HCS se v ČR moc nepoužívá a to přesto, že je to solidní MCU. Důvodem je malá podpora ze strany výrobce a komunity. Například neexistuje free a bez omezení kompilátor C. (Teda aspoň o něm nevím, možná už se něco objevilo). Softwarový simulátor je dneska už out, to se používalo před 10-ti lety, dneska se ladí v aplikaci přímo v cílovém MCU.

Pokud to chceš na bastlení, vřele doporučuji HCS opustit a přejít na AVR, výsledek bude obdobný, ale za méně času/peněz.

Díky. Freescale jsme naťukli ve škole, především ho budu muset použít v bakalářském projektu. Firma, u které bakalářku mám, pravděpodobně jede ve Freescalech, tudíž při případné další spolupráci se budou znalosti Freescalů hodit. Každopádně bastlit s nimi chci taktéž. Nebudu nutně používat jen HCS08, bohatě mi stačí HC08.

Softwarový simulátor je out? To jsou mi věci, mi se na tom ve škole učili, nepřišlo mi to zase tak blbá věc. Takže dneska narveš MCU do spešl vývojové desky, která komunikuje s PC a ladíš? No, pro bastlířské účely (jsem student - nejsou peníze :)) přeci jen asi zatím postačí ten softwarový simulátor.

To Far1.k: Ze s tim delate ve skole je nam na prd, my potrebujeme soupis pouziteho HW a SW.

Jasne, ze softwarovy simulator je dneska out a ze Vas to ucili ve skole jeste neznamena, ze to tak je ve skutecnosti. Kdyz se dneska neco dela, tak se proste rovnou sestavi/zapaji prototyp a rovnou se uvnitr MCU odladi software. Specialni vyvojova deska neni nutna, proste staci do zapojeni pridat konektor na ladici prostredek.

A finta je v tom, ze s AVR to tohle muze delat doma i ten posledni bastlir, bud si zapaji klon Atmel JTAG ICE nebo zakoupi AVR Dragon.

Jo, schéma by někde bylo ale myslím, že ani není třeba. 555ka zapojená jako blikač s periodou 0,5s, na výstup FET a indukční cívka z autovrakáče. Paralelně s indukčkou jsem dal 0,5uF kondík a jede to jako pila už 3/4 roku.
Prostě stejně zapojené jako zapalování jako u škodovky či jakéhokoliv jiného auta s tím, že místo kladívka tam máš ten časovač s fetem.
Napájení používám z autobaterie-vydrží to asi na 5 dní trvalého provozu a pak ji dobiju. Pro indikaci a delší výdrž baterie jsem dával do série s ohradníkem 2ks 21W žárovek (žárovky samozřejmě byly spojeny paralelně) z auta-omezí to max odebíraný proud a zároveň vidíš, jestli to jede-bliká. Výjde to na pár korun a funguje to skvěle.

Teoreticky to chápu a je to přesně to co potřebuji. Ale nebylo by možné to hodit na papír a napsat hodnoty součástek??? Předem díky. Petr Jedlička (jedlicka.petr@cmail.cz)

Pozri sa sem, tu sa to riesilo http://www.elektroworld.info/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1389&sta rt=15

Je to tusim na druhej strane...tu mas nejaku schemicku v UPLOADE, hladaj "elektrický ohradník.pdf"

Este by to chcelo adresu, ze
http://www.elektroworld.info/ftp/index.php

Já se snažil vyhnout napájení ze sítě-to schéma mi příjde dost drsné-bez hodně kvalitního trafa bych na ten ohradník ani nešáhl. Pohledám to mé schéma a dodám jej.

To bych ti byl moc vděčný. Z nouze už už uvažuji koupit blikač z EZK BLM0123, k tomu trafo ZTR54/18 1 x 12V 14VA a místo těch LED diod dát nějaký FET (v EZK BUZ11 tranzistor výkonový MOSFET, N, 50V, 30A, 75W, 0.04R, TO220), ale nevím, zda by to tak šlo udělat a jaký FET by to chtělo a zda by se dal napojit přímo do toho tišťáku (samozřejmě na nějaký chladič).

Musim te upozornit na jednu vec, indukcka je sice na 12V ale pri preseni proudu se na jejim primaru(a na kolektoru spinaciho tzranzistoru) indukuje klidne 100V a spise vice, 50V FET nebude uplne to prave. Omezenim napeti na primaru sice ochranis tranzistor, ale tim i vystupni napeti, doporucuju tranzistor ktery snese aspon nejakych 500V, radeji vice.

OK a co takhle IRFBG30 tranzistor výkonový MOSFET, N-k, 1000V, 3.1A, 125W, 5.0R, TO220, na objednávku. Ale je jenom 3.1 A. Když změřím odběr indučky, tak uvidím, nebo je v tom taky nějaký háček???

Hacek je ten 5,0R, v sepnutem stavu ma odpor 5ohm, civka bude mit nejake 4 ohmy, celkem to bude cca 9ohm, civkou potece pomerne maly proud a "rana" nebude tak intanzivni

Tak tedy trochu méně voltů, ale lepší odpor: tranzistor výkonový MOSFET, N, 500V, 8A, 125W, 0.85R, TO220, nebo BUZ91AF N-MOSFET 600V,8A,150W,0.9R TO220F. Ty by se dali použít???? Ale ještě bych potřeboval poradit jak to zapojit. Zda přímo na výstup jak jsou ty LED diody a která nožička toho mosfetu co je. Kdyby ste to prosím věděli tak napište.

Já tam dával BUZ10 s diodou zrovna pro svedení toho naindukovaného napětí. Ještě jsem se k tomu schématu nedostal-měl jsem u toho i nafocené střeva. Vzhledem k rozrůstající se debatě budu muset pohnout.

