Nejlépe to oživíš živou vodou.

Nějaký univerzální easy postup oživení obecného zesilovače téměř neexistuje. Zapnout se sníženým napětím a omezeným proudem zdroje, měřit ss napětí v uzlech, klidové proudy atd.

Je to porad to Moderato?

Jo Moderato,opravil jsem LC filtr za A290, ted resim samotnej koncák, i kdyz je odpojenej od korekci a zbytku tak praska jen tak na repro, zdroj je ok - druhej kanal je cistej. Ja myslel ze dam novy elyty a tranzistory, seridim zpetnou vazbu a zadelam to, ale ... s tim kmitanim mi asi neporadite.

Je tam 7,3 součástky dokupy, tak je přehazuj L-R až na to přijdeš, nebo vyhodíš.

lupavaju velmi rady zvitkace v elektronkovych zosikoch, tu to moze robit kludne uhrdzavena capicka odporu, rperazajuci sa keramicky kond atd atd... skus ako prve vymenit kondy v kompezacii, je to tak do par desiatok pF. Schemu som zatial nevidel, takze hovorim len obecne.

Diky vam za napady, ty keramiky v kompenzaci vymenim to me nenapadlo a taky se hodi zdroj s proudovym omezenim - nekde se mi vali impulsnich 30V/3A z tiskarny, tak si udelam neco uzitecnyho

Hod do plusovej vetvy ziarovku 24V spolu s 6V do serie, na prud trebars 100mA. ked sa rozsvieti, je dakde skrat alebo to kmita atd... Taky jednoduchy prudovo obmedzeny zdroj.

Hod do plusovej vetvy ziarovku 24V spolu s 6V do serie, na prud trebars 100mA. ked sa rozsvieti, je dakde skrat alebo to kmita atd... Taky jednoduchy prudovo obmedzeny zdroj.

Kurnik, aj s netom, sorry...

jj, ta zarovka mi zaroven svitem ukaze jak moc mi to kmita. diky

uz to cely chodi, diky za rady. ale starsi RFT Proxima ma lepsi zvuk

kdysy v amaru vyšlo zapojení na generování zvuků bubnů a činelů (snad se to dalo připojit k ZX). u těch činelů jestli se pamatuji správně byly jako zdroje šumů použity závěrně polarizované přechody nejakých kácéček... + rc filtry, byla to velmi jednoduchá zapojení - ideální pro začátek a pokusy

navrhuji jednoduché:
dej nějakou Si diodu přes odpor na napájení, odpor v anodě. šumový signál pak získáš z anody diody, proti katodě (GND) - stačí pak zesílit, já používal mikrofoní zes ze dvou BCček.. (viz url odkaz)

tak konkrétně: Automatický bubenik AR-A 97 3/1989 - fakt to tenkrát znělo slušně

roby sa to kvoli tomu aby sa zeme mohli spojit iba v jednom bode. je to kvoli zemnym spickam. tie zeme treba spojit ale vsetky zeme pospajajte v jednom bode, napr. na vyhladzovacom kondenzatore za usmernovacom.

... chybicka se vloudila: nie zemne spicky ale slucky. (po cesky smicky) :D

po česky: smyčky.
Ale jinak dobrý.

jojo, všechno dobré...

S=statická,D=dynamická.

u tý dynamický sou data uložený jako náboje na kapacitě unipolárního tranzistoru. nevýhoda je, že se musí její obsah každejch několik ms obnovovat a i čtením se vymaže, ale zase se na stejnou plocu čipu vejde víc paměťovejch buňek...

Největší rozdíl je zde:
SRAM - 6 tranzistorů v zapojení latch
DRAM - 1 tranzistor s kondenzátorem

2 Martin: spíš bych řekl, že právě přečtením se náboj na gejtech obnoví a tím tam ta informace zůstane. nové moderní dramky mají integrovaný autorefresh, takže už se o obnovování dávno nemusíme starat...

No, ono je to čtení tak trochu "obousměrný", co jsi přečetl, to tam automaticky zapíšeš zpátky. A nedělá se to pro jednu buňku, ale pro celou řádku.

Jo. Vemeš myš (počítačovou), připneš ji k počítači, nakopneš net a vyhledáš pomocí té myši nějakou firmu, která prodává odměřovací zařízení.

Vnitřky z pc myší se běžně používaj v amatérský robotice. Sám s tim nemám zkušenosti, ale na robůtcích sem to viděl a ovládali většinou několik takovejch "myší" jednim mikročipem. Takže nevidim důvod, proč by to nešlo při troše šikovnosti i na soustruh

To si taky myslím.
Na jakým principu funguje digitální posuvka ?

Je to podobné, inkrementální čidlo.

Jak to funguje (princip) ?

Kapacitni snimani dvoufazoveho "hrebenu".

Vůbec netuším o co jde.Mohl by mi to někdo polopaticky vysvětlit ?

