bohužel mi zvláštnim způsobem blbne schránka. maily mi všechny přijdou, ale taky se vracej zpátky...

jakoze z 3D zwukom mohli by ste mi to prosim trosku blizsie opisat.....kolko by asi tak wisiel??
DIKY

Protože na začátku nikdo netušil existenci elektronů a směr proudu proto byl určen dohodou. Jak už to chodí, ze dvou možností vyhmátli tu špatnou.
No a jak se objevily elektrony, byl už elektrický business tak zajetý, že už to nešlo změnit.

Hlavně to nikdo neříkejte těm elektronům, mrzelo by je to.

Jak nešlo, Pluto byl taky planeta a už není (a to se nejadná o nic tak zásadního).

Já jsem teda předpokládal že je to dáno historicky ale že to bude až tak banální jsem netušil, koukám že s nějakou konzistencí si nikdo hlavu neláme, ach bože.

A jak je to u str, proudu ? tam behaj tam a zpatky ?

mrzet je to nemusí ale teď Garrilce bude muset předělat všechny vypínače na - pól baterky aby se mu tam ty elektrony zbytečně nepoflakovali v zařízení

U střídavého proudu samozřejmě elektrony lidově chvíli běhají tam a druhou chvíli zpět.

Geografe neser ale logicky vzato by se tam mělo něco šťouchat aby mohlo dojít k okamžitému přeskoku proudu v případě sepnutí spínače, přece ten spínač nepošle kolkovanou žádost přes celý obvod k baterce... teď jsi mi nasadil brouka do hlavy kua.

Ty elektrony tam jsou pořád.

A samozřejmě elektrony nikam neběhají, ale jako představa je to pěkný.

Ano, neběhají, ale tečou . Taky jak by mohl proud běhat ? Ten může jenom téct.

a když se to s tím proudem přežene tam pak teče izolace a to už je vidět i NA VLASTNÍ OČI
------------------------------
jakákoliv shoda názvů s pořadem komerční televize je čistě náhodná

Jasně že tam jsou pořát, však právě, to je to (proto mluvím o šťouchání ne tečení) to mi přijde ještě zmatenější.
Vychylovat se uspořádaně z rovnovážné polohy v mřížce nemůžou (elektrický proud) obvod ještě není uzavřen, jenomže jak se potom zdroj dozví že už má "nakmitat" do obvodu (po sepnutí spínače) ? To smrdí nějakou čertovinou

PS: Tentokrát čekám tak deset "vtípků"

Mozna to nekomu pomuze pochopit zakladni princip (viz url odkaz)

Nechápu, to vím taky že naměřím někde něco už jsem pár obvodů udělal a odladil (jenomže tím měřením právě uzavřu už obvod), jak to teda dělá příroda ?

žádnó habaďuru ani čertovinu (nebo žádnýho dalšího pekelníka) v tym nehledé. Elektrony se tlačí z místa kde je jich přebytek (na - pólu baterky) na místo kde je jich nedostatek (na + pól baterky) a při tom jak se tam tak ukrutně valí tak vykonají nějakou práci ( v motoru, žárovce ...)

Skripta z roku 1906 (viz fotka v galerii)

Snad teď.... (viz url odkaz)

zrovna se učim na zkoušku z teorie elektromagnetickýho pole... tohle mě hodně pobavilo :)) škoda že nejedem podle starších skript

Garrilce: Mně to nedá... Vychylování z rovnovážný polohy do toho nemotej ;)

Když zajistíš ve vodiči el. intenzitu, tak elektrony poběžej. Ale poběžej relativně pomalu a nebude to bavit všechny, některý se ti na to vykašlou a některý si poběžej klidně někam uplně jinam. Důležitý ale je, že bude převládat jeden směr pohybu a že se začnou pohybovat všude najednou. Respektive informace, že se soused začal pohybovat a já bych měl taky se po zapnutí spínače bude šířit téměř rychlostí světla. Zajímavá je pak úvaha, když ty dráty budou dlouhý třeba 300 000 km ;) To se ti pak začne žárovička skokovitě pomalu rozsvěcet...

