Co furt máte kdo s tím basotecem ? To neexistuje nic jiného ? Třema minerální vlny Rockwool, Orsil, načechranej beton, pěnovej mramor a spol ?

neví

Knihovna LINEAR no a pak je tam *723 s ruznejma pouzdrama.

to nejde tak jednoznačně: záleží na okolních součástkách, využitých využitelných funkcích obou obvodů (z těch postradatelných každý umí trochu něco jiného a trochu jinak, ale oba dobře), prostě chce si to ujasnit, co že od té mezifrekvence očekávám. A kolik mě bude stát dalších součástek a úsilí, aby švám má očekávání nezklamal.
Pokud jde o zkreslení, TDA je na tom líp v tom, že ho zvládne s jednoduchým fázovacím LC obvodem, zatímco A255 pro stejné zkreslení potřebuje pásmovou propust, což se hůř ladí. Je ovšem otázkou, za jakým zkreslením má smysl se honit, když už z vysílače nelze zaručit zkreslení pod 1%.S tou A255 zase lze dosáhnout vyšší citlivosti.

Prostě nemůžu o jednom či druhém říci, že je lepší nebo horší.

Mě jde hlavně o citlivost takže v mé TESLE 820A
zůstane A 225 jinak nevíte někdo něco víc o tomto tuneru

jasně - A225, pardon (trochu jsem teď laboroval s jedním dekodérem na bázi A255, tak už se mi míchá i jinam).
Tesla 820A sice přišel poněkud pozdě, navíc není čistě Tesla, ale dodnes bych ten tuner řadil k tomu nejlepšímu, co si říká tuner. Přes všechny pozdější vymoženosti, které nemá, zasluhuje pozornost už jen tím, že z přijímaného signálu dostává maximum. Jistě, jsou přístroje zvučných značek, modernější, komfortně vybavené, ale hrají skutečně líp?

prave proto jsem si ho sehnal ale on i docela dobre vypada ted uvazuju ze bych do nej vestavel RDS dekoder a frekvencni syntezu s IO TSA5511 jinak nejhorsi v nem jsou korekce s A273/274 ale ja si to poustim do sveho zesu

o korekcích jsem se taktně nezmínil, víme o nich své. Ale tuner je to dooost dobrý, takže ať se ti daří!

V tom mém jsou ty korekce nějaké upravené protože tam místo jednoho A27x jsou dva TCA1047 nebo tak nějat teď to nemám po ruce jinak když jsem ten receiver dotáhl tak jsem měnil všechny elyty hlavně ty 2u/35V byly špatné kvůli nim nehrál jeden kanál a druhý divně teď jsou všude JAMICONy ad ta syntéza nevíš o nějaké konstrukci která toto umí? našel jsem návod na www.mcu.cz ale já bych chtěl zachovat hlavní ladění kolečkem a místo původní stupnice nasadit LED displej

tím kolečkem chceš přelaďovat syntík, předpokládám. Někde jsem to viděl - dvě optické závory, binární polosčítačka na vyhodnocení směru otáčení a z toho dva výstupy místo tlačítek nahoru a dolů. Jak to najdu, pošlu. Možná si nakonec i vzpomenu, ono to tak složité nebylo.

přesně tak ale zdáse mi jednodušší využít procesoru s A/D převodníkem ale to jsem ještě nikde neviděl

to bych nebral za ideální řešení - odfiltrovat chrastění, nějaká rychlost převodu - to se bude chovat jako řemínkový převod na přizadřený poťák.
Když už tam ten knoflík bude, nemusíš s ním přece točit dokola. Co takhle jím spínat dva mikrospínače ladění "nahoru" a "dolů"

asi máš pravdu a jde mi právě o to aby šlo točit dokola

Na ladění můžeš použít taky mechanický rotační kodér, je levný, vyhodnocení směru klasikou či lépe třeba PIC.

ano to mě taky napadlo jeden ten N-kodér mám ale nevím jak se to vyhodnocuje

to vyhodnocení směru s tím, že impulsy se objeví jen na tom výstupu, který odpovídá příslušnému směru, jsem před lety dělal podle knížky Praxe číslicové techniky (J.Pütz a kol.). Zapojení si nepamatuju stejně jako, komu jsem tu knihu půjčil. Ale snad to s tou mou skore- slezo- sklezo- sklezorozo...skleco? ještě není tak zlý

Tento rotační kodér stojí cca 50,-Kč, mají ho na http://www.metronix.cz/M_nabidka.html . Směr se vyhodnocuje tak, že impulsy pro jeden směr jsou fázově posunuty oproti impulsům na vývodu pro druhý směr. Pokud umíš programovat PIC, pošlu ti program, kde využívám tyto kodéry. Musel by sis ho trochu upravit.