Funguje to jako rotační kodér, ten pozná směr otáčení podle fázového posuvu dvou signálů z dvou snímačů(většinou náběžná hrana jednoho signálu začíná v polovině trvání LOG1 druhého) a to je docíleno buď posuvem děr a nebo použitím dvou fototranzistorů v jednom(jako v oné myši) a tyto signály dou do procesoru, případně do čítačů, které právě podle posuvu signálu dekódují směr čítání, např. když signál z první sondy "předbíhá" signál z druhé sondy tak čítá dolů a pokud je tomu naopak tak čítá opačným směrem (aspoň já jsem je tkhle podoma vyráběl), a signál pro hodiny čítačů je odebírán z jedné sondy

ID=394

Takhle digitalni posuvka nefunguje.

danhard a ako? Aj mna to zaujima. Inak zaujimave absolutne snimace polohy vyraba firma NEWALL, samozrejme aj ceny su zaujimave,ale je to vhodne na odmeriavanie na NC strojoch. (viz url odkaz)

Omlouvám se, asi jsem to napsal blbě, já nemyslel jako šupleru, ale rotační kodér obecně

Radši si za čtyři stovky kup digitální šupleru...
http://dealextreme.com/details.dx/sku.2306

Nad tím jsem přemejšlel.Ta posuvka má výstup pro PC,tak by stačilo napsat program pro nějakej MCU a číst dada posuvky.
Jinak tohle by bylo super (až na ty ceny):http://www.dvliberec.cz/digit_odmer.html?snimace=%A0+Line%E1rn%ED+sn%EDma%E8e+%A0

Jak je to teda s tou posuvkou (princip)?

nebo co použít ten pásek z tiskárny,kterej informuje o poloze hlavy,
je velice přesnej

Vubec netuším že tam něco takovýho je.Kouknu na to.

U digitalni suplery (pro informace jak to pouzit hledej v google "digital caliper interface") je tam motiv takoveho hrebenu, ktery je buzeny fazove posunutymi signaly, modul je asi 2mm a ty drobny (rozliseni je asi 0.01mm) se urcuji z faze snimaciho signalu, tedy urcitym zpusobem analogove.
Muze to byt kapacitne, ale i magneticky.
U tech ostatnich je to skutecne inkrementalni cidlo, dela se to opticky, rozliseni az 1um, neposuzuje se samozrejme jen jeden vzorek, ale nad tim paskem s motivem 2um svetlo, 2um tma se posouvaji 2 masky se stejnym filtrem, posunute o 1um. Tak dostanete tu kvadraturni modulaci 2 vystupu, jak tu byla vyse naznacena.

U te tiskarny je to zjedodusene o to, ze vite jakym smerem se to pohybuje, je tam jen jedno inkrementalni cidlo.

cnc stroje dělaj podle krokovejch motoru posuvky maj přesnost +- 0,01mm motorek s převodem má 0,0001 člověk na soustruhu dá víc neš posuvka jen se to musí znát

Tezko ma ten prevod mrtvej chod a presnost 0.1um

Super,díky.
Ještě by mě zajímalo o jakou vzdálenost se pohne optická myš pohne po podložce o jeden krok.

400dpi
http://literature.agilent.com/litweb/pdf/5988-1853EN.pdf

Takže je to 0,0635 mm.Je to tak?

pokud mas mys s rozlisenim 400dpi ale sou i ryclejsi

Jak to poznám ? (mám myš Genius,PS2)

Je to na ni napsany

Nic jsem tam nenašel.Rozebral jsem ji a na tom čipu je značení: H2000
0010

No to je asi tolik, jako věk a váha...

Zalezi jak je stara

Stará je hafo let,ale to je jedno.Našel jsem datashet od toho čipu a v něm píšou že má 400 dpi.Původně jsem to chtěl použít na něco úplně jinýho,ale budu to řešit jinak.U digitální posuvky co mám doma mě štve auto vypínání.Existují nějaké posuvky s manuálním vypínáním ?

http://rchobby.gmxhome.de/

Ted prave drzim v ruce amaro a koukam co nevyslo IRC citac , jeden cesor je to

v nejakom novom cisle? lebo teraz ako si to spomenul sa mi rozsvietilo, ze v mojom prvom amare spred par rokov bolo nieco podobne

ted jsem to vytah ze schranky je to jeste "teply" cislo 10/2007

jenda32 má na mysli asi tohle:
http://ivanskemasakr.ic.cz/elweb/IRC.rar [6.65MB]
S O R R Y

Jawohl , koukam ze nejsem sam kdo si uziva poctenicko v amaru

http://www.strasil.net/index.php?text=irc

Bohužel se nějak zabavit musím. Po pádu na mašině mám 6 týdnů nucenou dovolenou a celou levou ruku v sádře a už hledám jakoukoliv zábavu.

No to je ale tfujtabl, kdyz uz tam cpal to CPLD, protoze to procesoe nestiha, tak do nej mohl rovnou nacpat ten inkrementalni citac.

Geograf:Jsi motorkář ? Jakou sedláš motorku ?
Já jsem jen sváteční motorkář,sedlám KAWASAKI ZX9R

-->> Wolf: mám Suzuki Bandit 600S. Papíry sem si udělal loni protože to po mě vyžadoval zaměstnavatel a tak mě to jaxi chytlo že sem letos koupil mašinu. Se snažím jezdit co to de.