Proud je celkovej náboj nabitejch částic, který projdou danou plochou (průřezem drátu ap.) za jednotku času. Obecně to nemusej bejt zrovna záporný částice (viz třeba elektrolýza), ale v drátech sou zrovna záporný volný nosiče náboje (elektrony). Kladnej smysl proudu je tok kladně nabitých částic. Kladnej náboj, kterej přejde na jednu stranu je ekvivalentní se zápornym nábojem, kterej by šel na stranu druhou.

No je to od vás všecko hezký jenomže to samé znám z učebnice taky nechme toho, evidentně nikdo nemíní přijmout model s obvodem na cestě a efekt spínací to co popisuje Michal stejně nutně musí (sice málo ale přece) budit obvod i ve "vypnutém" stavu (dovedu si představit hodně citlivé součástky a obvod který by "jel" i "vypnutý"), nebo v tom mám hokej.

Michal: Z rovnovážné statisticky, vím že tepelný pohyb a spol.

Vakuum: tak takovéto staré kousky jsou hodně zajímavé. Děkuji! Kdyby jsi někdy náhodou neměl co na práci, můžeš zveřejnit i více z těch skript, myslím že hodně lidí včetně mě by to moc zajímalo.

Funguje to takhle:
Elektricka sila mezi casticemi s elektrickym nabojem pusobi nepretrzite. Za normalnich okolnosti je ve vodici stejny pocet elektronu jako protonu, takze elektricka sila je v zasade vyrovnana. No a kdyz do vodice z jedne strany zacnu tlacit elektrony, tak pres elektrickou silu se tento tlak prenese do celeho vodice. A pokud tato sila vystaci na vytlaceni elektronu ven z vodice, tak proste jako reakce nejaky elektron na vhodnem miste z vodice vyleti.
Zmeny elektrickeho pole se siri rychlosti svetla. Elektrony se obvykle pohybuji nekolik mm az cm za sekundu.

Dík za vysvětlení, to je právě to že ten "elektrický tlak" je něco co ve zjednodušené představě a zjednodušené učebnicové ilustraci nemá být čím reprezentovaný (nemá to svoje "kuličky" vycházející z elektronů nebo odkud), prostě to tam není, řekne se jenom "pole" takže jsem to nikde ve své představě aktuálně neviděl = chaos.

PS: Sorry Martine že jsem z tebe udělal v předchozím příspěvku Michala.

Tak prosím, mě do toho pořadníku nedávejte. Díky.

Hille, a zo kdyz budou z rezonnacniho smrku?

No, do jmena jsem ti dal o l mene, zato jsem pridal jedno n navic....sorry

Lepsi bys mel MDF nebo HDF desky. Basak ma bejt v bocni stene a ozvucnice typu bassreflex ?

Z rezonančního smrku už vůbec ne, ani z jiného masivního dřeva. Ona sice taková bedna nějak hrát bude, ale s MDF je výsledek jistější.
Radši z toho dubu nech nadělat dýhu a bedny dělej z těžké dřevotřísky. Co s tou dýhou potom, to už asi víš.

-->> stolár: Jaký je rozdíl v sušení dřeva v klasické sušárně a speciální sušárně ????

V klasický se suší klasicky a ve speciální speciálně. Opravdu, našel jsem to Googlu.

já bych si tipnul, že klasická = teplovzdušná, kdežto speciální může využívat třeba mikrovlnnou technologii (možná plácám nesmysly, tak mě opravte)

nebo speciální = kondenzační?

