No pokud jde o značku nikdy jsem o ní neslyšel. Ale já sem neslyšel o hodně věcech. Každopádně jestli ti jde právě o ten na kterej tam máš odkaz tak bejt tebou dávám si bacha protože je nějakej vobouchanej a starší zesilovače někdy dělaj bordel ve zvuku až potom co se zahřejou takže on ti to předvede jak to hraje vypne to ty to koupíš pak to doma pustíš a po dvou hodinách zjistíš že mu padá hlasitost nebo chraptí nebo že dělá podobnej vopruz.

Když jsem o tom nikdy neslyšel, tak do toho nekecám.
Projdi si starší vlákna na tomto a dalších fórech. Kdykoliv tam narazíš na zkratku TW, je řeč o Trasiwattu nebo jeho stavebnici.
Jó, kdyby každý zesilovač vydržel tak dlouho v oblibě...

Transiwatt je sice již postarší koncepce s nesymetrickým napětím, ale spolehlivý a má dobrý zvuk. Jeho klony najdeš v mnoha poloprofesiálních zařízeních což také o něčem svědčí. Ve své době byl velice oblíbený, což mu vydrželo dodnes. Pokud je navíc po výměmě kondenzátorů určitě ti bude dlouho a dobřesloužit.

Transiwatt je super zesilovač ke kazetovému přehrávači z 80-desátých let. Nevím kam všichni na ty názory o jejich kvalitě choděj. Koukali jste na to schéma? Konec je tvořen KD606 a KD616 proti sobě. Tyhle tranzistory jsou docela pomalý. Projevuje se to hlavně při nízkých tónech. Rychlejší baskytara je úplně slitá. Taky měli dost měkký zdroj a při větším výkonu se houpalo napětí a objevoval se brum.
Zesilovač jsem kdysi dostal zadarmo. Pak jsem překopal korekce a místo koncového stupně dal TDA 7294. Do zdroje dal toroidní trafo a pořádnou filtraci. Přepínání vstupů relátky. Ale, to už mluvím o jiném zesilovači ve stejné škatuli

tak skus porovnat TW40 a třeba hifivěž s obrovskou nálepkou 2 x 100W sin a 2x1000W pmpo a uvidíž spíš uslyšíš co je lepší. PS taky za kolik peněz TW je dobrej a zároveň levnej což se o věžích říct nedá. a ten tvůj zesik s TDA a vstupy s relétky se asi za 500Kč postavit nedá. Hold v jednoduchosti je síla a TW je toho příkladem.

Pomalé tranzistory se poznají na nižších tónech? Jax na to přišel???

Promenny vystupni odpor Tranziwatta (diky B tride) se asi podepise na "blativych" basech.
2k za otlucenou TW140 bych asi nedal.
To zapojeni ma detske nemoci, ktere se daji vylepsit, ale za cenu pridani dalsiho materialu, takze to pak uz neni tranziwatt :o))
Mistr Janda si s tim vystacil az do posledniho modelu AURA Z7.
http://members.chello.cz/danhard/aura_z7.gif

Ony pomalé tranzistory se poznají na basech? To je mi novinka. To by výšky logicky nepřenesly vůbec.
Ovšem nedávno jsem měl v parádě jakousi hifi věž ICE, Clatronic nebo co to bylo (a byla hifi, bylo to na ní napsané a měla síťové trafo do 30VA). V původní verzi podporovala fantazii - místo 160W měla 2x8W a kmitočty pod 100Hz a nad 10kHz si halt člověk musel domyslet. Takhle podvodně mizerného Transiwatta by se pan Janda styděl pustit do světa.

tak takhle - nemám přímo Transiwat ale jeho věrnou kopii bez předzesilovače - jen konec a hraje dobře ve srovnání s jinými. Ty "blátivé" basy máš pravdu jsou měkčí ale ne zas tak jako u Philipsu - ten mi 2x50W leží ve skříni(hned vedle TW) s ještě horším zvukem. Naopak ve věži mám TECHNICS osazený STK a ten je zas nesrovnatelně lepší ale i o dost dražší. Pak mám ještě SONY 2x80W ale ten zas hraje dobře jen se SONY bednami a když na něj připojím jiné jaksi ohluchne.

jo ještě - Philips i Sony jsou celotranzistorové. O těch věžích s nápisem 300W a pod co mají uvnitř třeba i 2W zesilovač a 10W napájecí trafo je vůbec škoda mluvit, ale pro jejich majitele mají supr zvuk.

Pajasi, jseš dement. Jednou za čas něc napíšeš, ale to teda stojí za to. To jsi vyčet ve S&V nebo kde??