Geograf -> já boural minulej rok.Nestalo se mi nic,ale mašina byla dost rozbitá.Oprava mě vyšla na 45 tis. a to jsem sehnal všechny starší díly.

-->>Wolf: no ja sebou fláknul v úterý 2.10. Sem jel potmě a doprotivky jeli dvě auta, to druhý mě asi nevidělo a vyjelo přede mě, sem to strhl nakraj a brzdil co to šlo, a až už byly dál tož mě to na štěrku podjelo a sem se natáhl. Mašině skoro nic není, hodně zachránil padák, oprava bude do 5000. Kámoš povaří trochu plasty a nechá se to střínkout. Nejvíc mě vadí ta ruka v sádře

>>Geograf: ale nemusíš si nechat měnit všechny papíry kvůli cifrplátu. A nebylo na to potřeba moc: padesátka na Jawě20 do kopce, na zádech ranec s 15kg Primalexu a srnka v místě, kde už léta vysokou nikdo neviděl. Nevěřil bys, jak se při jízdě po hubě napříč silnicí těžko zvedá hlava, když za krkem sedí patnáctikilový ranec. Spravilo to 16 stehů a za týden další čtyři, jak jsem se to křivě srostlé pokoušel oholit. Když mě pak chytli, nechal jsem si vyměnit papíry (chtěli i pokutu za nesouhlasící vizáž) a teprve po 21 letech jsem tu držku cvičně oholil, zkontroloval v zrcadle... a zase nechal zarůst.

Geograf ->Já taky boural kvůli osobáku.Jel jsem naštěstí pomalu (20-25 km/h),ale bylo to v zatáčce (motorka trošku v náklonu),zmáčknul jsem víc přední brzdu a už jsem se vezl.

Nabízím 3 ks inkrementálních snímačů. 200 kroků na otáčku
IRC o Larm. cena 3000,- možná dohoda.

v tiskárně je takovej pásek s černejma proužkama... snímá se opticky (asi prosvitem, niják sem to nezkoumal). Několik těch pásků tady mám. Hhrubej z jehličkový tiskárny, a jemnej z laserový nějaký starý .... tiskarna ma pak jest cidlo dorazu, tj spinac kdyz to dojede na konec, aby to vědělo že je na pozici "0" a pak to počítá proužky.

Kup si Presto od Asix a budeš mít pokoj

http://www.cmail.cz/doveda/konstrukce/pgm_usb/index.htm


a ještě je jeden na bázi 18F2550 kterej mám. Teď se mi ale nedaří najít návod..

tady je ten brenner8 kterej mám:

http://www.vig-wam.de/PIC/PIC_brenner8_USB/brener8.htm

Diky pekne,celkom sa mi aj pozdava,Vy ho mate postaveny?,,akurat jediny problem vidim v tom ze neviem ani porusky ani po nemecky,co sa tyka stavby,nie su tam nejake zaludnosti?,dakujem.

Jo mám ho postavenej.
Nepotřebuješ ani umět jazyk, schéma+tišťák je mezinárodní
Jinak jedinej problém je asi s tím PICem kterej se dá blbě sehnat. Já ho objednával přes TME.
Pokud se ti nechce ho stavět, tak hotový programátor myslím někdo nabízí na aukru za asi 800Kč- což není moc.

No tak už dokonce slevnil...

http://aukro.cz/item430283748_usb_pic_programator_univerzalni.html

To je celkom dobra cena,oplati sa to stavat?,,,chcem konecne zacat s picmi.Dalšia vec je ta ze som este neprogramoval, mozete odporucit nejaku zrozumitelnu literaturu?alebo nejaky link,aby som pochopil ako to vlastne funguje?,,,,,

no když si spočítáš cenu, hlavně cenu PICu a cenu ZIF patice, tak ti stavba výjde možná tak o 100Kč levněj...
Jinak je spoustu knížek o programování- ben.cz
Nebo je několik webů věnujících se programování- pandatron.info, http://elektronika.ezin.cz, nějaký info o PIC programov. http://www.gemtree.cz

ja som si to prerátaval a vyslo mi ze ho asi kúpim komplet hotovy, a pustim sa do experimentovania,ale najprv asi nieco postudujem,

Dakujem pekne za rady, moc ste mi pomohli

ta stavebnica http://www.soselectronic.com/a_info/resource/p/ne111.pdf

nic?

skus ako trimer na regul.zosilnenia pouzit R8,17,25. R5 nechaj povodny.(zosil.mozes nastavovat aj s R4)mozno tak by to slo.

Pokud chápu dobře, chceš upravit zvlášť citlivost pro basy.
Jak sis jistě ve schématu všimnul, z operáku vedou 3 lajny - jedna pro basy, středy výšky zřejmě. Tuto signálovou cestu přeruš, a dej tam odporový dělič na snížení napětí - nejlépe prostě trimr... Doufám že víš jak ho zapojit - aby s ho tam nezpojil jak chytrak.

no to som prave skusal a vyradilo to prepuste(blikali vsetky ziarovky rovnako) neviem ci som nedal malu hodnotu pot. aka ma byt?

Zkus na kondik C6 pripojit paralelne odpor, hodnotu musis vyzkouset. Zkus neco mezi 10k az 100k.