Stolar, to je zajimava nabidka, ale dubu je asi na reprobedny skoda. Sice nektere bedny hraji jako hudebni nastroj, ale to neni asi ucelem. Lepsi je akusticky mrtvejsi material, jak treba ty MDF desky.
Rozhodne bych se spojil s nekym, kdo konstrukci reprobeden rozumi, treba s Bohumilem Sykorou, tez znam pod nickem Velky Bobo, aby jsi nevyrabel kralikarny :o)

Dubové

deda kdyz si nechaval susit drevo na sekani, tak se susilo kolem 6-ti tejdnu, prej se nak naparilo parou a pak do teplyho vzduchu, a takle nekolikrat za sebou

a čo tak si upraviť kryštálku na daných 125 khz a priložiť rfid k anténe?

není mi jasné jak to myslíš. V čem by potom spočívala ta indikace? Ono ten kdo zná princip RFID, tak to pro něho bude předpokládám snadný úkol. Já sice něco o tom nastudoval, ale zatím jsem na to nepřišel...

jinak samozřejmě použití PICu se nebráním!

Na aktivní RFID Ti stačí selektivní krystalka.

Pasivní RFID musíš nejdřív vybudit. Takže by to chtělo klíčovaný vysílač na 125 kHz a v jeho mezerách poslouchat krystalkou jeho "echo".

Konkrétní provedení pak záleží na tom jak to chceš používat. Jestli potřebuješ něco kapesního pro agenta 007 nebo je možné udělat smyčku kolem futer dveří.

Podle vzhledu se bude jednat o tento typ transponderu, na frekvenci přesně 134.2 kHz: http://focus.ti.com/lit/ds/symlink/ri-trp-wfob-01.pdf

Našel jsem nějaké info zde: http://instruct1.cit.cornell.edu/courses/ee476/FinalProjects/s2006/cjr37/Website/index.htm ale nenašel jsem tam žádnou část schématu, kterou bych si mohl vypůjčit a uměla pouze zjistit přítomnost klíčenky.

Asi ti nezbude nic jiného než to vyzkoušet ...

Vypadá to na pasivní RFID, t.j. bez vlastního zdroje.

Takže osobně bych zkusil tohle : z jedné 555 a dvou tranzistorů bych udělal vysílač se smyčkovou anténou na výstupu. Z nějakého OZ (125 nebo 134 kHZ zvládnou skoro všechny) bych udělal přijímač a na jeho výstup se díval třeba osciloskopem (pak by se tam dala dát LEDka, budík nebo co budeš chtít). Anténu mezi přijímačem a vysílačem bych přepínal diodama, jsou i lepší způsoby ale ty diody leží v šuplíku. Klíčování vysílače a zároveň přepínání antény by zajišťovala druhá 555.

A buď bych měl štěstí a fungovalo by to nebo smůlu. Některé RFID jsou totiž "hloupé" a ozvou se už když je přiblížíš k vysílací anténě. Ty chytré ale nejenže potřebují VF pole pro napájení ale i aktivační sekvenci aby se ozvaly. Sice není problém ji vyslat (modulovat vysílač) ale bývá problém ji zjistit.

Kelly: děkuji za informace, o víkendu to budu zkoušet, tak dám vědět. Kdyby někdo měl třeba nějaké další nápady, dejte vědět. Děkuji

Myslíte, že vysílač/přijímač bych mohl koncipovat takto? http://ww1.microchip.com/downloads/en/DeviceDoc/51115F.pdf - strana 140/210 (viz url odkaz)

Honzo, myslím že to je dobrý zdroj inspirace. Tak nějak bych to udělal, jen bych pro jednoduchost zkusil ze začátku nahradit U3 a U4 těma 555.

Na účely pokusů si pomůžu funkčním generátorem, čítačem a osciloskopem, 555ky maximálně až do finálního provedení.

O RFID jsem se svyho casu trochu zajimal, takze mohu-li prispet svoji troskou...