Denisi, kdyz svedes naindukovane napeti na primaru, mene to kope i na sekundaru, ty uvadene fety by mohly jit, ale stejne bych je chranil nejakym VCR na cca 400V (VCR=varistor)

Musím to pohledat, je to už rok a nějak si nevybavuju, jak to už bylo. Každopádně to kope a to slušně. Jinak je zajímaví, že to kope, ale jak už se toho ohradníku chytíš, jde to udržet, aniž by to bylo nepříjmné.

Jo tedy v tipě jsem našel VARISTOR SIOV-S10K250 rm7.5 DOPRODEJ /Urms 250V,Uv390V ss,Imax 2500A,Pmax 400mW,C390pF/. Stačilo by to???? nebo některý z EZK - V275LA4 a.p..

Jo ten bude asi dobrej, jen ten Pmax bych radeji videl tak na 2W, jistota je jistota )

Tak nevím z čeho si vybrat - koukám na http://www.ezk.cz/obchod/varistory.htm. Tam ale neudávají Pmax, ale předpokládám, že to bude mít závislost na Imax, takže přemýšlím nad tím V250LA40A, nebo zkuste nějaký z těch uvedených doporučit. Díky.

Ma nejvetsi prfumer takze urcite snese nejvetsi vykon, myslim ze bude bez problemu.

Dobrý den, takže ve finále by to mohlo vypadat asi takhle:
jako časovač bych dal z http://www.ezk.cz/s+m_obchod/ostatni_stavebnice_a_moduly.htm hotový modul BLM0123B HX (obsahuje jen jednu diodu, kterou bych tam nechal aby šlo vidět, že to jede) z té ostatní bych vyvedl drát na mosfet tranzistor IRF840 (http://www.ezk.cz/e-shop/select.php?z=15&odkaz=2&skupina=-10&klic=FET&kod= &od=0&do=100000&razeni=Kat_cislo&rozsah=vse2) a přidal varistor V250LA40A. Z toho by to šlo na indučku z auta. Jo a napájení bych řešil trafem s diodovým můstkem B1000C10000 a nějakým kondíkem (zkuste doporučit, protože nevím jaké to volty a kapacitu, zda se tam zase nebude něco indukovat z té indučky). A pak bych ještě potřeboval poradit kolik VA by mělo mít to trafo. Dal bych 12V a tak 14VA, ale není to moc, nebo málo??? Kdyby mi to někdo črtnul (aspoň kde dát který drát na ten tranzistor a varistor) byl bych mooc vděčný. Předem moc děkuji.

Tak jsem doma šmátral a tady je odkaz na stránky, na kterých je aspoň něco málo o tom mém ohradníku. Fantazii se meze nekladou, je to jen pro inspiraci, neříkám že jediné vhodné řešení-to jen pro hnidopichy ale funguje to a už přes rok a bez poruch. http://sweb.cz/rrservis/

Zdary, ja to vidim takhle, jaky je treba pocet ran za sekundu? ja to vidim tak na 3, to znamena mezera mezi udery cca 300ms. Civka se magneticky nasyti za cca 5ms(3000 ot pri pomeru sepnuto/rozepnuto 1/1), postet do ni proud delsi dobu znamena jen ho palit v odporu vinuti, na VN energii uz to pak nema zadny vliv. Klopak je tedy treba nastavit tak, aby koncovy tranzistor byl 5ms sepnuty a cca 300ms rozepnuty. Behem tech 5ms ma proud civkou exponencialni prubeh ktery budu aproximovat trojuhelnikem, koncovy proud civkou po 5-ti ms bude cca 4A, pocatecni 0, stredni proud behem 5-ti ms bude tedy 2A(ve skutecnosti o neco vice), protoze proud civkou tece 5ms a 300ms netece, sterdni proud civkou bude 61x mensi nez proud behem tech 5-ti ms, a bude cca 33mA, ostatni obvody kolem vezmou rekneme 20mA takze proud celkem (stredni) bude asi 50mA. Denisi, ty zarovky tam mas proto, protoze ten klopak mas spatne nastaveny a do te civky cpes proud v dobe, kdy uz to vubec neni potreba. To ze neco funguje zdaleka vzdy neznamena, ze to funguje optimalne. Hnidopich skoncil.

MOžné to je a nikomu to neberu, ale kde jsi přišel na ty proudy nevím-ono taky nejspíše záleží na indukčce,že? Bez těch žárovek si ta indukčka veme dost-v autě ti to spapá baterku za 1den-stav š120, když jsi nechal puštěný klíček a kladívko se náhodou dostalo do polohy sepnuto.
Tak jako tak, použil jsem indukčku z Opel Omega a celé je to jen návrh-nikomu to nenutím. Jinak nastavením součástek se samozřejmě dá nastavit mezera tak, že to bude papat méně-je to na každém a je třeba si to vyladit. Apropo, pro hnidopichy jsem nechal R1+R2+C bez hodnot a tím je vše řečeno.

Na indukcce samozrejme zalezi, standartni indukcka pro kladivkove zapalovani , 4-valcovy motor s rozdelovacem a 12V bere nasyceny proud tak 3,5 -4A, at je to od libovolneho vyrobce(baterku S120 tak uplne vybije ca cca 10hodin)- z toho jsem spocital ty proudy. Indukcky pro tranzistorova zapalovani by braly nasyceny proud mnohem vetsi, ale svaby pro zapalovani ridi dobu syceni a koncovy tranzistor byva navic zapojeny jako omezovac proudu.

