a) tak ten čtvercový otvor ucpi a vyrob do něj díru kulatou.
b) vyústění bude už pravděpodobně bez trysky. Však to v původním návodu není psané?
c) Napájení použiješ takové, jake bude potřebovat tvůj peltierův článek, takže třeba i ten PC zdroj.

a k čemu potřebuješ mlhu? A ještě k tomu přízemní a zrovna v létě? Kdyby jsi si dojel do Prahy do Sněmovní ulice, tak tam se mlží pořád a nejenom při zemi.

ESR čeho ? Elektrolytu? Cívky ?

elektrolytu. Zapoměl jsem to napsat. Omlouvám se.

To je v pořádků, já taky pořád zapomínám.
VElký sériový odpor elektrolytu vadí například tehdy, dochází-li k rychlému opakování nabíjení a vybbíjení elektrolytu. Například ve spínaném zdroji, kde přes kondenzátor prochází značný proud o vysoké frekvenci. Tento proud potom jouleovým teplem elektrolyt zahřívá a dochází tak k jeho jisté degradaci, případně na tebe může vystřelit střeva ze svých útrob.
Proto je nutné používat elektrolyty s nízkým ESR v případech, kdy je kondenzátor namáhán velkými proudy (jinak se prostě bude zahřívat, nebude vykazovat dostatečné filtrační schopnosti)

Děkuji za odpověď. Zrovna právě u spínaného zdroje jsem to řešil. Napětí na výstupu sice bylo, ale napájené zařízení přesto jefungovalo.

V tomto zapojení vypne tyristor jen v případě, že nabíjecí proud klesne pod honotu přídržného proudu tyristoru.
Kapacita elektrolytu za usměrňovačem nestačí na to, aby bylo napětí dobře vyhlazené, takže se využívá zvlnění - v okamžicích, kdy je na kondíku nejnižší napětí, a je nižší, než napětí právě nabitého packu, tyristor vypne, protože to napětí neprotlačí packem proud, který by udržel tyristor zapnutý.
Při příliš velké filtrační kapacitě se zvlnění zmenší a tyristor nevypne, protože nabíjecí napětí je trvale vyšší, než maximální napětí na packu.
Zmenši tu filtrační kapacitu C1 asi na polovinu. Sice se nabíjecí doba trochu prodlouží, ale tyristor při nárůstu teploty vypne.
Jediné omezení je zkrat v jednom článku - napětí na packu se ani nepřiblíží k napětí na C1, takže tyristor nevypne, leda bys C1 vyhodil úplně. Ale v tom případě se zmenší nabíjecí proud skutečně o dost.

Obecně platí, že tyristor vypíná tehdy, pokud jeho proud mezi A-K klesne pod určitou úroveň IH ( I HOLD - přídržný proud).

V tomto schématu se dosahuje toho, aby tyristor vypnul tím, že se vytáhne baterie z držáku a přeruší se obvod A-K tyristoru

Nebo tím, že se vyrovnají napětí mezi nabíječem a článkem, takže proud skrz tyristor klesne pod úroveň IH.
Žádné manipulace s bílým vodičem tyristor nedokážou vypnout.

Tomu zapojení nerozumím. V obvodu chybí omezovací impedance, která nastavuje maximální proud. Možná vnitřní odpor trafa(?)

Jak dlouho po zapnutí svítí LED. Podle mě tak maximálně blikne. Na co tam je?

Kam a jak je zapojen ten bílý drát v baterce? (viz url odkaz)

Takže zatímco jsem smolil odpověď, Hill byl rychlejší a navíc jsem si v hlavě z kondíku C1 100M udělal ze zvyku 1000M. Takže mé závěry jsou chybné.

Led jsem vypínal spojeím bílého vodiče na +BAT, čili na kladné napětí. V nabíjecím ciklu nevypla.Když jsem dostal tuto nabíječku na opravu, byl mínus pól baterie zapojen na společný bod rezistorů R1 a R3 a vývod termočlánku byl na anodě tyristoru. Přišlo mi, že jsou vodiče černý a bílý prohozeny, tak jsem zapojil bílý na anodu tyristoru a černý na termočlánek. Je to správně? Děkuji za odpovědi.

Při nabíjení LED nevypla, zpočátku byla baterie studená, ale cca po 1,5 hodině se proud snížil z počátečních 2A na asi 1,2A a vypl termočlánek v baterii.

Pokud nemá TV přímo VGA vstup tak potom NELZE. Nebo použít převodník VGA-CVBS/RGB. Cena cca 1 000,-, kvalita mizerná.

Na tohle se myslim neptal...

Na požadovaná rozhraní displej z noťasu nelze připojit.
Jedině přes střeva notebooku s patřičným software.
Pokud jde o scart, pak ani to nestačí, ještě je nutná TV karta nebo aspoň USB video grabber.

Sorry, pochopil jsem, že potřebuje připojit LCD(TV) na NB.

http://www.discovercircuits.com/PDF-FILES/dfliposc2.PDF
Dotaz do Google je zřejmě nad tvé síly.

Ano je to nad mé síly.
Jen to má drobný problém: Nebyly stanoveny požadavky low power a nebyl chtěn FET tranzistor navíc.

Pokud bylo něco chtěno nebo nechtěno, měls to uvést v zadání dotazu.

Právě proto jsem svůj dotaz zkonkretizoval.

U Freescale jsi se díval nejspíš špatně:
http://cache.freescale.com/files/sensors/doc/data_sheet/MPX5500.pdf
A v Digikey stojí 8,77 USD při odběru jednoho kusu.