Zapomněl jsem takový detail - program je určený pro MCU, takže mě zajímá realizace v assembleru.

Zapoměl jsi další věc a to o jaký MCU se jedná.

lol, šmajrá taková prkotina...
>>jo a ještě si zapomněl říct, jestli to je pamět SRAM uvnitř kontroléru, nebo nějaká externí pamět, ale předpokládám že tohle umíš

A nenapadlo tě takhle použít SHIFT LEFT/RIGHT? Víceméně pořesně to dělá to, co potřebuješ

u 8051 jsou to instrukce Rl, RR, RLC, RRC
u AVR jsou to ROL, ROR
u piců nevim, s těma nedělám, (btw pro mě sou FUJ) :)

chybička se vloudila, u 8051 to Rl je RL (ale to L je malé)

Muflon: To není ptořeba, zajímá mě princip. Jinak ale dělám na freescalech, HC08.

Jan16: Jasně, že cosi se shiftem mě napadlo - obsah buňky by se posouval, pokud bych byl na pozicích, které chci přenést, testoval bych carry bit a podle něho se rozhodoval, jestli do cílového místa zápíšu jedničku nebo nulu. Takže efektivněji to nelze? :)

cože si to plácnul? :)
Zjevně nechápeš jak funguje shift...
Mám registr s obsahem:
01111000
a potřebuju bity 6,5,4,3 dostat na pozice 3,2,1,0 tj o 3 místa vpravo, ta prostě dám 3x shift vpravo, a víc to neřešim, na co zas ten carry?? :)
Doufám že sem to vymyslel správně...
Prostě vždy provedeš shift o tolik míst a směr jaký je potřeba pro posunutí těch bitů...

Ale no tak, Jeníku. Nedělej ze mě vola a raději si ještě jednou přečti, co potřebuju. :)

paměťové místo A: 01011001
paměťové místo B: 10100001

Požadavek: Bity na pozici 6,5,4 paměťového místa A přesunout na pozice 3,2,1 paměťového místa B

Po provedení:
paměťové místo A: 01011001
paměťové místo B: 10101011

v AVR:

ANDI RXB,0b11110000
SRBC RXA,6(Skip if Register Bit Clear)
ORI RXB,0b00001000
SRBC RXA,5
ORI RXB,0b00000100
SRBC RXA,4
ORI RXB,0b00000010
SRBC RXA,3
ORI RXB,0b00000001

1) neřikej mi jeníku, to nesnášim, ty ty.. g něco :)
2) Hluboce se Vám omlouvám, že jsem si nepřečetl Vaše celé zadání.

ehm: Sice neznám AVR, ale princip bude nejspíš takový, na jaký jsem sám přišel.

Jan16: Jen jsem oplácel...No, ale přečíst si zadání, na které odpovídám, je docela dobrý zvyk, uznej.

A)

lds R0, memA
lds R1, memB
lsr R0
lsr R0
lsr R0
andi R0, 0B00001111
andi R1, 0B11110000
or R1, R0
sts memB, R1


B)

lds R0, memA
lds R1, memB
bst R0, 6
bld R1, 3
bst R0, 5
bld R1, 2
bst R0, 4
bld R1, 1
bst R0, 3
bld R1, 0
sts memB, R1

no, sposobov je viac... mozes napriklad pouzit moj, ktory vopred vymaze bity v cielovom registri a potom zistuje, ci su v prvom registri nastavene a ak ano, tak ich zapise. ak nie, preskoci zapis..

potom mozes pouzit nieco, co tu napisal kolega ak som spravne pochopil.. vymazes bity v cieli, skopirujes prvy register do temp, vymazes vsetko ostatne okrem prenasanych bitov, posunies doalva alebo doprava o potrebny pocet a cez OR hodis do ciela..

Takhle bych to řešil přímo s HC08:

LDA memB ;paměťové místo B do střadače
AND #11110000 ;vynuluje bity dolni nibble (bity 3-0)
STA memB ;uloží zpět do memB
LDA memA ;paměťové místo A do střadače
LSLA ;posun střadače vlevo C<Acc<0
NSA ;prohození nibble ve střadači Acc=Acc(3,0):Acc(7,4)
AND #00001111 ;vymaskuje horní nibble Acc
ORA memB ;nastavi bity 3-0 v memB dle dolniho nibble Acc

Původní místo memA zůstává nedotčeno, v memB je nový stav s aktualizovanými bity 3-0

Správný zápis binárního operandu je samozřejmě takhle:

AND #%11110000 ;vymaže bity dolni nibble (bity 3-0)

V příspěvku výše mi chybí ten znak procenta.

To Jirka: Tak to je dobrý napad to LSLA + NSA

Dík za pochvalu. V zadání bylo "co nejefektivněji"

Nechci zakladat dalsi thread....

Vykonavani meho programu se za normalnich okolnosti zacykli v jedne smycce... Nyni přijde přerušení (od klávesnice - KBI), vykoná se rutina, ktera ho obsluhuje. Ta se provede a potom se samozřejmě MCU vrátí k vykonavani instrukce, kterou měl dělat před přerušením. To ale nechci - potřeboval bych buď:

a) Přerušení pozdržet až se vykoná hlavní smyčka programu a nechat jej vyvolat na konci této smyčky

b) Z přerušení se nevracet na místo, kde byl program před přerušením, ale vrátit se na konec smyčky.

