Myslíte,že by tohle fungovalo i u ATTINY 2313? (viz url odkaz)

Mohlo by to fungovať

Teraz som si to poriadne prečítal , tam sa dáva ejaký program do IC doktor , ktorý to potom nahrá do zablokovaného Ic . Je to len pre Megu 8

Jde o opakovací kmitočet snímkového rozkladu. Protože se TV signál vysílá dodnes analogově s vertikálním rozkladem 50Hz, prokládaně (vysílají se střídavě liché a sudé řádky, takže celých snímků se vysílá 25 za sekundu), znamená to, že každý snímek se pro zobrazení 100Hz musí zopakovat dvakrát, pro 200Hz pak čtyřikrát. To zrychlení rozkladu u klasických obrazovek už jen na 100Hz kladlo mnohem (zdaleka ne jen dvakrát) vyšší nároky na rozkladové obvody.
U LCD zobrazovačů či plazmy to neznamená rychlost pohybu bodu po stínítku, ale počet obnovy zobrazení na displeji za sekundu. Dnešní technika už umí dopočítat i interpolaci polohy určitého bodu na obrazovce (oblíbený záběr tenisáku v letu), takže místo šmouhy letí ostrý tenisák, ale je to vlastně podvod: vysílá se jen 25 snímků za sekundu, ty ostatní mezi tím vznikly uměle. Na obrazovce se tedy objeví něco, co tam původně nebylo. Obvykle však si toho málokdo všimne.
V digitálním vysílání už lze z došlé informace i pro těch 200Hz dopočítat, zůstává ale otázka zdroje signálu - nebyl to nakonec film točený 24 snímky/s a obvykle vysílaný frekvencí 25 snímků/s, aby byl synchronní s rozkladem 50Hz?
Zkrátka se na ty televize vyraz někam podívat, porovnej si je v obchoďáku postavené vedle sebe se stejným programem a vyber si tu, která ti bude nejvíc vyhovovat.

K čemu ti bude televize? Kdybys místo čučení na televizi radši makal nebo se něco užitečnýho učil...

Áno, výstižná odpověď, přesně tohle chtěl Bruno vědět

to máš do školy??

jj, do školy, ale už jsem na to snad přišla.

doba trvání kladné či záporné saturace bude T = ln3*RC. pokud se pletu, tak mne opravte.

Tohle jsou podle stylu zpracovani priklady prof. Uhlire, resil jsem je, podobny priklad jsem resil zde: http://upl.own.cz/eos/eos_new/str8.jpg (cislo 62)

co nějakej speciální oddělovací audiotransformátor.

No ,pomuze kdyz nezapojis PC k 230 pres tridrat ale jen pres 2-drat, udelas si prodluzovacku kde nebude zapojeny kolik, takze PC bude kostreny pres propojeni k TV a k privodu UPC. Z hlediska bezpecnosti pred urazem to ovsem neni koser, podstatne by se to vylepsilo zarazenim proudoveho chranice do prodlozovacky.

to mu teda radíš pěkně. timhle stylem vymřeme dřív než nás dostane chrochtací chřipka...

a proc si nechceš postavit to co nabízí pan Belza??

Protoze je to sumiva, zkreslujici sracka
A co trafo do anteny, kdyz se ti nelibi kondy ?

Zkus propojit SAT zásuvku/UPC přístroj s kolíkem zásuvky vodičem min 2,5mm2. Uvidíš, jak moc máte doma v pořádku elektroinstalaci...

Ať už se ti kondy v anténním přívodu líbí nebo nelíbí, je to jediné všestranně vyhovující řešení. V signálu z antény žádnou paseku neudělají, síťový brum zeslabí pod úroveň rušivého pozadí, které vzniká v samotné věži. Konečně stejným způsobem se oddělovaly anténní konektory v televizích, které měly kostru spojenou přímo se sítí (C110.., C424, C429, RPR Standart).
Víc najdeš tady: http://www.elektroworld.info/modules.php?name=News&file=article&sid=224&mode=f lat&order=0&thold=-1 (objeví-li se v adrese mezery, nebo %20, vymaž je)

Hlavně použij kvalitní audio kabely. Vyrobil jsem si přepínač na 4 přístroje do věže a cinch kabel z Tesca je absolutně nepoužitelný. Nejlepší sou kabely, které jsem si vyrobil sám. Konektory a kvalitní stíněná dvojlinka. No, i tak tam mám trošku brum. Kostry přístrojů mám propojené natrvalo. Asi je to tím, že mám PC napájené z jiné zásuvky, než věž. To fakt někdy umí vyřešit propojení zemí obou zásuvek, jak radí kolega. Jo, věděli jste třeba, že ten brum je vlastně nosná HDO? Je to pěkný svinstvo. 50 Hz většinou neslyšíš.