Ale...ale nic. To nemá cenu.

Jestli se s tím chceš stavět, tak mysli na to, ani Český si ve své knize "Stavba malé společné antény" netroufl na tak mohutný zesilovač: nebylo by lepší kaskádovat jich více třeba po 20dB do kabelu vždy do místa, kde signál je ještě tak silný, že se pozorovatelně nezhorší odstup, ale už tak slabý, aby ho vstup dalšího zesilovače zvládl zpracovat? Konečně - takové se prodávají kolem dvou stovek za kus už hotové.
Ne, že by to nešlo, ale nad nějakých 30dB v jediném širokopásmovém zesilovači bych se bez speciálních přístrojů nepouštěl. Máš je?
Jestli na to techniku nemáš a přesto trváš na tak velkém zisku v jednom zesilovači, jdi do kanálových Alcadů. Ty jsou z výroby nastavené a podle úrovně na výstupu je srovnáš, aby chodily stejně.

Mimochodem - Alcad si to může dovolit zesilovat přímo signál na daném kanálu, protože jsou dostupné kvalitní kabely, rozbočovače, F-konektory...
Dřív se to muselo řešit překládáním signálu v UHF pásmu do pásma I nebo III, aby šlo signál ještě jednou bezpečně zesílit, tehdejší kabely někdy "svítily" po celé délce a přes anténu by se to jinak celé rozkmitalo.

Proc chces zrovna tohle? Nedodal jsi dostatecne udaje. Ma to byt sirokopasmove nebo uzkopasmove? Chces takove zesileni kvuli velkemu poctu ucastnickych zasuvek, velke vzdalenosti anteny od TV, nebo velmi male urovni prijimaneho signalu? Pro zpracovani velmi slabych signalu je dost dulezite i sumove cislo toho zesilovace. Vzhledem k tomu, ze jsi nedostatecne definoval pozadavky na ty zesilovace zrejme nemas ani dostatecne zkusenosti a tak stavba takoveho zesilovace pro tebe bude problem, ktery te ve vysledku asi zklame.

Takže já chtěl jen naznačit, ElFag to řekl naplno dřív, než jsi se vymáčkl, nač to vlastně potřebuješ.
Ale různých (a velmi kvalitních) anténních i linkových zesilovačů za přijatelné ceny je na trhu dostatek - stačí prohrabat net.

Problém by mohli vyřešit zaměstnanci nejbližšího sběrného dvora.

Fakt tento TV neznáte???

K typu tý televize si teda moc nenapsal. Podivej co je záznamů na Sinudine (obrázky TV): http://images.google.com/images?q=Sinudyne&oe=UTF-8&client=firefox-a&rls=org.m ozilla:cs-CZ:official&ie=UTF-8&sa=N&tab=wi

Na ziadnej...bud si zozen povolenie a vysielaj na amaterskych pasmach 27MHz alebo kup PMRka (466MHz), tie vsak mozu mat vykon 0,5W maximalne a musia byt certifikovane... Na amaterskych mozes mat aj 100W, ale povolenie, ak sa nemylim.

Když de o 50m tak by jsi moh zkusit některou mezipásmovou frekvenci a nebo se uklidit pod pásma běžného vysílání minimum je ale zhruba 160 kHz protože pak už se to přestává přenášet.

Pablox: 2.4GHz jde i bez povolení ne

jestli ma ji o "signal nie zvuk" coz chapu jako datovou komunikaci, tak by to mohlo jit (lec dost pomalu) pomoci modulu pro pasmo 433 MHz nebo 866 MHz...

niekde som cital ze v SR nieje trestny vysielac do10m-dosah ak s tym nikoho nerusim neviete o tom niekto?

ono to len ma vysielat signal a ak sa to vzdiali od primaca primac zacne piskat -bezpecnost nadovsetko

Tuším že 5mW je povolených ale možná je to méně, a samozřejmě na kmitočtu, kde nikoho nebudu rušit.

super a kmitocet na ktorom nebudem nikoho rusit je.....?????

Sednu k rádiu a laď. Až uslyšíš ticho nebo jenom šum tak to je ta tvoje volná frekvence

Chtěl sem říct sedni k rádiu

Pegaskiller, co příspěvek, to perlička. Přiznej se, že tys utekl dr. Chocholouškovi???

