Promiň ale přečti třikrát znova svůj dotaz a zamysli se co vlasně chceš a napiš to sem.

Záleží na tom jak si DVB-T přijímač propojíš s TV. Pokud dobrým kabelem tak proč by nechodilo? Je jedno ve kterým procesoru bude na základě přijatých dat vyrobený obraz.

zkus fórum na digitalnitv.cz, drbou se tam snad všechny přístroje a jejich kombinace

Pokud budeš mít slabší signál, bude digitální příjem proti analogovému podstatně horší až nemožný

->vasekd: mám přesně opačnou zkušenost - analog je v naší lokalitě naprosto nepoužitelnej a digitál až na občasné kostičky úplně v poho...

Nikto nema nieco podobne?

nedavno sa to tu preberalo..skus pohladat v historii
alebo si najdi datasheet A277D , LM3915,LM3916
alebo skus poprosit strejdu Googla

Na kalení čehokoliv určitě ne, používá se k tavení.
Je to pec kde se k ohřevu využívá megnetická indukce. Kolem pece je navinutá cívka kterou protéká hodně proudu, takže pec je sama o sobě studená. Pokud do ní vložíš něco vodivého tak se do toho začne indukovat proud a materiál se začne ohřívat zevnitř. Zatím jsem je viděl na tavení a odlévání železa a skla (na hliník se používá jiná metoda).

Indukční ohřev se běžně na kalení používá. Bývají to cívky z měděných trubek ve kterých cirkuluje voda. Detaily o kmitočtech a podobně neznám, ale to kalení jsem viděl na vlastní oči. Křížové čepy se po ohřátí nořily do olejové lázně. Možná by se dalo vyzkoušet použití měniče 220V/12V pro halogeny. Mám doma několik kousků z výprodeje po 50Kč. Mají 50W a výstup je přímo ze sekundáru bez usměrnění. Kmitočet jsem neměřil, odhaduji cca 40kHz. Na malé součástky by se to dalo zkusit i když ty klasické kalící systémy pracují zřejmě s kW.
Mimochodem, dost dobře si nedovedu představit tavení skla v indukční peci. Sklo je za normálních teplot nevodivé. Vodivost se začne projevovat až po ohřátí na stovky stupňů Celsia.

S padesáti waty moc velké divadlo nezahraješ...

Karlos: Jak se to veme, pokud součástku tepelně izoluješ třeba skelnou vatou může to jít, záleží co znamená to "menších předmětů". Produkční linka z toho sice nebude ale malý věci v řádu pár cm by asi šlo.

To mi připomíná něco o malém kašpárkovi a divadle ... Víš o tom něco bližšího Karlosi?
Vubec netvrdím, že bude velký tyátr. Ale hřebíček bych tím nejspíš rozsvítil. Na experimenty podle mě dobrý.

Potřebuješ dost velký výkon i u malých věcí, abys mohl povrchově kalit, musíš spáchat teplotní gradient mezi povrchem a vnitřkem předmětu. Na hřebíček možná

Měl bych na to 4kW trafo.
"malý předměty" -myslel jsem tak max. 10cm

Jak je to s tím hliníkem ?

Voľakedy začiatkom sedemdesiatich rokov sme používali na indukčný ohrev vf generátory,ktoré mali kmitočet od 100kHz do 10000MHz a výkon od niekoľko desiatok do niekoľko sto kW.Konkrétne na indukčný ohrev sa používal kmitočet od 0,1 do 5MHz.V oscilačnom obvode sa používala napr.ES36.bola to elektronka asi meter vysoká chladená vodou.Účinnosť bola asi50-60%.

Je to na principu mikrovlnky ,nebo jsem mimo ?

Už vtedy sa pracovalo na vývoji magnetrónov pre vf ohrev takže v podstate mikrovlnka.

Nešlo by to udělat z mikrovlnky ?

indukcny ohrev som videl tusim na strankach WWW.danyk.wz.cz nie som si isty...

Super stránky.

Něco je i tady (viz url odkaz)

No... když vidím finální provedení, jímá mě děs a hrůza.

Myslel jsem stránky www.danyk.wz.cz

to teda je, si koleduje o poriadny uraz alebo smrt....

Pečeme vaříme smažíme tavíme http://home.c2i.net/metaphor/Microwave_cast_pictures.html

Tyvole. Když vidím to provedení, tak majitel by ty předměty strachy spíš pokálel, než zakalil

Indukční pec na sklo funguje podobně jako pec na železo, jen je obtížnější ji spustit. Musí se nejprve naložit málo skla a toto natavit hořákem, až začne sklo téct tak se spustí indukční ohřev, vypne hořák a pak přidává další sklo - když sklo teče tak je vodivé.

Hliník se taví průchodem proudu (obloukově?) - tavící pec kterou jsem viděl v německu napájelo trafo 6 000 kVA na sekundáru 30-60V. I po odstavení trafa byl v kobce takový magnetismus že 80mm klíč (dlouhý skoro metr a vážící pár kilo) po opření jednou stranou na zabrádlí z visel ve vzduchu šikmo k zemi (tak 30° od vodorovné osy) a nespadl.

bylo to trafo s usměrňovačem přímo na trafu. Ten byl složen z několika desítek diod - keramických válečků prm.80mm jimž chlazení dělali přímo ödvodní hliníkové pásové vodiče.

