http://audioweb.cz/down-programy.htm .... tam si vyberes :) ja osobne pouzivam: hellish points 2.0

Moc dík tento program znám a moc se mi nezdá:) jaké maš zkušenosti s ním?

no.. ja celkem dobry uz sem postavil podle nej nejmin 8 vyhybek a pohoda.....

tak bám na tebe dík

Co to je "pohoda" ? Jak sis vůbec ověřil "výsledek" ? Máš změřeny aspoň průběhy svorkových napětí na realizované výhybce a imp. průběh bedny ? Nebo máš i měření v akustické oblasti ?

no abych pravdu rek tak ja to nemeril, meril mi to kamos a rikal ze vysledky jsou suprovy. :) tak "pohoda" =)

A měl kámoš dost přesný krejčovský metr ?

měl šupleru

Srazis to 317kou na napeti jake potrebujes. (viz url odkaz)

cim? akou 317kou? mozes mi to prosim ta nejak blizsie popisat?

Tady to mas i s obrazkem. R2 bude cca 330 ohmu.
http://www.national.com/mpf/LM/LM317.html

nebo tam dej 4 diody do serie a mas to bez slozityho zapojovani

Zase diody...hovado!

Sviňte se, styďáci, i těma diodama...

no co diody,ty sou dobry, rusaci by tam daly vodpor nebo vubec nic

dik moc. skusim to s tym LM317. lebo mam trafo s magnetofonu, ktore dava 5,7V~. netreba tam teda robit este usmernovac z diod pred ten stabilizator? dik moc

určitě

...a taky filtraci.

dik moc za rady,nakoniec som to vyriesil nabijackou na telefon, dal som tam ten stabilizator z LM317 a hotovo.

Ten, co se prodává do auta je homologovaný a výkonem se velde do povoleného limitu. Za tu cenu bych se s ním už dnes nestavěl. Ale, kdybys trochu hledal, tak bys našel například http://www.pira.cz/navody.htm#fmvys a hromadu stránek ve všech jazykových verzích.

Mám tu moduly, které zvládnou FM pásmo a ve stereu!

Luke

2 Hill: Já samozdřejmě nejdřív hledal, ale nenašel sem nic s linkovým vstupem ve stereu.

2 Luke: A jsou na 12V? Kolik by si za to chtěl?

Tohle se takhle nedělá a řídit motory přímo z PC je slepá cesta.
Na to se použije MCU třeba se sériovou linkou, do kterého se jenom posílají souřadnice XY, kam to má dojet a MCU řídí motory sám ve vlastní režii.

skus pozriet www.c-n-c.cz, tam sa dost detailne rozobera problematika pohonov.
A dobre by bolo keby si popisal aplikaciu kde ma byt ten motor pouzity, aby ti tu nikto nenavrhoval 3-osy interpolator pre nejaku hracku.

Chcel by som postaviť JEDNODUCHÝ súradnicový zapisovač.
Ide vlastne o niečo ako študijnú verziu. Nie je kladený dôraz na efektivitu zariadenia, ale čo najjednoduchšiu komunikáciu sérivého portu so zapisovačom.

a SW na ovladanie toho celeho bude odkial?
Nie je to az tak jednoduche ako sa to zda na prvy pohlad, ked chces pouzit seriovu komunikaciu, tak v jednocipaku musi byt SW, ktory bude riesit linearnu interpolaciu medzi dvoma bodmi a generovanie impulzov. Riesenim by bolo mozno nejaky hotovy CAM software, ktory priamo posiela impulzy na LPT port. Ma to samozrejem aj svoje nevyhody (pod Win mizerne casovanie), DOS je stary.

Jeden z dôvodov (nie jediný), prečo sa chcem vyhnúť programovaniu procesoru je práve skutočnosť, že by som to na prvý a možno ani na 5. krát nerozchodil. So sériovým portom nejaké skúsenosti mám a z programovaním ako-takým tiež, ale na úrovni programovania procesorov určite nie. Posielanie jednotlivých povelov priamo z počítača mi preto príde na študium vhodné. Mohol by som tiež kúpiť hotový zapisovač, ale to by mi technický obzor nerozšírilo.

