http://www.tydyt.cz/kabely/konektory/vga.htm

děkuji

jo, zvládnout se to dá, ale chce to nějaké měřící vybavení. Ideální je analyzátor, v nejhorším postačí slušný Marconi generátor a kvalitní analogový osciloskop, nejlíp Tektronix. Digitální osciloskop moc dobrý nejni na tohle...
A pak to chce trochu zkušenosti s návrhem vf tišťáků a přípaně simulační software. Kdyžtak písni, jestli máš problém...

nevím ale 250MHz OZ mi připadá na filtr na 50MHz málo. Kamarád stavěl filtr DP 2 řádu na 200kHz s TL071(3MHz) a už mu to kmitalo.

Co to má na těch 50Mhz dělat? DP,HP,PP? Od určitého kmitočtu to to například u DP S-K a klasického OP začně výstupní napětí růst díky výstupnímu odporu OZ.

"klasického OZ"

hrůza, asi jsem toho už moc vypil

Měla to bejt dolní propust - rekonstrukční filtr pro DDS do mý bakalářky. Po přečtení pár skript sem od aktivního filtru rychle upustil. A nakonec jsem to vyřešil klasickym LC filtrem Cauer 5.řádu, sehnal sem vzorky korundovejch vf smd cívek a je to bez problémů... I tak díky za rady ;)

Kamarád řešil něco podobného a nakonec použil cívkovou sadu RFC51 s feritovým jádrem.

http://www.ges.cz/?ipp=12&lang=cz&cur=CZK&or=sort&page=index&of=1& gcat=X78&inc=detail&gesid=GES05500086

feritový jádro si tam nemůžu dovolit kvůli nelinearitě... Já jsem použil tyhle od www.we-online.com: (viz fotka v galerii)

mno ta nelinearita nebude až zas tak hrozná ne? kolik do toho pouštíš voltů?

Ono u toho aktivniho filtru jde take o to, jak vysoko (frekvencene) tam ten bordel poustis, a tam uz fce tech operaku bude mizerna. Predci jen s pasivnim materialem se dostanes cca o rad dal.
S aktivem cca do 30MHz, s pasivem klasikou cca do 300MHz, do 1GHz uz musis sfra respektovat idukcnost soucastek, impedanci spoju a stineni, nad 1GHz to ma smysl jen jako vedeni. Elegantni reseni jsou treba miniaturni duplexery v mobilech :o)

danhard: No právě. A z tý DDSky zrovna leze smetí hodně vysoko. Když už o tom mluvíš, ve škole jsme se teď učili navrhovat filtry na mikropáskách a vlnovodech, ale v tom bych se vrtal nerad... možná za dva roky u diplomky :o)

zdeněk: vstupní signál je max. 3V p-p. Možná by to s těma feritovejma šlo taky, ale co si pamatuju z laborek, tak takovýhle nějaký cívky od cca 100 MHz dělaly docela neplechu. Myslel sem, že mám vyfocený i je, ale nakonec sem to nenašel... Tohle je ještě o něco větší cívečka, ale nemůžu to sem nevložit, na to je ten přístroj až moc zajímavej :) (viz fotka v galerii)

a nemyslíš problémy s toroidními feritovými jadérky? Ty se snadno přesytím, to bych to věřil.

já myslim, že jsme měřili něco podobnýho, jako maj v tom gesu. Oni tam i píšou "Kmitočtový rozsah: 5-200 MHz", čímž myslej zřejmě rozsah max. frekvence v závislosti na výsledný indukčnosti. Takže těch 270nH bude použitelnejch na týhle kostřičce třeba do 50 MHz. U tý DDSky na 40MHz je to potřeba aspoň do půl Giga... a tomu kamarádovi to fungovalo dobře? na jakejch frekvencích to používá?

Cívky měřil na nějakém přesném vf RLC metru a prý byl rezonanční kmitočet cívek okolo 150MHz. jednalo se o indukčnosti 20nH,50nH a 120nH.