RFID ctecka nevysila klicovany signal, vysila konstantni sinus a jen meri proud vysilaci civkou. Takze jestli mas gener sinu, doporucuju zapojit do serie civku kondik odpor. Civku vysilaci, aby se k ni mohl priblizit ten RFID tag a s kondikem by mela rezonovat cca na tech 125kHz ( treba 1mH a 1.5nF ), odpor v serii cca 10R a na nem budes snimat proud tim obvodem - koukni osciloskopem, co to bude delat.

RFID tag sam o sobe nevysila zadnych 125kHz , ktery bys mohl prijimat krystalkou, ten jen svoji prijimaci civku ZKRATUJE, takze tim zatlumi i pole vysilaci civky ( prave pomoci magneticke vazby ) a tim zatlumi rezonanci v ctecce a dojde k poklesu proudu rezonancnim obvodem ctecky a tim se detekuji data - tag svou civku zkratovava v rytmu vysilanych dat.

Jo a samozrejme to predpoklada "hloupe" tagy , ty inteligentni ( napr. MIFARE ) se Ti 1/ neozvou a 2/ stejne pracujou vetsinou na 13.5MHz

Kafa: velice děkuji za inspiraci. Při zkombinování rad od Kellyho a apliačních poznámek microchipu jsem zjistil, že na klíčovaný signál transponder neodpovídá. Večer zkusím metodu "sinus"
Poznámka: nemáte někdo nějak už napočítanou cívku kolem 1mH (průměr použitelný na RFID)? Nemám LRC metr, tak bych to musel měřit víceméně experimentálně. Děkuji

Našel jsem RFID manuál přímo ke svému tranponderu (mám R/W verzi): http://focus.ti.com/lit/ug/scbu019/scbu019.pdf
Potřeboval bych od Vás potvrdit, zdali uvažuji správně (podle strany 8/18 a 9/18 v manuálu PDF souboru).
Chci-li číst data z transponderu, musím nejprve nabít kondenzátory v transponderu, a to asi 50ms sinusem na frekvenci 134.2kHz. Poté sám transponder "vyšle" 128bitovou sekvenci, kde logická 0/1 se liší frekvencí (jak ale "vyšle"? tak jak píše Kafa?)
Děkuji

Na první část Tvoji otázky odpovídám ano. Pasivní RFID nemají vlastní zdroj, energie k jejich činnosti se získává tak že vysílač (čtecí zařízení) vyšle impuls kterým se v RFID nabije kondenzátor a ten pak může odpovědět.

V prvé řadě bys měl hospodskému vysvětlit, že je načase sundat ze zdi Husáka a bedny Tesla, obojí je v hospodě jen jako recese.

Řada TC180 zvaná hovňáky, má po určitém čase tyhle tendence: Pouzdro z lisovaných odsmraděných hoven po několika letech praskne /nemusí to být na první pohled patrné/, prasklinou natahuje svitek vlhkost, zvětšuje se svod a značně se zvětšuje i kapacita, někdy až na dvojnásobek. Tím leze dolů dělicí kmitočet a výškáč dostává po prdeli ještě zbytky středů.
Není ovšem vyloučeno, že pokud se tohle děje stabilně jen u jedné bedny, že je v nepořádku příslušný kanál toho zesilovače. V hospodě, kde to občas dostane pokouřit jsou žárovky ve výhybce véélmi užitečná věc.

Sinclair: díky za odezvu. Je možné ty kondíky nahradit paralelní kombinací těch z odkazu? Případně jako omezující prvek použít 2 halogenové žárovky 12V/20W seriově (těch 70W/8R by mělo zhruba odpovídat 24V rms) Je moje úvaha správná? Nebo jsou k tomu účelu nevyhnutelné použít nějaké speciální prvky? Díky. Samozdřejmě teď nechám tu bednu nasadit na druhý kanál zesu a uvidí se :) (viz url odkaz)

Polyester není moc vhodný, raději PPE.
Sériová kombinace 2 ks 12V20W žárovek ochrání mnohem silnější driver, ale ARV3608 ne - ono to ARV má reálný příkon kontinuálně cca 10W, nechceš tvrdit, že tak malá cívečka vydrží 70W trvale ?

