Slyšel jsi někdy název "derivátor" ?

Sendy to jsi ho nepochopil, on chce vyhodnotit, ze krouti potakem, na kterem ma zrejme nf signal zesilovace. To se bude delat asi hodne blbe :o)

Samozřejmě, že jsem pojem derivátor slyšel (snad) a jak říká Danhard, nepotřebuju vyhodnotit rozladění, ale tu změnu. Stavim ten předzesik, s tim 3D a pravě to¨napětí, jak řídí hlasitost bych přivedl na VU metr a tam bych tu úroveň viděl, ale právě jen po tu dobu, co bych tu hlasitost měnil. Pak by se ten VU metr zase přepl na NF signál. Ten přepínač dohromady dám, ale potřebuju právě to, co tomu přepínači "řekne", že s tim hejbu...

To je docela snadná úloha pro PIC 12F675, stačí to naprogramovat.

No, ale v souladu se Sendym si myslím, že analogově je to derivačním obvodu.

Závisí, jak řídí tu hlasitost, jestli klasicky, nebo ss napětím. Obojí se dá vyřešit... btw, něco podobného bylo na jednom inkurantním přístroji, bylo to na hřídelce visící kyvadélko, napojené jen třecím převodem, které při otočení hřídelky spojilo kontakt vlevo nebo vpravo. Když to uměli udělat v roce 1940, tak by to snad nějak šlo udělat i dnes, třeba tam pověsit ten PIC

Já bych to řešil tak, že bych na hřídelku potenciometru upevnil clonku s otvory a optickou závorou navázanou kapacitně vyhodnocoval pohyb. Vhodná by mohla být clonka ze staré počítačové myši. Protože je dost malá na nasazení na hřídelku, dal bych jí vedle a převod buď ozubený nebo řemeničkou.

me napadlo ze by se moh pridelat na oslu magnet a vyresit to nejak halovou sondou,ale to je mozna zbytecne slozite.... a nebo pokud budes mit knoflik na tom potaku z vodiveho materialu tak to udelat podobne jako to maji ty dotykove lampy.jak se dotknes neceho kovoveho tak se rozne.

Já bych magnet na osla nedával. Takový zvíře hrozně moc žere

K věci. Jak vypadá napětí na tom potenciometru? Jaký má rozsah? Z tréningového hlediska mě to zaujalo. Zkusil bych to naprogramovat.

Zdá se mi ten návrh kubase, použít knoflík jako senzor docela dobrej, pokud nemusí být stínění na poťáku (a hřídelka) uzemněné (nemusela by být, pokud je na nízké impedanci - např. v emitoru sledovače).

Bylo by to k tomu článku tady ne elwebu. Ten s tim 3D zvukem a fyziologickou regulací. Na tim poťáku je ss napětí myslim tak od 0V do 5V, opravte mně, jestli se mýlím. Chci použít jen ten předzesík. V tom zesíku bude i VU metr, tak bych ho chtěl využít i jinak. Nejlepší a docela zajímavá je podle mě ta varianta, jak nevrhoval Kubas, že když se toho knoflíku dotku (kovový asi bude), tak by se to přeplo, mohl bych se tak kdakoliv dotykem podívat na úroven hlasitosti. Dobrý nápad, asi to tak uďělám. Možná by se i podobně dala sledovat úroveň basů, výšek a jelikož je to stereo, tak i balance. Diky...

ja sice nevim proc potrebujes videt na VUcku uroven hlasitosti, kdyz to slysis ze? ... ale jako efekt...proc ne...

Jse mě hlavně o ten efekt. Možná bych ten celej zesík použil, jako závěrečnou práci ve čtvrťáku, ta chci něčim zapůsobit. Bylo by to originál s tou reakcí na dotyk.

... jj pofrajerit je treba ... ostatne u dnesnich vezi je podobnych efektu (hlavne svetlnych) az se na to neda divat :)

Je zajímavé, jak někdo s přehledem dovede vybrat tu nejhorší alternativu. To ovládání dotykem je sice mohutně efektní, ale nikdy se ti nepodaří zrealizovat pořádně. Ve skutečnosti bys potřeboval spojovat dvě elektrody, musíš mít poťák s izolovanou kovovou hřídělí, včetně průchodu panelem. I to řešení se závažíčkem je snáz realizovatelné než pokus o spolehlivý jednoelektrodový spínač.

Problem není ani tak v tom, že by to neseplo na dotek, na netu i v časopisech se najde dost takových zapojení-viz dříve zmiňované zapínání noční lampičky dotekem, jako v tom, že to bude spínat i když nemá. Pokud se neodizoluje hřídelka potenciometru od panelu (pokud bude kovový), bude to spínat při doteku na jakoukoliv kovovou část skříňky. V principu se na takovéto spínače používá většinou kapacitní spínač nebo spínač reagující na brumové napětí indukované lidským tělem. Je zde problém v nastavení citlivosti tak, aby to spolehlivě fungovalo v různých podmínkách. Např. při blízkosti spínaného zdroje.