Daleko víc než na zapalovací cívce záleží na řízení toho spínacího tranzistoru, jak správně psal ElFag. Pokud to uděláš podle popisu, nepotřebuješ žádný žárovky v sérii, který chlastají pracně nabitý výkon z baterky, ohradník bude mít daleko vyšší napětí a akumulátor Ti tam vydrží nejméně měsíc, Denisi. To, cos zplodil je hodno hloubavého a snaživého třináctiletého kluka, co ho baví bastlit, ale jinak je to pro praktický použití k hovnu. Tovární ohradníky z bývalé NDR utáhly s dostatečným napětím i strmostí hran až 2km drátu, měly akumulátor 12V/30Ah a mlátilo to dva měsíce...

já jsem opravoval známýmu ohradník na koně a tam to bylo takto: byl tam malý měnič který dával 100V, tím se nabíjel kondík, který se impulzem do řídící elektrody tyristoru vybil do primáru trafa....na jeho sekundáru už bylo vysoký napětí a dávalo to trak jeden puls/s pak strejc má nějaký české výroby aspoň12 let starý a pase se tak že je to postavený na blatníku u traktoru a káble připojený na blok a na oko u startéru ten sem taky opravoval....odešla KD135 myslim...už je to dlouhoa ten umožňuje i přepínání četnosti pulzů

Takže jak jsem pochopil tak jestliže to má odběr tak až 4A tak těch 14VA je pekelně málo. To by muselo mít tak 12V 50VA. No asi tam dám indučku z motorky (6V) a mám doma velmi kvalitní 4V 20A trafíčko. Pokud se mýlím tak prosím napište, protože kdyby těch 14 VA stačilo, tak bych to raději udělal na 12V kvůli tomu, když to nebudu mít u baráku, aby to mohlo jet z autobateky. Co říkáte na to kompletní řešení, myslíte že by to jelo. Pak bych v tom modulu vyladil ty odpory. Těch 90 bliknutí za minutu je dostačující, ale ještě by to chtělo doladit tu dobu držení na těch zmíněných 5ms. Nedoporučili by jste mi hodnotu toho odporu??? Chtěl bych si už objednat ty součástky, ať to tedy třeba v pondělí přijde.

Spatne to ctes a chapes, maximalni impulsni odber je sice 4A, ale stredni odber je mensi nez 100mA, odber z trafa bude nkolem 2VA, takze trafo 14VA bohate staci, jen za usmernovacem musis mit dostatecne velky kondenzator, aby pokryl ty impulsni odbery , hodnota kolem 5G/25V bude zrejme plne dostacujici.

Dobrá tedy, pokud teda někdo něco odladíte, co bude fungovat a bude to papat málo, rád se přiučím a mám možnost to prakticky vyzkoušet.

Tak jo, doufam ze to pres veekend zmaknu navrhnout, postavit a odladit na zkusebni desce a zajemcum to poslu mailem.

OK. Ohradu mám na otestování dooost velkou tak s mým zájmem počítej-zatím funguje ten můj výmysl ale fantazii se meze nekladou.

Poslal jsem vam svuj navrh na reseni ohradniku

Mě by to taky zajímalo.
Byl by jsi ochoten to zveřejnit ?

Mas to v mailu.

Díky.

Díky za zaslání toho schématu. Zbastlím to a nechám to prskat.

Zdary Denisi, tobe jen staci zmenit hodnoty odporu R1 R2 a C v tvem zapojeni a dodat tam tu diodu. Tak jak to mas zapojeny ty, jde dosahnout pomer sepnuto/rozepnuto 1/1, coz je zbytecne. Ta dioda zpusobi to, ze C se nabiji pres 6k8 a diodu a vybiji pres M33, tim je kladny puls cca 50x kratsi nez mezera. No jeste by bylo dobry lip udelat ten konec, ta BU 508 je takhle v saturaci a tim se snizeje vystupni napeti a tranzistor se vic zahriva, ale neni to nijak tragicky a nechtel jsem to komplikovat a navic jsem na to nemel moc casu(zahrada).

Zkusím něchat ten konec jak ho mám a napíšu, jak to vypadá. Nemám osciloskop a tak ladění nepřipadalo nějak v úvahu. Jinak ten FET v tom mém až tak nětopil tak uvidíme, jak se popere s krátkými pulzy-myslím že se bude nudit. Nevím kdy se k tomu dostanu ale určitě pak napíšu.

Nevyzkouseli jste nekdo v praxi ten upraveny ohradnik?

Elfag: nějak jsem se k tomu ještě nedostal ale určitě to během prázdnin nainstaluju.

to: El Fag Mohl bys mi prosim te taky poslat to schema el. ohradniku. Diky venyn

Tak jsem spájel ohradník podle schemau El Faga s malými úpravami (nemám tam ty dva tranzistory, ale jenom jeden IRF840. Ještě je možno použít IRFPC50. V kombinaci s ochranou varistorem by to melo byt nesmrtelny říká el Fag. A tomu věřím ). Jede bez problémů od 21.7. Dává cca 4 impulzy za vteřinu a indučka je studená. Moc díky. Petr Jedlička

El Fag Mohl bys mi prosim te taky poslat to schema el. ohradniku. Diky viktor

El Fag:mohl bys mi to schéma takly prosím poslat?děkuju..

kdyztak to hodne do galerie,ne?

Poslal jsem to Martinovi aby to dal na Elweb

super!!!
dixxx

Mögen sie deutsch ?? Nein ?? Das ist Schade !!!
protože tady máte ohradník z Elektor 4/2006
http://ivanskemasakr.ic.cz/obr/ohradnik.pdf

Jo, zhruba tak to mam taky, lepsi a jednodussi to vymyslet nejde.

možná sem blbej ale nějak nemužu to schema v galerii najít, bylo by možné to poslat? dík Michal

mohl bys mi to taky poslat

ten ohradník by se mi taky šiknul... máme 2 ovce a žerou krom trávy i stromy okolo... jsou to mrchy dík za poslání!!!

Kari: Možná bys udělal líp, kdyby jsi se dal do hledání nějakýho ohradníku na netu. Protože jestli sis nevšiml, tak to vlákno je dva roký starý, takže pochybuju, že ti někdo něco pošle...

nebylo by jednodussi tam posadit nejakou babu, co bude ty ovce hlidat?