Sendy: Ne Odhadoval sem ten reálný příkon tak na 15W. S těma žárovka ma by to bylo omezeno na 20W (pominu-li odpor studeného vlákna). Takže kde jsi nabral těch 70W? Kouknu tedy po slabších žárovkách. Tohle byl nástřel od pasu

Odpor studeného vlákna možná pomineš, ale žárovka asi ne. Ono totiž dost závisí, kde ve výhybce ta žárovka bude, jakou má tepelnou setrvačnost atd. atd.

Zdar,
možná bys mohl uspět tady: http://www.magsy.cz/page/155.magnet-neodymovy-ndfeb/
nebo tady: http://www.sinomag.cz/?c=slinovane-magnety
Na copak to asi bude ??? Neodymiové magnety nejsou zrovna lévná hračka.

No nevím jestli takový velky a přitom tak tenký magnet by šlo vyrobit ale zkuste třeba i tohle www.prodej-nastroju.cz nebo www.abcmagnety.cz

Jestli netrváš na přesném rozměru tak zkus rozebrak nějaký starý HD. Čím starší tím lepší, tahle magnety se tam používají v motorku pro vystavování hlav. Největší co jsem takhle "vytěžil" má tvar oblouku (mezikruží) 20x45mm, síla 1,5mm. Jsou tam dva.

Muzes to zkusit, magneticky unipol z principu teoreticky vyrobit nejde. Aspon to me odpovedeli v r. 1966 v soutezi na vynalez perpetum-mobile z vedeckotechnickeho magazinu VTM.
V jednom tom stroji jsem mel taky takovouhle kulicku :o)

danhard: mohu se zeptat co to bylo za geniální nápad na perpetum mobile?

danhard: Perpetum-mobile, cholera ? jáký zase unipól ? to co chci bude pořát nejmální dvojpól akorát jeden pól bude vevnitř proto jsem to nazval monomagnet a ne monopól, pěkně jste se nachytal

Magneticke silocary jsou principialne uzavrene, probihaji telem magnetu a mimo nej tvori uzavrenou krivku, pokud bys chtel delat kouli s polem uvnitr a druhym na povrchu silocary by se musely uravrit uvnitr hmoty koule magnetu, mimo kouli by nevychazely a tak by se vuci okoli koule chovala nemagneticky - to je muj nazor, netvrdim ze to musi byt 100%-ni pravda, davam to jako podklad pro diskusi-

Magnetismu do hloubky nerozumím (jakožto více věcem) i kdyby to nefungovalo s uzavřenou kuličkou s provrnatou to i dle tvého popisu bude, netrvám na dokonalosti, jedna dírka a z ní trčící druhý pól mi pro můj účel (hraní si) až tak nevadí i tak si s tím určitě užiju srandu.
Zrovna nyní s hraju s magnetem který je nějak složitěji zmagnetovaný a ten se s dalším takovým nejdřív asi z 4cm odpuzuje a od asi 1 cm naopak přitahuje (bez otočení ani jednoho!)

Honza:
bylo to zalozeno na tom, ze se to k magneticky mekkemu materialu bude pritahovat, k obracene polovanemu magnetu odpuzovat :o)
Jen tu kulicku se me nepodarilo ulepit, mozna ze s tim neodymem to Garrilce dokaze. Rozhodne neni zatizen zadnymi zavadejicimi znalostmi a predsudky :o))

To jsou zase konotace z toho by se jeden zjevil.

Když vemu neodymové magnety ve tvaru kulového výsečového hexagonu s otvorem pro štoub a vyskládám z nich postupným přidáváním a přišroubováváním třeba na dřevěné kouli souvislý povrch, tak se stane co ? odmagnetují se ? explodují ?

