do každý větve (+ i -)
Můj "labo"zdroj je momentálně ve fázi skládání :)

ziarovka...

2 lol:žárovka neni špatnej nápad... Na to "ozkoušení" to stačit bude, horší ale bude sehnat ty žárovky... :) 24V 1A

mototechna, nakladaky maju 24V rozvody. alebo 12v

No to se zajde do šuplíku a když tam nejsou vratné pojistky Polyswitch nebo žárovky nebo výkonové odpory nebo 7824 a 7924 a když tam není nic z toho, ubastlí se tohle zapojení (Q2 se dá vynechat a záporná větem analogicky)
http://users.otenet.gr/~athsam/electronic_fuse.htm

no, z toho jak si to nepsal to zrovna moc nechápu, kde se ten brum tam bere, když pustíš signál z mobilu (myslel si pře 3.5j redukci?, tj z mobilu jako z mp3ky?)
JEstli to brumí takhle, tak máš určitě někde závadu v zemění, pokud ne, je třeba země oddělit galvanicky. Tj nejlépe oddělovacím tráfkem.

Když to brumí i z telefonu a jenom jeden kanál, tak máš zřejmě nějak podezřele zapojené země uvnitř zesilovače, případně nějaký studeňák.

Nazdar, nepredáš jednu, ak je funkčná? Anténa sa dá vyrobiť, ale je treba ju vypočítať a potom aj naladiť. Ladí sa pomocou SWR metra. Máš ho doma? Inak ja som antény kupoval v www.awas.sk kamennú predajňu majú v nitre. Ja mám dve magnetky a jednu stabilku 140cm, namontovanú na aute. Mám Danitu Formel 1... A stačí to celkom bohate. Majky k nim máš? inak 4W je dosť, na bežný pokec s kamionistami bohate stačí.

SWR meter nemam......ja s radioelektronikou nerobim casto........ale elektronikou sa zaoberam.....,teda aj studujem na strednej...hehehe...diky za stranku,ale ja by som skor voli tu moznost,ze by som si nejaku vyrobil.....a co su to tie majky????nepochopil som.....myslis tu koncovku na antenu ???a zatial som skusal len jednu ta je funkcna,k tym druhym som sa este nedostal....a co by si dal za nu,ak by som ti ju redal?????samozrejme bez anteny.....

a mam este aj danita 240....

nemyslel náhodou majkem mikrofon? :D

ak myslel mikrofon,tak to mam ku kazdej.........

-->>Gondik: majk = mikrofon
navodu a schemat na CB je plne internet, mrkni treba tady
http://www.cbradio.cz/seznam.php3?id=32

Gondík, máš mail.

Když klikneš na jeho nick, tak se ti email ukáže.

Ja viem

Neodpovedal si...

musim to kuknut,ktore su dobre,lebo som sa k tomu este nedostal,neni zatial cas.......ale ked tak sa ti ozem.....

Ok.

Možná AD by něco měl

Pakliže se to nedá udělat přes relé (pak bych uměl 55 dB po 1 dB s 6-ti kouskama relé + MCU), potom ti asi nikdo moc neporadí, 2,7 GHz je mimo schopnosti běžných smrtelníků.

já si myslel naivně, že to bude brnkačka a ono ne, googluju až se mi od prstů kouří... našel jsem zatím, že RF devices dělá brouka, programovatelný atenuátor do 44dB nastavitelný ve 32 krocích, funguje do 950 MHz. Bohužel jen do 950 MHz, model RF2420
Ale objevil jsem, jeden zajímavej US patent (US7402991), starej asi 2 roky, z něho by se dalo vyjít. řeší to diferenciálním zesilovačem a širokopásmovým filtrem.

Přes relé se to dělalo před 50 lety ... v 50tých letech minulýho století. Dnešní doba si žádá něco novějšího...

Já myslím, že do 3GHz je to pořád zvládnutelný doma na záchodě... To nejsou žádný extra frekvence ... dneska je to asi tak jak před 20 lety bylo 800 MHz.

To ASD> ještě k těm relátkům - to by musely být mikrovlnný relátka s SMA konektory, pak by to šlo. Jestli máš nějaký takový zapojení, tak ho předhoď. Já vyprepraruju to zapojení z toho US patentu a dám ho zítra sem, je to také zajímavá idea.

A co třeba tohle ?

http://www.jfwindustries.com/Cat2000/ProgamableAttenuators.pdf

Určitě se s 3 GHz dá hrát i doma, např. se ZigBee, to se fakt zvládne i na záchodě, ale to je něco úplně jiného než dělat atenuátor ...