Pokud chceš oddělené země, kup si druhý exemplář procesoru.
Pokud chceš přenášet informace mezi oddělenými zdroji, potřebuješ galvanické oddělení, třeba optočleny.

optočlen s lineární přenosovou charakteristikou by to vyřešil...

To by šlo, ale já bych potřeboval snímat napětí od 0 po 50V což by moh být problém, protže pokud vím dioda se otevírá od nějakejch řekněme 0.2V a tím pádem bude docházet k odchylce , leda to frekvenčně modulovat, ještě bych se chtěl zeptat na nějaké typy lin. optronů.
Zatím díky

Jednu věc nechápu, proč pořád všchni chcete měřit proud ze zdroje digitálně. Je to sice efektní ale celkem k ničemu. Digitál zobrazuje cca 3x za vteřinu, takže dynamické změny odběru buď vůbec nezaregistruje nebo jen málo. I použití toho čínského ručkového budíku z GM za stovku jako ampérmetru je pro stavbu zdroje daleko užitečnější než digitál.
Uvědom si, že v 99% nepotřebuješ znát odběr zařízení s nějak velkou přesností ale jeho dynamiku.

3x ne, je mikrokontroler, měří i 100x, za vteřinu pokud vim, mozna rychlejc

MCU z drogerie za cenu 4 piv měří 15 000x za sekundu s rozlišením 10-bit.

btw. Pokud bych chtěl retro s rafičkami, stejně tam prdnu MCU, mezi MCU bych si to předal digitálně přes obyčejný optočlen a rafičkou bych cvičil PWM, taková jsem sv*ně protože to bude fungovat na první pokus a nebudu se muset otravovat s nějakou linearitou optočlenu.

ale me by prave zajimalo jak to v tom procesoru liearizovat, jak mu rict aby vedel ze v tomhle okamziku je tam tahle hodnota, prece pro to neni zadnej algoritmus, nebo myslis udelat vlastni stupnici

Ještě mě napadlo ten lin. optron držet přivotevřenej předpětím z nejakýho OZ tak aby ten tranzistor na druhej straně optronu byl na hraně před otevřením a pak k tej referenci přičítat to měřený napětí, to by mohlo jit ne

ja som si postavil osciloskop podla PE 10/2006 a som celkom spokojny, akurat ovladaci program obcas mrzne :( obdlznikovy signal sa zacina skreslovat pri 5 kHz a taktiez pri tejto frekvencii zacina klesat napatie a to o 0,02 V, pri 100 kHz je pokles napatia 0,17 V (viz fotka v galerii)

pardon, vedla...

>>Jenda23;3x ne, je mikrokontroler, měří i 100x, za vteřinu pokud vim, mozna rychlejc <<
Jo to můžeš, jde o to, že data na na disleji nemůžeš tak rychle obnovovat kvůli čitelnosti. Proto ten analog, ale na to přijdeš časem sám.

To Jenda23: Linearizovat to můžeš například tabulkou v MCU, ale bude to pracnější, než na druhou stranu vrazit další MCU a posílat si to digitálně.

Tak tebe jsem Jezevče moc nepochopil, na koho si reagoval, ale tj jedno :)
>>Je takový problém, naprogramovat to tak, aby to displej přejkreslovalo třeba jen 10x za sekundu? Tuhle vymoženost měl i ten analog, co jsme měli na MatFyz táboře Nastavitelná freqence kterou se spouští trigger Občas to bylo docela užitečný :)

Reagoval jsem na jendu23.
To Jan16: je vidět, že nechápeš o čem mluvím. Pokud dáš obnovovací frekvenci 10x za sekundu, je už problém přečíst hodnotu, kdežto krátký zákmit ručky nebo kmitání ti řekne mnohem víc.Taky se ti může stát, že krátký impuls vůbec nezaznamenáš, protože se zrovna netrefí do doby, kdy načítá převodník.

2 jezevec: tak to mi pak vysvětli, jak fungují ty digitální osciloskopy 100MHz s LCD displejem - že by to LCD mělo obnovovačku 100MHz ? Taky asi to moc nechápeš... Nebo mi to vysvětluješ blbě, či já tě absolutně nechápu

jo a jestli někde něco zakmitává periodicky, tak se to do té doby trefí vždycky, protože zobrazovaný údaj na displeji je "dlouhý" přesně tolik je doba mezi překresleními displeje. Jestli sis taky všimnul, tak i analogové osciloskopy mají potenciometr, kterým se dá obraz posouvat <->, tj že to pisátko se nevrátí na začátek obrazovky hned jak dojde na konec stínítka, ale jede eště o kus dál, a vrací se taky u kus dřív než je začátek stínítka. U digitálu je to to samý. A neřikej že by tohle nefungovalo. Neboj, vim dobře jak funguje osciloskop.

Taky si myslim, že je praktičtější analog, ale nedávno sem tohle řešil diodovym detektorem se shottkyho diodou. Pak stačí vzorkovat a překreslovat třeba 2 Hz a vždycky člověk vidí max. hodnotu. Pro lepší dynamickej rozsah by asi šlo použít i Zero Bias diodu. ...nebo si přepínat mezi integrátorem (dolní propustí) a tim diodovym detektorem dle libosti.

