posílaj úplně grátis...za týden to máš doma

tak jsem si zkusil objednat vzorky MAX038, tak doufám že to přijde zadara

taky bych potřeboval nějaký výkonový tranzistory do zesilovače, nevíte kde by se dali sehnat jako vzorky abych to nemusel kupovat?

www.onsemi.com....můžeš tam vzít 25kusů na položku a max 8 nebo 10 položek....ale platí se poštovný je to zhruba 20USD a musíš jim to zaplatit přes internet.....jelikož mám tu nesockovatější platební kartu od studentskýho účtu u ČS tak platit přes net nemůžu...a kdybych to nechal udělat v bance tak mě to bude stát dalších 500...ale i tak by se to krutě vyplatilo...myslím že Martin tam objednával tak bude vědět víc

dost ma tieto vzorky zaujali fakt tu nikto neviete viac k tejto problematike (uplne vsetko od obiednania az ku zapajaniu a odpalovaniu)(

a nebo national.com. tam maj ty LMka. max 1 čip po 5ks. zdarama

Kdyby všichni začali objednávat vzorky, tak to zrušej podobně jako Microchip. Takže neni uplně žádoucí popisovat veřejně postup, jak získat čipy zadáčo. Fakt je, že to jde a dokonce to jde i legálně a to i bez uvádění blbostí. Stačí řikat/psát pravdu, ale opravdovou pravdu. Prostě sem student, bastlim si, dělám na tom a tom a potřebuju tuhle součástku, protože u nás je nedostupná/moc drahá. Ale ať se tim už každej prokouše sám. Je blbost tady řikat věci typu: "klikni sem, sem napiš tohle..."

tak toto je tiez pravda a tak teda dik

To je fakt, taky doufam v to, at to rozesilani vzroku nezrusijou....

třeba já vyplňuju kolonky názvu firmy Student...a jelikož neumím anglicky tak se můžu jít tak akorát klouzat...

Chystam se se objednat neco u OnSemi, nevite nekdo jak to dorucuji? Jestli PPL prepravni sluzbou nebo to prijde na postu? A pokud to presahne nejakou castku, tak asi budou chtit poplatek za CLO, ze?

Platil jsem jenom 22dolarů. CLO ne a onu částku to určitě přesáhlo. Pošlou ti to nějakym FedExem nebo TNT.

Zkoušel jsme někdo vzorky z Fairchild semiconductor? Potřebuju jen vědět jestli za to chtěj platit poštovný přes internet, nebo třeba vůbec.

teda "Zkoušel jste"

zkoušel, ale nic neposlali, šmejdi

Pozri sa do Amaterskeho radia, Prakticka elektronika, cislo 12/2002 strana 25.

Odpory malych hodnot k mani jsou, asi tak od 5mR, ale vetsinou v E12 rade.
Nerikas ale na jaky proud, presnost, a taky do jakeho zapojeni, jestli je tam vubec takova hodnota zapotrebi, nebo jestli se to neda udelat treba jinak.

To já bych zase docela potřeboval SMD 1206 od 10 do 100 Mega Ohm...

SMD nad 10M mám, ale je to nějaké jiné pouzdro - je asi 2,5x delší, než 1206 a stojí hodně (. Je to metalíza, 1%, dovoleno 1000V DC. Na co to potřebuješ ?!

Bezne jsou hodnoty do 10M vcetne.
Nad 10M existuji, ale pocitej s horsimi vlastnostmi.
Nerikas na jake napeti, toleranci, Tk, napetovou zavislost.
Taky pri pouzdre 1206 musis pocitat s moznosti svodu na tistaku.
http://www.vishay.com/docs/52023/chphy.pdf