Připomínám, že používám HC08. Napadá mě jedině tak ve funkci obsluhující přerušení modifikovat zásobník na pozicích, kde je nahrána adresa, kam se má program po přerušení vrátit, tj. nahrát si tam svoji adresu.

Podle mě by zajíisté ten program šel napsat tak, aby tam tohle nebylo

pokud bude třeba ukončit přerušení, a aby program pokračoval potom vždy ze stejného místa, tak co třeba JuMP na pevně danou pozici za tu tvojí smyčku, a ž až tam potom to RETI
a to zadání za A jsem nepochopil. Jak pozdržet přerušení než se to dokončí. Přece nemůžou běžet dvě věci najednou ne?

zadanie A - povol prerusenie iba na konci programu.. ked dojde k podmienke, prerusenie sa zapise, ale bude muset pockat kym ho procesor povoli.. aspon tak to funguje u AVR

Jan16:
Dobře, v obsluze přerušení skočím kamsi. Když pak ale zavolám RTI, tak se mi přece opět nastaví program counter na hodnotu, která byla uložena na zásobníku a výsledek je totožný, jako kdybych rti volal hned v obslužné rutině přerušení.

ehm:
Tohle mě taky napadlo a zkoušel jsem - ovšem bez úspěchu, ale nevím, jestli jsem něco nedělal blbě. Takže neví někdo, jestli HC08 podporuje to, aby se přerušení vyvolávalo se zpožděním - až když bude povoleno?

Jestli je zadání A a B ekvivalentní, tak se v obsluze toho přerušení prostě jenom nastaví nějakej flag a zakáže další přerušení. Flag se pak bude testovat na konci té hlavní programové smyčky. V případě, že bude nastaven, provede se obslužná rutina (která měla být původně v obsluze toho přerušení), shodí se ten flag a povolí další přerušení.

Další možností je, že se nebude nastavovat jenom flag, ale zapíše se i kolikrát přerušení přišlo a případně z jakého zdroje. Pak by se přerušení už nezakazovalo. Vše se zase vyhodnotí na konci programové smyčky.

Jenom netuším k čemu je to dobré. Tohle přeci popírá samu podstatu přerušení a myslím, že by se to dalo řešit jinak.

OK, takze asi to resim blbe, pomozte mi to napravit :)

V hlavni smycce se neustale vykonava rutina vypisujici na displej aktualni cas. Nekdy uprostred jejiho vykonavani prijde stisk tlacitka = preruseni. To zpusobi, ze na displej se vypise nejaky staticky text. Po preruseni se uz logicky nechci vracet k vypisovani hodin nekde odprostredka. Jak to byste to tedy resili?

Řešil bych to přesně naopak: v hlavní smyčce se bude testovat stisk kláves a připravovat ten statický obsah displeje. V přerušení, pověšeném na časovači, bude výpis na displej a čas. Přes nějaký ten flag se pak bude určovat jestli se budou vypisovat hodiny, nebo ten statický text uložený v nějaké proměnné. O zápis textu do proměnné, stejně jako o nastavování flagu, se tedy bude starat hlavní smyčka. Výpis zajistí přerušení, které bude závislé jen na časovači. Takhle je to správné. Takhle má pracovat přerušení a takhle se podobné případy opravdu řeší.

Ještě perlička. Nedávno jsem řešil problém s HC08 (8-pinový typ QT 4 kb Flash). Po cca ročním provoze v zařízení, najednou zařízení přestalo pracovat. Zjistil jsem, že nepracuje procesor. Dal jsem ho do programátoru a normálně jsem s ním komunikoval. Nebyl zamčený ani poškozený, ale byl předpisově smazaný! Všude $FF. Nechápu, jak k tomu mohlo dojít. Programovací napětí, se na příslušný pin během provozu zařízení dostat nemohlo (byla tam LED). Procesor jsem znovu vymazal, naprogramoval, verifikoval a už to zase nějakou dobu normálně funguje...

To Jirka: Tak tohle se děje, když se na libovolný pin MCU dostane velké napětí, klidně stačí špička. Je to tím, že každý pin je přes diodu spojen s VCC a velké VCC obecně MCU nedělá dobře. Mě pomáhá na každý vodič, který opouští DPS a není to zem vrazit transil.

U tohoto reseni bych mel dve nejasnosti:

Kdyz se teda ma stisk klaves cyklicky testovat v hlavni smycce programu, k cemu ma procesor modul KBI (keyboard interrupt)? Vychazim jen z toho, ze se jmenuje 'keyboard ...' tak bych cekal, ze se tim budou prave obsluhovat tlacitka.

A za druhe. Co kdyz prijde stisk tlacitka ve chvili, kdy je program zrovna v tom preruseni realizujicim vypis na displej? Takovy stisk tlacitka mi utece ne?

Jinak ja s HC08 (nebo vlastne obecne s jednocipy) teprve zacinam, takze podobne zkusenosti s tim mazanim zatim nemam.