V tom pripade pouzijte LPT port, k tomu 8xodpor 1k, 8xNPN tranzistor, 8xdioda antiparalelne k vinuti, predpokladam 2 ks krokovych motoru se ctyrmi vinutimi. Tranzistorem se spina vinuti od 12V k zemi. Na hrani je OK, jinak je to k nicemu.
Jestli se chcete vyblbnout, udelejte si oscilator z 555 s potenciometrem, k tomu 74HCT193 a k tomu dekoder 74HCT238 a bude se to tocit i bez pocitace.

Ďakujem.
Nejaké návrhy na LPT som prezeral, v horšom prípade sa niektorého zachytím, ale LPT je dosť citlivý na manipuláciu a pokusy. Preto som hladal riešenie cez sériový port. Mal som predstavu, že sú na trhu integrované obvody ktoré sériovo prijmú byte a rozložia ho na jednotlivé bity.

No pokial trvas na pouziti seriaku, tak sa pouzitiu nejakeho procaku nevyhnes tak ci onak, lebo komunikovat budes chciet ajtak na urovni nejakych paketov s povelmi a parametrami atd. Jedine zeby si daval data fakt do nejakeho posuvneho registra, ale kedze seriak je asynchronny, tak to by chcelo kus logiky. Ale takto riadit motor je hovadina, tam casovanie nemas sancu podla mna ustrazit.

Obavy o LPT jsou opravnene, ale spise nez ne-MCU udelatky na seriovy port je to vhodnejsi resit optocleny, treba 2x PC847.

většinma z vás je vedle Ano souhlasím s autorem že pomocí RS232 (COM) z PC by to ovládat šlo pomocí posuvného registru. Pro RS232 neznalé: sériový port má krom TxD a RxD taky jiné výstupní/vstupní linky které se dají programově nastavovat do log. 1 a 0. Žádná další logika krom posuvnýho registru není třeba.

2 rustymattock: Tohle co vymýšlíš je řešení opravdu si s tím jen pohrát, s tím posuvným registrem to nikam nevede. Zkus si třeba spočítat rychlost, kterou bys dokázal točit motorem. MYslím že by ses nedostal nad 20 kroků/s. To by si nudou usnul než by ten souřadnicový zapisovač něco zapsal. (nebo na co jsi to chtěl.) O něco lepší řešení s tím LPT portem. Tady už by ses mohl dostat na rychlosti trochu vyšší. Jestli máš zájem o vytvoření jednoduchého interface pro krokáče připojitelného na RS232, tak mi napiš na mail (jan(dot)16(at)seznam(dot)cz) a domluvíme se. Jinak souhlasím s ostatními že nějaké slušnější řešení se bez kontroléru neobejde. Jde jen o to, co jsi schopný zvládnout z elektroniky.. Kdyžtak písni, něco vymyslíme. Zdar Honza

vyrobenie nejakeho zariadenicka, ktore na vstupe dostane prikaz typu "urob X krokov s rychlostou V v smere D" je sice pekne, ale v okamziku ked mame take zariadenia 2 a viac, tak mame problem so synchronizaciou tychto dvoch veciciek, to by sa muselo doriesit nejak extra. Aj preto sa toto riesi vacsinou v PC a na LPT lezu signaly pre motory. a to su len priamky, s kruznicami je to este horsie.

PeterB - nějak sem tě nepochopil, a pokud jsem pochopil správně, tak asi netušíš, jak pracuje kontrolér a co všechno se dá do něj naprogramovat. Synchronizace? co si tím myslel? jako mít třeba 2 motory a navzájem synchronizovat? no problem... Do kontroléru pošleš příkaz aby motorem A udělal během x sekund y kroků, to samý zadáš pro druhý motor, a pak jen pošleš příkaz k vykonání. V tom myslím není problém. A určitě to půjde se synchronizovat líp než kdyby se to ovládalo rovnou přes PC.
PS: Už dlouhou dobu zatím konstruuju mechaniku plotteru s 2ma krokáčema ze stavebnice merkur.. tak až to dovymyslim, tak dáj vědět jak to dopadlo, a jestli to umí nakreslit kružnici :)

