Stáhni si eagle a tam si to namaluj, za 2 hodiny (beru že v tom neumíš) máš aj upravenej tišťák a ještě se něco naučíš

ano schému som si vedel spraviť, ale s tím plošákom to jejako neviem vôbec spraviť :( Kdyby som ti poslal schému v eagli...vedel by si prosím ťa skúsiť spraviť ten board?? som v tom proste úbohý a nejde mi to :(

Prečo neskúsiš SprintLayout alebo ako sa to volá , myslím že je to jednoduchšie ako eagle . Ja v tom robím a nesťažujem sa

Na tohle ti stačí tužka papír a mozek.To už dneska bez počítače nikdo nic nezvládne?

Áno dá sa to aj tak lenže pomýliš za musíš gumovať v prog si to označíš dáš delete , súčiastky teda vývody IO sú 1:1 len si otočíš predlohu a vytlačíš , nepoviem niekto to možno robí na papier ale prečo nie PC keď človek má tu možnosť

o akych prudoch a akych napetiach rozpravame?

proud max 200mA a napeti max 15V

A fázi čeho ???
Obecný signál jaksi fázi nemá

posouvat fazi sinusovyho prubehu,snazim se postavit vektorvoltmetr

Potřebuješ tedy generovat sinusový signál a k němu dva řídící signály ve fázi a 90 posunutý ?

mam dva sinusove prubehy a u jednoho potrebuju nakym zpusobem zmenit fazi o 90°,ale nevim jak...

A na co to bude dobré ?
Točení fáze analogového signálu se těžko dělá přesně a nezávislé na frekvenci.

a nebylo by jednodušší to měřit pomocí čítače? Změříš interval od průchodu první sinusovky nulou po průchod druhé sinusovky nulou, Nakonec změříš celkovou perodu. A z toho zjistíš fázi.

Ono taky záleží na tom v jakém kmitočtovém rozmezí to chceš měřit. Existují například fázové detektory jejichž výstupní napětí je úměrné rozdílu fází, principů je několik a každý se hodí na určitý kmitočtový rozsah. Nebo to můžeš měřit například na osciloskopu.

u těch čítačů by bylo samozřejmě nutný na vstupu nějaký tvarovač na obdelník.

citacem sem to zkousel,funguje to,ale v mym pripade to je nepouzitelny,ten posouvac faze je soucast jedny vetsi prace a musi bejt udelajen nakym obvodem...

Bohužel se ptáš jako hovado.
Kdyby jsi rovnou vysypal co přesně chceš, tak ti můžem poradit jak je to fyzicky možné a co je blbost. Takhle stále víme kulový, ani jestli je to pro konstantní frekvenci, což je u točení fáze poněkud podstatné.
Takže vesele hledej dál

Třeba na 2GHz se to dělá dobře cirkulátorem

Asi před 2 roky jsem se snažil postavit přístroj který přesně změří fázový posun dvou sinusových signálů na nízkých frekvencích (do 1 MHz). Našel jsem na to i integráče, byly specielně vyrobené od nějaké německé firmy. Nevím už jestli to byly FPGA nebo ne, ale co pamatuju, byly s tím ohromné problémy v momentě, kdy signály měly rozdílnou amplitudu, nemluvě už o frekvenčních odchylkách. Moc to nechodilo a němci později přiznali, že jim také ne. Tím se to odložilo ...

senel - pokud to máš do školy a je tam podmínka přímo nějaké měřící metody a musíš posouvat fázi o 90 stupňů tak nám alespoň napiš

1) jestli to je na jednu frekvenci, na několik málo frekvencí nebo jestli to má být pro širší kmitočtové spetrum
2) na kolika Hz,kHz,MHz to má chodit

jinak je to věštění z křišťálové koule

Nato nepotrebujes specialne IO. Vstupny signal rozdelis na dve cesty. Jedna bude priama a druhu cast signalu pustis cez dva fazovacie clanky zapojene do serie a obidva budu otacat fazu o 45st. a spolu to bude davat 90st. Vystupne cesty zlucis cez dva suctove odpory a stred spojenych odporov bude vystupom.
Fazovaci clanok urobis z jedneho OZ, odporov 2x 2R a 1x R a jedneho kondenzatora.

