těch 2x 40V je moc! Asi by to fungovalo taky, ale je to na pomezí. Ideální pro 4 Ohmy je tak +-25V.

Takže tam musím dát 8ohm

Nemusíš, ale stejně trochu sraz (alespoň diodami) napětí. Je ale pravda že v profesionálním ozvučování se více používají 8 Ohm bedny, ale ty to máš předpokládám spíš na doma.

Mám to doma do subwooferu. Se 4ohm to bude teda asi dost topit.

Do wooferu bych (alespoň já) dal bez váhání 4 Ohmy. Myslim že s osmi si ve výsledku moc nepomůžeš.

Takže to mám risknou se 4ohm. Budou jedna, dvě diody na větvi stačit?

Sraz to alespoň na 35V. Ať máš jistotu. Nebo lépe - kup si trafo 300VA - 2x19V. To by bylo ze všeho nejlepší. Tohle co děláš je docela prasečina.

Všechno mám koupené, takže nemám moc na výběr.

Tak si LM3886 schovej na příště a udělej něco s tranzistorama. To bude na 2*29V ideální.

Takové znalosti nemám, abych se pustil do zesu s tranzistorama.

Tak bych se nebál objednat si nějakou slušnou stavebnici z www.EZK.cz která splňuje tvé nároky. (napájecí napětí, výkon, min. zatížení, a pravděpodobně i cena ). Do subu se neboj vrazit i 100W!
Nevím jestli máš dobré technické zázemí jako já, ale já si včera objednal stavebnici
http://www.ezk.cz/stavebnice_moduly/kmd6253.htm
Slyšel jsem že má výborné parametry a ani cena není tak hrozná. Jen mě trochu děsí ta uváděná obtížnost 9 z 10-ti. Ale to se nějak zvládne. V nejhorším na to použiji domlouváček (pozn. autora - jde o veliké kladivo )

Jen jedna věc ohledně té stavebnice - je tam TDA7250, se kterým já osobně nemám špatné zkušenosti, ale někomu tady na fóru vadí.

Honza: Radši si někde puč generátor a osciloskop, až to budeš stavět...

Ale jinak klobouk dolu před tim, kdo tu stavebnici navrhoval, tohle na jednostrannym plošáku, to teda čumim

a do třetice... To LMko 2*29V na sekundáru fakt neskousne. V síti je běžně přepětí a to trafo bude mít naprázdno stejně o několik voltů víc. Tady nebudou stačit ani diody...

Martin: neboj, já to nemyslel ironicky. Já jsem opravdu dobře vybavený. Mám kvalitní generátor i kvalitní osciloskop. Tam jde o to až se něco vysere, abych věděl v čem mám hledat chybu

2 Honza: Počítej s tím, že jestli to dáš do subu, tak budeš kupovat nové tranzistory co měsíc.

Nehledě na to, že jestli na to připojíš 4ohm reproduktor, tak to shoří hned.

To nemám do subu. A počítám s tim, že to ani nebude hrát na plno

4 Ohmy to prý v pohodě vydrží - známý ten zesík používá, ale já to mám na 8 Ohmové bedny. Já už 4 Ohmové ani nestavim

Na 4ohmy to není, protože ten zesák jako stereo je na 4 a tohle je můstek. Za ty prachy za tu stavebnici se dá ale poskládat mnohem kvalitnější zesák, který neodpálíš ani když chceš. Těch 400W je vysněných a pokud se k nim přiblížíš, tak to shoří zcela určitě.

A máš odkaz na nějakej takovej kvalitnější zesák? (Leacha vynech)

Koukni na stavebnice na www.zesilovace.cz
Teď jsem si všiml, že oni tam dávají lepší trandy, takže by to ty 4ohm mohlo vydržet, otázka je, co bude dělat ten budič. Těch 400W je ale blbost a nebo je to hudebních, což je taková hodnota...

Pro nějakej specifickej účel možná jo, ale vlastně tim nic moc neoddělíš a třeba vyšší napětí by ho mohlo klidně prorazit.