Jan16, nebudem ti vyhovarat ze takto sa to jednoducho nerobi, ze kontrolery jednotlivych osi "nevedia o sebe", ale to je jedno,samozrejme fantazii sa medze nekladu. Profi kontrolery pracuju trosku inak, ale v podstate je to nieco,z coho simultanne lezu signaly step/dir pre kazdu osu. A len taka malicka poznamka: 2Nm a merkur je velmi zla kombinacia.
Ja staviam svoje druhe cnc-cko btw.

To Jan16: Sériový port má přesně 3 výstupy a to TXD, RTS a DTR, přičemž TXD jde ovládat dost blbě. Aby během změny na novou hodnotu nebylo vidět změny na výstupech, bylo by třeba něco jako 74HCT595 a to nutně potřebuje všechny tři výstupy. Dále napětí na výstupech je mezi -12..+12V, takže je k tomu ještě třeba 3x převodník úrovní, tedy jeden MAX232 nestačí. Dále jsou třeba dost velké znalosti, jak ve WIN ovládat sériový port, například jak dostat TXD do 0 na dlouhou dobu.
Protože to má autor evidentně pouze na hraní, ať si tedy raději hraje na LPT portu přes optočleny, bude to mít jednodušší.

To Peterb: Kdyby se to dělalo pořádně, tak PC by do MCU poslalo příkaz: Nakresli čáru od (50;50)mm do (100;75)mm a kompletní práci by vykonal MCU. MCU poté přímo ovládá budiče motoru ve vlastní režii. Takhle to mají vyřešeno třeba v gravírovacím plotru za 100kKč a funguje to skvěle.

ASD suhlasim, presne tak to je, akurat ze ten MCU dost casto byva nejaky priemyselne PC s linuxom, ma vlastny LCD panel s nejakym GUI, klavesnicou atd... :) Ale ako vravis, to uz su stroje za ine palky, avsak koncepcia je stale taka ista, pokial to ma nejak inteligentne komunikovat s nejakym nadradenym PC

to Jan16: ak chces mam k LPT portu navrhnutu komplet oddelovaciu dosku s rychlymi optoclenmi, nemam problem sa o nu podelit, nie je to nic zlozite.

Nemyslim sio že je problém ke kontroléru připojit grafický dislej a klávesnici ... 2 ASD: nikdo se tu nebaví o cnc (pokud jo tak sory) autor to myslím chce na souřadnicový zapisovač. Nevim na co potřebuješ v souřadnicovym zapisovači 2Nm. :) Jinak já byh to řešil kontrolérem.. žádný blbí optočleni na LPT ale to je věc názoru...

...mmm pozerám, že diskusia sa celkom chytila
Ako som sa "zahryzol" do internetu, došiel som k tomu, že sa asi mikroControleru nevyhnem. Zatial skúmam PIC16F84A.
Na druhú stranu nesúhlasim s názorom, že sa s RS232 nedostanem nad 20 krokov/s. Posuvný register,dekodér a 555(ako písal ASD) a rýchlosť krokov závisí na tej 555-ke. Cez RS232 by som chcel poslať iba signál ZAPNI OBVOD a v správnej chvíli VYPNI OBVOD. Tá SPRÁVNA chvíla je keď RS232 napočíta z osi "K"-krokov, napríklad cez fotoodpor (ako na koliečkovej myši). Problém je selekcia signálu ZAPNI a VYPNI pre jeden aj druhý motor+elektromagnet ako osa Z. Akékoľvek číslo (0-255) na TXD pošlem, pošle sa (logicky ) sériovo a teda až do ukončenia prenosu sa neustále mení hodnota na posuvnom registri a potažmo teda aj na dekodéri. Ideálne by bolo, keby sa hodnota z dekodéru načítala až PO ukončení prenosu byte. To by konkrétny výstup na dekodéri "prehovoril" či je motor spustený, alebo nie.
...uf snáď som sa niekde nezmýlil. A ak ano, tak preto som tu..