Maximálně se to může záhadně odmagnetovat (odstínit), v tyčovým magnetu jsou "elementární magnety" uspořádáný podélně a v celém objemu (taky a funguje to) v plné kuličce by akorát byly uspořádány paprskovitě, no když by se to nějak ráčilo vyrušit tak je ještě možnost poskládat takovou kouli třeba z kulových penta výsečí s prokladem 5:1 magnet:železo (jih třeba na tlustém konci sever na zašpičatělém), tohle už fakt nevím proč by nemělo fungovat.

Konotace :o))
Ono to s tou polarizaci je tak, ze pokud ma neco 1, nebo 2 poly, tak k tomu pasuje termin unipol, nebo dipol.
Pokud nekdo v teto souvislosti pouziva vyumelkovane konotace jako monopol, dvojpol atd. tak je to ...
Pokud chces vedet, jak se bude chovat takhle ubastlena koule, tak si staci udelat uzavreny integral chovani jednotlivych segmentu.
Koule se nebude chovat nemagneticky, magneticka permeabilita pouziteho feromagnetika bude prostorove zachovana, ale magneticke anomalie budou zaznamenatelne jen v tesne blizkosti te koule a to prave zmenou permeability okolniho prostredi (tedy indukci do prilozenim jineho mag. mekkeho materialu), ve vzdalenem prostredi nebude vytvaret zadne mag. pole.

Fakt ? tak to trochu vyhraním, polepte si nějakou nemagnetickou kuličku obyčejnejma čtvercovýma magnetkama tak aby všechny měli sever třeba dovnitř, schválně jestli jejich pole nebude ve vzdálenosti... (zde už čuchám že se bude slovíčkařit se vzdáleností a bůhví čím ještě)

Ta terminologie... no neživí mě to ani nejsem profesor takže důležitý je že monopól je jeden pól a ne deset a to přesně taková sestava navenek bude, nemyslel si doufám někdo že mono je třeba patnáct nebo že tu vyrábím bájný elementární "unipól" ? (což je úplně něco jinýho).

Ano, relativni pojem vzdalenost bude zaviset na pomeru k prumeru te koule, a taky kdyz k ni priblizite feromagneticky material, tak narusite prostorovou symetrii a ta koule se vam tomu pritahne.
Ale kdyz budete mavat opodal civkou, tak se do ni jaksi nic nenaidukuje.
Co se tyce praktickych pokusu, tak ty jsem delal pred 40 lety a uz je nemam potrebu opakovat.

Aha už jsem doma, vy ve mě vidíte nějakýho šílenýho perpetumáče-mobiláče nebo cucače nějaké tajemné neexistující energie do elektřiny dobrý no, to si myslíte o každém kdo začne blbnout s magnetama ?

Že se nikdo nezeptal na ty nejdřív se odpuzující a pak přitahující magnety (bez otočení stále stejně proti sobě, jen přibližování), ty mám na stole a funguje to, jo jsou to takový malý mrchy z harddisku, mluvím o tom proto protože se s tímto vživotě nikdo nikde nepochlubil, proč když to fachá ?.

Ale ne, s tim perpetum-mobile jsem si jen vzpomel na moje mladi, kdyz jsem si taky hral s magnetama a posilal jsem svoje navrhy do ruznejch soutezi. Ve svejch 11 jsem tomu urcite taky rikal monopol a tak podobne. Proste jsem byl jeste takovej malej debil :o)
Ted uz jsem velkej :o))
Taky jsem naucil ty magnety se vznaset se ve vzduchu a to jsem mel jen feritovy.

Taková hezká urážka za hyperbolou pravděpodobně pracujete v prostředí kte se nesluší poslat někoho prostě doprdele tak já jdu..., spát.

co tak pouzit na to urcene suciastky, napriklad tl431?