Hm, díval jsem se dost špatně... Tyhle senzory řady MPX5xxx jsou skoro přesně to, co potřebuji. Jen to má takový malý háček. Potřebuji měřit tlak FeCl3 (chlorid železitý) a koncentrovaného louhu, takže předpokládám, že kdybych senzor připojil přímo, tak mi ho FeCl3 za chvíli sežere (senzor je částečně vyroben z oceli).

Napadá mě, že tlak agresivního media by šel měřit nepřímo - agresivní medium by působilo přes membránu na nějaké jiné medium o podobných vlastnostech, ale neagresivní. Existuje něco takového nebo to je blbost?

Existuje, ale ne za 400... Najít si to už budeš muset sám.

Výborně. Tak jenom taková drobnost, nápověda - jaký anglický výraz mám vyhledávat, abych našel, co potřebuji?

pressure sensor flush diaphragm
Zkus tohle: http://www.treston.cz/cddata/data/pczlmp331.htm

V podstatě je to podobné přístroji na léčbu rakoviny

No, mel jsem zrovna jeden v ruce, dva vystupni draty se maji navinout na trubku, kterou proudi voda (nevadi ze medena, nebo zelezna) a do tech dratu proudi "tajemne" signaly, tedy jen do jednoho, druhej je spojeny s napajenim.
Je to cele zalite, to vite, to by to pak mohl delat kazdej.
Vystup je zhruba pilovy signal na 3 kHz s amplitudou napajeni.
Zapojeni se da urcite pouzit na mnoho jinych veci, krome zminene rakoviny, treba proti bolestem kloubu, jako plasic mysi atd.
Je to overene, fubuje to u kazdeho, kdo tomu veri :o))

Magnetoterapie docela funguje, známý přístroj kupoval pro svoji tetku a babku a obě tvrdí, že to na klouby pomáhá. Akorát to má žádově větší výkon, než ty ptákoviny na potrubí.
Vodní kámen se bez rozboru jednoduše odstranit nedá, existuje možnost rozpouštění "iontovou substitucí" apod., vzhledem k době trvání bychom se toho nemuseli dožít. Taky se vodní kámen odstraňuje fluorovodíkem, což asi nepůjde u pitné vody, žejo . Další řešení je speciální mechanický drápek na dlouhé pružině, poháněný třeba vrtačkou a mechanické čištění. Známý to aplikoval na 1" trubkách a po pročištění 2 metrů úseku objednal výměnu potrubí.

Ty draty se nemaji navinout jako civka, ale jako 3-5 zavitu ve vzdalenosti asi 5cm od sebe (podle navodu).
Jinak na magnetoterapii - "lecive proudy" jsem dochazel s pateri, pristroj napajel zdrojik 9V/0,2A, z toho svitil displej casovace a blikaly ruzne ledky na krabicce, a take na me mrkalo 6 cervenych ledek uprostred te civky.
Na nejaky vykon do te magnetizacni civky uz toho moc nezbylo :o)
Ale skutecne to nejak fungovalo, po 1/2 hodinovem lezni jsem vzdy odchazel jako rozlamany, protoze meli blbe lehatko :o))
Kdyz jsem si nechal vyjet u pojistovny zdravotni naklady, tak tahle 1/2 hod. rehabilitace prisla na 530,- Kc

Princip Kamenožrouta vychází ze zařízení na fyzikální úpravu vody, které pracuje s permanentními magnety, a definovanou rychlostí průtoku vody uzly magnetického pole. Vystavuje to několik firem i na Pragothermu a je to patentováno.
Měl jsem příležitost vyzkoušet jednoduchou verzi na hadici k automatické pračce (tam je rychlost průtoku téměř konstantní). Kámen to skutečně rozpustilo i bez chemie asi po roce - a začaly téct gufera, vydřená od toho kamene, co tam byl předtím. Takže o účinnosti na vápenato-železité vody a úsady nemám důvod pochybovat.
Ten elektronický je vlastně rozmítaný generátor impulsů, mění jejich kmitočet asi od 1,5kHz do 5 kHz, aby se aspoň chvílemi "trefil" do kmitočtu, který na daný průtok účinkuje. Jak efektivně a tedy jak rychle, je otázka - výkon je skutečně spíše symbolický.
Dej si do vyhledávače "fyzikální úprava vody" a najdeš několik firem, které nabízejí zařízení s mnohem silnějšími permanentními magnety, bez napájení. Pak půjde o to, která nabízí skutečně funkčního kamenožrouta a u které je to "víra tvá tě uzdravila".

Ty magnetoterapeutikcé přístrojky měly příkon asi 10W, takže něco do té cívky šlo.

Na netu je mj. i pár firem, nabízejících zaručeně účinné magnetické polarizátory na palivovou soustavu vozidel, zaručeně účínné, tisíce děkovných dopisů, úspora desítek procent, patentů milion... akorát že porovnávací testy ukázaly, že to nefunguje.

Už jste někdy někdo viděl naftový kámen? Vodních, co vám rozbijou pračku, a zubních, co vám rozbijou držku, těch je!

Díky "kubjinovy " za radu bohužel nemám PE 12/2002.
Můžeš poslat na e-mail.
Souba

http://decalc.szm.sk/

http://www.paja-trb.unas.cz/elektronika/konstrukce/vodni_kamen.html

Prosím o zapojení a obrázek plošného spoje na magnetoterapii Děkuji

to je jak s těma léčivejma lampičkama xD