Zatím bych se spokojil i s nějakejma horšíma. Potřebuju to do toho oscilátoru:
http://elweb.cz/c/clanky.php?clanek=72 hlavně to musim "nějak" dodělat, kdyby s tim byly nějaký větší problémy, tak ho halt udělám od 100Hz a ne od deseti. Stejně tam asi budu mít problém kvůli konečnýmu odporu multiplexerů v rozepnutym stavu

je to do nabijecky,proud 5,5A.Pro tenhle proud je tam pouzit 0,04ohmu.A abych mohl nabijet mensi kapacity potrebuju jeste nejaky dalsi z ty rady.

jo a je to nabijecka z KE01/2004

ad Martin - vysokoohmove odpory:
Je to zcela nesmyslna konstrukce, podrobneji ji nechci rozebirat, ale:
- parazitni kapacity, svody a plocha do ktere se indukuje elmag. ruseni zcela degraduji vlastnosti pouziteho zapojeni
- RC oscilator v takovem rozsahu je zapotrebi prepinat kompromisne jak v R tak i v C
- jaky ma vyznam oscilator s velmi malym zkreslenim s mizernou frekvencni a fazovou stabilitou ?
- odpory se prepina strmost integratoru, staci to take napetove podelit (unosny by byl asi jeste pomer 1/100) a pak teprve dat do vstupu integratoru, samozrejme se zhorsi vliv napetoveh offsetu

ad martin - nizkoohmove odpory:
asi by bylo reseni pouzit nizkoohmove odpory standardnich hodnot, treba 0.1R a 1R, a pralelne k nim napetovy delic na snimani napeti slozeny z odporu radove vyssich, nebo menit chybove napeti pro proudovou regulaci.
Taky nezapominej na prechodove odpory (a jeho stabilitu)pripadneho prepinace, tak nizkoohmove odpory se prepinaji 4 dratove (proudove a napetove svorky):o)

danhard: skoro se vším, co jsi napsal souhlasím. kromě toho, že je to nesmyslná konstrukce. Jedná se jenom o prototyp, jak by se to pak vyrábělo už neni můj problém. Počítá se s tim, že by vyrobili (Analog Devices nebo Linear Tech.) digitální potenciometry na objednávku s hodnotama odporů podle přání. U tý konstrukce je důležitý hlavně minimální zkreslení a max. stabilita amplitudy. Místo těch čipů tam pak budou operáky atd. prostě v květnu budou chtít vidět v usa funkční prototyp a nějaká stabilita fáze jim bude šumák.

No musel jsem Te necim dloubnout :o))
Nevim ale co si predstavujes pod velmi nizkym zkreslenim a velkou amplitudovou stabilitou ?

je mi to jasný :) docela se ti to povedlo, protože na tvejch argumentech opravdu něco je, hlavně na tom poslednim... má to sloužit předevšim k měření grafu amplitudový a fázový charakteristiky RLC obvodů. Tolerance naměřenejch údajů by měla bejt max. 0,5%, takže to zas tak úžasně přesný bejt nemusí. Do nadpisu sem dal "s nízkym zkreslením" hlavně proto, že to opravdu nízký zkreslení má (testoval sem to na analyzátoru spektra).

jo a abych byl konkrétní, v 60% rozsahu pod 0,05%

Rekl bych, ze plynule preladeni pomoci nejake DDS by bylo na mereni charakteristik asi jednodussi.

S tim já bohužel zatim neumim... myslíš Direct Digital Synthesizer? rád se nechám poučit :)

Jiste, linearni oscilatory uz nejsou jaksi v mode, zvlaste takovehle monstrum nema kvuli parametrum zadne opodstatneni.
Pracuji se signaly se zkreslenim -100 az -140dBc a amplitudovou chybou pod -80dBc, to by me sly vsechny raficky za roh :o)
Na jednoduche aplikace treba AD9833 za 4 dolary, na narocnejsi aplikace treba AD9954, AD9956 a pokud by to nevyhovovalo, tak neni problem vzit nejake mensi FPGA, treba Xilinx Spartan + rychlejsi DA prevodnik, treba LTC1668 a namodelovat si to analogovno digitalne :o)
Analogovy filtr na vystupu ale byt musi.
ps. tahle staveny oscilator (jako ten Tvuj)jsme modelovali na prumce na analogovem pocitaci pred vice nez 30-ti lety, jako skolni ulohu.