Zapojení konkrétně nemám. Co tohle ?

http://www.minicircuits.com/pdfs/DAT-31-PN.pdf

Diky mrknu na to zitra, urcite. Zatim jsem objevil , ze Teledyne dela relatka, minuaturni primo s utlumovym clenem, a pro ruzna spinaci napeti, takze kdyz se zaradi k sobe s ruznym utlumem (1-2-4-8-15 dB), tak jde pak kombinaci sepnuti jednotlivych rele nastavit ruzny utlum. To vypada slibne. Chodi to do 3 GHz a ma to slusny VSWR. Mrkni do odkazu. To by slo vybastlit i na zachode...
Ale mrknu zitra na ten minicircuits, ty take delaji dobre veci. (viz url odkaz)

a co třeba www.hittite.com/content/documents/data_sheet/hmc346ms8g.pdf , nějaký tu mám, stačí jeden OZ a jeden analog. výstup z MCU + kalibrace, pro ten rozsah to chce 2 za sebou, řídit se můžou paralelně

Kvítko, ty starej odborníku, nikde nepíšeš na jaký výkon ?

Ivoši, jak nakupuješ od Hittite ?

kvitko, přes relé se to dělalo v BM577 takže zde nemluv o nějakých 50 letech. Proč toto řešení zavrhuješ? Kvůli rozměrům? Můžeš zvolit mocniny dvou a těch relé moc není.

2 Danhard: nemám povzbuzující odpověď, zcela náhodně, kde se co naskytne..., možná by něco šlo v www.transtech.cz/HITTITE.HTM ale asi ne po pár kusech

Výkon jsem nepsal, je malý, nestojí to za řeč ... do 1W. Kdzbz to bzlo víc, bych to samozřejmě napsal.

To Zdenek - jenže BM577 byl pěkně zaostalej už když ho vyrobili, ale relatka v podstatě nezavrhuju, viz nahoře Teledyne relátka.

Prozkoumal jsem ty linky co jste mi tu daly. Všem dík. Tak Mini Circuits - tam jsem objevil pěknej Model DAT-15-R5. Je malý a levný, je tam navržený tišťák, což je nesmírně důležitý (!), chodí do 4 GHz a umí až 15.5 dB.

U Hittite jsem objevil tohle:
http://www.hittite.com/content/documents/data_sheet/hmc470lp3.pdf
Obdoba Mini Circuits, ale má lepší vlastnosti, takže to vidím na ten Hittite.
Ty relátka od Teledynu jsou také zajímavý, ale rozměrově vyjdou větší a budou určitě dražší.

Ty attenuátory JFW Industries znám, ty jsou moc velký a drahý

No ale, k čemu to chci použít. Byla tu tuhle debata odstartovaná Ovečkinem, chtěl pomoct se závěrečnou prací. Dal jsem mu tip RMS voltmetr. Před časem tu někdo chtěl dělat čítač do 2 a více GHz. A pak jsme tu rozebírali a tuším se Zdenkem jsem si psal o tom etalonu 10 MHz synchronizovaným GPSkou (ten už mám fertig). K tomuhle etalonu jsem dělal CPLD obvod s čítačem a CPU, který dolaďuje oscilátor.

No a tak mi napadlo tohle všecko spojit a udělat čítač, co bude měřit do cca 3000 MHz, přitom bude v měřáku i RMS voltmetr. Z toho mi vyšlo, že to musí mít CPU který bude toto řídit. Čítač použiju z etalonu. RMS voltmetr mám v jiné podobě s AD8362, takže zbývá dovymyslet vstupní část čítače, displej s klávesnicí a master CPU který to bude řídit. Ten programovatelný atenuátor zamýšlím na vstup čítače. Displej a klávesnice bude separé jednotka, protože asi bude kdekdo chtít použít něco z domácích zásob a jiný modely atp. Já tu mám 2x20 znaků VFD, demontovaný z pokladny (Futaba 202SD08GR) - stále se vyrábí, dají se koupit, ale jsu drahé, ačkoliv v Česku jich je dost, pávě z demontovaných pokladen. U něj bude klávesnička 4x4 knoflíky, řídit to bude nějaký PIC. A tenhle displej s PICem a klávesničkou se připojí na Master CPU. Ten Master CPU bude zřejmě v FPGA s tím čítačem. To musím vyvinout. Jinak čítač, který použiju z toho etalonu, co jsem v létě dělal, bude měřit kmitočet, periodu, počet pulsů mezi start-stop signálem. Pokud by zbylo místo v FPGA obvodu, mohly by tam čítače být dva... se uvidí. Přesnost čítače mám na 13 míst (to je z toho etalonu tak udělaný), čili hradlování až do 1000 sec, což dává extrémní přesnost. Jako zdroj bude termostatovaný oscilátor nebo právě dodělaný etalon řízený GPSkou.