Díky za informace.Vidím že pro mě bude lepší hliník nadále tavit v plechovce autogenem a na indukční pec se vykašlu.

Na tavení hliníku ti stačí malá odporová pícka.

Jak to myslíš ?

No že hliník se dá tavit pomalu na sporáku. Nějaká spirála z vařiče, něco šamotu.

I epoxid se dá rozebrat, když to někdo umí.

no neskusal som to je to fakt komplet cela krabica zaliata.....

este som zabudol ze vustup bol jednosmerny...

MIRROR

V Eagle je vrstva top=1 Bottom=16

FSC Amilo je ok i když profi řada je LifeBook, Asus je taky dobrej, jak to chceš používat - cestovní/domácí?

Co sa tyka dispeleja kupil by som si radsej fujitsi siemens videl som obidva notebooky a obraz sa neda porovnat na asuse je hrozne maly pozorovaci uhol sprava vidno obraz negativne.

Ja mam ACER Aspire 5100, s tym displejom je to pravda, ale nejak mi to zatial nevadi.

Tak zapoj ten zdroj tak, jak v tom zesilovači byl původně, Ty pako))

jestli máš vadasku nebo nějakej měřád zkus ji vyšroubovat a změř zda pokud je zhasnuto tam nejde proud.

Stačí proud třeba přes signalizační doutnavku, kolikrát i jen kapacitní vazba ze souběžných vodičů.

No stava tam urcite nejde, ale premeram to. Nahoda je blbec. Skor sa mi pozdava ta kapacitna vezba. Ta predtym neblinkala.

Asi kapacitní vazba. U toho nového zázraku asi není odrušovací kond mezi L a N, ten by ji uškrtil.

Sendy to je realne mozne. O BENe som nasiel nejake info, ze uz im aj obchodna inspekcia zatrhla nejake veci predavat. Asi to u nich nebude s kvalitou take horuce.

Ozaj, ja BEN nesledujem - to je uz tiez taka predajna kurvicka-znacka co si ju kazdy cinan lepi na svoje zlte sracky?

Já jsem některé značkové úsporáky raději opravoval, nebylo to až tak složité (studené spoje, vadný svitkáč nebo elyt). Ve všech bývají mnohem kvalitnější díly než v těch laciných. V těch laciných často zařve elektronika mnohem dřív, než trubice....

Kedysi som ich na vyskumaku aj zopar vypitval, to veduci to mal ako konicek. Ten tym doslova zil. Tie lacne mali hned len TO92 trandy. Ale znackove, resp. lepsie mali TO220. Tie uz maly vecsiu sancu prezit starty a UaI s tym spojene. Tiez som si asi zo dve-tri opravil ale mna to nebavilo. Stacilo nafasovat novu.

Aj tak by ma zaujimala zivotnost tej trubice na nich. Ked si tak spominam, tak som zlu trubicu ani nemal. Vzdy chodila.

No - já mám Osram Circolux 32W, už asi 10 let a svítí denně cca 5 hodin. Opravoval jsem ho 3x - stuďák, dioda ve zkratu a odpaření kusu desky, vadný MKP - trubice je dost ojetá, ale jede. Za tu dobu jsem ve svítidle, které svítí tak polovic, zničil 8 malých úsporáků - trubice, trandy, elyty.. protože je to těleso atypické, E14, dokonce jsem 2x úsporák po defektu vykuchal, zbavil elektroniky, vestavěl do něj startér a ve svítidle jsem připojil tlumivku. Takhle jsem zničil pár trubic po cca 500-1000 hodinách, předtím najely asi 500 hodin s elektronikou. Čili životnost úsporáku 11W E14 z benzínky za 110Kč s nápisem 8000h timelife je prokazatelně nadhodnocená

Mně v kuchyni svítí tři původní Tesly DZ-11, na střídačku kolem 4-6h denně už nejméně dvanáct let. Nechápu, jak je to možné. Konce dvojtrubiček už jsou doslova ohořelé, ale pořád to spolehlivě chytá a svítí. Čím to asi je ?

Inac ak si tu staru ziarovku nevyhodil mozes ju vyskusat opravit tu je navod:

http://www.svetelektro.com/clanky/ako-vyuzit-pokazenu-uspornu-ziarivku-54.html

Ten kto to odoslal tam aspon mohol napisat, odkial to stihalol... Ten isty popis, obrazok a pod. mam aj na mojej stranke

Zawin, mam doma ACDC a DCDC menicov od 6W do 1.6KW tolko ze by si sa z toho posral. Toto su obycajne blbosti na ktore je pre mna skoda plytvat cas a vysledok by bol asi taky ze by som bol z toho aj tak nasrany.

Sendy: Ake mas napetie v sieti? ja mam doma okolo 245-250V. Som 3 chalupa od trafa.

Myslím, že to bývá tak 232-240V, už dost dlouho jsem to neměřil. Dřív to bývalo cca 234-236 nevčastěji, ale neměřil jsem to měřákem s True RMS.

Omlouvám se za překlep v druhé větě místo vybit má být vyrobit.

Podle me se parovat nemusi, protoze jejich rozdilnosti "napravi" zpetna vazba.

Dík za odpověd.Už to maká.