Já jsem to použil v krystalovém oscilátoru na 102MHz a cívka fungovala bezchybně(mosazné jádro), ale neměřel jsem její vlastnosti, pouze indukčnost na 1kHz.

Máš pravdu že do půl giga to půjde těžko... Kmitočtový rozsah bude podle mě spíše záviset na vlastní kapacitě cívky a ta bude záležet na způsobu jakým to vineš.

a co třeba použít 20mA a pouštět do ní jenom 2mA?? Ve svítivosti nebude skoro žádnej rozdíl, pokud použiješ kvalitnější LED. Běžně to takle dělám u kontrolérů.

prave ze to do kontroleru potrebuju, potrebuju budit 30 LED a cip da max 200mA ok udelam tak

jeste bych se chtel zeptat, jake LED pouzit, stací ty co prodavaji v GM nebo neco kvalitnejsiho

Jo, stačej ty z GME... LED_5MM_RED a podobně, i s odporem 5k6 na 5V svítěj docela slušně, na to že tam teče... no málo ...
A co třeba použít budiče sběrnice, nebo pro každou ledku dát tranzistor? by nešlo?
Co je to za kontrolér?
Musej svítit lEDky všechny najednou? Jak dlouho by odběr asi překračoval ten maximální?
PS: já do ledek u kontrolérů spíš větěšinou pouštim 4-5mA, je to nejoptimálnější.
Honza

je to VU metr s 30LED, budiče se mě právě proto nechc dávat že by jich bylo hodně, už jsem uvažoval o 4050 a pod. Kontrolér je použit ATMEGA16

Jak hodne IO? 4x HC244 (nebo LS) Každej má 8 bitů. 4*8 = 32, a ještě máš pro 2 LEDky navíc místo :)
Honza

existuju priamo budice pre led display so seriovym vstupom, myslim,ze malo to cislo M54....dalej neviem

pokud vim tak o LED displeji se tu nikdo nebavil.

Jinak lae dobrej napad, ten obvod zkusim najit, me by se neco takeho hodilo...

Tak ja to skusim pustit primo z prociku a uvidim kdyztak to nabudim to 244kou

pokud by to bylo buzený multiplexně, tak by byly sice potřeba vyšší proudy ale zase b svítilo max. 6 LED najednou a taky by stačilo např. pro matici 5x6 jen 5+6 vývodů CPU... nebo třeba řady budit nějakým bcd dekodérem 3na8 a sloupce 4x tranzistor, pak by stačilo jen 7 vývodů CPU (+ tak hodinka programování navíc )

jan16,aky je rozdiel medzi ledkami v led display a bargrafom?
ten obvod vie budit 4 cislice + bodky, co je 32 vystupov a ten obvod neobsahuje dekoder, cize sa da ovladat kazda led nezavisle.

PeterB jseš OT. Autor mercury se ptá jak vyřešit připojení 30LED ke kontroléru. O displeji se tu nikdo nebaví, pokud jo tak sry.

a ja som mu napisal,ze na to existuje na to extra svab, ktory sa pouziva aj na led disp. btw m5451 je jeho cislo....

tak chlapi diky moc, vypěnil sem a napsal jsem to v multiplexu a je to

Možná by pomohl filtr typu horní propust, a frekvenci nastavit na třeba 15Hz. Nebo mě napadá co třeba oddělit ten předzesilovač od konce takovým kondenzátorem, aby to ořezávalo ty subnízké kmitočty? (to raději tam dát ten highpass filtr) - na zesíky nejsem odborník, od toho je tu Sinclair, jen řikám, co mě napadlo. :) Třeba to pomůže
Honza

lehci by bylo pouzit nakej lepsi equalizer kde si tu frekvenci co nechces jednoduse stlumis

jj ja viem ze by bolo rozumnejsie pouzit nejaky kvalitny ekvalizer... ale uz som asi nasiel ten subsonicky filter...niekto tu kedysi kreslil schemu zapojenia subwoofrowej vyhybky .... a odtial som ho vytiahol...
Uz len vase potvrdenie ci je spravne zapojeny a ci hodnota suciastiek zodpoveda frekvencii priblizne >20hz... (viz fotka v galerii)

Páni odborníci pls pozrite na tu schému..