Na pár GHz se to dělá s tím operákem dost blbě

A jakpak se dělá takovej 45st. fázovací článek pro proměnnou frekvenci ??

V otazke nebolo uvedene ze frekvencia je premenliva, tak som to pochopil ako kons. frekvenciu. Samozrejme ze faz.clanok otaca fazu v zavislosti od vstupnej frekvencie ako je na obr.Ak ide o premenlivu frek., potom je nutne pouzit faz.zaves, ktory by riadil fazovaci clanok napr. cez fotoodpor vlozenzny namiesto priecneho odporu.
Ale je to iba jedno riesenie, ktore ma napadlo.

Na fázový posuv 90° není třeba nic řídit - stačí přeladitelný řídicí oscilátor, který kmitá na čtyřikrát vyšším kmitočtu, ten vydělíš dvěma a výstupy Q a /Q budíš každým jednu další děličku dvěma (klopný obvod). Tím, že jsou klopné obvody spouštěné signály v protifázi, je mezi signály na jejich výstupech fázový posuv 90° nebo 270° (to záleží na tom, kam který z nich při startu obvodu překlopil) nezávisle na kmitočtu. Přesnost těch +/-90°zajišťuje ta první dělička, protože vylučuje chybu střídy řídicího oscilátoru.
Můžeš pak detekovat správnou fázi a při chybné jeden obvod na potřebnou dobu resetovat, dokud ji nepřevrátí do správné fáze.
Teprve, trváš-li na jiném průběhu, než obdélník, můžeš na výstupech dát dvě identické smyčky PLL s VCO.
A máš fázový posuv 90°bez nějakého řízeného fázovacího článku.

Kdyby ti stačila nepřesnost nějakých 5° v rozsahu kmitočtů 250Hz až 6kHz, opráskni fázovací články z nějakého kvadrofonního dekodéru systému SQ Columbia nebo QS Sansui.
Tam se točí fáze v obou cestách, ale v jedné je o 90°napřed. Bohužel to nelze vyřešit pro libovolný rozsah kmitočtů, uvedený rozsah 20:1 platí právě pro tu značnou přípustnou nepřesnost rozdílu fází.

Myslím že senel to tu už vzdal. Co konkrétně potřebuje z něho jaksi nevypadlo, tak si nešoupejte hlavy
Ale jak psal hill, je jednodušší už generovat signál o 90° posunutý než ho nějak dodatečně posouvat.
Teď jsou na to přímo DDSkové obvody.

Autorovy dotazu asi neslo o to vyrobit presny oscilator, ale k vystupnemu signalu, ktory mu vychadza z niekadial vyrobit dalsi signal fazovo posunuty o tych 90°.

A to jde jaksi těžko, když ani nevíš jakou frekvenci a jestli pevnou, nebo v nějakém rozsahu, jak přesně to má být a jak rychle to má reagovat (pokud tam bude nějaká regulace).

4mm 125W trafopájka asi nezvládne.

Sendy: preco nie ? Pokial si to v dakej rozumnej vzdialenosti pred tym spojom niecim predohreje (podobne ako pri zvarani) tak napr. zehlickou (v cisto domacich podmienkach ) alebo dakym sikovnym malym plynovym horacikom, tak by to nemal byt problem . Teda ak ide o par kuskov v domacich podmienkach tak sa da, tak si pomaham aj ja, ale v pripade vacsieho mnozstva by to bolo asi o hubu i ked dalo by sa. Samo, ze treba vybrat ten spravny sposob bo v pripade dakeho plamenoveho ohrievania mozu zostat na materialy cmuhy a pri elektrickom to nehrozi. No ale ak by sa to malo dalej spracovavat/obrabat, tak sa to moze kludne jemne prejst smirglom alebo bruskou a je to .

O předehřevu nebyla řeč... to by chtělo ujasnit, co a jak má být pájeno a viděno. Kdysi jsem něco dělal pro šperkáře a následně se to stříkalo speciál lakem, takže to bylo jedno.