Optycké odelenie znamemá,že nieje galvanicky spojené /prierazné U vedšiny optoprvkov je 5kV !/,pokial nedáš spoločné napájanie na obe strany. Inak je to stale spojené, tak sa pri poruch môže dostať na druhé zariadenie nebezpečné napätie, aj životu.

záleží, co chceš oddělovat a proč - oddělovač, co je na tomto webu vlastně odděluje jen signál, ale to zvládnou dva odpory nebo invertor taky.
Jestli ti jde o skutečně galvanické provedení, musíš pro každou stranu použít samostatný zdroj; zdroje nesmí mít žádný pól společný. Zkušební napětí optočlenu najdeš v katalogových listech

Baterie je o ničem: jak často ji chceš měnit?
Takový hotový 2W zdroj (trafo do zásuvky) pro potřebné napětí, a třeba i stabilizovaný, koupíš i se všemi bezpečnostními atesty v každé slušné elektře.

Pokud chceš měnitelnou střídu, dělal bych to s operákem nebo 555. Proč vůbec to chceš dělat v CMOS?

Tak dobře, nemusí to být z CMOS. Ale podmínka je taková, abych jedním potenciometrem reguloval frekvenci a druhým střídu (v rámci periody).
To je problém i s 555

Nevím, v jakém rozsahu chceš měnit kmitočet, ale použij jeden operák jako generátor pily a druhý jako komparátor. Pak budeš měnit frekvenci pily a změnou komparační úrovně střídu.

Frekvence tak do 10kHz.
Nemáš nějaké schéma kde je to použité?
Já se vyznám více v logice než v analogu.

S 555 to jde ale taky. Změnou odporu, přes který nabíjíš kondík změníš kmitočet a změnou řídicího napětí střídu. Pro větší rozsah kmitočtů by bylo dobré přepínat kondenzátor, jinak to bude trochu jalové. S tím operákem je to stejný princip, najdeš to třeba v Amaru, všude tam, kde je něco pulsně řízené (ss motor, nabíječka aku, apod.).

Jo a pokud to budeš dělat s těma operákama, použij 1458, s jiným ti to nebude fungovat. Ostatní mají totiž vstupy zaklempované proti sobě diodami.

které ostatní? Já jen, že jsem ty diody teda léta dával navíc (709, 741, 748, 50x, 725 a další je totiž nemají)

Z ostatních jsem myslel ty, pro audio použití - NE5532,5534, TL072 apod. Staré tesly je tam obvykle nemají.

Generátor funkcí XR2206 má měnitelnou střídu u obdélníku, mimo to dělá i trojůhelník a sinus, v GM stojí 135,-

Když budeš hledat na http://www.stavebnice.net tak určitě něco najdeš

Stačí si dát do vyhledávače regulátor pid a vyjede ti několik stránek. Např. http://new.hw.cz/Teorie-a-praxe/Programovani/ART216-SW-PID-regulator-pro-x51.html

A nějaká praktická aplikace?

Co tak trochu namáhat vlastní mozkové závity??!

když máš někde nějaký regulovatelný zdroj, tak tam většinou není napsáno jestli to je PID. Kdybys mi dal odkaz na nějaký zdroj sregulátorem PID, tak to už pochopím.

Když si pozorně přečteš článek v odkazu, zjistíš, že tato regulace není ve stabilizovaném zdroji, ale např. v termostatu. Princip je ten, že regulace není spojitá, ale proporcionální. Celá funkce i s významem té zkratky PID je zde dotatečně popsána.

v tom případě nechápu proč by PID nešel použít v regulovatelném laboratorním zdroji

Dobrej je výrok "regulace není spojitá, ale proporcionální" ! Mohu Jezevce ujistit, že spojitá regulace může být proporciální a velmi často bývá.
PID regulátor se parametrizuje pro splnění různých kritérií, která jsou často v naprostém protikladu. Neexistuje ideální regulátor. U běžného lineárního stabilizovaného zdroje má za normálních podmínek smysl hovořit pouze o proporcionálním regulátoru.