To bych velmi rád jenomže ty zrovna nemám.Prodejnu mám daleko,a ty 2V musím vybrousit z nějakých 5V.

co třeba zenerka

ale jo i ta ledka by šla

Asi bude dost záležet na typu a na proudu v propustným směru. Taky výsledný Uref asi nebudou přesně 2V, ale používá se to a ještě to může signalizovat zapnutej stav

Co si trochu vzpominam ze skoly, tak se teplotne stabilizovaly zenerky pridanim obyc diody do serie s ni. Prej to ma opacny koeficient, takze se to srovna. Nevim jak je na tom LED....

LEDka ma priblizne stejny tep. koeficient jako Si dioda, tj. cca -2mV/C. Meni se to take castecne s protekajicim proudem.

Zenerka využívá dvou jevů: Zenerův jev, kterej má zápornej teplotní koeficient a Lavinovej jev, kterej má kladnej teplotní koeficient. Poměr "využití" těch jevů je závislej na hodnotě jmenovitýho zenerova napětí. A u zenerek s hodnotou cca 6V se ty teplotní koeficienty navzájem vyrušej.

To je pro tvý účely asi na nic, takže si kup "referenční diodu", která má v sobě už správnou sériovou kompenzační diodu

Proč to dělat jednoduše když to jde složitě Co třeba MAX6325?

Honzo já vím v jednoduchosti je krása.Ale prodejnu s elektrosoučástkama nemám za rohem.Proto tam jezdím jednou za čas nakupuju došuplíku no a stím pak musím vystačit.

no já tě tak chtěl navést na cestu "samplů" ...

Chudaci firmy

Vasi: to tedy ale aby sis o mně nemyslel, tak já toho vůbec nezneužívám - to jen že se to v téhle diskusi úplně nabízelo k návrhu

Nejprve specifikuj čidlo, na tom záleží, jak ho připojit. Jestli to půjde přímo, nebo bude třeba přidat nějaký OZ.

Pokud považuješ za čidlo termistor, stačí připojit AD pin přes pull-up odpor k + napájení a termistor vrazit mezi pin a zem. Hodnotu pull-upu spočítáš podle hodnot napětí, který chceš mít na pinu a odporem termistoru v rozsahu teplot, které chceš měřit (ohmův zákon). Proud protékající děličem by měl být co nejmenší, aby zbytečně neohříval termistor.

Chceš tím naznačit, že nejlepší vztah při měření teploty NTC termistorem je, čím vyšší teplota, tím nižšší napětí?

Pokud si pouze "hraješ" s A/D převodníkem, tak neříkám nic. Pokud ale chceš mít měření teploty jako finální aplikaci, doporučuji použít některé z digitálních čidel, výborné zkušenosti mám například s DS18B20 (1-wire bus, 12-bit rozlišení) nebo DS1620 (má v sobě i režim termostatu s hysterezí, vše v jednom pouzdře)

Dalo ale v amatérských podmínkách dost těžko
+Dá se to koupit.
Ale stavět to na koleně si nedovedu představit, už jenom kvalitně "zrovnoběžněný" paprsek laseru není sranda, pak musíš chytat jeho odraz (což vyžaduje stanoviště kolmé k oknu odp. místa) atd.
Jako scifi dobrý. Koho chceš poslouchat ? duchaplnou debatu nějakých bab ?

Tvoje otázka je stejně zmatená jako tvoje vědomosti.

učily jsem se to ve fyzice, tak mě to zaujalo když jde pomocí laseru vyslílat nízkofrekvenčí signál a třeba fotoranzistorem přímat nf zesilovačem ho zesílit a posloucht. tak proč by nešlo přímat vzuk pomocí laseru.

dávám odkaz na přenos zvuku pomocí laseru
prý dosah až 600 m (viz url odkaz)

pronos zvuku na vzdialenosť pomocou laserového ukazovátka. Raz som z webu stiahlo pdf kte to bolo nakreslené. Žiaľ odkaz na to už nefunguje. Ak chceš tak ti môžem preposlať. Napíš tu mailovú adresu.