Porad se s Danykem, už jeden(nebo i více) zdroj na podobný způsob má

>>Na co to potřebuješ? :D

jinak trochu jsem se nad tim zamyslel, vyrobit by to určitě šlo... Napadá mě použít trafo z telky, to, co se připojovalo k násobičům u těch starých TESLA telek co měly celkem velkou úhlopříčku. Jedno trafo doma mám, leze z něj max. asi 5-6kV. Pomocí frekvence budiče by se asi i dalo regulovat výstupní napětí. (ale nevim jestli by to šlo až přímo od 100V, vyzkoušim :) ) Usměrnění - klasická VN dioda, filtrace - no nečekaně kondenzátorem - z čeho vyrobit pořádný VN kondík? Petlahev omotaná alobalem (1. elektroda) uvnitř voda s rozpuštěnou CuSO4 (pro nechápavce skalice modrá) víčkem se protáhne několik měděných drátů, které se zasunou až do toho roztoku uvnitř,, nahoře se spojí do druhého "přípoje" kondíku. Takovýhle kondík má kapacitu pár nF, vydrží cca 25-30kV. Stabilizovaný - z5ná vazba: z výstupu trafa proti zemi odporový dělič: budto vykuchat z IHVT trafa, nebo vyrobit vlastní (trocha odporů do sééééééérie za sebe) Řídící obvod pak prostě podle výstupního napětí (z děliče) a podle nastavení např. potenciometrem dorovnává na výstupu napětí změnami freqence budiče.
PS: to trafo dokáže dodat i 100mA
Nebo mě napadlo dát na výstup trafa integrační článek, aby se to možná líp převádělo frekvence/napětí
Snad ti to k něčemu bude, ahoy Honza :D

No trafo bych měl, viz galerie. Mám trafo, co dává 4 kV / 35 mA a pak ještě jedno větší co dává 2x 3.75 kV. O trafo nejde, ale o to, jak se bude stabilizovat a regulovt přesně výstupní napětí. Potřebuju přesnost +- 0.1 Voltu na výstupu, spíše lepší a musí to být vyhlazený a odfiltrovaný, žádný brum. Kondíky také seženu, nějaký mám, v řádek nF na 25-30 kV od Panasonicu. A odpory v řádech desítek a stovek mMOhmu také, vysokonapěťové, samozřejmě. Ale nemám třeba VN zdířky a netuším jak a s čím udělat ten stabilizátor, s jakými tranzistory atd.
Ve finále si to představvuju, že k tomu dodělám mikroprocesorový řízení na dálku. Bude to sloužit pro fyzikální pokusy, proto to musí být přesné, stabilní, odfiltrované. Nejde mi o jiskry a oblouky, ty umím udělat na pár metrů, to je snadný, horší to je stabilizovat pár kV. (viz fotka v galerii)

A to si to nemoh říct rovnou?

Stále nechápu, na co ti bude přesnost 0.1V při několika kV?! Přesnost 0.1V nemaj ani některý labozdroje při napětích desítek V, a to jsou profi přístroje.

Jinak To trafo co je v galerce, to se napájí 230VAC? To si měl říct rovnou, pak tu dělám nesmyslný návrhy.
Jinak 35mA vymačkáš vklidu i z trafa z telky při napětí i víc než 4kV
Zrovna mi jedno sedí na stole, před chvílí sem se s nim pokoušel spálit doutnavku :D - nejde to, nechce se prorazit, a ani se nezahřívá, a to je tam vražená rovnou na výstup trafa
<<jaký má to trafo červený rozměry? Je ňákej obr ne?
A stabilizoval bych jinak: ne regulovat něčim napětí za trafem, ale regulovat výstup. U před trafem rovnou bidičem. Na 4kV stejně tranzistory neseženeš (určitě ne levně)