A má někdo zájem se připojit k projektu a něco na tom udělat? Třeba program pro PIC pro obsluhu klávesničky a displeje? Tím se musí začít, aby se mohl odlaďovat ten CPU co chci naprogramovat do FPGAčka...

Kvitko, na co potřebuješ programovatelný atenuátor na vstup čítače? Většinou je na vstupu možnost volby 1:1 nebo 1:20 popřípadně 1:100. Sinusovka se přeci stejně v čítači vytvaruje na téměř obdelník.
Co je v čítači důležité je možnost nastavení úrovně spouštění, ale to se dělá jinak než atenuátorem ne?

Nebo ten atenuátor potřebuješ na ten RMS voltmetr?

Do toho čítače nemůžu pouštět jakýkoliv napětí byť jwe sinusovýho průběhu. Obvykle je u čítačů mnějaký dolní prah, na který reagujou, ale také je tam horní hranice. Např. HP5327 je kombinovaný měřák čítač voltmetr. Měří do 500 MHz a do 1 kV (nejsu si teď jist, ale myslím že to tak je). Jenže je to historický stroj, s TTL a s digitronama Ten atenuátor by se šiknul k tomu voltmetru na rozšíření rozsahu. Oni totiž ty logaritmickýdekodéry nejsou na krajích moc lineární.
Ale šlo by to řešit i externě. Třeba tohle je obzvlášť pěkný - viz odkaz. Jenže to stojí 1236 dolarů a neprodaj ti 1 kousek ... (viz url odkaz)

pokud to potřebuješ na voltmetr tak ano, ale většinou určuje dolní práh typ vstupního tvarovače a horní práh případné poškození obvodu. proto tam pak je dělič 1:20 či 1:100 na možnost měřit vyšší napětí. 55 kroků potřebuješ asi hlavně na ten voltmetr ne?

uz jak jsem psal nahore, ten atenuator rosiri rozsah toho voltmetru... Ale neni to neybztne nutny, zalezi na tom, v jakym rozsahu se bude merit. Pokud jdse o citac, ten stejne musi mit na vstupu analogovou cast, co upravi vstupni signal. Ja vim, amatersky se to dela tak, ze se tam vrazi schmittak v jednom hradle a hotovka, jenze to neni prave nejlepsi reseni.

2 kvitko: plánuješ dělat čítač do 3GHz klasickou metodou? tj. dělit, dělit a počítat pulsy za nějakej interval?

Kvitko, ty Hittite obvody jsou tak do 100mW jestli sis nevšiml a krokování po 1dB u vstupu nechápu proč ? tak možná na výstupu generátoru.

To Ivos - ne, tak uz se to nedela. Mam hotovy 40 bitovy citac v CPLD, jen ho prenesu do FPGA a musim k nemu dodelat CPU. Na vstupu toho 40 bitovyho citace bude zrejme (zatim v uvahach) LMX2326 od NS a merit se bude trochu jinak. Podstatou je velmi presny oscilator.

To Danhard - vsimnul jsem si, krokovat po 1dB nebudu, to po vetsich skocich, ale tech 100mW se mi moc nelibi. No uvidime, to mi zatim az tak nepali, take jsem zadny atenuator jeste neobjednal. Take by se dal resit externe a ne kazdy ho bude potrebovat. Ja tu nejaky externi mam na zkouseni.

Ted je prvorady udelat ten displej s klavesnickou, aby se dal snadneji vyvijet ten hlavni CPU, protoze to bude to nejslozitejsi. Ve druhy rade musim odzkouset ten LMX2326, ktery uz jsou na ceste ke mne. Koupil jsem 2 kousky, takze tak 10 dni nez dorazi. Dofam, ze kvuli nim nebudu muset na celnici.
Treti vec, musim trosicku poopravit ten RMS voltmetr co mam udelany s 8362, chci k nemu dat jiny AD prevodnik a jestli bude citac 2-kanal, tak 8362 budou muset byt dva s prepinanim na AD prevodnik.
Takze ten atenuator je az tak uplne nakonec.
Ale mam jiny dotaz k PIC, pac s nimi nedelam... viz dalsi prispevek.

koporučuju pro vyšší kmitočty nastudovat následující principy: http://cp.literature.agilent.com/litweb/pdf/5965-7661E.pdf

Ivos, to mam, jeste jsou dily 3 a 4. Vetsinu HP application notes mam. Toto opravdu znam.

