a na čm to chceš zobrazovat?

nejspíš sedmisegmentovky

to je pravda - trafo s více odbočkama. Ale i ta realizace toho přepínání u mě měla jistý mouchy. Měl jsem to přepínaný relátkem a byl tam R-S klopný obvod se samopřídržným kontaktem. No a jednou v tom relé přeskočil oheň na ten samopřídržný kontakt a zničil mi tím celou elektroniku okolo.

sorry to mělo bejt jinam

Potřebuješ najít dva dráty sériový synchroní komunikace => data a clock. Potom taky gnd a 5v napájení ale v tom bych neviděl problém.
Jesli chceš tak tu někde mám zapojení konektoru klávesnice.

Mj, po čem chodí ta komunikace (ir nebo rádio)?

Když tak nad tim přemejšlim tak to asi nebude tak jednoduchý.....
Komunikace mezi tx a rx bu asynchroní a ty dvy sygnály se nejspíš generujou až v přijímači.

Zapojení konektorů už mám,ta klávesnice je německá GENIE 1000 RF Kdyby to byla infra,tak by to mělo nějaký čidlo,nebo něco jak je na mobilu ne? Tady nic takovýho není,takže bych řek to druhý.

Když jsem to otevřel,tak to vypadá jako kdyby tam byli dvě části,jedna co vyhodnocuje jaká klávesa je zmáčklá,případně pohyb myši(ta je optická)a potom vysílač.Podle mě se musí někde dát napojit.Myš sice drátovou na rozebrání nemám,ale klávesnici jo.Asi bude nejlepší najít datasheet těch IO,tam třeba něco bude.

Jetli je to oboje dohromady tak to nebude tak jednoduchý. usel by si znát jejich komunikační protokol, ten převýst na to co používá myš a klávesnice a to všechno obousměrně.

Opravdu vám závidím ty hromady bezcenného času! Nová drátová klávesnice stojí cca 150 Kč!

To není bezcenej čas,je to jen experiment,zvědavost a zábava.

už to vím.

pomůcka: "cívka jako dívka, nejdřív napětí, potom proud"
Takže posouvá proud o 90° za napětí

jinak cívka má spoustu parazitních vlastností, jako třeba sériový odpor, který mnohdy musíš taky brát v úvahu

A co vlastně u dívky znamená to "nejdřív napětí, potom proud"?

Tak, tak "Civka jako divka, nejdriv napeti, pak proud, odpor jenom zdanlivy" :o))

z toho vyplývá, že ideální dívka se chová jako induktor

Ideální dívka je zařízení,které pracuje zcela samostatně,připadně je řízena důmyslným zařízením,jako je např.chlap.Pracuje tiše,spolehlivě.Případné periodické parazitní jevy jsou nedílnou součástí,(stejně jako u cívky).jejich odstranění bývá náročné a mnohdy nepraktické.Rozdílem je že cívka poskytuje indukci,kdežto dívka spíš kapacitu,která se bohužel s věkem zvětšuje.Z toho je patrné že u dívky se objevuje spíš podobnost na elektrolitický kondenzátor,který taktéž jednou vyschne. Je proto někdy vhodné vyměnit několikrát za nový,záleží na kvalitě a péči s jakou postupoval výrobce.Znamená to tedy že s Dívkou jako s kondenzátorem. Původní s cívkou je zavádějící a mylné,ačkoliv se shoduje napětí a proud.

Petr-corp: tak tos napsal hezky

Jako že kapacita kondenzátoru se s věkem zvětšuje?

V tomto případě je to samozřejmě obráceně.

www.maxim-ic.com

KT728/800 je predevsim TRIAK :o)

viem ze je to triak
ja to volam tyristor - ved to jeto iste, ci nie?

Nez budes neco "navrhovat", tak bych Ti doporucil se nejdriv seznamit s funkci soucastek, ktere chces pouzit.
Pro zacatek neco jednodussiho, treba odpor :o)

Jasne, sorry uz som si to zistil - doplietol som sa. Tyristor je na jednosmerne a triak na striedave napatie.

Máš to trochu domotané. Pokud použiješ tyristor v obvodu ss napětí, jakmile ho sepneš zůstane sepnutý i když proud do řídící elektrody ustane. K rozepnutí dojde jen když proud tyristorem klesne pod přídržný proud. Tyristory i triaky jsou primárně určeny pro aplikace v pulsních nebo střídavých obvodech. Tyristorem prochází nebo je fázově řízena kladná půlvlna kdežto u triaku jsou to obě půlvlny.

Viem,ako funguje tyristor, ale ja som si to splietol stym triakom.

Mohlo by daktore zapojenie z tychto ist? Diak nemam a chcel by som tam dat dutnavku
http://www.pavolbystrican.szm.sk/

S doutnavkou ti to chodit nebude, jelioz neda dostatecnej zapalovaci proud.
U toho zapojeni s diakem je tam ta dioda na co ??

K čemu vlastně je diak? Jak funguje?

Neviem naco je tam ta dioda, to mi zaslal kamos.
Diak pri urcitom napati (30V) zopne a tym zopne ten triak.

diak je podobný doutnavce - při asi 25 až 35V (podle typu) se "prorazí" a napětí na něm spadne asi na třetinu, takže rychle vybije kondík do řídicí elektrody. Užitečné pro spolehlivé sepnutí triaku, zvláště při malé kapacitě kondíku - ten se vybije dostatečným proudem. Doutnavka není moc vhodná: zapaluje až někde při 70V nebo více, takže regulace bude možná tak do 75%, víc ne.
Tu diodu k A1 bych tam nedával, jinak triak bude v jedné půlvlně spínat vždy, v druhé podle nastavení poťáku, čili rozsah 50% a víc.
To si někdo blbě vysvětlil diodu připojenou paralelně k poťáku u řízení tyristorem (jen jednou polaritou) - sloužila ke spolehlivému "dovybití" kondíku, aby řízení bylo stabilnější a ne tak moc závislé na tom, zda se současně nevysílá po síti povel HDO - ten dokáže regulaci pěkně rozhodit. Ale bacha - u triaku tu diodu přes poťák lze použít většinou jen do prvního zapnutí.

Hill: ale kdeze na tretinu, napeti na diaku spadne v oblasti zaporneho odporu asi o 5V.

>Danhard: máš pravdu, mělo tam být asi o třetinu, sorry - těch 5V je minimum. A záleží, jaký proud skrz něj proženu.

Aky? No predsa 15m

tu sa clovek aj pobavi ale kebi to bola odpoved pre mna tak bi som ta asi zabil (pablox)

vsak ja som to len zo srandy...

ehm....no a nenapisal by som to nikomu inemu, kebyze tam ma normalne uvedene meno a nie blablabla.

Ale Pablo se tentokrát trefil: impedance 75 ohmů je normalizovaná, takže stačí televizní koaxiální šňůra nebo kabel o průměru 6 mm, označení bývá různé, podle výrobce.