Sendy: OK beru , ja len jak se rika "kde je vule je i cesta" ze jo alebo po lovensky "ked sa chce, tak sa da", takze dotycny si bud vybere abo sa ozve . No a ten predohrev som spomenul len preto, ze pri zvarani sa to automaticky pouziva pri objemnejsich a vacsich kusoch, kde by sa to inak ani zavarit nedalo. A kedze pajkovani je tak blizke, tak niet co riesit .

Jenže blbý je, když pájíš složitější věc a vlivem předehřevu ti půlka už připájeného upadne

Sendy: jj, to znam tez , ale potom zase nasleduje "chlazeni", tez obsirna tema, ale v pripade mensich kuskov (pocitam teda aj ten fi 4mm drat) by stacilo pred spojom, ktory by mal zostat neporuseny chytit do kliestov abo francuzaka a pod. , v domacich podmienkach docela ucinne . Ale samo zalezi od zlozitosti ako si uviedol .

4 a měď pěkně povede teplo, to bývá někdy problém.

Sendy: jj, ale ked teplo tak aj chlad abo nie (rovnovaha musi bejt )? Takze fakt zavisi od tej zlozitosti, ale teda aj od tej dlzky jednotlivych komponentov, ktore sa maju spajat/spajkovat a v pripade dlhsich kuskov by to nemal byt az taky problem, ale rozhodne nie je nic lepsie a istejsie ako to skusit , vela zdaru a stastia.

Diky za odpoved. Mam v tom trochu zmatek (nejsem prilis technicky typ) ale ta vule zkouset nepoznane asi zvitezi
Je to neco jako s temi sperky - jedna se o mensi dratene sosky. Nerada bych aby byl videt spoj (jina barva/material pajky nez med) ale nevim jak na to. Chtela jsem se vyvarovat prace s ohnem
Jaka pajka by to tedy dle vasich nazoru zvladla?
Diky za snahu!

jo jeste mam jeden dotaz... jak to teda delaji ti sperkari?

Když to nemá vypadat jako pájené cínem, tak se to musí pájet něčím jiným, nebo zamaskovat. Existuje lak, který imituje měď, nebo přímo "měděný sprej". Šperkáři často pájejí jinými kovy, mosaz, stříbro, tvrdé slitinové pájky...

urcitu tu zem pripoj, na funkciu to asi vplyv mat nebude, neviem, je to impulzny zdroj, ale urcite PE treba vzdy zapajat, ked ide o spotrebice triedy I. Bezpecnost je prvorada.

tak asi raděj jo
Mě nejde ani o to, jestli přištoubovat 3. drát nebo ne, ale že by se mi víc hodil co nejslabší přívodní vodič, akž nejlíp jenom 2

z akeho dovodu co najslabsi vodic?

1) Přečti si návod
2) Velká část spínaných zdrojů >50W potřebuje třetí vodič PE kvůli bezpečnosti, resp. nízké izolační pevnosti trafa.
3) Prakticky to bude fungovat i jenom na dva dráty, ale až to někoho zabije, tak ne že se budeš vymlouvat, že jsem ti to poradil

co nejslabší aby lépe šel do vypínače a aby se líp kroutil

a taky aby jsem na něj lépe dal vypínač na šňůru (jsou takový moc malý)

Do vypínače na šňůru dáš 3x1,5mm2. 3x0,75mm2 dáš všude.

pokud rád dostáváš šoky, tak ten PE vodič připojovaz nemusíš.
to místo pro jeho zapojení tam vzhledem k té plechové krabici není jen pro srandu.

Je to spotrebic bezpecnostnej triedy I, ktory ma kovovy obal a preto potrebuje ochranny PE vodic. Vstupny VF filter ma spolocny bod spojeny s kovovym obalom /kostrou/ a preto sa vsetky rusive napatia dostanu do zdroja, ale aj harmonicke zo zdroja.Ale hlavne ta bezpecnost!

kohiM: PE potřebuje z hlediska bezpečnosti velká část spínaných zdrojů i kdyby si je vrazil do krabice II třídy.

Vřele doporučuji každému se podívat do ATX zdroje, je tam natvrdo propojeno PE s výstupním GND.

