Některá čidla (možná i to tvoje, musel bych to hledat) převádí teplotu na poměr impuls/mezera. V posledním čísle PE9/2007 je návod na proudovou smyčku. Myslím, že by to bylo řešení pro tvůj případ.

Digitální signál přenášet analogově, tak to tu ještě nebylo

DS18B20 funguje zcela běžně na 100-200 metrů a je to zabezpečeno CRC, takže no problemo. Pokud to chceš vést souběžně se silovým kabelem, tak je potřeba pořádně stíněný kabel.

Pokud přece jenom chceš něco lepšího, dej tam RS485, ta je prověřená. Samozřejmě bys musel aplikovat zabezpečení komunikace, nejlépe CRC.

DS1820 (používám 9-bitové DS18S20) na 1-wire busu mám zkušenost že nad 20m při kabelu co používám není spolehlivé.
proudovou smyčku jsem zavrhl hned a RS485 je dobrá varianta ale myslím si, že by se mi celé zapojení vyšlo dost komplikovaně, a třeba ten převod na frekvenci se střídou 1:1 mi přijde jako jednodušší a ne tak náchylný na rušení

Zkoušel jsi je změřit, někdy to přežijou, nebo nakresli schema a pak se dá odhadnout jaký asi hodnoty tam byly(myslym jestli ohmy, kiloohmy...) a pak zkoušet, jestli to jsou do báze tranzistorů tak to jsou tak do 10k při ucc=5V, kolikrát jsem to tak dělal když nebylo schema a většinou sem to rozjel.Chce to jen trošku trpělivosti

Odpory jsem měřil - nepřežily
Zkusil jsem načrtnout část schémátka se silovou částí (zbytek je logika - nějaký IO, R, C a D)
Při nejhorším tam zkusím vrazit nějaký kilo a experimentovat (menší-větší), buďto to půjde nebo to pude (do koša ) (viz fotka v galerii)

kondenzatorovy napajaci zdroj? keby bol prerazeny kondik, ak by to skratoval, mohli by si to odniest odpory nie?

Kondík byl v pořádku. Trochu jsem experimentoval s odporama a nakonec jsem to snížil na 470ohm/4W, sice trochu topí ale zatím to šlape. Maximálně to odejde
Jo a dík za rady

Oficialne to nejde. Levne to nejde taky. Existuje par firem, ktere se honosi, ze tohle umi, ale tezke penize. No a kdyz vse selze, sejmi plast pouzdra a posvit si na Flash ultrafialovym svetlem, v rozdilech odrazeneho svetla poznas, co je 1 a co 0.

Nebude jednodušší napsat ten program znovu?

Atmegy se daj přečíst i po zamčení? Slyšel jsem že maj ochrany který se přepálej napětím a pak už ten program z toho nikdo nedostane ?

Svatá prostoto. Pokud existuje motivace, nic neobstojí. I kdyby jste všechny piny odpálil velkým proudem, bude čip odpouzdřen, flash + eeprom přečtena buď UV světlem, nebo mikrosondou a jestli jste si nechal navrhnout zákaznický čip, bude vrstva po vrstvě odbroušena a nafocena. Můžete si být jist, že ani jeden tranzistor neunikne pozornosti.
Samozřejmě výše uvedené postupy jsou značně finančně nákladné, takže blikátko na vánoční stromeček nikdo číst nebude, ale kdyby jste do MCU dal kompresi 10x účinější než RAR, můžete si být jist

btw. Schválně si zjistěte, kterak Tesla přišla k MHB8080

A tak prisla tesla k viacerzm integracom, povodne TDA a tak...

existuje, ale pouziva se vetsinou jen pro seriovou vyrobu ve firmach. Na DPS musi byt Testovaci body a na ne se potom napichnou jehlicky....
Jinak nevim, jestli neco jineho existuje...

-->> milan: zkus se podívat na tohle:
http://www.zajic.cz/comptest/comptest.htm
zatím sem na to slyšel samou chválu, ale je určen k testování nezapájených součástek
jinak je ještě jednoduchý tester zapájených tranzistorů s 7400, zkusím pohledat

ARA6/81str.212 Jednoduchý přístroj ke zjišťování vad zapájených křemíkových tranzistoru.

Zkus se podívat na http://www.volny.cz/pjenicek/radio/navodyj1/testr1.html
Také jeden je v AR 10/2004 str.3.
Před asi 15 lety jsem jeden dělal .Používám dodnes.
Oskenuji a dám do galerie.

Dal jsem schema do galerie.
Pokud nemáte šuplíkové zásoby lze diody i tranzistory pochopitelně nahradit.
Jedná se o zapojení historické,ale slouží mi dodnes.
Podle proudu Ledek dát do série odpor.
Já jsem při napájení 5 v a ledky 20mA dal 1k5.

ok dik

mohl by jste mi nekdo poradit s nahradami soucastek toho schematu v galerii?Prosim vas.

a kcemu jsou vyvody 1 az 6?