Blbě jsem to napsal potrbuji příjmač na pasmo 370-430Mhz

nejake prijimac vysel v AR, vyuzivalo se tam myslim TV tuneru jako vstupni jednotky

záleží na jakém principu to má pracovat respektive co to má hlídat jestli nabijecí proud nebo jenom klasický časovač

Jaký akumulátor? Jestli myslíš např. olověný, tak tam se hlídá jeho napětí a to zařízení se jmenuje komparátor.

udelas komparator ze dvou OZ a nastavis si tam hladiny co to ma porovnavat mam tu dokonce nekde i schema

Je to nikl metal-hydridovej(1.2V).respektive dva.Poslal bys mě prosím to schéma.

chcu to nabíjet solárkem, takže časovač asi ee.

Mě by také zajímalo to schéma komparátoru.

Mě taky.

Tady mate to schema je to pro 12V akumulator.

http://home.zcu.cz/~hejrak/komparator/aes0042.JPG

No co se týče 12V akumulátoru, tak stačí jen jeden komparátor s hysterezí, tzn. jeden operák. Je-li napětí menší jak cca 14,4V nabíjím proudově, jakmile přeleze tuto hranici, přestanu nabíjet, dokud napětí neklesne třeba na 14V.

Tak jsem vam tam dal i ten komparator s hysterezi. Stejna adresa jen staci umazat nazev toho s.ouboru

Jestli ti to solárko nedá víc, než nějakých 0,2A, nemusíš tam dávat hlídání žádné.

to jako když to nedá víc než 0.2A, tak to tam může být třeba týden?

Co z toho chces napajet? Jak velky ten solarni panel budes mit?Jakou maji ty metalhydridy kapacitu?Solarko ti cely den neda plny vykon(asi ho ani nebudes natacet za sluncem) a v noci na nej taky asi nebudes chodit svitit ,nabiti tehle tuzkovek se posuzuje podle jinych kriterii nez jen podle napeti na clanku, inteligentni nabijecky to posuzuji podle strmosti poklesu napeti za vrcholem pri nabujeni, ale problem je v tom, ze to solarko ti nebude davat zadany proud tak, jak ho dava nabijecka, ale podle svitu slunce, takze ten pokles nebude konstantni velicina a bude se spatne vyhodnocovat. Vyuzij tedy toho faktu, ze tuzkovky vsech druhu jsou delany tak, ze proud 1/10 C snesou dost dlouho bez poskozeni(viz rada Hilla). Muzes i merit velikost naboje dodaneho do baterie a velikost naboje z baterie odebraneho a ridit nabijeni podle tohoto kriteria - dodany naboj ma byt cca 150% naboje odebraneho, ale je otazka, jestli se ti to pro nabijeni dvou clanku vyplati. Varianta c 2: kup si jeden oloveny clanek a nabijej ho tak aby maximalni napeti na nem bylo asi 2,45V, to zvladne paralelni omezovac napeti, a solarko do toho muze poustet proud treba cely den a noc. Ovsem olovo nema rado dlouhodobe vybiti ktere NiCd a NiMh snasi dobre.

Muphy:tak nevím, ale mezi těmi jmény jsem"hejrak"nenašel...takže schéma komparátoru taky ne.Dík za objasnění.

Staci zkopirovat komplet adresu nemuzu za to ze to neoznaci jako celou adresu ale jen cast

Jak vypadá ten paralelní omezovač napětí(schéma)?Na jakým principu to funguje?Jde to použít i pro to solárko, když tam kolísá napětí? Dík, moc mi to pomůže.

Ještě jedna poznámka.Našel jsem, že olověný akumulátory mají napětí 6V nebo 12V(já chci asi 6V).Na který je těch 2,45V?

Pracuje to jako zenerova dioda, pri prekroceni nastaveneho napeti se zacne prudce zvysovat proud prochazejici omezovacem a nadbytecny dodavany proud/vykon se spali v teplo. Dokud je napeti mensi nez napeti omezovace, veskery proud vyrabeny solarkem jde do baterky, po nabiti baterky nebo zvyseni vykonu solarka se napeti zvetsi a proud zacne protekat omezovacem a neprebiji baterii. 6V akumulator jsou ve skutecnosti 3 seriove zapojene clanky a veskutecnosti maji v nabitem stavu naprazdno cca 6,3V (jeden clanek ma 2,1V), pri nabijeni metodou konstantniho napeti se jako nabijeci napeti doporucuje 2,30 V pro trvale dobijeni a pro hermeticky clanek (6,9V pro 6V aku a 13,8V pro 12V aku). 2,45V je prah tzv plynovaciho napeti, pod tuto hodnotu je mozne trvale nabijet nehermeticke clanky(dolevaci). Porad jsi nerekl na co to chces a tak tezko rict, co bude pro tebe vhodne