2 Rusty: Jeste jednou a naposled: Zapomente na ovladani dvou krokovych motoru pres RS232 bez MCU, patrne nemate tuseni co to obnasi. Na hrani zde mate kompletni ideu pro LPT. Paklize se dokopete k MCU, coz je ta spravna cesta, tak IMHO nejjednodussi je dneska zacit s ATmega16, 162, 32.

tak teda ďakujem za prínosné rady a slubujem, že už nebudem obťažovať

rysty, urcite to nie je obtazovanie pokial tu nie su vyslovene stupidne otazky :)

2 ASD: K čemu potřebuješ 555ku na ten posuvný registr? stále nechápu...

Můžeš taky použít speciální obvody pro krokáče, v Česku jsou k mání třeba od firmy Trinamic, např. k TMC222 s ovládáním po I2C je možné připojit přímo krok. motor s proudem do 0,8A. Obvody mají třeba u Spezial Electronic - www.spezial.cz

Kam na ty nápady chodíš? :D Docela efektní věc.

pekny napad, treba uznat :)
ale ako biker som skoro vyskocil z koze ked som videl tie navrtane diery v rafikoch. to snad nemyslis vazne?

€gr€s: No když tomu ráfku nevadí díra na ventilek... Na lepší připevnění sem bohužel nepřišel a nechci riskovat, že mi to vlítne mezi výplet a rám. Myslíš, že to ten ráfek nepřežije? Měl by to nějakej bitelnější typ... Já se v tom moc nevyznám.
far1.k: to je tajný ;)

Zdravim, já to viděl na motorce s nápisem SUZUKI a musim říct že to nemělo chybu, akorád to závaží proti byl mazec.

ještě mě napadlo jestli by tam do programu nešlo vepsat aby ta rychlost řádkování byla závislá na rychlosti otáčení kola aby při všech rychlostech otáčení byl nápis stejně roztáhlej.

ja by som to pravdepodobne riesil menej destruktivnym uchytenim bud zcasti medzi spice, alebo velmi podobne ako ty, akurat bez prevrtania...tie dve zeleza by rafik iba stlacili a na konci by boli opatrene nejakym ochrannym pruzkom gumy.. a samozrejme bezpecnostne uchytenie o spic. to kazdopadne

pctun: Vždyť s tím už autor v návrhu počítal.

´´Podle frekvence otáčení kola je vhodné volit hodnoty součástek pro oscilátor PICu. Při 5 otáček/s je vhodné přibližně: XT: 4MHz / RC: 100pF, 4k7´´ podle toho bych čekal že rychlost je statická, do programu sem se nedíval tomu zas nerozumim.

V článku je zmíněno, že kontrolér podle frekvence otáčení kola přizpůsobuje frekvenci vykreslování řádků. Ten oscilátor, co zmiňuješ ty, se týká hodin kontroléru.

omlouvám se, již jsem to v článku našel. V tom případě smekám před tímto zapojením.

pctun: díky. Jo ale máš pravdu, napsal sem to tam trochu blbě... Ještě to pak upravim, aby bylo jasný, že 4MHz je frekvence oscilátoru pro rozsah frekvence otáčení kola do cca 10 s-1
€gr€s: poradim se kdyžtak ještě s nějakym servisákem, jestli to nemůže kvůli tomu třeba prasknout...

myslim ze nie :) keby si vrtal do tej casti, ktoru pouzivaju V-brakes, to by bolo o inom - vtedy by som sa bal toho rafu dotknut. takto sa pevnost oslabila len o par percent, napriklad trialisti odlahcuju rafy tak, ze vrtaju mnozstvo dier tak, ako je ventilova diera.

ja som sa zhrozil preto, lebo je to proste navrtane :D bike je ziva bytost :)

martin: a co to připevnit da dráty? udělat to do tvaru T (aby se to netocilo) a jeden konec ke středu a druhý ke dvoum drátům u ráfku

€gr€s: no jo, trialisti odlehčujou a já si tam namontuju dalších 400g :D Ale po Praze je to po tmě bez pořádnejch světel o život... No jinak máš pravdu, mám svý kolo taky rád "jako živý". Ale takovejhle piercing ho snad moc nenaštval, bylo to rychlý a bezbolestný ;)
pctun: jj, to jsem taky zvažoval, ale když sem to tam pořádně (!) přilepil izolačkou, roztočil to kolo (vzhůru nohama), tak z toho vylítla tužková baterka a ve sklepě udělala díru do zdi... takže sem to nakonec radši připevnil fakt pořádně, aby se podobný věci nemohly stát při jízdě.