Vývody 1 a 6 jsou z tišťáku na tlačítko.
Náhrada KC,KF,BC ....

a vyvody 4,3,6?

muzu nahradit 2xBC556A a diody 1N007?

schema z náhradama jsem ti uz poslal

nemate a pripadne nemohl by jste nekdo naskenovat z Amatérského rádia 1984/2, str.52–55 a titulní strana zkousec tranzistoru? Dik

U posledních dvou obrázků mi připadá divné, že při změně polarity proudu a napětí se mění i směry šipek u těchto veličin při změně typu vodivosti tranzistorů. Nemělo by se měnit jen znaménko nebo jen směr šipky?

bastlíno: Tak to mám u všech grafů, jestli jsem tě tedy správně pochopil. Myslíš tedy popisy os? Řek bych, že zrovna tohle by mělo být správně, protože se mění jen směr šipky, znaménko u označení veličiny zústává pořád kladný podle spotřebičový orientace dvojbranu. Šipka ale ukazuje směr růstu veličiny, takže by měla bejt ve směru růstu těch modrejch čísel. Ale díky za připomínku. Ještě to zkusim pro jistotu někde dohledat. I když myslim, že zrovna šipky ve skriptech nejsou...
Až dodělám i BJT a JFET a jestli naberu dost odvahy, tak to dám zkontrolovat našemu profesorovi

Jistý si samozřejmě nejsem, ale nějak si nevzpomínám, že bych kdy viděl X-Y graf , který má šipky malované směrem k nule. Směr růstu veličiny na grafu X-Y má být (podle mě) směrem od nulové hodnoty.

Mám pocit, že šipky na osách X,Y se nemusí malovat vůbec, a graf bude mít stejnou platnost.

To podstatné je dáno znaménkem veličiny a jménem veličiny na osách X,Y, které jsou jasně definované obrázkem (např. dvojbranu), kde je určeno, co je Ugs, Ids a jakou mají orientaci.

Kromě toho, když změníš současně směr šipky i znaménko, tak se vlastně nic nezmění. Kladný proud tekl dovnitř a teď teče ven ale je záporný. Takže je pořád stejný, není?

Máš pravdu, že se šipky malovat vůbec nemusí. Jsou to jenom estetický doplňky. Ono totiž téměř nikde nenajdeš charakteristiky pro P kanál. Všude se všechno vysvětluje na N kanálu. Kdybys chtěl dát šipky od nuly, tak bys charakteristiky musel kreslit ve třetim kvadrantu přezrcadlený podle středový souměrnosti, což samozřejmě taky jde a z hlediska matiky by to bylo správnější, ale zároveň nepřehledný pro srovnání s N typem. Nakonec jsem přeci jenom našel podobnej graf v přednáškovejch slajdech, je to na 8. a 12. straně: (viz url odkaz)

Garfy jsou dobře, jen bych tam nepsal, že gate je kovová vrstvička, většinou tomu tak není. I když polykřemík je asi taky kov...

Karlos: Díky, že ses na to taky kouknul slovo kovová jsem radši vymazal.

todle není z mojí hlavy:

Gelový akumulátor

Akumulátor gelový je uzavřený a není schopen odvádět vzniklý plyn při nabíjení po dosažení plného nabití.. Pokud se v nabíjení pokračuje, nafoukne se a zdeformují se desky, v krajním případě obal akumulátoru exploduje. Proto nabíječka určená pro gelové akumulátory, musí být opatřena obvodem, který si při nabíjení akumulátor měří, a když zjistí, že je nabit, přepne nabíjecí napětí z těch nabíjecích skoro 15 V na tzv.udržovací napětí 13,8 V, které akumulátor už dále nenabíjí, neboť je v podstatě stejné, jako napětí nabitého akumulátoru, ale pouze ho udržuje ve stavu plného nabití a nahrazuje ztráty vzniklé samovybíjením. Akumulátor se z elektrofyzikálního principu nabíjí pouze tehdy, je-li nabíjen vyšším napětím, než má sám. Co se týče údajů na nabíječce či v dokumntaci, tak údaj, že nabíječka má např.nabíjecí napětí 14,4 - 14,7 V nemá žádnou výpovědní hodnotu, zda se jedná o nabíječku pro akumulátory s tekutým elektrolytem nebo tzv.gelové. Je to pouze technický údaj, stejný, jako že je na napájecí napětí 220 V nebo jaké má nabíječka rozměry apod. Gelový akumulátor musí být tedy nabíjen nabíječkou, která je pro nabíjení gelových akumulátorů určena, tzn, že má elektronicky hlídané napětí 13,8 V, po jehož dosažení se automaticky přepne na udržovací dobíjení. Takovou nabíječkou lze bez problémů nabíjet i normální akumulátory s tekutým elektrolytem, dokonce s výhodou automatického přepnutí na tzv.udržovací nabíjení. Zásada je, že slabší dobíječkou silnější akumulátor lze dobít dobře, pouze to trvá déle.