prave PICy neumim a to je veeeeliikej problem

Taky by to šlo udělat tak, že směr určí dva mikrospínače ovládané přes třecí spojku, a impulsy generovat zmíněným kodérem či přerušováním paprsku optozávory. Čítat pomocí 40192 nebo 74192.

směr by šel určit i vhodně zapojenym klopnym obvodem D bez PICu.

však do toho to od začátku směruju: proč za každou cenu řešit všechno procesorem, když to jde vyhodnotit pár hradly a klopňákem a procesoru už to předat předžvejkané, jako bys ťukal do jednoho nebo druhého tlačítka?
Navíc procesor v tuneru, který nebyl konstruovaný s ohledem na možná rušení, může při nevhodné struktuře programu způsobit víc škody, než užitku. Netvrdil bych, že vše, co o symbióze tuneru s procesorem kdekdo napsal, vždy platí, ale tohle jo.
Tak bych neplýtval softwarovými prostředky na to, co se osvědčilo řešit jinak.

Vyhodnocovat impulsy z rot. kodéru klasickými IO je problematické z důvodu nekvalitních kontaktů. Původně jsem to chtěl také řešit klasikou, ale z výše uvedeného důvodu vycházelo zapojení poměrně složité, tak jsem použil PIC. Obvodově se to rapidně zjednodušilo (kodér, PIC a dva odpory), čítá spolehlivě každý krok a program je na několik řádků. Co se týká případného rušení, dá se použít RC oscilátor o kmitočtu cca 30kHz a obvod umístit do stínícího krytu. Myslím ale, že to nebude nutné.

ale já jsem nehovořil o rotačním kodéru s kontakty. Byla řeč o optickém s posunem impulsů mezi výstupy o půl rozteče kulisy.
Těch 30 kHz - to by mohlo jít. Nanejvýše najít kmitočet, který si bude se signálovým spektrem nejméně překážet.

no já stejně celou uP jednotku zavřu do plechové krabice a čouhat bude jen displej a SCL/SDA a RDCL/RDDA a na těchto vývodech ještě ferity a zvláštní zdroj prouP jednotku a myslím že když tam ten PIC bude tak ať se využije

tak, až to bude chodit, dej vědět, jestli napoprvé, nebo co jsi musel udělat jinak.

cus chlapi co se tyce T820A kouknete se na
prispevek v tomdle foru cislo 456
jinak ten rotacni koder mi makal akorat s tou
syntezou od pana Zajice -ostatni meli prilis
pomalej program takze kdyz sem ladil trochu rychlejs
tak se to chovalo dost podivne pripojil sem to pres nakej CMOS (klopnej obvod) uz nevim kterej to byl ale neni problem to votevrit...
Preji hodne uspechu -to radio se da vazne plouchat
(mam tripasmovy snad nejvjetsi bedny co delala tesla v roce razdva pro domaci pouziti)

kdyz chces z kazdeho repra dostat 100W a mas 2 tak je jasne ze potrebujes zesak 2x100W ... kdyz das opacnou polaritu tak se nic nestane, kdyz das opacnou jenom jednmu tak ti to bude hrat "divne". neposkodis nic, ale nebude to hrat pekne

To zapojení s opačnou polaritou je kravina. Z toho by byl paskvil. Ale je to zajímavý a zkusím si to doma jak by to vypadalo Je potřeba mít zesík 2x100W aby každej reprák hrál 100W.

no tak pre zapjenie oproti sebe ich musim zapojit s opacnou polaritou, ved by zvukove vlny isli oproti sebe a to by ich poskodilo sa mi zda

no vidis, tak se blbe neptej :) ... kdyz to vis :)

:))) no hej len ja som chcel vediet ci sa neposkodi nahodou :)

knihovna rcl

Nene já to nechci vyrábět (a asi by mi to k ničemu ani nebylo) jen mě zajímalo zda je to vůbec možné a jakým způsobem se to dá zjistit.

kruci! zase vedle! :(

trefit se je základ

Jo jenže mě to furt mate a smazat omylem vložený text nejde :(

pokud jsem te dobre pochopil tak chces udelat popisek, je tam noznost naprat nad odpor R3, a pod nej 32Ohm, tak k tomu 32 ohm napises jeste 5W. Pochopil sem? Pokud jo tak pokud si matne vzpominam tak je tam nalevo rezisturek s popisem ten s tim nahore je R2 a ten tmavsi dole je hodnota

a kdyz tam podrzis kurzor tak uvidis VALUE nebo NAME ... preloz si to uz sam :)

Co potřebuješ vědět ? Někde mám od ní možná i katal. list, ale hledat se mi moc nechce...

Na netu jsem našel že zapojení patice a parametry byly uveřejněny v AR 2/84 str.55.