Jiří, ty jseš holka ? Ve třídě samých bab ?

Jiři

predbehol si ma o nejakú tu minútku. Je to presne to čo ja mám v tom PDF vrátane fotiek.

jo když tak na gamaray16@atlas.cz

Sendy - no skoro až na to že jsem kluk

Jiri, ty neznas dost dobre fyzikalni princip a tak si neuvedomujes uskali realizace. Prenos zvuku svetlem(laserem) svetlo namodulujes signalem nekam ho posles(opt vlaknem, vzduchem) v relativne silne urovni ho zachytis demodulujes zesilis a pouzijes. Snimani zvuku svetlem - svetlo musis poslat na medium ktere zvuk zachytava jako membrana, o toto medium se svetlu odrazi do ruznych smeru s ruznou intenzitou a ta intenzita(smer charakteristika) je modulovana chvenim media(treba okenniho skla),odrazenë svetlo je mnohem slabsi nez svetlo dopadajici(nebo svetlo prime) a tak to bude fungovat na dost kratkou vzdalenost, navic pro eliminaci nahodneho ruseni je vhodne i to zakladni svetlo modulovat(obdoba mezifrekvence). Rozhodne to neni uúplne jednoduche a per snimsci prvek bude vhodna nejaka poradna optika aby byla citlivost vyhovujici.

Zařízení na přenos zvuku laserem samozřejmě sestrojit jde, ale s rostoucí vzdáleností rostou požadavky na dílenské zpracování, amatérsky se nedostanete přes cca 10 metrů.
Pochopitelně existují lasery s okem neviditelnou vlnovou délkou, ale neprodávají je v drogerii.

Pro počáteční pokusy stačí namodulovat PWM z 555-ky zesíleným signálem z mikrofonu, PWM-kou krmit laserovou diodu a na druhé straně zesílený signál z fotodiody prohnat RC filtrem a přes zesilovač krmit reproduktor.

Pokud jsem to pohopil tak původní dotaz šel na odposlech přímo tim světlem ne na vytvoření obyčejné datové (anolog/digital) trasy, na to existuje hafo konstrukcí, dokonce i rovnou na TCP/IP (ronja).

Pokud me starecke oci dobre vidi, tak se v tom dotazu pise prenos zvuku, ne snimani zvuku na dalku, autor dotazu zrejme nevi co chce, jako vetsinou v teto drbarne :o)

Plete jabka a hrusky.... namiri laser nekam a slysi ve sluchatkach zvuky, tedy snima. Na zacatku ale pise o prenosu....

prsí prsí len sa leje,dialkové už nefunguje!!!

danhard: Autor dotazu zřejmě neví co chce, jako většinou v této drbárně. - Že to říkáš zrovna ty.

Ty prenatále

neměl by někdo tedy nějaké to schémátko ?
a stačil by klidně dosach do 10 m

Cauko, kukni sa sem http://www.foton.sk/ spravili tam spojenie cez laser na vzdialenost asi 30km su tak aj schemy aj obrazky

Skús ten valec utrieť čistou bavlnenou handrou. Je ale pravdepodobné, že je valec zlý. Môže byť používaním opoterbovaný, poškrabaný selénový povrch a potom na ňom zostáva toner. Valec sa môže zničiť aj tým že ho necháš dlhšiu dobu na svetle...

Muze to byt znecistena korona, nebo sterka.

čo by si chcel za ten repasák na LJ 1100 ?

Danhard: Měl jsi někdy něco podobného rozdělané? Je reálná šance to opravit?

SMITH: Absolutně netuším jakou to má hodnotu. Nejlépe nějaký použitelný protějšek pro 5L.

Jedná se o speciální verzi tiskárny pro automatické vytváření smutečních oznámení... tzv. ParteJet

Sendy: To je taky možné využití, ale to by z tebe rázem mohl být endy