Pomalejší dobíjení slabší dobíječkou je pro jakýkoliv akumulátoru šetrné a rozhodně mu neuškodí. Pokud je dobíječka opravdu hodně slabá, tzn.kolem 1/50-1/100 kapacity akumulátoru, může být připojena trvale jako udržovací, protože nabíjecí proud je tak slabý, že v podstatě pouze nahrazuje úbytek proudu samovybíjením, a nemá dostatek síly, aby akumulátor zahřál. Tuto funkci má z podstaty každá nabíječka na gelové akumulátory, která se přepne po nabití na zmíněných 13,8 V. Každou malou dobíječkou na gelové akumulátory lze tedy dobíjet i normální autobaterie jako udržovací dobíječkou. Obráceně to nejde - silnou dobíječkou na autobaterie, které mívají kapacitu kolem 50 Ah a výše, se slabá motocyklová baterie (s kapacitou běžně kolem 10 Ah) zničí (s jedinou výjimkou uvedenou níže). Z výše uvedeného je zřejmé, že nelze v automobilech ani motocyklech nahrazovat baterie s tekutým elektrolytem (lhostejno jestli údržbové či bezúdržbové) gelovou baterií. Pokud tak učiníte, gelovou baterii zničíte, neboť nabíjecí obvod, který není uzpůsoben pro nabíjení gelových akumulátorů, jí bude trvale nabíjet plným nabíjecím napětím kolem 15 V a zničí ji. Obráceně to možné je zcela bez problémů.

Upozornění: Nikdy neodpojujte akumulátor za běhu motoru, protože zcela spolehlivě okamžitě odpálíte elektronický usměrňovač nebo celý alternátor, jehož je součástí, a v horším případě i celou elektroniku, když se nekontrolovaně zvýší napětí v palubní síti až na cca 50 V. To vyjde na pár tisíc až desítek tisíc Kč (podle typu motocyklu či auta).

Proč může mít příspěvěk maximálně 2000 znaků ?? To je nějaká diskriminace grafomanů ????

Mne sa davnejsie stala taka vec, mam 12V gelovku s kapacitou 7,2Ah, otvoril som vrchne veko a pod nim na mna cumelo 6 gumenych stoplov, ktore som dal dole aby som cistil co je dnu. Pri otvarani bolo pocut taky zvuk, ako keby vnutro vcuclo vzduch zvonku a ked som tie stople dal naspat, zacal ho nabijat, cosi zacalo po par hodinach sycat a stople pekne povystrelovali, jeden som uz nenasiel

Neviete ci je taky akumulator este pouzitelny, lebo nabijanie nemam obmedzene napatim ale vystrelovanim stoplov :D Mozem ho nabijat otvoreny?

Pardon - zistilco je dnu, nie cistil

Dík za odpovědi.PabloX já mám stejnou baterku.Nabíječku mám řešenou tak jak píše Geograf. Napětí hlídá a přepíná komparátor.PabloX z tvého přízpěvku vyplývá že za normálních okolností je v baterce podtlak.

Nejvíc to ovlivňuje jedna součástka a ta se jmenuje TDA2822, když ji vyměníš třeba za TDA2030, bude výkon vyšší

Ten se uchladí jen odvodem tepla vývody do plošňáku. Přes pouzdro to není účinné - když dojde na chlazení sáláním, je to už jedno.
Nejvíc dá 800mW do 8 ohmů při asi 9V napájecího napětí, ale to už se červená. Do 4 ohmů nedá víc, než poloviční výkon, víc nevydrží proudově.

na jakou hladinu??

NA KLADNOU

D-cko ma vstupy D a CLK, mozes presnejsie zadefinovat co chces s tymi vstupmi, resp ako sa to ma spravat?

Myslim že myslíš co já myslim , má reagovat na celou dobu trvání vysoký úravně impulzu, to byly klopný obvod 74hc79, aspon myslym , nebo neco kolem 74hc7x

To co hledas neni klopny obvod reagujici na uroven, ale LATCH. Typicky priklad latche je zde
http://www.standardics.nxp.com/products/hc/datasheet/74hc573.74hct573.pdf

Prehled latchu je zde:
http://www.standardics.nxp.com/products/hc/latches/

Tak to potřebuješ Šmíďák: vyber si na http://www.datasheetarchive.com/advancedsearch.php?t=0&q=schmitt&manystr=

74LS75

to je přesně to oco jsem potřeboval, díky moc