to je jedno, jaký má ten stereozesilovač výkon.

to pasivní řešení je vhodný jenom pro malý subwoofery s vysokou dělící frekvencí. A navíc je článek o subwooferu s dvěma reproduktory. výkon subwooferu neni 60W, to je max. příkon.

no jesi tam je 30Vst naprazdno, no tak jesi pri jmenovitem zatizeni tam je tech 25V, usmernis vyfilrtujes a mas 35,3V, jesi to chces stabilizovat, tak pocitej rekneme 1V ubetek na nakych polovodicich, takze mas 4V rezervu ..... nevim co resis.... :) ... este zalezi taky jaky proud z toho chces tahat ze .....

a z tech 60V by tam sel dat menic. obycajne to spinat tranzistorem a kondik civka jako fitlr a mas to .... ale zas jesi chces tahat vetsi I tak by to chtelo zpetnou vazbu a regulovat ten pomer impulz-mezera.... to uz mas mozna rovnou lepsi cely spinany zdroj :) ....

korekční obvod zase tolik nežere, to bych stabilizoval normálním monolitickým 7812, na vstupu může mít až 40V. Nebo dej do kaskády dva stabilizátory: napřed 7824 a z těch 24V tu 7812.

kdyz uz sme u tech 78xx. ted sme meli praktickou, a kdosi rikal ze delal REGOVATELNY stabos s 7805 .. neni to kravina??? on je regulovatelny? jak se toho docili? misto nozky na gnd delic vystup-zem ????

No ono by tech 25V nevadilo, kdyby to bylo na vystupu, ale nelibi se mi ze je tam tech 30...protoze na to mam paralelne pres delic vyvedenych 12 V na korekcni obvod...takle, kdyby to kolisalo mezi 25 a 30 tak by tam nebylo stalejch 12 a bylo by to v chuji...proto to potrebuju ustalit na jedny hodnote

no tak se vysmol na delic.... tech 10Kc za stabos te prece nezabije ne? + 5Kc za kondiky k nemu :) a neni co resit

nojo, ja bych tam taky dal tu 78.., ale tak nejak vubec nevim jak to zapojit

7812: když si ji položíš kovovou plochou dolů (označením navrch) a vývody k sobě, tak zleva je vstup (16-40V), uprostřed je zem (spojená s chladicí plochou), výstup 12V je vpravo. Vstup a výstup zablokuj proti zemi dvěma kondenzátory 100n (nejlíp keramickými) - a je to.

>>Kubas: jde to, zapojí se jako by byl LM317. Na výstupu dělič, kterým by měly téci aspoň 4mA, zemní vývod stabilizátoru do středu tohoto děliče. Má to jen dvě nevýhody: nejde ukostřit chladič a minimální napětí je dané stabilizátorem. Jinak se to chová slušně.

aha, no ja si to mylel. ... takze u 7805ky se to bude regulovat od 5V navrch.... hmm, dik :)

to se hodí, když potřebuju nějaké nestandartní napětí, třeba 13,5V: tak si 7812 "opřu" o červenou LEDku a pro zlepšení stability jí trochu zvětším proud odporem 1k5 z výstupu stabiláku na jeho zemní vývod, co vede na anodu té LEDky.

Pokud to neni zesilovač 2x 5W a nešumí to, tak je to dobrá cena.

Napětí fáze proti zemi je 220V. Napětí mezi fázemi je 380V. Natáhni si z dílny k počítači prodlužovačku a změř napětí mezi fází prodlužovačky a lokální zásuvky. Pokud je napětí cca nulové, pak jde o stejnou fázi. Pokud je 380V, pak jsou to různé fáze.

No pokud máš ty dvě zasuvky celkem blizko u sebe tak bych si vypnul hlavní jistič,natahnul prodlužku od jedný zásuvky ke druhý a normalně bych fázi prozvonil.To samý mužeš udělat i za provozu a změřit napětí mezi fázema,kdyz bude cca 0V tak jsou na stejný fázi,když to dá 400V tak to na společný fázi není.Když máš dlouhou prodlužku tak to bude snadný.A samozřejmě nějakej měřák.Vadaskou se dá zjišťovat sled fázi,takže by to možná šlo i bez jakkýhokoliv natahováni.