To Jezevec a Martin: A co vzít grafický LCD a tu rafičku se stupnicí tam kreslit digitálně ? Mě by se totiž moc líbilo třeba automatické přepínání rozsahů a to je s analogovou rafičkou práce jako na kostele.

to ASD: ještě bych se chtěl zeptat, vim že jsem se na to neptal, ale jak de stabilizovat právě ten údal na display aby ta hodnota nekmitala, stačilo by jenom spomalit rychlost měření?. Nebo se vytváří softwarově jakási "hystereze"

Pokud myslíš to co já, jako to jak třeba sinusovka furt ujíždí a chvíli nepostojí, tak to se dělá triggrem, budto napěťovym, vylezeli napětí na vstupu nad nějaký Uref, tak se spustí pisátko; nebo u toho analoga jsme měli taky volitelnou periodu spouštění "pisátka". :)

kua mě tu nějak blbne IEčko. Posílá to zprávy furt někam jinam. (příště nebudu používat zpět a vpřed )

To Jenda23: Normálně si to naprůměruješ nebo použiješ sofistikovanější algoritmus. Vtip je v tom, že si můžeš naimplementovat co uznáš za vhodné, třeba zobrazovat maximum za posledních 100 ms.

Ja myslim že by to šlo, ale bacha na rozdílový proudy do Gate, aby ti jeden potom nesepnul naplno a druhej na půl a ještě jestli by nebyl problém v rozdílný rychlosti sepnutí, přece jenom každá součástka není stejná. Chce to měřit a vybrat ty co maj co nejvíc stejnej spínací proud a skusit co to udělá

Hradla triaků nespojovat přímo, ale každý triak připojit samostatným oddělovacím odporem - řádově desítky ohmů - na budicí obvod.

si ho chceš postavit doma?

Zkoušim si něco postavit,televizi už jsem zkusil předělat.Teď jsem našel něco do LPT.Ty jednoduchý co jsou na zvukovku jsou strašně rušený zdrojem.Ono by to nesmělo jít na stolním pc, ale na notebooku.Ten to neruší.Ale nehodlám si tam něco vypálit!!Sem tam mi to přece jen někdy zajiskří.Skusim se právě poohlídnout po těch kartách do lpt.Jinak by se mi hodilo i schéma na normální stolní osc. Je jedno jestli analogovej,nebo digi.Do elektronkovejch se mi nechce. PS Koupit osciloskop za deset,nebo třicet tisíc umí kde kdo.Pro mě by to byly velký prachy, na to že ho použiju jednou za měsíc.Tahle technika mě začíná zajímat a myslím že nejlíp jí porozumím, když jí zkusím postavit a bude fungovat.Dělat pokusy na nový mašině se mi moc nechce.

Neblbni, kup si nějaký ojetý scop za 2-6 litrů, nebo nějaký polovrak a oživuj. BEz perfektního vybavení a znalostí totiž nedokážeš takový stroj ani nastavit, natož vyrobit. Výkresy na takový analogový TEK 465 je fascikl asi 40 listů, to bys vyrábl do důchodu. Jen vytažení báně a výměna je celodenní šichta.

Sendy to prehani, vymena obrazovky v TEK465 je prace tak na hodinku :o)
Ale stavet neco na takove urovni je skutecne hovadina, zvlaste s tvymi nulovymi znalostmi.
Mam tu chodivej 50MHz TELEQUIPMENT D75, to je takova dilenska verze s obrazovkou z Tektronix 465, da se v tom dobre hrabat, je i s kopii dokumentace. Je to k mani za 3500.
Taky obrazovky do vsech moznejch Hamegu od 400.

Objednej si sample nějakýho grafickýho lcd a když se ti ho povede za pár měsíců rozchoit (jako mně), tak máš vyhráno. Pak k tomu připojit A/D převodník a udělat synchronizaci je hračka...

Ty musíš mít ale vliv na lidi,řek bych že máš pravdu.Když jsou nový mašiny tak drahý, tak to nebude žádná sranda,postavit to.Měl jsem na mysli něco jednoduššího,nějakej malej jednokanál.No omezim se teda na karty do LPT,stejně jednou pujdu a koupim origoš,ale chci to aspoň zkusit.Samozřejmě když na něco narazim v bazáči tak to vemu a papa stavění.Že je to taková makačka 40 papírů jsem nevěděl.Dík za dobrý info

To s tím barevným disp.je dobrej nápad.ráno sem našel schéma - místo displ. je tam matice ze 180 ledek, a tak mě napadlo,že když se to trochu předělá, tak to půjde na displ. Dobrej nápad, ještě to proberem

Kvalitní měřáky jsou drahé vždycky. Vždyť jenom samotná kalibrace měřidla a jeho příslušenství (sondy, kalibrátory atd.) může stát několik stovek až tisíc!

jesi sem to dobre pochopil, ches jako zobrazeni pouzit matici 180 bodu ... na tom zobrazis panacka mozna stromecek, ale to je asi tak vsechno :) ... radim zacatecnikum se nepoustet do zadnych vetsich akci :) ... a jesi uz, tak se nauc programovat,staci naky zaklad delfi, nemusis byt zadny borec, na lpt dej ADC a ber z toho data pomoci programu a zobrazuj hodnoty na naky Image. ale ver tomu ze po tydnu budes shanet oscil za 2000 :)

NEchci zobrazovat na 180 bodech.JEn mě zajímalo to jednoduczý zapojení.To by se dalo zozšířit a místo ledek tam nasolit display.

Pokud chceš opravdu stavět osciloskop, pak v začátcích udělej jen jedno - drž se osvědčeného schématu!Jednoduchého, klasického. Amatérská rádia sedmdesátých a osmdesátých let toho byla plná. Na netu zkus např.: http://www.belza.cz/measure/skop-p.htm
Co se týče obrazovky, nejakou lze sehnat pomocí inzerce...Před časem prodával Neon v Rožnově malé pěkné a nové obrazovky s obdelníkovým stínítkem za 200kč!

schemata ruskejch osciloskopu najdes treba zde:
http://www.qrz.ru/schemes/?id=8&sub1=2

Ked uz keciate o osciloskopoch, nemate dakto schemu adapteru osciloskopu na TV??? Nieco som o tom cital. Ak hej, poslite mi to prosim.Diky

to uz je asi lepsi merit pres zvukovou kartu.