a eště mmě zajmá: pro jaký pokusy a kde? Ve škole?
Honza

Mám tuchu, že jestli to chceš realizovat, tak máš příští rok dva co dělat Regulovat se to při těch proudech dá snadno, prostě dáš do série pár desítek nějakých trandů a je to

to trafo je 21x16x11 cm, ale na spalovani doutnavek neni určený. Přístroj se bude používat v laborce ČSAV při fyzikálních pokusech. Já vím, že to není práce na víkend. Také mi napadlo dát do série pár VN tranzistorů. Ale chtělo by to nějaké zapojení, z kterýho by se vyšlo. Hlavně aby bylo minimální zvlnění, v milivoltech pouze
To je jasný že nebudu regulovat výstup trafa, to už bych mohl rovnou před trafo dát regulační oddělovací trafo a pouštět do něj napětí od 0 do 220 Volt a výstup bych měl adekvátní, takhle to lze dělat možná doma, ale ne v laborce. To chce precizní stabilizovaný systém. Zatím mi napadá něco oprásknout z nějakýho servisního manuálu, třeba od HP a upravit to pro VN.

Tak co teda budeš regulovat? Vstup trafa nebo výstup trafa? Předchozí příspěvek nedává smysl. "To je jasný že nebudu regulovat výstup trafa, to už bych mohl rovnou před trafo dát regulační oddělovací trafo a pouštět do něj napětí od 0 do 220 Volt a výstup bych měl adekvátní, takhle to lze dělat možná doma, ale ne v laborce."

na výstup trafa: do serie tranzistory: hezký, ale každou bázi musíš oddělit optočlenem....

ad zvlnění v milivoltech: to jeobčas i problém u NN.

Nepokoušej se vyrobit nemožný. Jestli to děláš pro Nějakou hezky financovanou laborku, tak ať si to koupí hotový, pokud vůbec něco takovýho existuje. protože když to vyrobíš, tak je to vyjde dráž než když to seženou funkční a hotové. Pokud to opravdu budeš hodlat vyrábět, a takovouhle náročnou věc, tak ani slepice zadarmo nehrabe, a ti, co ti s tímhle superúžasnym složitym pomohou, za to asi budou chtít trochu zaplatit. Kdyby to bylo něco normálního tak neřeknu, ale tohle... Fakt by mě zajmalo na co jim tohle bude.

Ja tedam moc s VN nedelam, ale taky si myslim, ze presnost v radu mV pri takovem napetim je hodne prehnana. Ktera aplikace, pokus potrebuje napeti v radu kV s presnosti 100mV???

Nejdriv bych se jich asi zeptal, na co jim to bude. Pak jestli vedi o necem podobnym, co existuje. Jestli vedi, at si to koupi. Vic bych to neresil. A kdyz uz stavet, tak s trochu jinymi parametry.
Honza

Ahoooj, koukám že mám asi kamaráda :)
Taky se učim AVR. Takovýhle problém jsem zatím neřešil, ale řek bych že to bude totální prkotina. jnb znám, s x51 dělám taky. :)
Kdažtak mi napiš na mail, vyměníme si ajska a můžem o AVR pokecat. btw taky dělám AVR v ASM.
Zdar, Honza

Neni to tak davno, co jsem taky zacal s AVR.
pouzivam tento programator: http://web.quick.cz/ruckl/biprog/biprog.html

Zacinal jsem taky v assembleru, ale bylo to takovy neprehledny a pomerne pracny. Na doporuceni jsem zkusil Bascom (vyhoda jiz udelanych rutin) a po te jsem presel na mikroBasic a pak pro me vice zazity kod na mikroPascal. V tom do dnes programuju.

Já programuju v BASICU je to jednoduchý jazyk, knížky mám. Zatím jsem nenašel nic co by v tom nešlo. V BASICU mu řekneš asi takhle

IF PIND.0(port procesoru) = 0 THEN
udělej něco (např odskok, změň poroměnnou apod.)
END IF

To je celý
a program jede dál

Jestli chces muzu te neco naucit pro zacatek

Jo to by se mi hodilo, kdyby mi někdo poradil co a jak, ale já bych to asi nejradši psal v assembleru, mě se prostě líbí, jak to AVRstudio umí odkrokovat a já vim co se přesně děje.