Dobře, ale od počítače je dílna dobrejch 70metrů. Je úplně na druhém konci zahrady. Jinak dílna má vlastní jistič, takže prozvonit to by byl tak problém. Napadlo mě spíš vyslat po fázi nějaký signál a sledovat jestli se objeví na druhý straně. Já ale nevím jak to prakticky udělat. Kdybyste někdo měl schémátko něčeho takovýho, PROSÍM pošlete mi ho na mail. (jn.dvorak@tiscali.cz). Díky

Co takhle vypnout hlavni jistič a do jedný zásuvky si dat nějaky napětí,třeba z baterky,no a na druhy straně by mělo byt taky,ne??Když to bude na jedný fázi.Nulák je společnej.

Hlavní jistič mám pro barák, dílna je napojená před hlavním jističem do baráku. To bych musel jedině shodit pojistky pro celou ulici.

A co takhle Wi-Fi

Obyčejný wifi jsou do 60m. Já to mám tak 70m + zdi a tak by mi to vyšlo dost draho. To nechci.

asi si nevybereš: už existují rozbočovače pro přenos dat po síti, ale musí splnit tři základní podmínky:
1. ochranu před nebezpečným dotykem
2. spolehlivé galvanické oddělení portu od sítě
3. kódování, aby se do tvého ethernetu, tvou IP (a na tvůj účet) nemohl po rozvodné síti připojit nikdo cizí.
Všechny atesty, které to muselo získat, něco stály a zaplatíš asi stejně, jako za wi-fi. Z výše uvedených důvodů bych nic nebastlil, je to o držku až o celého člověka.

Wi-fi vyzkoušené nemám, ale modrozub nám chodí přes dvě zdi na 62 m. Chtělo to jen pohledat místo na anténku (co ji takhle dát ven?) a chodí to spolehlivě.
Nejlíp by bylo, kdyby prodejce zapůjčil zařízení na zkoušku.

Každý barák by měl mít ještě pojistky na přívodu před elektroměrem. Bývají venku na zdi. Postupným vytahováním pojistek zjistíš kam vedou jednotlivé fáze.

No myslim,že před hlavním jističem by nějaký odbočky na další jističe být neměly.Hlavní jistič je přece před elektroměrem.To je měřená část.Může tam být ještě neměřená část pro přijímač HDO.Ale pokud mluvíme o stejném hlavním jističi,který je před elektroměrem a ty máš před ním nějakou odbočku tak je to neopravněný odběr No možna se pletu.

Děláte v tom chaos Jezevec měl na mysli pojistky před elektroměrem co jsou na baráku, hlavní jistič je za elektoměrem. Takže by mělo stačit v dílně rozsvítit lampičku v inkriminované zásuvce a na baráku postupně povolit pojistky a když lampa zhasne máš správnou fázi.

hlavní jistič za elektroměrem? c-c-c. A kdopak to povolil?
Fakt ale těžko radit, když není jasné, jestli dílna je připojená z měření domu nebo má samostatné měření.

HLAVNÍ JISTIČ JE ZA ELEKTROMĚREM!!!!!!

V souvislosti se zavedenim novych sazeb za elektrickou energii je velice dulezitou podminkou hlavni jistic pred elektromerem !

proč? Kvůli HDO?

toz asi hej, pisou to zde :
http://elektrika.cz/energetika/pczue011115.html

>>Honza: hlavní jistič před elektroměrem, jako součást neměřené části odběru, je plombovatelný, stejně jako jistič HDO, který navíc musí být plombovatelný v zapnuté poloze. Podle jeho jmenovitého proudu se stanovuje sazba za elektroměr (sazba má víc variant - bez HDO nebo s ním a jak s ním, atd).
Jestli v bytové rozvodnici za ním je jeden společný jistič, říkej si mu třeba hlavní, ale je to jen hlavní jistič rozvaděče, nikoliv odběrného místa. Proto jsem se ptal, jestli je dům a dílna jedním odběrným místem, nebo mají vlastní měření.
Ale, jak jsem už uvedl, internet po síti už byl úspěšně vyzkoušený (viz zpráva z 28.4. na serveru www.elektrika.cz ), naostro má být spuštěn v září. Zatím mi nikdo není schopen odpovědět, jestli a za jakých podmínek bude možné po témže vedení provozovat připojení na internet i domácí síť. Obávám se, že to nikdo neřešil: to by si každý mohl udělat soukromou domácí síť "roztahanou" třeba po většině Evropy. Takže co elektroměr, to samostatná internetová přípojka.
A pak jsou ještě zákon o telekomonikačních službách a autorský zákon, ve kterých je zákaz distribuce signálů třetím osobám mimo pozemek vlastníka. Tomu nelze při spojení po rozvodné síti zabránit jinak, než šifrováním. A vůbec: pořád rozebírám, čemu se vyhnout, ale uvedl jsi zoufale málo údajů, podle kterých by třeba šlo najít řešení.