Staci se podivat do datasheetu k tomu zdroji,zkusebni napeti vstup/vystup je tam uvedene 1,5kV, II trida pokud se nepletu ma vydrzet 4kV. PE je tedy nutny kvuli nedostatecne izolacni pevnosti trafa.

ASD- Tady ty zdroje mají spojenou PE z výstupem GND. co si pamatuju, když jsem zapojoval na montáži pracovní stroje, tak zdroj ovládacího napětí to tak měl udělané.Používal se tam zdroj od PULS, jsou dost dobré. Ale jestli můžu něco říct k tématu, tak rozhodně bych tam PE zapojil a kor když to má kovový obal a jak psal Elfag, tyhle zdroje mají slabou izolační pevnost. Jane jestli chceš umřít tak si ho tam nedávej, ale já bych ho tam rozhodně dal, když použiješ kabel 3x0,75mm2 tak se ti to do vypínače vleze.

http://www.datasheetarchive.com/download/?url=http%3A%2F%2Fwww.datasheetarchive.com%2Fpdf% 2FDatasheet-020%2FDSA00348741.pdf
http://www.datasheetarchive.com/download/?url=http%3A%2F%2Fwww.datasheetarchive.com%2Fpdf% 2FDatasheet-040%2FDSA0098609.pdf
Když ti vyhledávače nic nenajdou, vynech část názvu a nahraď hvězdičkou. Někdy pomůže i to.

hill: vdaka za ochotu; no tie som tiez nasiel, ale ako spominas, ze "vynech část názvu a nahraď hvězdičkou", tak skusam tiez, lenze tam je potom problem v tom, ze to potom aj tak vyhlada , defacto dost nepresne a preto sa snazim hladat abo davat nazov IO co mozno najpresnejsie (aspon pri tych neznamejsich, nie bezne pouzivanych, max. vynechavam sufix za cislicami); ten TL2272 (prvy) by mozno mohol byt on, ale je tam iba blokove schema a ten TL2262 (druhy) som si nie isty lebo tam je TLV a tak isto je tam iba schematicke zapojenie a ja by som skor potreboval z praktickych duvodu (kedze nie som vyvojar, ale iba amater) skor zapojenie pinov, aby som sa vedel orientovat; su to obvody z vyradeneho bezdratoveho melodickeho zvonku (433MHz, samo je tam aj transmiter a receiver) a neviem ako/ake funkcie plnia v zapojeni, kedze by som to chcel pouzit na dialkove ovladanie motorceka pre stahovanie rolety;

Este som zabudol, ze ten TL2272R je 16 pinove DIP puzdro a ten TL2262RB je 16 pinove SMD puzdro

No a prave som nasiel (vid odkaz) nieco dost podobne, ale tam je len ten 433MHz rezonator HDR433M ten pravy co je pouzity vo vypinaci/vysielaci; no a to som hladal iba podla cisiel a potom tam vyhodi este vacsie hafo vselicoho (viz url odkaz)

Rada je prostá. Zapínej a vypínej to vypínačem, ne vidlicí síťového přívodu.

vypínač tam nemam :)

Zapínat a vypínat zesilovač strkáním síťové vidlice do zdi je amatérství nejvyšší třídy. Ať už je tam vypínač.

Tady máš inspiraci:
http://www.gme.cz/cz/index.php?product=631-050

Když už tam máš takovou prasárnu: "každý trafo má jeden sekundár - ty sekundáry maj jeden vodič spojenej tj. střední vodič- zem a zbývající dva jsou +-70V proti zemi a tím napájim samotnou desku zesilovače"
tak dej místo pojistky hřebík a máš to vyřešený

dej tam vypínač a na ty spínací kontakty hoď kondík cca 220n 250V, při vypnutí to ten oblouk nabije a při zapnutí se ten kondík vyzkratuje a je připravenej na další nabití..... šetří to takhle i vypínač
pokud se ale pletu ať mě zkušení opraví

Kondenzátory přes kontakty se používají, ale ne na síťový přívod, prostě když vypnu vypínač, má se to odpojit od elektrické sítě a do přístroje nemá jít elektřina ani přes kondenzátory.