koukám, že se opravdu pohybuješ v jinejch číslech :)) dneska sem to zkoušel na těch 10 Hz a frekvence má odchylku max 1% od vypočtený hodnoty, což mě docela potěšilo, ale máš pravdu... ten oscilátor je jenom malá samostatná část, z toho zařízení, na kterym teď dělám. Takže jak řikám, rád se nechám poučit. Koukal sem na analog.com a nestačil sem se divit... kdybych věděl, že takovýhle čipy existujou, tak se asi nepatlám s operákama. Objednám pár semplů a něco s tim zkusim. Díky

48 pinů LFCSP (7x7mm) ... sakra, tenhle asi nebude to pravý ořechový. tak s timhle ty si hraješ, to asi nepájíte v práci ručně, viď?

Vsechno co ma vyvody do strany se da jeste letovat rucne, problem je, kdyz ma byt ta stredni plocha chladici, pak se to musi pretavit na paste. Nejhorsi jsou velky BGA, hlavne s presnym nanesenim pasty, tam uz se bez nanaseci masky neobejdes. Pokud delas novou desku, tak to jeste jde, horsi jsou nejake opravy, kdy uz je to osazene oboustrane jinym materialem a musi se to ohrivat jen lokalne, aby to jinde neopadalo :o)

to musí bejt šílený, já zkoušel pájet 80TQFP u strejdy v práci ve sterilizátoru a povedlo se to až asi na pátej pokus :) Něco sem objednal, vyrobim si plošáky jako přechodky na DIL a pohraju si s tim na nepájivim poli. Pak dám vědět, jak to dopadlo

Slusne udelanej tistak s maskou! je predpoklad prace z SMD soucastkama.

no jo, já vim, ale první kus plošáku s maskou stojí vždycky aspoň pět stovek. Já myslim, že ty 10-pinový MSOP by měly jít i mikropájkou na obyčejnej plošák od pana Kohouta, přeci jenom těch vývodů neni tolik :)

Udělej do zdi díru a máš to :)))

To bude nejspíš absolutní hodnota komplexního čísla. A písmeno "A" bude asi komplexní přenos.

Impulzy sa galvanicky oddelujú optoprvkamy.

Tak tomu vážně nerozumím jak to myslíš

Nejen impulsy, existují i analogové optické oddělovače jak pro nf aplikace, tak i pro videosignál. Vyzkoušeno. Jedinou nevýhodou proti transformátorkům je nutnost použít pro napájení obou navzájem oddělených obvodů také samostatné síťové zdroje s dostatečnou izolací.

Jedinou? A co linearita? Nevim, nevim, ale v audiu není nad transformátor.

Viděl jsem zapojení s dvěma optočlenama, přičemž ten druhej byl v silný ZV OZ a celý to linearizoval. Jinak se vyráběj (např. TI) oddělovací OZ, který signál navzorkujou a přenášej elektrickym polem (takže vlastně přes kondik) v jednom čipu.

Jsem amatér, ale podle toho co tu Martin píše bych galvanicky oddělené napětí dostal když bych přímo na trafo píchnul dva kondíky a to pak usměrnil a vyfiltroval.