Keby to postovne nebolo tak pekelne drahe z CR. S procakmi este nepracujem no toto sa mi mooooc paci.Paradne prepracovane. Keby bol daky kolega zo SR ochotny naprogramovat a poslat... Nahodou?

SONTE:

http://www.svetelektro.com/clanky/kolesovy-displej-na-bicykel-266.html
http://www.svetelektro.com/clanky/uz-je-to-tu-led-displej-editor-textu-272.html
http://www.svetelektro.com/clanky/kolesovy-led-displej-navrh-plosneho-spoja-pre-zaciatocni kov-273.html

nestačí?

Jan--> Dik. Tam nechodievam moc casto. dik

přes 40 drátovejch propojek... kdyby si ještě trochu vyhráli s programem, tak tam nemusela bejt žádná ale nahrávání vlastního obrázku přes PC mimo FLASH program maj řešený elegantně, přeci jenom mám co dohánět

Před pár lety jsem si prototyp jednořádkového displeje s PIC a 16 LED zkonstruoval. Ovšem není mi jasné, proč dáváš ledky zrovna do rotujícího kola. Považuji to za vcelku nešťastné. Obrovské namáhání, zkreslení směrem ke středu kola, bezpečnostní rizika apod. Když bude sloupec LED umístěný vertikálně kdekoliv na kole, tak by efekt měl být v podstatě stejný.

jankop: o svislém umístění na rámu jsem taky přemýšlel, ale většinou člověk kolo sleduje očima a pak by viděl jen blikání bez výsledného obrazu a i když se bude dívat na stacionární bod a kolo s ledkama před ním projede, promítne se mu obrázek jen jednou bez cyklickýho překreslování a tím pádem z toho taky nic mít nebude. Kruhový ohnutí textu je podle mě právě zajímavej efekt, který to odliší od běžných LED displejů, ale to je věc názoru

Ahoj Martine, musím Tě pochválit, že stíháš jak školu, tak elektroniku a ještě s takovým pěkným nápadem.
Každopádně jsem se chtěl zeptat, jak je omezen proud LED a pak obecně, jestli vás lidi nenapadá, jak efektivně, přivést napětí na rotující kolo (tzn. akumulátory budou vně!). Jeden pól je kostra, ale jak ten druhý?

Napadá mě udělat na náboji kola dva izolované kroužky a knin přivádět napájení kartáči.Nebo i jeden kroužek společný vodič nahradí kostra kola.

Tak, tak. Taky jsem takhle přemýšlel, ale otázka je z čeho a jak to udělat, aby to vydrželo mechanické namáhání a bylo chráněné vůči nečistotě.

Co se týká proudu, spoléhám na to, že baterky maj jenom 3V a výstupy PICu maj nějakej výstupní odpor. Každá ledka si bere cca 10mA, což je v pohodě, protože max. je 25mA. Překračuje se akorát max. celkovej proud ze všech výstupů (ten je myslim 180mA) a tady to krátkodobě zatížim 320mA, tedy dvojnásobně. Ale ten PIC to na chvilku bez problémů přežije. Nesměj tedy dlouho svítit všechny led a nesmíš to napájet vyšším napětím.

Nejdřív sem chtěl taky dát baterky někam stacionárně na rám, měl jsem pár nápadů... Ale pak sem se podíval na kolo a probudil se do reality. To je všechno tak namáhaný, zablácený, mokrý... Jedinej můj nápad, kterej by možná šel by byl nějakej indukční přenos. Ale bylo by to dost náročný, a i kdyby se to povedlo, tak by to mělo nejspíš malou účinnost, která je zrovna na kole dost podstatná. Jinak ty dvě tužkový baterky zas tak těžký nejsou a dala by se použít i lithiová CR2032.