a ty kondíky asi na vyšší napětí, ne? ve zdi je 230V efektivně, tudíž při amplitudě by ti to ten kond mohlo prásknout

EsoRimmere, to co píšeš je opravdu volovina. Kondíky s tak vysokou kapacitou zanedlouho spečou kontakty toho vypínače-to za prvé, za druhé přístroj nezůstane galvanicky odpojený od sítě, ale poteče tam nemalý proud přes ty kondenzátory, takže při dotyku některé primární části i při jakoby vypnutém přístroji schytáš prdu. No a za třetí to vůbec neřeší dotyčný problém-ten je snadno řešitelný tím spínačem a kondenzátorem, ovšem paralelně připojeným k primárům traf. Částečně to vykompenzuje jalovou složku těch trafáků a navíc to při vypnutí nebude práskat.

EsoRimmere, měl bys víc číst, než psát..

vyděl jsem to v jednom staršim kazeťáku SHARP. možná byla kapacita menší a napětí na 400V nevim přesně jen vim že když sem to psal na fórum proč to tam je tak mi bylo řečeno to co jsem vám řek já....
Sotva sem něco napíšu a hned mě tu odsuzujete

Cely problem je asi v tom, ze toroidy namiesto plastovych alebo jadrovych transf. maju malu rozptylovu indukcnost a preto ten vysoky narazovy prud a naviac okamih pripojenia na siet pri u=0 je prud max.

No rozďýl bude že tam bude mýsto 20mf třema 30 nbo 40 a tak to je výc než 20 i když tvrději jako ty velký mohou bít měkkší než tvrdě a subolferu to raějid poznáš.

raějid ? co to je prosim.takže kdybych tam hodil věří kapacity poznam rozdíl jj ?dík

Na to bacha, čím větší kondenzátory, tím víc zesilovač. Lůza má do 5 mF, zato hustí ganstas mají 40 i 80 mF a free-cool-in je dneska 100 mF.

A kdiš nkděe vysomruješ fialový hustokapacytor tak budeš Chief klanu (to je něco, co my starší známe pod označením "úsekový důvěrník", zkráceně "ú.d.")

Existuje 16A a 32A nie 28A.

Tech 28A bude asi preklep, nejspis hledate ovalnou koncovku 25A. Vzhledem k tomu, ze se nevyrabi dobre 35 let, tak zkusit bazary (necekejte velky uspech a uz vubec ne nizkou cenu), nebo - lepe - nahradit vidlici i zasuvku novejsim standardnim provedenim.
--
jrt

Musis to napeti ale donest vcelku, nemuzes ho nosit po kouskach, jinak se ti ta kostra rozpadne.

P.S. Na chytrou otazku nasleduje odpovidajici odpoved.

Na tvoju nezrozumitelnu otazku sa neda rozumne odpovedat musis to objasnit

Na řezání polystyrenu používám strunu z kytary (asi 0,4mm)a PWM regulátor ze zdroje 12V.

ja to mám napojené na trafo 12V/1A na priamo, na rezanie používam ocľový drôtik vybratý z UTp kábla ktorý tam bol. dlžka drôtu cca 10 cm

Chlapci dakujem za reakcie, ale ja potrebujem schemu, tak aby som to mohol kompletne vyrobit. Zial nemam doma nic z coho by sa to dalo prisposobit. Ten prud musi byt samozrejme regulovatelny.

http://pokusy.chytrak.cz/schemata/wmp.htm

ja to mám urobené takto

dalšie info na http://www.elweb.cz/forum/index.php?prispevek=13378#id13760

Čus impulzní regulátor odporové pily na polystyrén je v PE 11/2004 str.24.Je tam schema a dps.Jestli to ještě potřebuješ mrkni na to čus bus.

Najjednoduhsi prudovy zdroj na svete urobis ak do serie s primarom trafa cca 100W vlozis kondenzator 250V 50Hz o kapacite cca 16 uF, ale to musis doladit tak, ze skratujes sekundar do ktoreho vlozis ampermeter a nastavis prud ktory potrebujes na rezanie polystyrenu. Je to vlastne ferorezonancny stabilizator prudu, ale pozor trafo viac hreje /rezonancia/