Netuší někdo, jak tahle story se stavbou osciloskopu dopadla?

Mě by spíš zajmalo Petře nač tolik potřebuješ to LPT... - ??
Nauč se nejdřív programovat kontroléry, pak si sežeň grafický displej, rozchoď to, sežeň kvalitní rychlý ADC, a zbytek je už hračka. (no, téměř..)

Mě by docela zajímalo ,kde se nějaký kvalitní ADC dá sehnat

čuchej na netu, a pak to dojdi koupit/nech si to poslat.

Jaký to má mít parametry (aby se to dalo použít na osciloskop)?

to záleží nečekaně na tom, co od toho očekáváš ty...
Jedinej ADC ¨kerej znám je 8 bit 40kHz... ALe neni problém najít daleko rychlejší. Otevři třeba gme.cz, pár nějakých ADC různých parametrů tam mají.. HLEDEJ.. :)

Před vlastní konstrukcí osciloskopu důrazně varuji, ono to není jenom o AD převodníku, především se jedná o vstupní analogovou část a nad 1 MHz začínají pro bastlíře nepřekonatelné problémy a aby osciloskop měl dneska smysl, musí jít minimálně do 20 MHz.
Pokud si chcete jenom pohrát, vemte si FT245 a k tomu 8-bit ADC, v opačném případě běžte na brigádu a našetřete si na skutečný osciloskop.

Martin ->> Můžu se zeptat který blázen Ti poslal sample grafického LCD ?

Mam pocit, ze nejaky velmi levny poloshit (cca 3500) do 10MHz nabizela TIPA. V jednom zoufalem momentu jsem o nem taky uvazoval...

Proboha, za 3500 už se dá koupit ze druhé ruky aspoň to BM do 10MHz, za polovic nějaký rus s podobnou baňou jako ten číňan....

Rikam, ze v zoufalem momentu

Ostatne pro zacatecnika by se urcite hodil. Kdyz s nim flakne o podlahu, aspon ho to nebude tolik mrzet...

To raději toho rusa, je šance, že i po fláknutí bude funkční a ve sběru za něj dostane určitě víc

ja sem koupil na aukru C1-64ku za 2000 a sem maximálně spokojenej, je to rusák tak člověk musí bydlet v přízemí , jináč de pohodově do 60 MHz tušim, dás e koupit jen musíš hledat

ja som si postavil osciloskop podla PE 10/2006 a som celkom spokojny, akurat ovladaci program obcas mrzne :( obdlznikovy signal sa zacina skreslovat pri 5 kHz a taktiez pri tejto frekvencii zacina klesat napatie a to o 0,02 V, pri 100 kHz je pokles napatia 0,17 V. Osciloskop sa pripaja na seriovy port... (viz fotka v galerii)

To Mihal: To je přesně ono, AD převodník umí zapojit každý, ale udělat z toho osciloskop umí málokdo. Nicméně lepší mít tohle, než nic, to je jasné.

A co takhle toto(viz odkaz) chtěl jsem si to zkusit postavit. Jaký názor na to máte vy? (viz url odkaz)

Ten byl na aukru pokad se nepletu

To Natal: Analogová část vypadá nadějně, zbytek mě moc neoslovil, ale používat se to dá.

Tím alternátorem myslím ty stará dynama na kole, které mají pastorek přimáčklý na galuzku. Že jim lidé říkají dynyma, ale ve skutečnosti jsou to alternátory (snad se nepletu).

Účinnost bude dost mizerná kvůli lineární stabilizaci a když zastavíš, tak ti to přestane blikat a někdo do tebe nabourá... Dynamo je akorát přídavná brzda, bejt tebou tak tam dám 3 tužkový baterky ;)

Každý preferuje něco jiného, o blikání tu není řeč, je to řešení pro přední světlomet. Spíše mi jde o to jestli jsem na něco nezapomněl, aby prostě nějaký napětový náraz nebo blbě spočítaný odpor (snad to mám dobře) ty diody neodpálil, ony jsou docela drahé ;).

Tak prý se ledky paralerně zapojovat nemají, co je na tom pravdy? (Ale určitě při z ničení jedné ledky nenastane nic dobrého). Seriově je zapojit nemůžu (malé napětí) a na 9 oporů je málo místa... opravdu paralerní řazení je taková prasárna?

ja to ma na kole udelany tak, ze mam danou malou 6V (3Ah) PB baterii, ta se z dynama pres diodu dobii a pres stabilizator je napajena zarovka, v tvym pripade LED, a baterku prez zimu nemusim dobijet, vydrzi to jako nic, a kdyz citim ze je slabsi na cestu zapnu dynamo a je, a nemas starost s drahejma monoclankama

Super téma, konečně něco, co věřím, že se rozjede. Normálně bych se rozepsal co a jak, ale tady už je to zbytečné. Chceš je mít paralelně, měj si je paralelně. Nechceš používat akumulátor, nepoužívej akumulátor. Chceš mít napájení s konstatním napětí, dej si tam stabilizátor napětí. Když není na nic jiného místo, nic jiného neřeš. Když to funguje jak má, tak jdi do toho. Všechny další otázky nemají smysl a jestli rezistor 8,2 nebo 10 Ohm, to je taky šum a fuk, protože hodnota s kterou by jsi byl spokojen, nebude ve standartní řadě.

Tak tohle je trošičku nepochopitelné.
Proč chceš dynamem napájet LEDky, když bez problému utáhne mnohem více svítící žárovku? Jinak stabilizátor na 5V nebude vůbec dobrej, při poklesu napětí dynama na cca 6-6,5V už tento stabilizátor nebude fungovat a světlo ti bude zhasínat.
Nejlepší by bylo použít buck-boost konvertor.