Hlavně bych potřeboval vedet do jake frekvence ta obrazovka fakci.No a potom zapojeni mrizek,zhaveni,vychylovani na to by byl nejlepsi ten katalogovy list.Kdybyste ho nasli tak mi prosim mejlnete.

psaci rychlost tak do 10MHz, nema to zadne velke urychleni.
http://www.manualy.cz/soubory/img/b10s6.jpg
to budes neco stavet, nebo opravovat ?

Chtel bych z toho udelat novy osciloskop, tech 10 MHz je odborny odhad??neba jak si na to prisel??
To stejne bude stacit zapojeni je tak do 1-2 MHz.Nebude to sice nijak uzasny ale na zabaveni to bude stacit

P.S.
Na tom obrazku je sice obrazovka ale ze spatny strany Potrebuju tu patici

Zapojeni patice jsem ti posilal na mejl.
Mezni frekvence je dana zapisovou rychlosti - ta zalezi na pouzitem luminoforu a na max. urychlovacim napeti to je tady 2kV, s takovym urychlenim neznam osciloskop nad 20MHz, pri teto rychlosti uz stejne spatne pise. Dale to zalezi na delce vych. desticek a rychlosti pruletu.
Mezni frekvenci vyrobci neuvadi, nekdy max. zapisovou rychlost, ale to u obrazovek s vysokou rychlosti zapisu, od 50MHz vyse.

K těm B10S6 a dalším byly popisy pro zvýšení mezního kmitočtu, samozřejmě zvýšením napětí - tuším to bylo v RK, dokázali z toho údajně vyždímat úpravou obvodů maximum. My s anodama nad 16,5kV to neřešíme

diky mam zapojeni ale este zhavici napěti 6,3 nebo 4 V

Melo by to byt 6,3V / 0,34A ale ruku do ohne bych za to nedal, muzu to ale omerit, mam tu jeden oscil s timhle typem.
Pokud je nepouzita, tak ji mohu vymenit za nejakou modernejsi s obdelnikovym stinitkem a vnitrnim rastrem, treba 95VB31.
http://www.hokuto.co.jp/hokuto/crt/crtdata/english/instrument/instrument2.htm

Je vykuchana ze staryho osciloskopu

Tak to bych nejdriv vyzkousel emisi, nez z toho budes neco pachat :o)

emisy???ted su trochu mimo - jako vyzkouset jestli zhavici drat ,,vystreluje" dostatek elektronu.

No chova se to jako dioda, zhaveni - katoda - g1 (wehneletuv valec) jako anoda.
Kdyz to nazhavis, tak by tam mel teci mezi anodou a katodou proud. Pripadne tam pripojis anodove napeti cca 20V pres omezovaci odpor 100k v serii a meris proud (ten odpor tam byt musi ! katoda je tercikova, znici ji proud nekolik mA, povoleny je 200uA).

Vyhrabal jsem zesit z elektroniky abych mel teoret. zaklad a nameril mezi katodou a G1 asi 20 mikroA.Takze myslim ze je to v pohode.

nasel jsem data DDR obrazovek
http://www.guido-speer.de/DDR-Oszi-Rohren.doc
ta B10S6 moc citliva neni, muzu vymenit za nahradni z osci. Hameg HM103, nebo tu mam osciloskop Tesla BM510 se slabou obrazovkou.

hlavně nepoužívej fotorezistor! Na tohle by chtělo použít nějaký fototranzistor.

Proč to nemůže být zapojeno přímo na stroboskop? Co je to za typ?

Běžná fotodioda stíhá stovky tisíc záblesků za sekundu (podle zapojení a materiálu, jsou i fotodiody mnohem rychlejší), fototranzistor desítky tisíc.
Stroboskopy s výbojkou jsou o dva a více řádů pomalejší. V čem je tedy problém?

Já běžně používám buď přímo sondu na výbojku - někdy i na trig - chce to Sondu s velkým S ), nebo proudové trafo na přívod k výbojce, nebo optosenzor, který je součástí měřiče počtu otáček...

S fotodiodou mám velice špatné zkušenosti. Používám raději fototranzistor. To je ale jen můj názor.

V GM Electronic mají za cca 20 Kč fotodiodu SFH2030. Ta je velmi vhodná dík širokému spektru a rychlosti. Pro podobný účel ji používám.
S fototranzistory je problém, že jsou mnohdy až příliš citlivé a snadno se saturují okolním světlem.