Kdyz nad tim tak premyslim, tak nebylo by spravnejsi ponechat tlacitkum to, ze po jejich stisku se vyvola preruseni? V obluze by se nastavil nejaky flag, vylezlo by se z preruseni, dodelala by se "rozdelana" prace (dovypsaly by se hodiny) a v dalsim cyklu by se na zaklade jinak nastavenoho flagu uz nelezlo do vypisu hodin, ale udelala by se jina akce (vypis statickeho textu).

To Gaminn: Mě se osvědčilo tohle:
MCU v hlavní smyčce zadá práci časovači a veškerému dalšímu hardware a uspí se. Při přerušení se MCU probudí, zpracuje rutinu přerušení a nastaví příznaky. Poté MCU sám pokračuje ve hlavní smyčce programu, která zkontroluje příznaky a podle příznaků něco udělá, třeba obslouží stisk klávesy. Až to má hotové, tak se zase uspí.

To Gaminn: Tohle prece nepotrebujes delat trvale, to staci 5x-10x za sekundu na zaklade casovace.

V hlavni smycce se neustale vykonava rutina vypisujici na displej aktualni cas.

ASD: Ma nejaky vyznam to vypinani MCU, krome snizeni spotreby (a je to snizeni spotreby vyznamne?). Jinak tuto variantu určitě použiju.

Jeste k tlacitkum, ktera vyvolavaji preruseni - cim se osetruje stisk (a samozřejmě i druhý směr - povolení) tlacitka, aby to byl opravdu jeden cisty prechod z jedne urovne do druhe a nebylo to doprovazene nejakymi nahodnymi spickami? Takovy "neosetreny" stisk vyvola treba 5 přerušení za sebou...Nemluvě o povolení tlačítka, které by samozřejmě vyvolat přerušení nemělo.

To uspání pro funkci není nutné, ale pro bateriovou aplikaci povinné.

Ošetření tlačítek se dělá třeba na základě časovače, tj. skenuješ tlačítka 10x za sekundu. Případné špičky nebo zákmity jsou v řádu mikrosekund, takže se tomu tímto elegantně vyhneš. Jde to odstranit i hardwarově RC členem.

myslím že se dá použít i nějaký R-S klopný obvod, učili nás to kdysi na střední.

No, nejschudnejsi by mi prislo pri preruseni (mozny stisk tlacitka nebo jenom nejaky zakmit na tlacitku) v cyklu treba 20x za sebou testovat, jestli je na vstupnim pinu MCU stale stav sepnuto (nula), nebo jestli to byl jenom zakmit.

já kdysi vymyslel úplně geniální způsob na obsluhu tlačítek pro mikro kontroléry. Nechce se mi to sem celý popisovat, je to na dlouho, to okecat, ale princip jednoduchej.
Pokud máš zájem, písni mi na mejla nebo ajsko: 225-664-188 probereme to spolu...
>>Je použit jeden časovač, přerušení by mělo vznikat přibližně 100x za sekundu. Je to jen "pár" řádků kodu. takže to přerušení nebude zbytečně dlouho zdržovat.
Filtruje to velmi účinně zákmity a indukované špičky. Jednoduše lze napsat rutinu, která se provede při stisknutí tlačítka, uvolnění tlačítka, nebo se provede vždy, když je tlačítko stisknuté.(nestisknuté)

ASD: O tom už jsem mockrát uvažoval, ale byl jsem vždycky línej tam ty transily dát. Přitom transil je bezvadná součástka. Ten procesor opravdu běhá v zařízení, ve kterém není o indukované špičky nouze. Zatím jsem se vždy zaměřoval jen na filtraci napájení a na citlivých vstupech používám opta. Doplním ještě ty transily. Díky.

gaminn: Vidím, že jsi na to přišel. Přerušení od klávesnice můžeš opravdu použít jen v případě, že máš hardwarově ošetřený zákmity tlačítek. Pokud připojíš tlačítka přímo k MCU, musíš jejich ošetření udělat softwarově. Osobně používám univerzální rutinu, která vyhodnotí stav tlačítka, resp. jiného kontaktního vstupu, (sepnuto nebo rozepnuto) až po určitém počtu stejných čtení, kdy se stav kontaktu nemění. Můžu tě ujistit, že 20x je pořád málo. Na mikrospínač používám 50-100 čtení, na obyčejné tlačítko klidně i plné 8-bitové rozlišení, tedy 255 čtení. Ta HC08 to v pohodě zvládne. Nemusíš se bát nějakých zpoždění. V každém průchodu hlavní smyčkou se čte jednou, nebo vícekrát (podle délky hlavní smyčky) a používají se stavové proměnné k uchování stavu.

Ve tvém případě, bych hodiny řešil jedním přerušením s nejvyšší prioritou od časovače a ukládal je do proměnných. Tato časová rutina by byla zcela autonomní.

Další časovač bych použil k přerušení vyvolávající obsluhu displeje. Ještě jsi nenapsal, jestli je displej statický (třeba LCD s řadičem, nebo multiplex). Tohle přerušení by mělo nižší prioritu a jen by se braly hodnoty z předem daných proměnných a zobrazovaly na displej. Rutina by byla opět zcela autonomní.