Chci to na osvětlení pokoje(samozřejmě pomocí LED). A ty články na který jsem se díval jsou hermetizované. Co bys mi teda radil? Pokud chceš vědět ještě něco, tak řekni a já to sem napíšu

Jaky mas solarni panel? Jake dava napeti, proud ? Jake tam pouzijes LED (jake maji napeti a proud pri sviceni)?

parametry solárního článku:
-nominální výkon 1,6W
-optimální výkon(špičkový) 1,4W
-nominální napětí 6V
-optimální napětí 7,6V
-napětí naprázdno 9,6V
-proud nakrátko 0,21A
-optimální proud 0,19A

LEDiody: To ještě přesně nevím.
-Asi okolo 10ks vysokosvítivých bílých-20mA/3.3V(který nebudou svítit pořád)
-15ks(až 20) zelenejch a červenejch 2mA/2,2V(15dohromady),(nízkopříkonových) a ty budou svítit pořád, když bude tma.

ty hodnoty diod jsou jenom orientační

Pouzij hermetickou baterku(olovenou)cca 6V/10Ah. K nabijeni potrebuje napeti min 7V coz tve solarko dava a proud maximalne 0,2A po cast dne ji nic neudela. Druha moznost je koupit 5 clanku NiCd nebo NiMh s kapacitou aspon 2Ah(radeji vic nez 5Ah - co kdyz nebude svitit slunce a ty budes chtit svitit vic noci za sebou), zapojit je do serie, nabijeci proud 0,2A po cast dne jim urcite nic neudela. Olovo nesnasi dlouhodobe vybiti, niklace jsou relativne drazsi. Na regulaci bych kaslal.

-Má cenu kupovat vysokosvítivou diodu 10000-20000mcd, nebo
stačí i 7000mcd?
-Nemyslíš, že 10Ah je zbytečně moc?Každej den je světlo(aspoň
trochu) a ty diody, který budou svítit pořád mají malou
spotřebu a ty bílé budou svítit třeba jenom hodinu, nebo ani
ne...
-když je u té olověné napětí míň než 7V, tak se nenabíjí?
Dík.

Jakou vysokosvitivou diodu koupit ti neporadim, nic jsem s nimi neosvetloval. Olovena baterka s vyrazne mensi kapacitou by nemela rada pripadne prebijeni. U baterie kterou budes nabijet proudem C/50 (10:50=0,2A) nebude hrozit poskozeni a nemusis se babrat s omezovacem napeti, navic v baterce zachytis vsechnu energii kterou solarko vyrobi a nebudes ji palit v omezovaci. Pri nizsich napetich se baterka nabiji pomaleji, pri napeti pod cca 6,6V se nenabije na plnou kapacitu ani za velmi dlouhou dobu.Mensi kapacitu muzes pouzit u baterek NiCd(Mh), ty snaseji trvaly dobijeci proud C/10 bez poskozeni tedy relativne , ale solarko do nich urcite ten proud nebude cpat porad.

Ja jsem nic takoveho nedelal, a tak to co ti pisu a radim jsou uvahy jak by to mohlo fungovat a jak bych si to udelal sam. Ja vim jak funguje nabijeni baterek, a dokazu si predstavit, jak funguje ten panel. Kolik energie ale vyrobi za prumerny den nevim a tak je otazka jestli te energie bude dost. To si musis zmerit a rozhodnout sam.

sry ze som nedockavy ale potrebujem to vediet co najskor cital som toho dost aj na ampione ale takato vecicka tam jaksi nebola

Když se ti podaří zachovat vzdálenost středů basáku a nátrubku a přitom nátrubek bude zhruba stejně daleko od stěny, jako byl původně, asi rozdíl nepoznáš. Ale hraje tam také faktor tlumení a ještě několik dalších, takže leda vyzkoušet.

a este jedna vecicka. Chcem to osadit wooferom 150W 4ohm 30Hz-3kHz 93db a vyskacom 2-18kHz 102dB/W/m membrána-titan (ho potom utlmim). Prasknem tam vyhybku len neviem aku deliacu frekvenciu. Ja som nasiel vyhybku 4ohm/150W 2pásma děl.kmit 2,5kHz 12db/okt. Moze byt aj ta????

Může, ale o těch reproduktorech by to chtělo vědět víc. Protože, pokud je ta původní bedna vyzkoušená a optimalizovaná pro nějaké reproduktory, je víc, než pravděpodobné, že s jinými bude rozdíl slyšet.

A možná i vidět, po zatížení třeba i cítit

o tázka je jak cítit a čím