Tak kdyby jsi potřeboval s něčím poradit, tak klidně napiš.. Taky sice začínám, ale něco už snad znám.. Jo dělám taky v asm

to umi BASCOM taky přesně vidíš jak se plněj registry, co se do nic ukládá, coje uloeno a kde v EEPROM, vydíš na jakým jsi řádku. Simulátor též obsahuje LCD sim. a LED na portech. Takže to vidíš jako na kontaktním poli.

že by tohle AVRstudio neumělo??
BASCOM fuj
toto budu rači programovat v BASICU (jedlo lepší než druhý)
Když už vyšší jazyk tak jedině pascal nebo Cčko, jinak to je na pr :)

No zase podle mě tak špatný to nebude, viděl jsem v tom napsaný hodně slušný věci, jako je digitální osciloskop, měřič antén, čítače do vysokých frekvencí a sautomatikou apod. Jde v něm napsat stejně tak jako v AVR studiu. Je pravda že sice assembler zabírá míň, ale co v BASCOMU napíšeš na 4 řádky je v assembleru na mnohem víc. Určítě říkají že assembler je lepší to nepopírám

No já teda C++ fakt nemusím, to Java mi přijde lepší. Jsem už napsal dost mamutí program pro Tiny400 od Dalase, celý v Javě... To i ten assembler mi přijde lepší než C++...

Mě taky...

pokud stačí oddělení pouze signálu RxD a TxD, tak stačí téměř libovolné 2 optočleny, záleží jaké od toho očekáváte vlastnosti. To jste nenapsal :) -> a trochu té omáčky okolo :) Pár odporů, nějaký tranzistory... a musí to fungovat... :)

Měl jsem na mysli full -všehny linky

Na jaké úrovně by to mělo být? TTL? nebo RS232?
NA jakých přenosových rychlostech by to mělo pracovat?
Kolik peněz jste ochotný do toho vrazit? :)
Ahoj, Honza

RS232. Peněz co nejmíň.
S temi optočleny se to řeší podobně ? Některé linky jsou obousměrné,musí tam být tedy dva optočleny ? (nepletu si to snad s LPT ?) Jak rychlý optočleny jsou na to potřeba?

RS232 je myslím jednosměrná ne ???

omg...
no ono to moc jinak než s optočleny řešit nejde...
>>který linky jsou podle tebe obousměrný?

Na rychlosti optočlenů záleží hodně, protože seriák pracuj v rozsahu rychlostí dost velkém pár stovek bps až několik mbps. Proto se ptám, jaké rychlosti budeš používat.

Optočleny by vyhovovaly asi dioda/fotodioda, bývají rychlejší než dioda/fototranzistor (pokud nemám pravdu, tak mě někdo opravte :) )
Mrknu na nějaký do katalogu...

Jinak z jakého důvodu potřebujete full oddělení? Co k tomu budete připojovat? Většině zařízení co znám stačí jen linky 2 + GND (RxD TxD GND) - na to by stačily 2 optočleny...
Úrovně RS232 na obou stranách?? To bude asi potřeba MAX232, aspoň to půjde napájet single napájením, jen budou zdroje napájení potřeba 2, nebo jeden, a dát tam měnič.. Ale to zas takovej problém nebude...

tak to skutečnš je jednosměrný -spletl jsem si to.

koupil jsem si starší notebook a chystám se s tím dělat psí kusy,nerad bych odpélil RS232 -proto chci stavět optický oddělení.Full bych to chtěl proto,protože nevím naco kdy to budu používat.