V hlavní smyčce by pak bylo to testování kláves, ošetření zákmitů a příprava textu pro výpis. Dále by se do stavové proměnné pro displej zapsalo, jestli má obslužná rutina vypsat čas, nebo nachystaný text. Ale to už se opakuju.

Myslím ale, že to je pro začátečníka docela sousto. Doporučuji nejprve se naučit ošetřování tlačítek, pak obsluhu displeje (a vypisovat stav těch tlačítek) a nakonec přidat práci s přerušením a naprogramovat hodiny.

Ještě dotaz, jaký používáš vývojový kit?

To co používáš ty, není zrovna moc efektivní způsob. Sám jsem podobné blbosti kdysi zkoušel. NA co to číst 200x? Já to přečtu jednou za čas, a okamžitě hned je vyhodnocen reálný stav tlačítek venku. Bez zákmitů. Proti zakmitávání je tam naprogramováno cosi jako R-S KO. KDyž to vyzkoušíš, určitě neprohloupíš. Navíc časovač, u kterého vniká přeršení jednou za 10ms se dá upotřebit i jinak. Třeba pro "pohon" hodin (taktovací jednotka)

To Jirka&Gaminn: Stonásobné čtení vstupu vůbec není potřeba, to spíše kdyby mě zajímal průběh zákmitu. Prostě na základě časovače oskenuji klávesnici, za 100 milisekund znovu, porovnám a je to.

To Jan16: Jeden časovač samozřejmě neznamená, že se používá jenom na jednu věc, poměrně snadno se dá napsat efektivně asi 10 virtuálních časovačů s pomocí jednoho hardwarového.

2 ASD: 100ms je už moc hodně. Zbytečně. 10ms stačí. Dokážu celkem bez problémů stisknout tlačítko na dobu kratší než 100ms. Tobě by to tento stisk ani nezaregistrovalo. (mám odzkoušeno)
Ještě jedna výhoda mého způsobu: K vyhodnocení reálného stavu tlačítka mi stačí jedno přerušení, nemusí se čekat na další, až se to porovná.
Je vidět, že bych sem měl ten způsob jak to řeším já napsat..

Jan16: Napíšeš ho teda sem? Asi to bude zajímat víc lidí, tak by to bylo fajn.

OK, napíšu to tam, jdu večeřet, tak vydržte :)

Začal jsem to používat, když jsem byl nucen v několika zařízeních číst hodně nekvalitní kontakty a osvědčilo se to. Bylo to jednodušší a levnější než náhrada původních kontaktů. Přerušení je na čtení pár tlačítek a koncáků opravdu škoda. Jó mikrospínače... to je selanka

HAHAHA lol, "prý text je moc dlouhý... hodim to k sobě na web, a dám sem odkaz... Ještě že jsem si to předem zazálohoval :)

UFFFFFFFFFf to sem si ale dal :D
http://jan16.czela.net/index.php?id=52&n=mikrokontrolery---obsluha-tlacitek---efektivn e

Diky....bude pro mě asi trochu náročnější to přelouskat :) Ale jdu na to...

Jan16: a pokud budeš mít třeba 8 tlačítek (celý port), tak bude ta rutina osminásobně dlouhá?

Proměnná HW se nastavuje před tím blokem kodu, který uvádíš (v přerušení od časovače)?

úplně mimo problematiku tlačítek: Nějak se nemohu dopátrat toho, proč instrukce DAA (úprava BCD čísla) po odečtení jedničky od 00000000 (vznikne tedy 11111111 s příslušnými flagy v CCR registru) udělá 01100101 (65 v BCD). Používám to při listování čísel na displeji, kdy si uživatel volí čísla v rozmezí 0-99. Když je navoleno číslo 0 a uživatel zmáčkne tlačítko "dolů", tak by mu měla naskočit 99. Očekával bych, že instrukce DAA si s tímhle poradí.

jo.. jinak vzhledem k tomu že si AT89S51 poradil při 12MHz s 6ti tlačítkama bez problému, tak si myslim, že třeba takový AVRko na 16MHz, který je cca 24x rychlejší to zvládne daleko líp.

Jinak to že bude 8x delší, myslim že ta metoda před tim, 200x číst tlačítko, no nevim, co zabere procíku víc času
8 tlačítek bude cca odhaduju u AVR (HC08 či co neznám) pocet instrukci na tlacitko na cca 10-15, max 20 (dáme 20) 8*20=160 instrukcí přibližně na 8 tlačítek. KDybych bral v potaz 200 přečtení portu "in Rd, pinx" při 8mi tlačítcích, už jen to nám dává 200*8 = 1600, tj 10x víc, a to sem bral v potaz jenom instrukci čtení portu...

asi takle: všechny proměnný se před prvním spuštěním přerušení musejí inicializovat, pro každé tlačítko zvlášť. Hodnoty tam napsaný jsou. Hdnota toho "HW" bitu se inicializuje sama tim, že do ní prostě načteš stav toho onoho bitu z IO portu. Možná sem blbě vysvětlil, ale v každym přerušení, bude potřeba hned na začátku zaktualizovat "HW" proměnné podle aktuálního stavu venčí... Jinak to logiky fungovat nemůže :)

>>tady je vidět jasná výhoda 8051 - nemá oddělený registry,porty, a podobně. Takže u 8051 se nemusejí hodnoty aktualizovat, dlá to HW sám při vykonávání instrukce, hodnotu si načte přímo z portu... ALe taky proto jsou ty 8051 tak pomalý :) a proto sem přešel na AVR :)

Skvělá dedukce o příčinách nižší rychlosti 8051.