Nevíme

Co tak třeba www.manualy.cz ?

To vypadá na klasickou usměrňovací diodu. V pohodě seženeš třeba 1N4007.

to nevypadá, to usměrňovací dioda je

Vždyť z toho katalogovýho listu vidíš, že můžeš jako ekvivalent použít 1N4003 - 1N4007, kterou seženeš. 1N4007 je v obchodech ÚPLNĚ BĚŽNÁ dioda (asi 1,- / kus)

Podavačka u Brože ju má za 1,5 Kč!(

Elektro Brož Tuchlovice ještě funguje ? Mají nějaké www ?

V GME jsou za korunu. Jinde diody nenakupuji.

ta stranka nefunguje

dopis si tam P .. neni htt protokol ale httP :)

je ... sooory ... ani tak ...

Pošli mi prosímtě schéma mailem, známý se na tom podílel a já myslel, že kromě prototypů se už nic nedochovalo. Bylo by zajímavé tento přístroj modernizovat, sám bych jeden potřeboval, a určitě se zájemci najdou. Ideové zadání někde mám na disketě, je to z roku 1991

nemuzete trosku blize specifikovat onen pristroj?:) .. kdyz je to tak zajimave :)

Taky by me zajímalo o co de....

Je to inteligentní hledačka tvrdých zkratů - třeba, když umře jeden blokovací kond v napájení zkratem, tak to rychle umožní najít vadu v rozsáhlém obvodu.

no a jak to funguje??? nebylo by .. nake schma, obrazek nebo tak neco? :)

Já schéma nemám, to bohužel kolektiv autorů a to kdoví ještě. Někde mám popis funkce, který byl jednak zadáním, jednak částečně návodem. Mělo to 3 režimy - aktivní (sonda je zároveň zdrojem měř. proudu), pasivní - používá se ext. zdroj a proudové trafo - do obvodu se posílá ext. zdrojem střídavý signál a malým proud. trafkem se hledá, kudy proud teče.

250W chce Speacon. Koupíš ho asi nejlépe na EZK.cz
Určitě by ho měli taky na dexon.cz, hadex.cz, tipa.cz, gme.cz, ...

dvoupólový nebo čtyrpólový a zapojit dva paralelně

Kup si pouze NEUTRIK u kteréhokoliv prodejce, prodance Praha, Rockservice Sound Praha, Audiotek apod., Kabelový stačí 2 pin (cca 95Kč), panelový výhradně 4 pin (cca 55Kč). Nebrat napodobeniny á la dexon a hadex, stojí někdy dokonce víc než originál a nestojí za nic.

Přes pořádnou slídovou podložku s teplovodivou pastou (z GME) se to ti nemůže nikde dotýkat chladiče! U výkonějších koncáků ale je lepší dávat ne slídovou ale silikonovou podložku (mám je EZK). Ten extrémní ohřev může být způsoben prakticky čímkoliv, neznám konkrétní případ. Taky dej bacha na tepelný odpor chladiče (Rth). Pokud je moc velikej, tak tím výkonovej trandík neuchladíš. Pro jeden 200W trandík bych volil 1,0 a lépe s ofukem (na termostat).

Ano maximální výkon.Podrobněji je to na dlouho.Najdi si nebo kup nějakou knihu atd.
Trandík nejlépe chladit chladičem(měď,hliník).Na pouzdro TO3 jsou plastové průchodky pro šroubek, aby jsi izoloval pouzdro od chladiče.Napájecí napětí může být na chladiči ,ale chladič nesmí trčet ven z krabice(dotykové napětí!!!).Na toto jsou normy!A ta slídová podložka je proto ,aby jsi izoloval pouzdro od chladiče(většinou bývá na chladiči vícero tranzistorů).

Slídovou podložkou eventuelně silikonovou + izolačníma pruchodkama pod šroubky to musíš mít odizolovaný,zřejmě jsi zapoměl na ty průchodky.Nejlepší pro chlazení je mít tranzistor přímo na chladiči,bez izolace.Z hlediska chlazení ideální.No ale tím padem je napětí na celým chladiči,což nevadí,když ho schováš do krabice.