Tim "dělat pokusy" s tim RS232 myslíš konkrétně co? (připojovat nějaký uControlér?) Mám Už jsem RS232 párkrát omylem zkratnul, nic se tomu nestalo. RS232 u kompů bejvá zkratuvzdorný. Jestli ti jde pouze o zkratuvzdornost, tak na všechny linky vraž odpor 100R až 1k, a máš to vyřešený
Jinak taky možná by se to dalo vyřešit tím, že si do PC koupíš přídavnou kartu, na který máš pak LPT, 2x COM, 1x GAME... Nebo lépe ze starých počítačůl vybrakovat nějakou kartu řadiče portů. Mívaly navíc i v sobě zvukovku, a kupodivu hrají líp, než ty dnešní realteky... (jak které...), a ještě navíc na nich bývá konektor pro připojení FDD, a jeden ATA-IDE konektor, a spousty dalších věcí...

Karta s COM(serial) portem do notebooku je drahá jak prase.Zajímá mě ta možnost připojení karty COM z velkýho PC do notebooku.Jde to nějak ? (chápu to dobře že to jde ?)

Jde mi hlavně o ochraně notebooku proti VN. Jak tak nad tím přemejšlím ,tak pro začátek by mi určitě stačily oddělit RxD TxD.

omfgdpc :)
NO nevim zrovna jak bys chtěl připojit takovou PCI nebo ISA kartu do notebooku (mooooožná by to šlo nějak přes port Extension - jestli ho tvůj notebook má) :)

Jo, pro začátek ti bude stačit oddělit jen Rx, Tx, GND.
Stále si ale neřekl, jaké experimenty máš na mysli. CO tam budeš připojovat. Protože pokud třeba ukontrolér, tak stejnak bude třeba převést RS232 na TTL úrovně, a to by šlo zařídit rovnou v tom oddělení. Co si myslel tím VN? Jako statická elektřina nebo co? :)

Nebylo bz lepší na ty pokusy vzít nějaký postarší PCčko, s nějakou bednou, která je snadno přístupná pro prohazování desek? Já také dělám pokusy a pořídil jsem si na to 19" skříň, do ní dal mainboard co má ISA a PCI sloty a zkouším všelijaký věci, různý dálkový řízení, připojil jsem si k tomu ještě 5.25" floppy, testuju tam CP/M operační systém a QNX systém a tak. Je to takový PCčko na všecko možný. Vždycky když potřebuju něco otestovat tak jedině tady. Notebooky na tohle nejsou vhodný, jsou drahý, málo odolný, nejde s tím nic moc dělat.

Já mám "na pokusy" notas. Celkem dooost starej, ale je lepsi v necem nez nekery novy: Mam tam win98SE, 2x USB, výstup na TV, FDD, DVDROM, 4GB disk, 32bit externí PCI, 2x slot na přídavnou kartu, COM, LPT, plnohodnotná zvukna (in, out, mic), PS/2 konektor, VGA výstup, integrovaný stereo repro, integrovaný mic, displej 800*600, 24bit color, aktuálně 96MB RAM, 2x infraport, system fan 2cm :) (to je rachot), touchpad, Pentium 1 (že by?) 166 MHz. Snad em na nic nezapomněl, napsal sem to sice trochu na přeskáčku, ale tj jedno :)
Má to ale vadu: ODešla tomu baterka, ani se nenabíjí čico, vůbec to nejede na baterku. ani sekundu. Vytáhnu nabíječku a konec. Druhá vada, to mě docela s*** víc než ta baterka, je to, že se mi nedaří rozfajčit zvuknu. Drivery mám originál, ale furt to hlásí "zařízení nepracuje správně" - kdyžtak jestli mi s tím někdo poradíte pls co s tim.

>>Takovýhle notebooky, to je na pokusy jako dělaný :)
2 Kvitko: takovýhlech starých kompů mám doma dost :) Asi 20 motherboardů, z toho asi 3/4 jich fuguje. Od nejstarších AT kompů až po desku na core 2 duo (huh to sem přitáh ze smeťáku - kdo to tam dal?). A k tomu hromada dalších věcí (starý karty, kabely, konektory, halda starých HDD, FDD, CDrom, ...)

Stejnak mi přijde to galvanický oddělení zbytečný, všechno připojuju přímo, málokdy tam dávam jen ty odpory proti zkratu, a nic jsem zatím neodpálil.