Ale pánové, co to tady matláte za pičoviny? PID = proporčně integračně derivační. Tzn. že regulátor obsahuje proporční složku - zesílení, integrační složku - integrátor a derivační složku. Vstupem regulátoru obvykle bývá rozdíl hodnoty z výstupu soustavy a požadované hodnoty, výstupem regulátoru je akční zásah do regulované soustavy. Zesílení jako takové nedokáže uregulovat soustavu na nulovou regulační odchylku, proto je tam integrátor. Derivační složka má prediktivní charakter, čili zrychluje odezvu výsledného systému. Celý regulátor musí ale být "na míru" k soustavě. Integrátor otáčí fázi o -90 st. a způsobuje pokles -20db/dec. v amplitudové charakteristice, derivátor o +90 st. a způsobuje nárůst +20db/dec. Regulátor proto musí být navržen pro soustavu tak, aby celý systém (regulační smyčka) byl stabilní. To, že se někam dává takový a jinam jiný není až tak pravda.

Spojitost či nespojitost s PI, PID atd. nesouvisí.

No souvisí, protože diskrétní regulátor nemá I, ale S - sumátor. Takže pak je to PSD. V podstatě jde ale o totéž, akorát s diskretizovaným časem. To ale tady popisovat opravdu nebudu.

Dobra praca! Hned sa lepsie hladaju starsie prispevky.

super. takovouhle iniciativu fakt oceňuju. Jestli s tim budeš souhlasit, tak bych sem dal odkaz.

dobrý, ale nejvíc práce mi dalo vzpomenout si, co jsem to tuhle vlasně chtěl najít...ale to už je zase můj problém

Zkuste si vyhledat třeba TDA2030

V tom nevidím žádný problém. Může to být jako prozatímní vyhledávání než zprovozníte to nové fórum s vyhledáváním (tenhle úryvek jsem si našel, jak řešíte nové fórum :)) )
tak se mejte

>>Mirek: to určitě nebylo ono, zážitky s A2030 jsou prostě nezapomenutelné!!

Aha, uz si spominam na A2030. Mal som hotovy modul zosika z telky aj s korekciami a ked som dal basy naplno tak to pekne chrapstalo, az kym to matku nenastvalo a musel som to stisit

Svého času se obvod A2030 vyskytoval v autorádiích, co dávali v AAA bazaru zadarmo. Lidi mi to nosili, že to nehraje stereo. Jenže tenhle šváb byl uvnitř jen jeden a živil oba vývody k reproduktorům. Navíc něco jako sterodekodér v tom rádiu taky chyběl, kazeťák měl monofonní hlavu...

no tak když byl zadara, tak jsi to alespoň měl rozebrat na součástky

to dostali "zadara" oni, ne já (i když si to bazar připočítal k ceně auta, ale ty tři stovky, víc bych za to nedal, se v tom ztratily. Jen jeden mi ho tu nechal a šel si koupit lepší. Dodělat dekodér a druhý koncák by šlo, na to v tom místa bylo dost. Ale kde shánět dvojitý poťák stejných rozměrů, na to jsem nepřišel.
Stejně by to byla ztráta času s pochybným výsledkem.

Tohle mě taky zlobilo,použil jsem trafo s malým napětím na sekundáru,při zatížení napětí na stabilizátoru spadlo pod 5V a desetiny přeblikávaly.Zkus použít trafo s větším napětím,aby stabilizátor na 5V dobře fungoval,potřebuje na vstupu alespoň 8V.Jinak nevím v čem by to eště mohlo být.

Pro stabilitu tohoto převodníku je důležité použít kvalitní referenční kapacitu (c mezi piny 33 a 34)a stabilní zdroj referenčního napětí (pin 36), potom na stabilitě nap. napětí až tak nezáleží. Také pomůže dát referenční C do stínícího krytu. Je potřeba také zajistit, aby LED displeje neohřívaly tuto kapacitu.

Mě to taky lítalo. Problém byl v tom, že sem měl blbě vedenou zem. Když jsem to propojil z nožky ICL drátem přímo na stabilizátor tak to přestalo.

Já zase k měření napětí použil stíněný kabel a pomohlo to

Může

Bude

I když bude triak odrušený RC členem?

i tak bude rušit, zatím se to rušení nikomu beze zbytku nepodařilo odstranit. Pokud nezajistíš spínání při průchodu nulou, bude rušit.

V Lanškrouně ja¨sem ho koupil v KJV. Určitě se dá kdekoli objednat...

Dík, už jsem ho našel.