kvitko - budeš muset mít dva vstupy, jeden od 100Mhz do 2,8GHz a druhý dělaný "klasicky" do 100MHz.

nee Pouze 1 vstup od DC do 2800 MHz. V pohodě Zdenku

tak dneska jsem otestoval vstup čítače. Chodí od 0 do 9600 MHz (zatím). Až nahradím vstupní konektor BNC jiným, SMA nebo N a hlavně udělám tišťák na mikrovlnný nízkoztrátový materiál, tak očekávám, že se dostanu dost nad 10 GHz.
Jak je u fotky v popisu - rozsah je -30dB až +10dB. Rozšíření horního rozsahu vyžaduje attenuátor 20 nebo 25DB a rozšíření dolního rozsahu by si vyžádalo vepší vstupní tranzistor. Nicméně, jak vidno, toto jde udělat v sedě na záchodě ... netřeba nijaké extra vybavení. (viz fotka v galerii)

No ale to je část čítače, dnes mi přišly od AD dva kousky logaritnických zesilovačů, co by měli chodit do 10 GHz, takže teď je musím vyzkoušet a ve finále by z toho měl být kombinovaný čítač -milivoltmetr / měřič výkonu od DC do 10 GHz. Tahle vf část bude na jedný destičce zaplechovaná. Druhá část bude digitální. Včera mi napadlo ji zjednodušit tak, že udělám čítač jen do CPLD (vezmu ten co mám z té 10 MHz reference) a udělám ho na desku formátu PC104 a bude se moci použít jakýkoliv MCU na PC104 ... a každý si ho naprogramuje jak chce.
Řeším totiž zásadní otázku, kolik bude zájemců o tenhle projekt ...abych nedělal do šuplíku.

mrkněte na tenhle link

http://www.webx.dk/oz2cpu/radios/milliwatt-comp.htm

jak hodně užitečná přístroj to je. A všechny na tomhle linku jsou bez čítčů jen do 500 MHz.

Možná plkám krawiny zase, tak mě kdyžtak opravte:
Když budeš mít relé(vypínač), co vydrží 250Vac, tak špičková hodnota 250Vef je cca 350V... takže 300V to vydrží... a pokud ty kontakty vedle sebe vydrží 250VAC vedle sebe, a navíc v protifázi, tak to musí vydržet mezi kontakty minimálně 700V.

V proti fázi, nezvětšuje se naopak napětí, když sou dva signály ve fázi tak podle mě maj menší napětí mezi sebou, protože maj v podtatě ve stejnej čas stejný napětí, teda pokad sou napěťově shodný, teda aspoň myslim

jojo sry, blbě sem to pobral sry Jan16 je to dobře

No dobrá zkusím klasický 250V, a doufám že ho po pár přepnutích neupeču

Cetl jsi nekdy co je na tech rele napsano? Kontakty maji vetsinou psano 250V AC/30V DC. Pri rozpinani DC napeti totiz velice ochotne naskakuje mezi kontakty oblouk, napeti oblouku je od cca 22V, takze spinani indukcnosti od jakychkoliv napeti nebo spinani DC nad tech 30V hrozi nebezpecim opalovani kontaktu. Bezne rele bych na 500V DC radeji nepouzil.

Mrkni se sem.
http://www.meder.cz/cs/index.php?page=595&prod=rre&prodnr=38

To jezevec: Díky asi použiji BE (popř. HE) relé.

kouknul bych se po vojenských výprodejích, takových přepínačů tam toho bývají haldy a za pakatel...

a co použít SSR

Napadlo někoho dva kontakty obyčejného vypínače zapojit do série, což celý svět zcela běžně dělá, nebo si tady všichni sedíte na káblech a jenom plkáte jako tetky na trhu ???

Do série, hmm to bych potřeboval 4 pólový přepínač - šlo by použít toto ? http://www.ges.cz/?ipp=12&lang=cz&cur=CZK&or=sort&page=index&of=4& gcat=XAI&inc=detail&gesid=GES06500125

Podívej se, co tam výrobci běžně používají a nevymýšlej další Stezku odvahy a dobrodružství.

Kde to mám prosím tě zjistit, výrobci to v schématech neuvádějí, a pochybuji, že mi někdo půjčí k rozdělání Marshalla nebo Messinu

Jo, ti voškliví výrobci to ho ve schématech neuvádějí

Chci to dodělat do starého Rozďála, moc mi doma huláká.
To Sendy: Každému hold neprošlo pod rukama milión aparátů.

Dej tam velký kolébkový s vložkou mezi póly a máš to. Odtrh je obvykle 4mm a to stačí. Taky to málokdy přepínáš pod napětím.