ADuM1301 (viz url odkaz)

2 Honza:
hmmm, a dá se to vůbec sehnat v čr? za kolik? (nehodlám to luštit :) ). Jaká je max přenosová rychlost?
Myslim si že cenově i parametrama by možná vyšlo použít obyč. optočleny a pár dalších součástek... :)

nevím přesně co je kokpit vozidla, ale jestli potřebuješ natáčet ty údaje na měřáčcích na palubní desce, tak to se dělá jinek. Nééé kamerou, nýbrž přes OBD2 kterou máš vytaženou na konektor někde okolo řidiče. Tam se napojíš a přečteš přesně úplně všecko ... otáčky, rychlost vozidla, kdy a jaké se objevila porucha na vozidle atd... Jsou na to čtečky OBDII, který jsou za babku a dají se sletovat pistolovou páječkou na záchodě za 5 minut.

Aky dlhy zaznam to bude? Urcite to bude treba ukladat na nieco "nepohyblive", cize pamatova karta napriklad, ale to je len moj tip.

To sse dělá nejčastějc tak, že se čtečka napojí na OBDII konektor a druhým koncem přes RS232 nebo USB k notebooku. V notebooku běží soft (na Netu jich je hafo gratis) a ten ukazuje právě aktuální údaje, často další vypočítává, třeba torzní moment motoru a ukazuje graficky a ukládá vše na HDD. Doma si to přehraješ. Vyfikanější je, když na dalším portu máš GPSku, tak k tomu máš ještě souřadnice a vidíš, kde jsi třeba řadil a přitom ti selhalo vstřikování...
Další možnost máš použít digitální osciloskop, teda PC osciloskop, který napojíš třeba na rozdělovač (spouštěníú a kanály třeba na vn kabel k zapalování nebo ke vstříkovači atd. Průběhy se to zapisujou na HDD. Existuje WEB, kde o tom je fůra věcí. Viz link dole - tam pak je jakýsi knoflík PRAXE. (viz url odkaz)

Nemáš uvolněný pájecí očko na DPS třeba

NE5534 nejsou pro single napajeni, je to blbe z neceho opajcnuty.

jak tak koukám, kde má ten chudák operák pracovní bod? že by na 0V ? To je pak jasný že to ořezává spodek...
Po pár úpravách by to šlo použít... Raději se inspiruj panem Belzou:
http://www.belza.cz/audio/optozz.htm
ahoy, Honza

To zapojení od pana Belzy nevypadá nejhůř, jen se mi nechce dělat druhej tišťák, tak máte nějakej návrh jak to poupravit?

Jinak jak se nastavuje pracovní bod u OZ? u trandu to vím, ale OZtka s tím zkušenost nemám

Za cca 150 Kc se da v PS Electronics poridit obstojny oddelovaci trafo.

Jak se nastavuje pracovní bodf u OZ... To je těžký to vysvětlit, když člověk o OZ moc neví (myslím Vás), protože u OZ tam souvisí všechno se vším.
Tak jsem kouknul znova na to schema, co by se tam dalo upravit, a jen tak mimochodem jsem si přečetl popis: citát
"následuje oddělovací polyesterový kondenzátor C1 (680nF/MKS2), pro oddělení stejnosměrné složky" Zajmalo by mě kterou ss složku má na mysli - jestli tu, co lezedo vstupu toho zařízení, jiná tam bejt nemůže... Ono se mi totiž zdá, že tam chybí za tim MKS2 kondndenzátorem chybí odpor proti vcc, ale to by se to muselo upravit ještě trochu víc (upravit hodnoty, zenerka, elyt) s tím, že by se i pohnuly parametry vstupu toho opto oddělovače... Nechci tady dělat odborníka na OZ, ale tohle zapojení se mi moc nelíbí... Radši bych zkusil postavit to podle pana Belzy, to totiž fungovat na rozdíl od tohoto musí. Ahoj, Honza

Já bych dal na IO1,IO4 vstupy dělič napětí.