Ale howning: slyšíš 50Hz, to je brum, proč bys ho neslyšel, když slušná bedna umí vyzářit i kmitočty nižší. O to líp uslyšíš 100Hz, to zase dělá špatná filtrace či neodrušení dvojcestného usměrňovače.
Nosná signálu HDO je nad 1kHz, to je pípání. Když se dostane do audia, slyšíš každou čtvrthodinu několikrát opakovanou morseovku.
Takže síťový kmitočet za nosnou nelze pokládat.

hill: Projeď si nahrávku sítě a budeš se divit. Tam je nějaká frekvence kolem 216 Hz nepřetržitě. Při vysílání kódu se mění. Sinusovka je pěkně zdeformovaná. 200Hz už je zatraceně slyšet. (viz url odkaz)

Kmitočet 216Hz je mezi malým gis a malým a (připomínám, že komorní a je o oktávu výše, na 440Hz), to není brum, to je normální tón, který vyzáří i to chrastítko, co je v mobilu.

Změřil jsem 100MHz osciloskopem průběh napětí v zásuvce. Je na něm vidět otevírání diod ve spínaném zdroji osciloskopu, zkreslení sinusovky nepřesahuje 10%. A ještě sudou harmonickou, i když liché tam také nějaké jsou. Jen ten mírně zkreslený sinusový průběh o kmitočtu 49,97897Hz, ale ani stopy po nějaké nosné HDO. Ta se tu nevyskytuje trvale, jen v době vysílání povelů. Impulsy jsou superponované na síťový kmitočet a za elektroměrem má tón HDO amplitudu nižší, než -26dB proti amplitudě síťového kmitočtu. Vyfotit se mi to nepovedlo, u digitálu ani u mobila si nevyberu, za jak dlouho od stisknutí spouště skutečně spustí, takže jsem se trefil do mezery mezi impulsy telegramu: http://zmijovec.ententeak.cz/obrazy/DSC00207.jpg .
Tedy jde o přerušovaný tón, nikoli trvalou nosnou. A naposledy mi telegramy rušily pípáním v magnetofonu (i když měly témě všechny dvojitou izolaci, kapacitou mezi primárem a sekundárem trafa už těch 1060Hz hladce prošlo, takže pro tento kmitočet smyčka vznikla) v nahrávce před lety, kdy jsme tu ještě měli kmitočet 1060Hz. Pravda, už jsem HDO ve zvuku neslyšel hezkých pár let. Ale brum po připojení STA nebo kabelovky, který jde odstranit jen filtrem plášťových proudů (to jsou ty kondenzátory, kterymi je přerušený koax), ten má 50Hz trvale. Nepípá jako HDO. Nebo netútá, když to mám vyjádřit v technicém jazyce.
Tady jsem ti k tomu ještě něco našel: http://www.elektronika.opatnet.cz/storage/jine/signal_HDO.pdf

Vyber si něco z odkazu a máš po problému. (viz url odkaz)

Elektroinstalaci mam delanou novou "odbornou" firmou uplne nově. Stavět tu krabici od pana Belzy nechci, protože mi to časově nevychází :). Kondíky jsem tam kdysi dával, ale zdálo se mi, že se zvýšil šum v obraze. Navíc bych je musel dát i k antene rádia (mam to vsechno propojeny a jinak uz to zapojit ani nejde..) Transformátorek tam dávat...kdysi jsem videl hotovej produkt za kilo, který se dával přímo do audia. Jenze uz nevim kde to bylo ani pod jakym nazvem. A na navijeni nemam cas :) Dvoukolíkem to rozhodne pripojovat nebudu :D ani spojovat ochranny vodic se zemi. Stejne ta kabelovka musi byt uzemena někde v baraku, tak proc to ma rozdilny potencial...

Kdyz nic ze zde navrzeneho ti nevyhovuje, tak si zvykni na to bruceni.....nebo reklamuj praci te odborne firmy.Odkaz ktery ti psal Hill to naprosto jasne a srozumitelne vysvetluje a navrhuje schudna reseni.

Odborná firma tě poše k Neumětelům, ať si tam jdeš stěžovat na lampárnu. To, že je kabelovka někde taky spojená se zemí, je sice pravda, ale pozor: když si pořádně přečteš můj článek, dozvíš se, že ty "země" u tebe a v kabelovce mívají různý potenciál. Zcela legálně. A kabelovka musí být přednostně udělaná tak, aby brum, který vznikl vyrovnávacími proudy mezi zemí kabelovky a vodičem PE u tebe doma, se neprojevil u ostatních. Proto je vzácností nulový rozdíl napětí mezi ochranným vodičem a pláštěm koaxiálu.
Prostě ti těmi koaxiály mimo signály nad 50MHz teče i proud o kmitočtu 50Hz. Dej tam ty kondíky nebo ten oddělovač kup hotový
http://www.alfacomp.cz/php/product.php?eid=10522007R02Z000NR9 , například. Uvnitř je totéž, co je na posledním schématu v článku. A spolehlivě to šum v obrazu nezvýší. Navíc to neublíží zvuku, jako ho může zdegradovat blbě udělané nebo jen blbě přizpůsobené nf trafo případně optický oddělovač.