DAA je Decimal Adjust After Addition a to z principu vysvětluje, proč to nefunguje na odčítání.

8051 je pomalé proto, že s tím u Intelů začli snad v 80-tých letech a tehdy to rychleji nešlo. Dneska existují klony 8051, které mají 4 takty na instrukci a běží na nějakých 80 MHz, takže rychlost je pak prakticky stejná jako u AVR na 20 MHz.

ASD: No jo :) Tak to s tim DAA me nenapadlo... Ovsem ta instrukce funguje pri odcitani (u me dekrementace) v pohode, jen je ten problem s prechodem z 0 na 99. Takze tenhle prechod si musim osetrit sam?

To Gaminn: Normálně se to počítá binárně a když se to chce ukázat na displeji, tak teprve pak se to převede do DEC.

No a k cemu je pak instrukce DAA? Ja si radeji osetrim jen ten prechod 0 -> 99, nez delat celou funkci na prevod do BCD.

doporučuji pročíst následující článek... http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Software/ART163-Nestandardni-rychle-rutiny.html

Diky, ale pravdepodobne mi to je k nicemu, kdyz instrukce daa "skoro" funguje.

2 někdo - má dedukce byla ze srandy. S tim jsem to vážně nemyslel :)
2 někdo jiný: Jo? pokud vim, tak se dělalj klony i co běží 1 takt/instrukce, a jede to na 20MHz a víc..... někde mám možná od toho zázraku datasheet..

Asi dost blbý dotaz - flash paměť MCU se nedá měnit při vykonávání programu? Čili jediný způsob zápisu do ní je napevno zapsaná hodnota při nahrávání programu do MCU?

To Gaminn: Naopak, dotaz je velice správný a u některých MCU to jde, třeba ATmega, nicméně zapisovat se obvykle dá jenom po určitých stránkách třeba 256 byte a takže se to hodí hlavně na aktualizace software. Na ukládání dat se víc hodí EEPROM.

OK, a konkrétně HC08 QY4? Neví někdo? Z datasheetu mi připadá, že na trvalo si hodnotu, ktera je vystupem meho programu, nikde neuložím.

HC08 neznám, ale jestli to má EEPROM, tak tam jde zapisovat zaručeně a Flash se musí přečíst v DS.

Má to flash...to DS je co za zkratku? :)

DS je Datasheet.

Aha :)

Vzhľadom na relativnu jednoduchosť je vhodné použiť šírkovo pulznu modulaciu-PWM. A ani s rušením nebivaju problémy.

o složitost nejde ...
LM317 + odpor + potík mi ale přijde stejně ještě jednodušší

Ne, s PWM mají některé ventilátory těžké problémy, ledaže bys jim napájení filtroval tlumkou a kondem, což nic neřeší (při těch výkonech).

Priznávam,teraz som sa trochu sekol... Pokiaľ sa jedna o malé ventilatory 1-2-3...waty je lepšia napätova regulácia. Sorry...

Priznávam,teraz som sa trochu sekol... Pokiaľ sa jedna o malé ventilatory 1-2-3...waty je lepšia napätova regulácia. Sorry...

Priznávam,teraz som sa trochu sekol... Pokiaľ sa jedna o malé ventilatory 1-2-3...waty je lepšia napätova regulácia. Sorry...

Priznávam,teraz som sa trochu sekol... Pokiaľ sa jedna o malé ventilatory 1-2-3...waty je lepšia napätova regulácia. Sorry...

Priznávam,teraz som sa trochu sekol... Pokiaľ sa jedna o malé ventilatory 1-2-3...waty je lepšia napätova regulácia. Sorry...

Sakra co to je

Sakra co to je

to nevim, ale seš jak spambot :D

DOporučuju ti PWM s 555kou, větráky pak jdou regulovat i do daleko menších otáček. Zkoušel jsem různý větráky, a pomocí PWM mi některý jjely asi 200 ot./min.

Souhlasim se Sendym. Při PWM vyšších frekvencí začíná většina malejch ventilátorů prapodivně pískat nebo cukat. Nedávno jsem to řešil a nakonec jsem použil sice PWM, ale s frekvencí jenom asi 2Hz - to už bylo bez problémů.

omg 2 Hz...
TO fakt nevim co používáte za větráky.. já si s tim PWM hrál celý odpoledne, a vyzkoušel jsem celkem asi 10 větráků, všechny mi jely pohodově od 100Hz do 30kHz.
mezi frekvencema je rozdíl. Když použiješ nižší f, větrák se nebude dát regulovat dobře do nízkých otáček.
ad prapodivný pískání - no né asi, když jedeš třeba na kilohercu...
Jako frekvenci bych doporučoval 100Hz, nebo na 10kHz. Určitě ne 2Hz