Je to vidět v datasheetu 2050 na straně 6. Hodnota R1,R2,R3 nebudou kritické když uvážíme malý vstupní proud. Pokud bys chtěl zachovat dolní mezní kmitočet, musel by jsi upravit kondenzátor C1,C6. Ovšem připadá mi nastavel zbytečně nízko.

http://home.eunet.cz/rysanek/pdf/tda2050.pdf

Kík za rady !!!
Asi to vidím, že to předělám podle schématu p. Belzy !
Jen jsem se chtěl ještě zeptat, jakou literaturu by jste mi doporučili ohledně těch OZ ?

Každopádně to zkusím ještě s tím děličem na vstupu !

Klasická kniha je Jiří Dostál, Operační zesilovače (1981 nebo reedice v Benu 2005). Starší vydání si můžeš půjčit ve své knihovně pomocí meziknihovní výpůjčky(15Kč), nové stojí 900Kč Je zde jak mnoho teoretických tak praktických informací. Rozhodně stojí za přečtení.

Pak je tu "Josef Punčochář:Operační zesilovače v elektronice". Nevím proč, ale líbila se mi nejméně i když obsahuje hodně informací. Grafické zpracování a výklad mi nesedli.

Spíše prakticky zaměřenou knihou je "Jaroslav Belza: Operační zesilovače pro obyčejné smrtelníky". Oproti předchozím knihám je v ní mnoho zapojení uveřejněných v AR i jinde. Stojí od 250Kč-300Kč.

Zdenek: OK dík, mrknu se po nich ...
Jinak Když jsem dal dělič na vstup podle sch. TDA2050 jen na Vs jsem dal 65k a proti zemi 22k a je to OK ... tak prozatím to účel splní ..
Takže díky všem !!!

Tak jak jsi to nastavil tak na vstupu dif zesilovače jsou 3V, takže je to již v oblasti kdy je NE5534 schopen lineárně zpracovat vstupní napětí. při 22k+22k+22k bys pracovní bod nastavil na 6V a mohl bys využít plného rozkmitu(teď nevím jestli by to optočleny umožňovaly)

ještě jedna poznámka - nevím k čemu to chceš použít ale v následné diskusi je zmíněno že DPS neodpovídá dostatečné eletrické izolaci. Takže do průmyslu by to bylo nepoužitelné.

Když jsem zvedl napětí nad ty 3V tak to už to nedokázalo spracovat plně kladnou pulvlnu! proto jsem to nastavil takhle, to jsem zapoměl podotknout tak se omlouvám !
Jinak DPS jsem si udělal vlastní !

aha, to je zřejmě kvůli neoodělenému optočelenu na výstupu. Tak to nech jak to je

zaujimava otazka.....
Predpokladam,ze si myslel nejaky obvod, ktory dokaze roztocit krokovy motor.

možná si chce sám ten motorek vyrobit... jeden nikdy neví...

co s tim motorem chceš dělat?
jentak ho zkusit rozjet, a pokochat se že se točí, nebo s tim chceš něco přesně polohovat, řídit to kompem, apod.?

Zapojit bipolární krokáč je triviálnost, k tomu ještě takovej integráč jako budič (typ nevzpomínám, ale našel bych) - pokud výkonostně postačí - a pak zbejvá nalejt nějakej kontrolér pěkně triviálnim programem... To je zapojování i s programovánim činnost na hodinu maximálně...

Jan16, pri malych motorcekoch to mozno trivialne je, ale cim je motor (driver) silnejsi, tym je komplikovanejsi a z trivialneho programu sa stava zlozity....suhlasim s tym,ze autor by mal uviest kam a na co to potrebuje.

Myslim se že je jedno, jak je motor "veliký", řídí se to pořád stejně, maximálně může být asi rozdíl v tom, že se do motoru nebudou posílat obdélníkové pulsy, ale třeba sinusovky, které generuje kontrolér -> DAC -> budiče -> motor. Myslim že to program moc nezesložití.

jakej proud ten motor odebira????

ja sem BLB sem si nevsim ze sem to kdysi psal ja a uz sem ho rozfachal... tak tohle tema uz nereste . a jeste jednou se omlouvam

Ty si lol