Ani v mem DS to taky neni, ale nepoustel bych tam vic jak 50-100mA.

jakto že tam soudruzi nenapíšou takhle důležitou věc ? :)
No, vymejšlim PWM regulátor s 555, a potřebuji nějak co nejrychleji nabíjet kondík :), ale to už je jedno, pořešil jsem to trochu jinak.
A když už PWM s 555 k dokonalosti, tak s 555ky udělat pilový oscilátor, a pak za to komparátor s nastavitoelnou referencí porovnávat s pilou na kondíku u 555 (a možná by to fungovali jistě i s trojuhelnikem...)

Soudruzi mysleli, že to budeš nabíjet přes odpor a tím tranzistorem se to bude vybíjet.
A soudruzi umí i PWM, zde na Figure 11 a Figure 12
http://www.fairchildsemi.com/ds/LM/LM555.pdf

Já bych to raději přímo nenabíjel a ani nevybíjel.

Záleží na kondenzátoru a na napájecím napětí, ale pochybuju, že ten tranzistor vydrží desítky ampér nabíjecího/vybíjecího proudu v době trvání řádu desítek us

Soudruzi vybíjejí kondenzátor přímo tranzistorem. Je to na Figure 1
http://www.fairchildsemi.com/ds/LM/LM555.pdf

já bych potřeboval vybíjet tak maximálně 100n při 12V

pozri na nete 100V zosilnovace. k tomu treba 100V repro a tie repro sa potom spajaju paralelne staci mono zosik. su k dostaniu rozne vykony. celkovy vykon je sucet prikonov bedni ale odporucam nieco pridat.

no 100V rozvod sem videl zatim jen ve skole takze da se to pouzit i k normalni reproduci hudby?

edit: "normlani"= jakoze ne jen rozhlas a takovy ale i hudba k poslechu (bez tance )

tieto boxy vecsinou hraju az tak od 300Hz alebo este od vecsej frekv. takze ak nebude vadit ze chybaju basy tak to bude v pohode. inca sa to da vyriesit serioparalelnym radenim boxov. Tj trebars dva 8Ohm paralelne daju 4 Ohm dva tieto dvojice ktore maju 4 Ohm zapojene seriovo daju zase 8Ohm tj vysledok toho pripadu je zapojenie 4 bedni do jedneho zosilnovaca 8Ohm (mono). Vykon sa samozrejme scita.

no jo, ale on to chtel tak aby se na kazdy bedne dala regulovat hlasitost

Co takle ke kazdy bedne ubastlit zvlast zesilovac treba s TDA2005, a mezi mistnostma tahnout jen stiněné vedení zvuku na linkových úrovních? 775mV

A ke každé bedně ještě tahat 230V?
Není tedy už lepší vzít třeba šest modulů s TDA7293V z EZK, dát je do jedné krabice a třemi tandemovými potenciometry si pohodlně regulovat tři stereofonně ozvučené a nezávisle regulované zóny? Případně tedy šest samostatných potenciometrů a šest monofonně ozvučených a regulovaných zón? Všude na světě se to takhle dělá, vícekanálovými zesilovači.

Nedávno jsem právě jeden takový dělal /osmikanál, 4x stereo/, protože ekvivalentní značkový vícekanálový zesilovač stál přes čtyřicet tisíc. Tohle vyšlo na patnáct i s korekcema, přepínačem vstupů a slušným vejvarem

sinclaire, nemyslim si ze si to vymyslel o mnoho lip. Stejne by musel tahnout minimalne 4 draty. (a1, a2, a3, gnd spolecna pro vsecky 3 okruhy)
Navic vetsinou 230V se v techto mistnostech ziskava celkem snadno. Budto je nekde v koute zasuvka, nebo se da tahnout i od jinut (ze svetel, ...)

jo rikal si 3x stereo.. tak minimalne 7 dratu no...

Proč čtyři? Ke každému okruhu akorát reprodvojlinku 2x1,5...hlasitost je samozřejmě regulovaná na nevýkonové úrovni na vstupech těch TDA7293. Nehledě k tomu, že tahat někam 30m nesymetrického vedení podprůměrným, levným stíněným kablíkem, jak je dneska zvykem, je při současné úrovni elmg smogu cesta do pekel. Třeba si představ, že bude někdo sedět pod tou reprobednou s TDA2005 /která má citlivost asi 16mV/ a začne telefonovat...aktivní řešení se dá dělat zase jen na profesionální úrovni, to znamená symetricky a na úrovni aspoň +6dBu. Nedělej chytrolína a nepředhazuj někomu řešení, který nikdo na světě nepoužívá.

proč 4? Splet sem se, myslel sem že si psal 3x mono, tj máš 3 aktivní výstupy + 1 zem.
Ale ty jsi psal 3x stereo, tj 6 aktivních výstupů, + 1 GND, tj 7 drátů. Kdyby si měl ke každýmu okruhu táhnout zvlášť repro dvojlinku, tak 6*2 = 12 drátů. (6x dvojlinka)
Tvoje řešení má výhodu v tom, že je možné regulovat hlasitosti všech okruhů z jednoho místa.