Ale v dnešní době kdy téměř za pár korun koupíš AA nabíjecí články 2800mAh trošku postrádám smysl celého zařízení...

Pokud už se do toho pouštíš, udělej to takto:
1) Transil a LM2574-ADJ na 4,0-4,1V a to rovnou do solidního LiON akumulátoru, to LM má i omezení vnitřního proudu. (Případně sehnat obvod na nabíjení LiON)
2) LED by se krmilo přímo napětím z akumulátoru
3) Musí být ochranný obvod na odpínání akumulátoru při vybití, odpíná se mosfetem.

Pokud zapojuješ LED paralelně, potom musí být R pro každou LED, neříkej, že tam SMD R nevejde.

i kdyz mi dynamo taky pripada jako kravina, resil bych to tak, ze bych si diody usporadal do tri skupin po trech paralelne spojenejch diodach. tyto skupiny by byly spojeny za sebou seriove. kazdou skupinu bych opatril ochrannou zenerkou a jakmile by napeti po usmerneni stouplo nad rekneme 3V, pripnul bys napeti treba tranzistorem T1 na jednu skupinu diod (tedy svitily by tri diody), kdyby stouplo nad 6V, tranzistor T1 by vypnul a zapnul by se tranzistor T2, kterej by spinal ty dve skupiny diod za sebou a kdyz by napeti stouplo nad rekneme nad 9V, vypnul by i T2 a sepnul T3, kterej by napeti prived na vsechny diody... to rizeni tranzistoru by zvladla i jednoducha logika a tri zenerky... mozna to takhle vypada slozite, ale je to primitivni...

Banda: ne tak zhurta . Jen jsem se snažil nějaké řešení vymyslet sám a ne prostě říct: naservírujte mi to. Žádné hotové zapojení či nějaký polotovar nemám. Díky, ta nevýhoda stabilizátoru je cenná připomínka. Akumulátor... raději bych bez to řešil bez něj. Pevné napětí tam být nemusí, stačí udržet proud na ledkách že? Tedy nějaký jiný funkční nápad ocením. Problém je že na tom dynamu s rychlostí stoupá napětí, a lepší řešení než stabilizátor mě nenapadl.. (ještě můžu zkusit zenerku).

K paralernímu řazení, zvážil jsem to a smd odpory nejsou taky špatné.

Luikas: zajímavý nápad, přes nějaké integráče by to řešit šlo, ale asi bych to jen tak nevymyslel a příjde mi to moc složité (i když si to nemyslíš).

Hlavní problém na který jsem došel jen ten, že se stabizátorem když jedu pomalu, diody nebudou svítit (dokonce musím vyšlapat o 2 V více...), zase bez stabilizátoru se mi při vyšších napětích může uškvařit zenerka...

To HFechs: Existují i stabilizátory LDO, úbytek asi 0,1-0,3V. Normální dynamo dá asi 3W a tedy i kdyby celý výkon šel do 5W zenerky, nic by se nemělo stát.

ASD: až na to že by to nesvítilo . Ok, mrknu se na ně.

HFechs:
říkám skus se podívat po nějakém IO- buck-boost konvertoru. Česky je to zvyšující/snižující měnič. Když budeš mít napětí nižší, tak ti ho zvýší, pokud budeš mít napětí vyšší než potřebuješ, tak ho to zase sníží...

A co ty LEDky dát po dvou antiparalelně a každou dvojici připojit přes vlastní odpor? V každé půlvlně bude svítit jedna z nich, v druhé se uchladí, tak snese dvojnásobný proud. A saturační napětí v propustném směru jedné zabrání průrazu druhé. Řekl bych, že frekvence blikání tou střídavinou z "dynama" nebude vadit.

To se řeší tak, že svítítko s LEDkama se napájí z baterek a dynamo dobíjí ty baterky. Když budeš hodně šlapat, budou se dobíjet víc, když budeš odpočívat, budou ledky svítit z baterek a ty se holt nebudou dobíjet. Až si odpočineš a začneš šlapat, budou se zase dobíjet.

Mirra: objevil jsem mc34063a, vyhověl by a problém by vyřešil, pokud nepříjdu na nic lepšího tak ho použiju, díky!

Nicméně, když jsem nad tím přemýšlel, stačil by nějaký výkonější zdroj proudu nezávislý na napájecím napětí. Výhoda je ta, že nebudu pálit výkon na odporu před diodoama (kde je úbytek značný). Zde je nějaký takový navrhlý - http://jirky.webz.cz/index.php?page=bastliruv_blok. Problém je že na proud kolem 20mW, ale já potřebuju 9x tolik (180mA). Asi si to zkusím postavit a pohrát si s hodnotami těch rezistorů, jak to spočítat nemám páru.

Ale asi bude nejlepší ten burn boost stabilizátor, ty tranzistorové proudové zdroje určitě taky mají ztráty a ještě k tomu nebudou tak přesné. Tohle vypadá celkem jednoduše.

eh, *buck*

Tady máš k tomu buck/boost nějaké info
http://www.onsemi.com/pub_link/Collateral/AN920-D.PDF

ASD: díky moc, tohle mi opravdu pomohlo

Jo časovka je 50us/DIV

Střída je poměr doby trvání log. 1 ku celé délce periody. Takže to akorát blbě počítáš a podle toho obrázku to vychází 44% víceméně úplně přesně.