No tak šoupni někam na ráfek pár cívek, třeba z relátek a na rám pár magnetů...bude generatůrek pro napájení.

http://www.faltynek.org/kolo/ - Mixer v akci, má to udělaný z mixeru, je tam spousta fotek, a taky dynamo do středu kola.

No vyzera to ze urobim nejaky tuning bike

S tím dynamem, to není špatné. S tím tišťákem jsem si to tak nějak představoval, ale pak jsem narazil na ten problém s vlhkostí a tím opotřebením. No uvidíme, možná to zkusím, až zjistím, kolik stojí to dynamo

(viz url odkaz)

Opravdu nic? Možná se spíše nazývá držák.

a neslo by to dat do obycejnych lamacych pinu????

Co tohle ?
http://www.gme.cz/cz/index.php?page=product&detail=824-019

Jenže HC-48 má "kolíky" nikoli drátové vývody...

tak tam napajej dratky a dej tam smrstovaci buzirku... a mas to

Zeptej se v modelářské prodejně. Modeláři mění krystaly běžně.

Jo, takový soklíky, dokonce z keramiky, se zlacenýma kontaktama, mám... ale jen pár kusů. Doporučuji použít kontakty z nějakých kvalitních konektorů, zásoby z éry sálových počítačů apod.

Na ten krystal jsem používal konektor-samičku pro serva Modela.Samozřejmě zkrácený.

Trafo pouzit muzes, ale pocitej s tim, ze na vystupu bude kolem 8V AC v pripade ze stridac byl mustek a 2 x 8V v pripade ze stridac byl push-pull. Ten AKU se nabiji metodou konstantniho napeti, pripoj ho ke zdroji ktery dava stabilizovanych cca 13,6 az 13,8V a nech ho tak den, Aku by mel byt nabity. Ve vadne nabijecce bude i akumulator nejspis vadny, nejspis bude mit v nejlepsim pripade velky vnitrni odpor, bude mit asi podstatne snizenou kapacitu a mozna i nejake zkratovane clanky(napeti naprazdno bude mensi nez 12V).

Ponevadz UPS je selana na impulzni vykon tak to trafo nema 300W doopravdy podle rozmeru jadra vypocitej realnej vykon

Těch 300W leze z baterky.To trafo je na nabíjení a napájení elektroniky.Jinak mám trafo Tronic 230V/12V 200VA a ještě menší.

2 jenda23: trafo je na 50Hz (měnič byl taky) tak předpokádám že 300W z něj dostanu I když možná se pletu tak mě opravte...

2El Fag: takže to mám nabíjet přes noc na 13.5V stabilizovaných? nemůže se ta baterka nějak zničit? Jaký by tím měl téct asi proud při těch 13.5V? Jinak baterka má naprázdno cca 10V. KDyž sem na ní připojil autožárovku, tak ta baterka dala vpohodě 4.5A... Jde jen o to, že ta baterka krmila tu elektroniku asi rok možná víc, takže se vůbec nenabíjela... Měnič byl pushpull... vždy 2 trandy paralelně na jednu větev...

2 Pepa: Na nabíjení bylo jiný trafo, to je na DPS. jádro.. to už nevim kolik má, musel bych to dojít změřit...

Jinak dík za rady...