Vedení bude relativně dlouhé, odpor zátěže třeba 8R, výkon 50W (5*10W repro) - na 20m vedení nebude ztráta uas tak moc zanedbatelná. Sám z vlastní zkušenosti vim, jaká je ztráta na 15m 1.75mm při 20W(na zesilovači) a 4R reprobedny.

Nemyslim si že je problém vytvořit s OZ symetrizátor/desymetrizátor.

Poslouchej Honzo, nic proti, ale měl by sis zopáknout trochu fyziky, mrknout na měrný odpor mědi a spočítat si, kolik asi bude úbytku na 20m dvojlinky 2x1,5mm2 při výkonu třeba 20W/4ohm, tj. při napětí okolo devíti voltů a proudu okolo dvou ampér. Zjistíš, že ten úbytek je tak zanedbatelný, že nemá smysl se o něm vůbec bavit.
A znovu Ti opakuju-Tebou navrhované řešení nikdo nikdy na světě nepoužil a nepoužije, protože je drahé, složité a zoufale zranitelné z hlediska rušení.
Proč je drahé? Protože šest menších transformátorů a šest menších chladičů je rozhodně dražších, než jedno větší společné trafo a jeden společný chladič, nehledě na nechutnou spoustu otravné mechanické práce pri vestavbě těch zesilovačů do beden, tahání 230V a tak dále.
Znovu opakuju, že to Tvoje řešení je technicky blbé, drahé a totálně neprofesionální.

No vyšlo mi cca 2W, což je teda dost divný, protože tenkrát jsem tam musel mít ztrátu minimálně 5-10W (zesilovač téměř v limitaci, a bedna sotva hrála)-> to bylo asi tim, že ten kabel nebyl zrovna nejkvalitnější (klasika dvoužíla kulatá, bílá barva izolace... Kolik ten měl kdysi průřez nevim, ale pod milimetr^2 to nebylo)

No, asi máš čéče pravdu, že ztráta nebude velká. Já jen vycházel ze svojí zkušenosti.

Ano, přesně tak, je to kolem dvou wattů. Což mě při výkonu koncových stupňů okolo 50W na kanál zajímá asi přibližně tolik, kolik toho včera vysral a jaké měl hovno čínský premiér...
Honzo opět-nic proti, ale jestli to dvojčíslí ve Tvém nicku udává věk, pak Ti nepochybně chybí těch třicet let zkušeností, co mám já.
A uznej, že Tvůj nápad se symetrizačními a desymetrizačními zesilovači s OZ je ptákovina na n-tou. Jednak bys jich musel mít v ovládací jednotce šest, jednak v každé reprobedně, kde bys kromě +18V pro TDA2005 musel ještě vytvořit +/-15V pro operák...
No uznej sám...nejsi hovado?

16 není můj věk, to bys musel odečíst 1, ale mysli si o mě co chceš, je to tvůj názor.
Operák lze napájet i nesymetricky, +-9V (18V) mu stačí. Jaký je rozdíl při napájení +-15 a +-9 upřímě netuším.
Myslel jsem to tak, že by se regulace prováděla u každé bedny zvlášť, tj ne centrálně.
Pokud se to s těma ztrátama má opravdu takhle, tak to klidně rozvody mohou být "silové".

Fakt mě chceš poučovat o tom, jakými způsoby se dá napájet operák?
A než se pustíš do nějaké diskuse, měl bys fakt vědět základní věci, ať tu ze sebe neděláš hňupa.
Rozdíl v napájení operáku +/-15V a +/-9V bude nejspíš ten, že bude dost omezenej rozkmit na výstupu toho operáku, jinak a polopaticky řečeno nesnese tolik do vstupu a nedá tolik na výstupu.
Kurva kluku, fakt radši víc studuj a čti, než začneš někomu radit...

A docela rád bych viděl, jak budeš nesymetrickým napětím napájet symetrizační zesilovač se servovýstupem. Jestli nevíš, co to je, nastuduj si to. Je to jedno z nejpoužívanějších zapojení jako budičů symetrických nf linek.