>>Karlos: jak napsal Martin - převodní charakteristiku lze linearizovat stejným optočlenem zajišťujícím zpětnou vazbu (existují i dvojité s maximálně stejnými parametry). Nebo takový HCPL4562 má sice v rozsahu 5mA<Id<7mA zkreslení do 2,5%, ale zato umí chodit do 17MHz(-3dB) v katalogovém zapojení; zkreslení diferenciálním ziskem je ještě na 4 MHz menší, než 1%, diferenciální fází pod 1deg. Ve zpětnovazebním zapojení se dá dostat se zkreslením do řádu setin %, amplitudová charakteristika naprosto rovná... to s trafem nejde. Ale zase je to daleko jednodušší zapojení.

optické oddělení NF je třeba na http://www.belza.cz/audio/optozz.htm mám ho postavené a až na tichý šum si nemůžu stěžovat

našel jsem ve starý desce z notebooku takovej tranhsformátorek. Je to možný taky třeba použít pro takový oddělení?
http://img353.imageshack.us/img353/7314/dsc015707ea.jpg

Přesně tak. O zpětnovazebním zapojení vím, ale záleží na aplikaci... Pro audio mně trafo připadá lepší - nešumí a nepotřebuje externí napájení.

Jerry: ten transformátorek ne-e... je to feritový trafo z impulsního zdroje, který funguje jen na určitém (resonančním) kmitočtu. Pokud ho chceš ta audio, tak nedoporučuju...

a šel by použít třeba pro ten Honzův modul s ICL7106 kterej potřebuje galvanicky oddělený napětí? Tedy na frekvenci 50Hz?

koukal jsem že má psaný odběr 1mA, tak to by mohlo jít, ne?
ptám se že bych podobný modul taky pořídil, v GME stojí jenom stovku.

nebude to přesycený když tam do toho trafa dám 12V~/50Hz?

No tak to s největší pravděpodobností přesycený bude. Jinak není pravda, že trafák s feritovým jádrem pracuje jen na určitém kmitočtu, o tom že je rezonanční se už nemůžeme bavit vůbec, pokud víme, co je rezonanční kmitočet. Každopádně ale na audio vhodný nebude.

třeba cívky do repro výhybek bývají někdy na feritovém jádře...sice jsou menší a můžou se vinout tenčím drátem při zachování stejného stejnosměrného odporu ale zas mají větší zkreslení než třeba vzduchová cívka....

Tloušťka drátu je vždy závislá jen na proudové hustotě, která v něm bude. U feritových cívek díky jejich velikosti může být proudová hustota větší, protože se dokáží uchladit. Jejich problém je ale jaksi v krutě menším dovoleném sycení než má vzduch, takže to při větších proudech zkresluje.

Pokud to ale budu chtít pouze pro galvanické oddělení napětí, tak nějaké zkreslení ani přesycení mi vadit nemusí, protože to usměrním a vyfiltruju a stejně z toho bude stejnosměrný napětí a odběr kolem 1mA.

No, takhle to nemuzes brat. Pro pracovni frekvenci trafa musi byt indukcnost vinuti takova aby se jadro nepresytilo - presyceni jadra = razantni pokles dynamicke indukcnosti a obrovsky vzrust magnetizacniho proudu, vsechna energie ktera do toho jde se meni na teplo a maximalne to muze produkovat uzke pulsy v mistech kde mag indukce meni polaritu. Trafo ktere funguje pro 12V na 35kHz by pri 50Hz transfobmovalo bez problemu tak 20mV - takze prakticky nepouzitelne

a co odpor před vinutí?

Pokud das pred vinuti odpor, tak na tom primarnim vinuti dostanes tak tech 20mV, zkus si to

Jo a nebo namotej trafák na feritu spočítaný pro dané napětí a frekvenci 50 Hz a můžeš do toho pouštět i větší frekvence. Akorát to trafo bude měkké jak hovno, protože ti těch závitů na primáru vyjde hromada, minimálně dvoj až trojnásobek jak by vyšel na železném jádře.

Jinak ten vzorec je N = U / (2*f*B*S)

U - napětí primáru
f - frekvence
B - dovolená magnetická indikce jádra
S - průřez jádra

Akorát se už bavíme mimo téma

Když z toho sekundáru bude odběr jen 1mA, tak by šel možná udělat nějaký multivibrátor na 12V/35kHz, ne?