Tady mas odkaz na vyrobce baterii a v nem jsou kompletni charakteristiky, jiny vyrobce muze doporucovat hodnoty odlisne.Nabijeni je v kapitolach CHARGING , nabijeni konstantnim napetim v CONSTANT VOLTAGE CHARGING , maximalni dovolene nabijeci proudy v INITIAL CHARGE CURRENT LIMIT . Zkracene - nabijeni konstantnim napeti se nejcasteji pouziva pro standby(on board) rezim - baterka je pripojena paralelne k napajecimu zdroji, je jim trvale dobijena, v úpripade vypadku proudu jde napajeni z baterky, pro 12V baterku je je do 13,8V(cim bliz k teto hodnote tim se nabije driv do plne kapacity), baterka se timto zpusobem nemuzue poskodit a muze na nabijecce byt neomezene dlouho, nabijeci proud si reguluje baterka sama podle stupne vybiti/nabiti.Pri hlubokych vybitich tento vyrobce doporucuje nabijeci proud omezit na 0,3 kapacity, bez omezeni muze proud vytoupit pri teto metode az na 2-3 kapacity(pokud to zvladne zdroj), pri beznych vybitich nekteri vyrobci pri teto metode omezeni proudu nepozaduji.Nevyhoda - plnou kapacitu aku dosahne za pomerne dlouhou dobu.
Pri rezimu NABITI - odpojeni od nabijecky a vybiti (CYCLE USE) se muize nabijet az do cca 15V a pri dosazeni teto hodnoty nabijeni prerusit(nebo klesnout na 13,8), omezeni proudu je v tomto pripade nutne. Vyhodou je rychlejsi nabiti, nevyhodou nutnost slozitejsi(drazsi) nabijecky nebo hlifdani napeti a prepnuti rucne.
Jestli ma baterka naprazdno 10V, tak je jeden clanek zkratovany nebo je opravdu hluboce vybita, pro nejake nizkoodberove zarizeni je asi pouzitelne ale jistototu ze behem provozu neklekne nemas, nova neznackova 12V/7,2Ah zacina na nejakych 250Kc. (viz url odkaz)

To trafo je dimenzovano na provoz v UPS a plny vykon(psany na UPS) muze bez dodatecneho chlazeni davat tak 15 minut, pri plnem vykonu se trafo postupne ohriva az na nebezpecne hodnoty(radeji vyzkouset), trafo menice se dost casto pouziva i k nabijeni, dlouhodobe to trafo urcite snese pripojeni k 230V a zatizeni kolem 150W i vic, radeji zkusit jak se hreje, pripadne doplnit ventilaci pri ohrati.

10x10x8 cm to je vnejsi rozmer nebo rozmery jadra ?

pri vnejsich romerech bych typoval tak max 80W

2 jenda23: Vzhledem k tomu že mám i jiný trafa, který maj např. 125W, a je cca 3x menší než tohle z tý upsky, tak proto jsem to tak odvodil :)

Na nabíjení a napájení AUPSky při napětí v síti bylo jiné trafo, to je na DPS. To velek trafo se připínalo pomocí relé, takže za běžných podmínek do něj nešel proud.

jinak ten rozměr to byl můj (nepřesný) odhad vnějších rozměrů, dojdu to změřit a hodím foto do galerie...
Ahoj, Honza

Takže už sem to změřil. střední sloupek (doufám že se to tak menuje) má rozměry 3x3cm. rozměry jádrajsou: 8.5x7x3cm. Takže řek bych že zas takový drobeček to neni :) Po bližším zkoumání jsem zjistil že trafo je celkem kvalitní (neni made in korea), a má taky dokonce stínění. Má dva sekundáry (když jako primár beru stranu co byla připojená na 230V). Jeden byl připojen k měniči - sekundár s odbočkou ve středu, vinutý drátem 1mm; a pak to má ještě jeden sekundár, má jen 2 vývody, je vinutý drátem asi 0.3mm, ale nepodařilo se mi zatím zjistit na co tam byl a k čemu byl připojený...
Do galerie jsem hodil fotku trafa a baterky :)

Vzhledem k tomu že výkon je S jádra na druhou tak výkon vychází asi 80W opravte me jestli se pletu

pri prumeru dratu jeden mm a syceni 3,5A/mm nim muze tyct proud 3,5A

Pokud pouzijes vetsi syceni nez 1T a vetsi proudovou hustotu tak se trafo bude zahrivat ale vymacknes z nej vic, tak se s tim taky pocita - vydrz tak 15 minut a opak dojde baterka.

no to sem myslel ze z nej nemuze vytahnout 300W trvale ale impulzne po kratkou dobu

tak co ta baterka už funguje?