Tady se to dohaduje nad technickými aspekty řešení a stejně to dopadne tak, že hospodskému se řekne, že to bude stát XXXX peněz a on zajde na šrotiště a přinese si 3 ks staré minivěže s aux vstupem, lidi to totiž dneska houfně vyhazujou, když odejde CDčko a dají se jenom delší dráty k bednám.

To Jan16: Vem si 20 metrů "stíněné dvojlinky", natáhni to po místnosti a zkus tím prohnat běžný linkový výstup. V lepším případě se ti tam objeví brum 50 Hz z elektroinstalace, v horším rovnou AM rádio.

2 ASD: nemám tu po ruce 20m stíněný dvojlinky, ale jenom cca 7m, tim mám propojenej komp -> zesiloač pro zadní reproduktory v pokoji. Neni tam ani brum, ani rádio.

7 metrů je ještě málo.

Ano, může to tak dopadnout, hospodští jsou kurvy kurevský a většinou šetří kde nemají.
Já měl to štěstí, že mě ozvučením luxusní restaurace s dvěma salonky pověřil rozumný majitel, který si přál ve všech třech místnostech i ve foyeru kvalitní stereofonní ozvučení, ne nějaký šustibudky-kníkátka. To, co jsem ušetřil stavbou toho zesilovače /místo nákupu drahého značkového/ jsem částečně vrazil do kvalitnějších beden.

moc dekuju..pudu to s hospodskym prokonzultovat ale vydim to taky na nakej vicekanalovej..no jeste se musime domluvit prave na tech financich a s tema bednama od veze to snad tak nedpoadne protoze tak je to ted a je to strasna prasecina :D ted je to XY beden pospojovanejch ani nevim jak ale kupodivu tomu staci jen tda2009 :D ale asi i kvuli tomu chteji neco novyho takze diky moc a pudu konzultovat

nejsem sice velkej odbornik ale taky bych ti doporucil 6ti kanalovej zesik, ale doporucil bych ti 6x TDA 2050, je cenove pristupnej a zapojeni s nim je opravdu trivialni, a vykon taky neni spatnej (do 4R ma max vykon 50W a RMS 32W a to je oneco vic nez TDA 2005 :)

jo vcera sem to dlouho do noci rozresoval takze to udelam z ty satvebnice 6x tda2050 z EZKa melo by to bejt fajn

Z EZK žádný zesilovač není fajn

si to udelej sam, troska cuprexidu, a naka ta soucastka. stavebnice sou moc drahy

no ja to zatim nepocital..ale zdalo s emi ze je to zrovna docela levny..no ale musim se kouknout kolik co stoji..dystak bych to teda udelal cely no...ale to vrtani direk aaaach :D

Nestojí to za tu práci, cena té stavebnice s TDA2050 je příznivá. Akorát se obávám, že to bude výkonově prostě málo. Reprobedýnky na tento účel nemívají citlivost vyšší, než nějakých 86dB/W a potřebujou tedy krmit, aby hrály. Proto jsem já použil moduly s TDA7293V, nekrmím je až na krev, takže dávají jen asi 50W/4ohm, zato si ale díky proudové rezervě výstupu nechají líbit i 2 ohmy, tedy dvě 4R bedýnky paralelně.

ja proti TDA7293 nic nemam ale myslim si ze takovej malej integracek ma celkem problem uchladit 100W na ty mali kovovi plose co je na nem. TDA2050 se taky nechladi o nic lip ale postavil sem oby tyhle zsilovace a ten TDA7293 to topil vic. z tech TDA2050 mam doma zesilovac, bedny mam Omnitronic DX-1022 a hraje mi to doost dobre.

no ja se tak bal aby totreba nebylo malo..ale ptal sme se a vykonove skoro dostacuje ten tda2009 co tam je ted..jenze je to neprakticky a prave nekde by to trochu silnejsi chtelo..takze to tda2050 by si mylsim melo stacit

No Omnitronicem bych se tu zrovna nechlubil, ať nejsi za kokota /Omnitronicy si kupují jen dementi/. A nikde jsem nepsal, že se ta TDA7294 musí napájet plným napětím a dávat 100W. Neumíš kurva číst, co jsem napsal o kousek výše? Pokud to TDA7293 využiješ na výkon cca 50W, dá se s přehledem uchladit, tak jako se v pohodě uchladí třeba 60W konec s LM3886. Nikde není dáno, že když má to TDA v datasheetu 2x50V napájení, že se to do něj musí pustit za každých okolností. Jsi blbej kokot, jestli ti tohle nedochází.