Jinak na principu přesycení jádra funguje indukční vařič. Prostě pustíš do cívky bez jádra střídavý proud a odběr to má téměř nula. Vrazíš do ní kovový předmět (třeba hrnec, že) a odběr vyletí jak blázen a kovový předmět je během chvíle rozžhavený do červena. Tak jak to popsal ElFag.

Jasně a navíc je na to hromada IO.

nestačil by na to tranzistorový multivibrátor kdyby v kolektoru měl to trafo?

Karlosi zdar, ten indukcni ohrev funguje spis na tom, ze to zelezo je vodic a dela tam vlastne zavit nakratko. Ferit prakticky nevodi a zelezna jadra se deli na plechy, ktere jsou od sebe izolovane - aby uvnitr civky zavit nakratko netvorily. Ten vzorec mas spravne, akorat kdyz mas frekvenci 1000x mensi, tak potrebujes pro stejne napeti 1000x vic zavitu. 50Hz trafo na feritu je proste problem, navic se mu ho stejne nepovede rozdelat, na 99,9 je slepene a pri pokusu o rozebrani praskne. Prasknout pred to nejaky menic - treba nejaky audio svab na cca 5W a zpetnou vazbu zapojit tak aby kmital kolem 10kHz a za to zapojit to trafo

Ten indukční ohřev funguje na principu Foucaultových výřivých proudů, ale ElFag má pravdu.

EL Fag: feritový trafo se rozbírá docela dobře, stačí ho na pár minut hodit do hrnce a povařit, pak se dá za tepla krásně otevřít šroubovákem (je to tuším z návodu na www.belza.cz)

nojo, ale stejně ho nesmíš přesytit - v tom případě jádro z cívek jakoby "zmizí". A když v takovém případě pak pustíš proud opačným směrem, tak velký, aby došlo k přemagnetování jádra, počítej s velkými impulsy na sekundáru - ferit má velkou plochu hysterezní křivky a na ní závisející naakumulovanou magnetickou energii. Tak aby ses pak nedivil, co že ti z toho trafa vlastně leze.
Lze tomu částečně odpomoci zvětšením vzduchové mezery v magnetickém obvodu, ale i tak... ještě pořád z tebe nevypadlo, k čemu to vlastně potřebuješ, třeba se pak ukáže, že je to celé od začátku nesmysl a že se tu všichni snažíme zbytečně...

Lado, ja to parkrat zkousel a vysledek nic moc, vetsinou mi to prasklo, zalezi jak to jadro vypada, E + I se ti tak jeden ze tri povede, E +E nedostanes c civky - jedine napred servat vinuti s kostrou, i sundani zavitu ktery jsou na jadru a v civce zalepeny izolacnim zpevnujicim lakem nic moc......

El Fag: rozebiral jsem 2 a obě v pohodě (jen jedno mě potom zpadlo na zem a rozbilo se)

Karlos, to jsi tu transformatorovou rovnici nejak zprznil, ja jen ze tam ma byt kruhova frekvence, tedy 2pi*f a max. indukce, tedy tam hraje odmocnina ze 2.
Z cehoz je tam pak ta pekna konstanta 4,44 :o)

danhard: ten vzorec je dobře

Tak to nevim, kde jsi nabral.
Pokud tedy uvazuju spravne, tak povolene syceni B je tedy Bmax a predpokladam, ze ze site jde sinusovy prubeh, u nej se uvadi U jako efektivni hodnota.
Pokud jsi ten vzorecek nekde opsal bez blizsich souvislosti, a doporucujes mu to pro vypocet sitoveho trafa, tak je to ptakovina.

Jo máš recht, já si neuvědomil, že to chce pro síť, kde je sinus. Ten vzorec je samozřejmě pro obdélník se střídou 50% nebo menší, že...

co je to za nesmysl?

od kabla je to :GND,L,P
ak myslis toto

aha, ale určitě bych to nepopsal slovy "schéma připojení konektoru do reproduktoru".