Hill > Asi tam hodim ten galvanicky oddelovac. Ten prvni clanek by mi stacil, jenze jsem ho přehlidnul :) Takže díky všem co měli snahu. Alespoň mi to je už jasnější :) Pěkný den přeji

Hill: Žiju na Jižní Moravě a ten kmitočet je tam stále. Jen při vysílání je slyšet ještě něco dalšího. Dřív bylo slyšet vysílání v každém transformátoru a třífázový motor běžel, jako by mu vynechávala jedna fáze. teď už si toho nevšímám, nebo změnili způsob vysílání. Tu nahrávku jsem pořídil z výstupu trafa a pak jsem odfiltroval 50 a 100 Hz. Zbylo mi pak zbytek 50Hz a ten parazit 216 Hz. Zpracovával jsem to na počítači, měl jsem i fotky průběhu sinusovky. Ty materiály už nemám, ale tu frekvenci slyším stále, když zesílím věž. Musel bych ti to nahrát znovu. Dřív mě to lezlo i do FM vysílače do oscilátoru a děsně to hučelo. Vysílač už nepoužívám.

Nemyslím si, že by se nosná 216Hz vysílala trvale, když je už nejméně 15 let celostátně normalizovaná, stejně jako způsob kódování HDO. Buď bydlíš někde poblíž trafostanice s vysílačem HDO (tam generátor nosné jede trvale), nebo někde nedaleko jede frekvenční měnič spínající primár na frekvenci blízké nosné HDO. A někdo ušetřil na síťovém filtru. Možností je víc, asi by stálo za to, nechat si přeměřit parametry sítě na přípojce a vyloučit možné příčiny. Amplituda superponované nosné HDO se má pohybovat mezi 1% a 4% amplitudy napětí sítě.
Zatím totiž všichni mají problémy se síťovou padesátkou (nebo dvojnásobkem), ale na takto vysoký tón si už dlouhá léta nikdo nestěžoval.

Hill: Mrkni sem, nemohl by to třeba dělat spínaný zdroj počítače? Ale do vysílače mě to lezlo i bez zapnutého PC. Moje staré nahrávky sem našel na starém harddisku. Nejbližší rozvodna je od nás asi 7 km vzdušnou čarou. VVN mám od domu asi 1,5 km. Fakt se nosná 216 Hz nevysílá nepřetržitě? Včera sem poslouchal ten brum a ty kódy znějí stejně, jako kdysi. (viz url odkaz)

Hill: umázni si v linku ten elweb

Tak jsem to prohnal přes Audacity a je to tam krásně vidět:
50Hz má úroveň v nefiltrovaném +30dB, ve filtr.90 pak +27dB.
Nosná 217Hz (filtr.90) v čase bez modulace má úroveň -17dB, tedy je -44dB pod úrovní záklaního kmitočtu (tedy méně, než to 1%). V úseku s modulací se úroveň kmitočtu 217Hz pohybuje kolem +11dB, tedy o pouhých 16dB pod úrovní kmitočtu 50Hz (16%).
Rozdíl amplitudy signálu o kmitočtu 216Hz v době telegramu proti klidovému stavu je tedy 28dB, takže soudím, že jde o parazitní průnik, který distributor zřejmě neřeší. Jednak pod 1% by neměla stačit citlivost přijímače, jednak je povel kódovaný.
Spektrogramy jsou ke stažení na
http://hill.ententeak.cz/xtazeni/spektra_site.zip i s výpisem amplitud nefiltrovaného signálu. Je z nich vidět, jak je síť zasviněná usměrňovači spínajícími do různě nabitých kondíků, i když vše nad 350Hz je už 60dB pod úrovní základního kmitočtu, do čisté sinusové padesátky to má hodně daleko.

Hill: Dík za skvělý rozbor mé padesátky, která mi proudí v zásuvkách. Tak vidíš, že ta frekvence tam je. Za ty parazity o vyšších frekvencích nemůžu strčit ruku do ohně, mohly vzniknout z rušení v počítači. Nejvíc je právě slyšet těch 216 Hz trvale a při vysílání. Zajímalo by mě, co najdou v domě ve Strašicích

Taky mě překvapilo, kolik sajrajtu v síti tam je. Objektivně změřit by to šlo přes trafo zatížené aspoň žárovkou, příležitostně to zkusím.
Ve Strašicích najdou kulový, jestli nebudou hledat - a trvale (a i tajně) hlídat. Dohadů a teorií kolem toho bylo až moc.