Sem blbej už jsem na to přišel, neuvědomil sem si to

na http://www.cmail.cz/doveda
je několik konstrukcí s SMT160

hezký... Fotku bys neměl?
PS: gooooooogle si zkoušel?

a je to nějaký starší nebo je modernější, kolik to má vinutí?

myslim že kvalitní fotka (raději fotky) by to vyřešily :) Snad by se to podle nich poznat dalo :)

jo to dalo

strejda G nepomohl, fotky zachvíli hodim do galerky.

tak sou v galerce fotky ID535 a 536 (viz fotka v galerii) (viz url odkaz)

buďto je to výstupák nebo síťový trafo ale já si myslim že to bude výstupák

Přijde mi to jako trafo k repráku na 100V audio rozvod.. Mám podobný, taky zelený barvy, motaný bez kostřičky, "přímo" na střední sloupek. To moje má taky 5 vývodů. Ty 2 na jedné straně se připojí na 100V, a ty 3, jeden je společný, a tím druhým se vybírá výkon do reproduktoru. 6/3W. Můžeš i zjistit trasformační poměry vinutí. - pokud víš jak na to.

Jak je to jádro velký ?

Taky tipuju, že je to trafo ze 100V rozvodu, akorát nepamatuju tak škaredé svorkovnice.

vim jak zjistit převod, ale je mi to k ničemu, protože potřebuju jen plechy bude z nich výstupák k EL34kám. Vim chtělo by to lepší plechy, ale bylo to zadara tak co. A už sem jeden výstupák na stejný plechy namotal a hraje to slušně i vejšky, sice je jich míň ale s korekcema to neni poznat. Jen mě prostě zajímalo k čemu to původně sloužilo a kam se to montovalo. Jo a tohle by asi mělo víc jak 6W nebo 3W má to sloupek 40x50mm

Tak to je trafo jak kráva - není to nakonec nějaký výstupák ??

nevim co to je, leze z toho 8 vývodů, 2 jsou urvaný takže je kničemu.

bude to výstupák na 100v rozvod síťový trafo to určitě nebude

Je to 100V převodní trafo z reproduktorového sloupu ze začátku 50.let, který byl osazen šesti předchůdci reproduktoru ARO711, ale s příkonem jen 8W/kus. Byly spojený v sérii, takže sekundár je pro impedanci 30ohm, primár je přepínatelný pro tři příkony, max. 50W. Plechy v tom stojí za úplný hovno, jsou to horší plechy, než se dávaly do síťových traf. Ten reprosloup měl kmit. rozsah 100Hz-7kHz a kvalita toho trafa tomu odpovídá. Pro pamětníky: byl to červenošedý plechový reprosloup s pletivem vpředu, oválným průřezem, nastříkanými logy Tesla na bocích, označení nějak 513xxx podle starých tesláckých kódů, výška cca 2m. Před asi patnácti lety jsem pomáhal čtyři totálně shnilé sundávat z lázeňského náměstí. Zahoď to, je to k ničemu.

No tak aspoň síťový trafo bych z toho namotat moh ne? Mam tady taky výstupáky z AUJ. Teď nevim přesně číslo, ale byly to ty se 100V výstupem. Jaký plechy maj tyhle tráfka?

Nikoliv, trafo vyčisti a ulož do vytríny, tam je jeho místo.

Když už se pouštíš do nové konstrukce, použij řádné transformátory, rozhodně se to vyplatí.

Dobře tak já to radši odnesu na půdu a přinesu si jiný. Do vytrínky bych ho nedával to by zkazilo ten krásný pohled na sbírku elektronek

Dobrý den.
Schéma nemám, také bych potřeboval, nebo alespoň typ tranzistoru T 6.
Jestli máte pomozte.
Dík Besta.

Schéma mám ale musel bych ho nascanovatz a to by bylo až zítra, a typ tranzistoru T6 v čem ? protože v přepínači vstupů je to KC 149 a v koncáku je to KC 148

tady je http://www.elektroworld.info/ftp/index.php?&direction=0&order=&directory=Schémata/Zes je to Tesla Z710A.zip

hups http://www.elektroworld.info/ftp/index.php?&direction=0&order=&directory=Schem ata/zes

sakra http://www.elektroworld.info/ftp/index.php?&direction=0&order=&directory=Schem ata/zes

co te dělá za blbosti no prostě musíte jít do složky schémata a pak zes a tam to je

co skusit GM...

A mají je tam? Nejsem tak blbej, abych se nepodíval do tak známého obchodu... Problém je ten, že ve všech obchodech prodávají taková zapojení sítě, které mi jsou na nic.

Standardně se prodává:
1) Síť samostatných rezistorů, vyvedeny oba vývody
2) Síť rezistorů s jedním vývodem propojeným a vyvedeným zvlášť.

Pokud to nejde vyřešit s 1) tak to máte asi problém

Vím, že standardně jsou tyto dva typy. Ovšem třeba někdo prodává nestandardní typy :) Síť samostatných rezistorů by funkčně vyhovovala, ovšem je pro mě zbytečné mít vyvedené vždy oba konce rezistoru, stejně bych vždy sousední dva piny musel propojit, abych dostal svou požadovanou konfiguraci.

A v čem je problém vždy 2 piny propojit ? Pokud je problém s místem, tak se to analogicky dělá v SMD po čtyřech rezistorech.

Ani se neptej co se standardne prodava, spis co se se vyrabi, a to tahle konfigurace nikoliv.
Jeste jakztakz pouzitelna by byla sit 2R/R s vyvedenymi uzly, ale pochybuji ze to nekde koupis. Dela treba Bourns.
4x odpor je bezne v destickovem i SMD provedeni.

Aspoň jsem si ověřil, že se nic takového nevyrábí, jsem spokojený. Použiju tedy síť se samostatnými rezistory, i když to bude trochu plýtvání místem.

Nepises kolik tech odporu, jak presnych a na jake zatizeni.
Ty 4R v jednom se delaji v rozmeru 1206, to moc velky neni.

ak sa s tym chces piplat a usetrit miesto, kup si odpory 1206 alebo 0803, do schemy vloz jednu odporovu siet s jednym spolocnym vyvodom (ten potom budes ignorovat) a medzi jednotlive piny zospodu priletuj SMDcka - lacne, pomerne rychle a vcelku jednoduche