Tohle má i páječka od Diametralu, ale tam to, myslim, řešej programově přes ADc.

takhle jsem před 25 lety řešil vypínač afc u tuneru (a běhá to dodnes): běžec poťáku přes derivační člen s časovou konstantou asi 50 ms na vstup diferenciálního zesilovače, z obou jeho výstupů přes diodový člen OR (aby to spínalo při otáčení doprava i doleva)připojený monostabilní klopňák, který asi na 2s zhasne LEDku svítící na fotoodpor ve smyčce afc. Když to šlo tenkrát, musí to jít i dnes.

zkus chlado-mrazo :D

V hutních materiálech jako je třeba Ferona to určitě seženeš.

mozna v nakem modelarstvi. kde maji letadla. nebo spis motory do letadel a tak. ale nevim jeslti zrovna 5mm ... mensi maji urcite..

kupoval jsem ve Feroně u Olomouci směrem na Lipník rourky 5mm x 1,5mm x 3 m (tedy 1,5 mm tloušťka stěny). Dělali jsme z toho náhradní brzové potrubí do aut. Nerezavějící.
Častěji ale nebylo co koupit - většinou ihned rozrodáno na překapávání trnek místním a nepříliš vzdáleným. Hlavně, když policajti byli aktivní a zabavovali prístroje...

Ty bez uvedený hodnoty jsou všechny 100nF keramický (zkratujou případnou VF složku a zabraňujou průniku rušení z dig. čipů do napájení) jinak je zbytek na
http://www.elweb.cz/c/53.xls

Stačí vyhledat v googlu TDAxxxx... Ale nechápu, že se na školách spokojej s čipovym zesikem podle doporučenýho schématu. U nás chtěli teda vždycky "něco vlastního"

a kam si chodil? jako u nas ve druhaku jeden borec pajel na kuprextit misto na med :) .. a nase dilan je velice mimo, neni tam ani kus dratu takze tam je kazdy rad kdyz rosviti zarovku :)... a kdyby rekl ze ma nekdo neco vlastniho vymyslet ... tak ho asi vetsina posle do... :)

Ještě chodim. SPŠ sdělovací techniky Panská Praha. U nás si každej může vybrat z jakýho předmětu bude dělat ročníkovou práci a pak dlouhodobou praktickou maturitu. Ale na většině předmětů požadovali fakt vlastní práci a uměli si to docela ohlídat. Já jsem dělal digitální měřák kapacity a teďka pracuju na digitálně analogovym analyzátoru s oscilátorem...

Všechno bohužel ne, třeba tranzistor BUR 21 jsem tam nenašel, mám 4 ks a nevim co to umí

ha chybička, to patřilo o 2 příspěvky výše..

no tak aspon vidim ze nase skola neni tak dobra jak se rika :) .... ale uz aby to tam trochu zkulturnili, bo to co tam chodi za kokosy.... no maras.... :)

A kam chodíš nebos chodil Ty? Podle toho ale nemůžeš posuzovat celou školu. My třeba zase nemáme skoro žádný holky, ale to vy asi taky ne, co?

www.google.com
http://relays.tycoelectronics.com/schrack/pdf/RpII_rohs.pdf

http://www.schrack.cz/rele/pdf/rele_rp_ii1.pdf

Záleží na hodně věcech, někdy je lepší to, někdy ono. Přečti si www.serialodsykory.wz.cz

Použil si GOOGLA ? skús aj heslo MAA723

vlastně je to jedno, stačí kterýkoli katalog polovodičů Tesla z osmdesátých let, je tam taky

www.farnell.cz
tel.+420 466613532 (Pardubice)
Pokud nemají tak seženou!

Elektro Krčmář!Je to až někde pod Radhoštěm,ale maj zásilkovou službu!V Googlu je na něj plno odkazů!

a nebo přímo u výrobce analog.com, ale pšššt

Diky

smůla, tento převodník AD722 funguje opačně: ze signálů RGB za přispění snímkových a řádkových impulsů kóduje do PAL, NTSC a S-video.

sam od sebe topi i kdyz to neblejska ?
co je to za hodnotu, napeti a typ ?

Jen když blejská a sám od sebe je na 400V / 47M a čim vic blejská tím víc topí

Obyčejný elyt není konstruovaný na velké proudy při nabíjení a vybíjení, použij kond. který je k tomuto účelu určený.

Čímž cena stroboskopu stoupne na několikanásobek....

a ní nějaké levné řešení bez speciálního kondenzátoru?

Zkus ze starého blesku. V bazaru bývají levně.

Nepoužitelné - tyto kondy mají velké kapacity - obvykle 120uF u malinkatých přístrojů, až třeba po 2600uF, nevyhovující napětí - jen 320/360V, ale hlavně jsou určeny pro FOTOBLESK, ne stroboskop - jiná četnost záblesků. Navíc každý slušný blesk má omezení proudu výbojkou... a často nevybíjí až na doraz při záblesku, ale jen část energie.

ta ten kondík slož z více kusů paralelně, třeba 8 ks po 6M8. Výsledná energie záblesku zůstane stejná, proud se rozdělí přibližně rovnoměrně a zvětší se povrchová plocha (chlazení).