No tak nějak jsem zjistil že baterka má zřejmě dost, a potřebovala by párkrát nabít a vybít. Ale musim ještě udělat zdroj konstantního napětí... těch 13,8V Pak dám vědět jak to dopadlo...

normalne to pichni na regulovatelnej zdroj a je

Nechci ti kazit naladu, ale je to zbytecna prace, myslim ze ji nezachranis, clanek ktery ma nejmensi kapacitu se ti bude pri vybijeni polarizovat opacne a bude se cim dal vic poskozovat. Olovena baterka ktera dlouho lezi ve vybitem stavu je odepsana.....

hehe ano, takto som zistil ze v nasom sklade mame 100 kusov bateriek na nic, ale UPS ok dufam

není to náhodou BUY84? (S-L, 800/300V, 15A, 100W)

Ne, opravdu na něm je BUI84.

Mořná je to spíš BU184

http://www.donberg.de/descript/b/bu_184.htm

Jak vypadá? ... nebo že by číňan udělal hrubku?

Vyfoť a hoď do galerky

Tranzistor je v galerii. Snad se to dá přečíst.

To snad vidíš, že se z té fotky nedá přečíst skoro nic ??
http://www.datasheetarchive.com/pdf/3947789.pdf

Tak jsem ten obrazek poslal podruhe, snad uz to bude citelne.

Zapojení je v datasheetu
http://pdf1.alldatasheet.com/datasheet-pdf/view/25134/STMICROELECTRONICS/TDA7339.html

Na to potrebujes processor

a jakej procesor by to mel bejt???

na tom tak nezalezi hlavne musis mit soft do nej, nejde to tak ze ze zevnejsku pripojis par soucatstek jede to, ani ta ovladaci cast nejde nahradit treba TTL obvodama, musis sehnat nekoho kdo ti ten soft napise pokud to sam neumis, ja to zatim nezvladnu, zacinam s programovanim

Procesor může být libovolný, komunikace je triviální, zvládne to i naprostý začátečník.
Pokud procesor použít nechcete/neumíte, obvod uložte do šuplíku a zkuste to třeba s TDA1524, tam žádný procesor není třeba.

mam kontroler 89s51 ten by mel stacit ne?? a s programovanim zacinam..a neco uz umim... ale tohle asi nezvladnu :(

n o stím to sice pujde ale budeš si muset naprogramovat komunikační rozhraní I2C, nejlépe je použít už procesor s integrovaným hardwerovým rozhraním např. atmega8 ;)

89S51 samozrejme staci. Komunikace I2C je trivialni, proste se nastavi dva piny, pocka se 10 mikrosekund, nastavi se novy stav pinu atd, atd. atd. podle obrazku v datasheetu. Situace je o to jednodussi, ze v jednom case se meni jenom jeden pin. Je to prakticky stejne jako blikat LEDkama a to skutecne zvladne i zacatecnik.
Napoveda: Pro ucely ladeni prodluzte casovy interval z 10 mikrosekund na 1 sekundu, pripadny problem pak pujde jasne videt.

Dumbo?! Neřikej že to nezvládneš :) Stačí jen pochopit jak to funguje.... I když je pravda že zas tak jednodchý jak píše ASD to zase neni (pro začátečníka).

no právě jato funguje akorat vimze data sou voproti hodinam co lezou na jednom dratu a na druhym data,ale jak to nepsat to nevim

To Jan16: Nedělejte z toho vědu. Jak jsem psal, je to blikání LEDkama:
1) SDA=0 počkat 10 us
2) SCL=0 počkat 10 us
3) SDA=Bit7 Počkat 10 us
4) SCL=1 počkat 10 us
5) Počkat 10 us
6) SCL=0 počkat 10 us
Opakovat 3..6 pro ostatní bity
Odeslat prázdný bit 3..6
7) SCL=1 počkat 10 us
8) SDA=1

Já vim jak funguje iic, nemusíte mi to vysvětlovat. Jinak zapomněl jste se zmínit o kontrolování bitu ACK ale to je detail...