No clovek se musi smat pri recech tzv odborniku i sarlatanu.Naposled to o VF poli.Opravoval jsem radary s impulsnim vykonem kolem 1MW, stacilo vzit do ruky trubici zarivky a jit s ni do prostoru pred antenou a zarivka bez pripojenych dratu svitila v ruce, ale ze by neco tahle smerovana vf energie zapalila jsem nikdy nezazil.Jen fotografie opalenych krytu - myslim ze to zapaluje nekdo z baraku.

na první pohled vypadá že by to fungovat mělo...

No hele, nijak podrobně jsem na to nekoukal, ale vzhledem k tomu, že se jedná o LM3915, tak předpokládám, že je to katalogové zapojení a na to není třeba nějaká další schémata Jen se podívej do datasheetu, na výstupy dej nějaký tranzistory(podle toho jaké a kolik LED diod použiješ) a to je vše

Myslím, že zapojení LM3915 je taky zde na elwebu

Podle mě to nepujde. Vidim jen spojený E trandu a jestli to sou opravdu PNP tak co vim s E na - nefungujou, když anody LEDek maj bejt na + podle schématu . Trochu bych to modifikoval na NPN trandy a pokud to potřebuješ spínat - do báze tak ještě jeden PNP trand před to.

Sakra to je prasárna Nakonec mě Anonym donutil se podívat na to schéma a teda nevím kdo to kreslil, ale je to hnus

V odkazu máš(jak jsem říkal) zapojení LM3915 a za to přidej trandy jak ti tu Anonym radí (viz url odkaz)

bóže.... víš, jak se spočítá objem a popř. plocha nějakýho pravoúhlýho trojúhelníka? Když to má mít vnitřkem 30litrů, tak si stanov třeba velikost čelní desky a zbytek si snad dopočítáš ne? Ono to stejně bude hrát všelijak pokud těch 30litrů střílíš jen tak od boku

Jéééé já bych toho chtěl.... třeba nový auto, tučný konto atd... a taky mi to nikdo jen tak nedá.

Zkus ten dotaz přeformulovat tak aby to nevypadalo že nám to rozkazuješ, jinak se na tebe každej vykašle

ja sem nerozkazoval jen se ptal

když se ptáš tak je většinou za větou otazník...

zozen si program Bass Box pro, tam si vyberies tvar, natukas si niektore velkosti a zvysok ti to dopocita :)

Nezkoušel jsem, ale našel jsem toto:

CITUJI:
"Q: Is possible to use ATtiny2313 instead AT90S2313?
A: The device is compiled for AT90S2313 but works also on ATtiny2313 - same HEX file (binary compatible). For correct operation on ATtiny2313 you must set fuses during programming: disable division the external clock by 4 and enable high speed XTALL. The HEX file is in download package on my website."

Je potřeba nastavit pojistky při programování:
1)division the external clock by 4
2)enable high speed XTALL

Na té stránce jsou hned pod tímto dotazem uvedeny odkazy na programátory s kterýma se to dá naprogramovat.
Víc poradí odborníci na AVR.

Po rade neuspesnych pokusu se mi podarilo mc naprogramovat. Ale ted se mi nedari ozivit to dalk.ovladani jako celek. Windows mi furt hlasi nezname zarizeni.
Nevite nekdo co s tim?

tohle mi to hlásilo když nekmital oscilátor mcu, doporučuji znovu kontrolu obou pojistek, může se to nastavovat v aplikaci programátoru inverzně...

tak asi staci tam dat odpor a omezit proud..

A seš si jistý, že ještě potom ten zámek cvakne a otevře? Já bych s tím tak moc nepočítal, připočítej navíc nějaké stárnutí a tuhnutí maziva v zimě.

Co špekuluješ, jestliže je zámek na 12V, tak ti na 5V nebude chodit buď vůbec, nebo nespolehlivě. Je to vlastně relátko a k odemčení potřebuje určitý výkon, to nijak neoblbneš. Jedině ještě jeden zdroj 12V dostatečně proudově dimenzovaný.

Velky kondenzator, ktery se bude nabitjet pres vhodne voleny rezistor. Kondenzator se pri sepnuti ovladaciho kontaktu vybije do civky zamku, kotva priskoci a na udrzeni v pritazenem stavu pak uz staci mnohem mensi proud.
Ale, samozrejme, dobre dimenzovany zdroj je nejlepsi reseni.