no spis ses kokot ty a neumis premejslet pac kdybys vyuzival to TDA7293 jen na 50W (tj na 50%) tak je fakt zbytecny ho kupovat protoze je 2.5x drazsi nez TDA2050 a i kdyby si s nim zivil 2 repraky s vyslednou inpedanci 2ohmy tak je porad ekonomctejsi koupit ty dva tda2050. a navic kdyby zivil dva repraky tak by na jeden reprak pripadlo 25W coz uz je skoro jak ten TDA2009 a kdyby si cetl tak autor rikal ze nekde by to chtelo zesilit!!!! a jeste by to bylo MONO!!

a ktem bednam: vym ze omnitronic neni nejlepsi znacka, ale ja ty bedny mam uz 5 let uz nekolikrat hraly na akcich naplno a jeste nic se mi s nima nestalo a maj porad tuhej zaves kose.

Omnitronic na hrad !

Tak jsem se podíval do drogerie a
TDA2050 stojí 40 Kč s DPH
TDA7294 stojí 68 Kč s DPH
Sice nevím, zda je to kvalita nebo fake, ale nad 28 Kč by nemělo cenu přemýšlet už kvůli tomu, že 7294 má větší plochu pro styk s chladičem.

ale my se tu bavyly o TDA7293 a ne o TDA7294 ikdyz mi prijdou uplne stejny tak TDA7293 stoji 100,-

Rozdíl mezi 7294 a 7293 je třeba v tom, že 7294 je do symetrických 40V a 7293 je do symetrických 50V. A když tu sinclair explicitně napsal, že do toho nechce pouštět symetrických 50V ale míň, tak automaticky nebudu vyhazovat peníze za 7293, ale vrazím tam 7294, ne ?
Jinak souhlas 7293 je za 100 Kč s DPH.

ASD zcela přesně chápe, o čem tu celou dobu píšu. Pokud by byl případný šestikanál či vícekanál napájen tak, jako jsem to udělal já s TDA7293V, tedy ss naprázdno 2x30V, tak tentýž postup lze úspěšně použít i u TDA7294V. Výkon bude stejný, tj, kolem 50W/4R. Za těch dvacet osm kaček navíc a k tomu pár součástek na destičce získám hned několik výhod:
1. Slušnou rezervu na přepěťové špičky ze sítě, výkonové IO to nemají moc rády
2. Téměř čtyřikrát větší tepelně-přestupovou plochu z IO na chladič oproti přiblblé TDA2050
3. Vzhledem k nižšímu napájecímu napětí a současně dostatečné proudové rezervě výstupu mám možnost práce do 2ohm, což je u 2050 zcela vyloučeno, výkon u TDA 729x v tomto případě činí nikoli 50W, ale 100W/2ohm, mohu tedy na jedné větvi rozvodu použít až čtyři osmiohmové, či dvě čtyřohmové bedny paralelně, aniž bych se staral, zda se to zesilovači bude líbit či ne - proudovou rezervu výstupu má.
4. TDA2050 a všechny její klony při zapnutí a vypnutí bezostyšně práskají, což je u TDA729x při šikovném zapojení pinu mute vyloučeno
5. Výkon TDA2050 je pro jednu větev ozvučení zcela nedostatečný, ten šváb odevzdá těch 32W/4R jen v ideálním případě, tedy při tlusté filtraci a tvrdém transformátoru.
6. TDA2050 má i v symetrickém zapojení tak mizerný DF, že basreflexové bedny, napájené z tohoto IO mají silnou tendenci bučet a membrány basových reproduktorů plandají jak fáborky. Celá řada 2030-2040-2050 jsou ty nejlevnější výkonové IO, dobré tak akorát na napájení 13cm repráčku v televizoru, nic víc.

Nejsem profesionál a nechci v této oblasti nikomu radit.

Nepoužil ale obvod A2030 pan Dudek ve svých automobilových zesilovačích s tím že s nimi má dobré zkušenosti? (já vím je to již 18 let...)

P. Dudek použil A2030 jenom z jednoho důvodu a to, že v bývalém RVHP nešlo nic moc lepšího sehnat. Hádej jak dopadne srovnání A2030 vs TDA7294/LM3886.

nebude to TL072?

To bolo prve čo ma napadlo, no neviem od toho "neznameho" najst datasheed tak to neviem porovnat. Pockam na dalsie reakcie.

stejný názor jako Ivoš...
jaký má ten čip pouzro a podobně?

tady je datasheet: http://semicon.njr.co.jp/njr/hp/fileDownloadMedia.do?_mediaId=5824

Ivoš--> Dik moc za datasheed. Takze ho mozem kludne zamenit za TL072? Nic sa teda nestane?

Ne nestane, nebo klidně můžeš použít NE5532 apod..