Já fototranzistor na takovouhle aplikaci nikdy ještě nepoužil, tak nevím. Stejně ale nejspolehlivější způsob je když dáš přímo něco do stroboskopu (př. proudový trafo). Tohle zpětný snímání už není tak věrný.

v optyckym datovym pojítku, co dělá kámoš, je fotodioda a běhá mu to na 10Mb/s, takže stroboskop by fakt stíhat měla...

takze kamos delal ronju?ale neni to karal kulhavy, takze to nevymyslel, tak neni mozne aby tu socku vyhral:)))....nebo ma pojitko vlastni konstrukce???

ps: martine, na tu socku jedes ZITRA ????

jo a aby to bylo k tematu taky trosku, tak stroboskop musi stihat i dioda na 1Kc :) ... myslim ze na 10MHz mu to neblika :))))

Honza: Nemůže to být přímo na stroboskopu, protože to má být přenosné zařízení, aby se mohlo používat na více stroboskopech (samozřejmě že né najednou)

Hill: V praxi jsem to ve skutečnosti nezkoušel, pouze jsem to konzultoval se svým známým a ten mi řekl, že si není jistý, ale že se dočetl, že má fotodioda dlouhou odezvu a zde by použít nešla.


VŠEM VÁM VELICE DĚKUJI. Moc jste mi všichni pomohli.

Kubas: Kámoš má to pojítko vlastní konstrukce a má s tim lepší výsledky než Ronja na SOČ jedu do Opavy až 16. června a ty jedeš už zejtra?

no ja tam mam zitra kraj.aha,takze republika je taky v opave, ale az 16. ...lepsi vysledky jak ronja?hmmm... ale asi si to necha pro sebe co?a jake ty vysledky sou?v porovnani s ronjou?...to by me fakt zajimalo, ze by se dostal nad 1,5km? nebo 100Mbps :) ... a to je cele komplet jeho? nema tam ani zaklad ronji? .. ne ze bych neveril, ale ze stredoskolak, a dosahnoe lepsich vysledku jak ronja... mno, to je co rict :)

>>Derek: obyčejná 1PP75 v hradlovém režimu chodí ve starších kinoprojektorech 35 mm na snímání zvuku. Tam je kvůli zrnitosti filmu (šum) omezený rozsah do 10 kHz. Fotodiody do přijímačů dálkového ovládání stíhají desítky až stovky kHz, ty do světlovodných datových rozvodů stíhají suše desítky až stovky MHz.
Pokud by docházelo k jejímu "zahlcení" silným zábleskem, řeší se to tmavým sklem, mřížkovou clonou nebo snímáním odrazu od světlo částečně pohlcující plochy.
Stabilizaci pracovního bodu obvodu zesilovače s fotodiodou lze řešit různě

Poraď se s přítelem Maxwellem, nebo Faradayem

Tos mi teda pomohl...

Tak vyjdi z indukovaného napětí do otevřené smyčky a uvidíš...

A to indukovaný napětí bude na grafu vypadat jako dva obdélníky?

pokud mi je srozumitelné zadání, tak jo.

Zadání: Smyčka o rozměrech 4cm x 10cm vchází konstantní rychlostí 1m/s do přesně ohraničeného prostoru s vektorem magnetické indukce 2 Tesla. Jaké bude (především) indukované napětí?
Do toho obrázku v odkazu jsem přikreslil co si myslím. Shoduje se to s Vašimi názory?
Děkuji

Jakým směrem mají být ty "obdélníky" na tom druhém grafu?

asi ne. Na čem bys tu detekci chtěl založit?
Detekovat zapnutý telefon lze bez větších problému, ale vypnutý ... těžko.

mno ja nevim, podle me by to jit mohlo .... co sem s tim kdysi delal nake pokusy s nahravanim firmveru tak, tak to delalo vetsinou pres vyply tel. ... ale tezko rict ... a zalezi co presne chces detekovat....

každá elektronika, i vyplá, se dá identifikovat detektorem nelinearit... a pravděpodobně budou mít mobilní telefony charakteristickou frekvenčně-časovou odezvu. Stačí se zeptat někoho, kdo vyrábí ty různé udělátka pro agenty 007, 008 a 009

Takový detektor doma ale těžko uděláš a cena takových věcí je dost vysoká.

Nene já to nechci vyrábět (a asi by mi to k ničemu ani nebylo) jen mě zajímalo zda je to vůbec možné a jakým způsobem se to dá zjistit.

Aha. Stále nejsem přesvědčen, že to je přesně možné, ale kolegové říkají že jo ...

To to má vůbec být????

Podívej se na schéma na stránce
http://tsoe.unas.cz/data/elektro/indikator.htm
místo zenerky použij obyčejnou diodu a ještě změn hodnoty u rezistoru před LEDkama (cca. 470R).

Ještě spoj katodu D10 a D5 pomocí rezistoru 1K, aby se LEDky postupně rozsvěcovali až při plném svitu těch předchozích.

případně se mrkni sem: http://jawa-23.wz.cz/articles.php?lng=cz&pg=