Na ty průchodky pod šroubky jsem nějak zapomněl. To víte, já používám zásadně umělý šroubky.

Ptot=200W znamená, že součin proudu tekoucího tranzistorem a napětí, které na něm ve stejném okamžiku je, dá výkon, který ten tranzistor ještě zvládne. Čím lépe ho budeš chladit, tím déle ten výkon snese.

Hill - a to jeste pri teplote pouzdra 25C a omezenem napeti danem SOA :o)

plastove sroubky? a nerozteky se ti pri te teplote??:))) ... ja bych tim osobne tranzistor nikdy neprichytil ... no TO220ku mozna jo, ale rozhodne ne T na 200W a v TO3 :))))

Kubas - neroztekly, v pohodě, to mám vyzkoušený. mám jimi chycené 2 tranzistory pro zesilovač 250W a je to v pohodě. Vyšroubovat jsem je nezkoušel, ale na pohled drží a rozteklé nejsou.

to byl pokus o vtip ... ja mi jasne ze je tranzistor neroztavi:) .. tedy za normalnich provoznich podminek :) ... ale spis si myslim ze maji malou silu, bal bych se je poradne pritahnout, mam strach ze bych serval zavit... i kdyz rvat ty sroubky jak to de taky neni uplne idealni, protoze se to teoreticky muze kapecku prohnout... mam tu takovy stary chladic a ta plocha kam ten tranzostor dosedava rozhodne rovna neni :) .. ale stejnak si myslim ze by se z toho nemela delat moc veda :)

Kubas - souhlasim s tebou. Já to nedorvávám a je to v pohodě. Nerovnosti na chladiči řeším (v místě montáže tranzistoru) kuchyňskou drátěnkou a teplovodivou pastou. Nikdy mě tento způsob nezradil. Spíš mám problém sehnat levně větší chladiče. Nevíš o nějakém místě? P.S. krást nechci

no, mas asi kapku jine prectavy o nerovnostch nez ja :) ten muj chladic byl vylozene krivy...proste jak ohnuty :) ... no, levne.. v hadexu maji obcas slevy nakych kusu ktere nejsou uplne rozmerove podle katalogu treba sou o 1cm nizsi nebo tak... ale to spis vyjimecne... nebo obejit sberny barevnych kovu a tam se obcas da neco najit.. v ostrave na hranecniku sem tak jednou koupil jeden docela dobry a velky asi za 50Kc nebo tak nak ... ale ja uz zesaky skoro nedelam takze sem delsi dobu nic takoveho nekupoval....

Danhard: máš pravdu, napsal jsem to blbě - součin proudu a napětí ve stejném okamžiku nesmí překročit těch 200W (které odpovídají mezní hodnotě SOA při 25C). Oblast SOA je navíc shora omezená maximálním přípustným proudem sepnutého tranzistoru a zprava maximálním přípustným napětím Uce při zavřeném tranzistoru - při splnění dalších podmínek.

Myslim,ze 300W toroidni trafo se da koupit okolo 600Kč,za 1300Kč bys měl dvě a eště by Ti zbylo na usměrňovač
Jinak nevýhody spínaných zdrojů jsou všeobecně známy:
1.v amaterských podmínkách bývá problém navrhnout a sestrojit impulzní trafo.
2.spínané zdroje nejsou tak úplně vhodné na použití u aplikací kde je vyžadována velká dynamika zdroje, viz.nízkofrekvenční výkonové zesilovače, spínaný zdroj není schopen pokrýt špičky a výsledný signál je pak zkreslován.
Takže si dovoluji tvrdit,že v těchto aplikacích se s nimi ještě dlouho nepotkáme.
Osobně proti spínaným zdrojům nic nemám,bude jich určitě přibývat.

-Velké rušenie okolia vdaka spínacim prvkom .
-Ťažšia diagnostika poruchy
-Tažký návrh zapojenia PCB

-Malé rozmery
-Velká učinnosť
-Malé oteplenie

Cena laciných spínaných zdrojů je draze vykoupena jejich životností a mnohdy i nízkou bezpečností.

V zesilovačích se spínané zdroje používají už dávno, v současnosti třeba QSC používá zdroje Power Wawe, Ram Audio v řadě DQL a DXL používají zdroje DeltaPulse a takových by se našlo více. Třeba Yamaha už dávno vyrábí zesilovače, které se spíš podobají spínaným zdrojům s napětím, sledujícím okamžité požadované výstupní napětí.

Díky moc.