www.maxistore.cz, www.jj-sat.cz, www.ges.cz jaky bys tam chtěl dát? máš ty bedny uzavřený? jakej objem, kolik pásem? kolik do toho chceš dát peněz?

Dik moc. Cau a peknej vecer.

Jo promin. Jsou to uyavrenz 2pasmovky. Problem je ze neznam tu vyhybku, je to stara Tesla. Puvodni basak ma prumer 130, mezi sroubama krizem 140, 15W zatizitelnost, impedanci 4ohmy. Potreboval bych aby hral co nejvic odspoda rekneme do +-5khz..

tu poslední větu jsem sice moc nepochopil, ale jestli tam chceš dát podobný jako ty, co tam byly, tak v gesu určitě seženeš.

nemusíš se opakovat, tohle jsi tu už psal.
Jenomže jsi nenapsal důležité věci - jaký je to zesilovač (třeba i schéma), předzesilovač, ...
Z toho cos napsal se nemá moc radit, chtělo by se na to podívat pod osciloskopem.

Dělá to jedna bedna nebo jeden kanál zesilovače?

já nemám osciloskop..je to zesilovač KSJ4005 a korekční zesilovač je KRF2374...

teď jsem to zkoušel prohodit bedny a asi to bude v těch bednách ...je asi špatná že?

beru to zpět...je to tím kanálem...

to jsou stavebnice a pokud jsou správně sestavené, tak by to mělo chodit.
kzus ještě jestli je to zesilovačem nebo předzesilovačem (odpoj předzesilovač a pust signál do přímo do zesilovače - přes vhodný dělič, protože citlivost té TDA2005 je kolem 30mV!)

nemám předzesilovač, jenom koekční zesilovač...

to je fuk, prostě to odpoj a zkus to bez něj. Tak alespoň odhalíš kde je chyba, protože se mi nelíbí, že kdyby byla chyba v konci (TDA2005) že by to dělal jen jeden kanál. Na takovýhle stavebnici snad nejde nic zkazit.

teď jsem si uvědomil že pro 20W to musí bejt zapojený v můstku, takže ty brouky tam musíš mít dva. Podivej se jestli máš přesně osazený součástky podle předpisu! Doufám že jsi všechny odpory před osazením proměřil ohmmetrem a nespletl jsi se v odečítání z čírového kódu.

všechno je v správně osazené...a kdyby to bručeno v obou bednách tak je chyba v koncovém zesiku?

to se takhle nedá říct, to chce proměřit.
prostě bych to zkusil po modulech - prvně koncák (tím že odpojíž všechno před ním) a kdyby ten byl v pořádku bude asi chyba v těch korekcích.

nebo ještě zkus přehodit ty TDA1074A, jestli se to náhodou nepřenese na druhý kanál. Myslím že Krčmář dává ke všemu patice, tak to nebude problém

dostal jsem je bez patic...

to je divný, i na obrázku ta patice je!
http://www.ezk.cz/images_s+m/krf2374.jpg

já když jsem od krčmáře objednával 400W zesilovač a ochrany, tak ke všemu jsem dostal i patice!

jo k těk korekcím jsou patice, myslel jsem u koncového zesilovače..

ale když třeba poslouchám hudbu tak tu brukot zmizí...

musíš prostě vyzkoumat kde to vzniká. Do té doby jsou to pouze teorie

odpojil jsem korekční zesilovač a v konocvém to nebručí...

takže jsme se vyloučili první příčinu.
Teď to tedy zase připoj a zkus přehodit ty TDA1074A v těch korekcích, jestli se to bručení přesune na druhý kanál. Myslíš (odhadem) že to bručí na 50Hz? (resp. 100Hz. za Graetzem)

v TDA to nebude , jelikož mi to bručí v obou kanálech.

jak zjístím že to bručí v korekčním zesilovaču???

vždyť jsi psal že bručí jen jeden!
tak se teda vymáčkni tak to přesně je!!!!

bručí oba...měl jsem špatnou balanci v bednách, takže jsem to pořádně neslyšel.

máš pořádně vyfiltrované napájení těch korekcí?

jestli to nevyřešíš, tak mi napiš zítra na ICQ (212546897) a podíváme se na to

jak poznám že jsou správně vyfitrovány?

Jaký máš kapacity v napájecí větvi a jaký je odběr?

http://free-vz.htnet.hr/Ivica-Novakovic/IrOn-Off.htm -jestli je to to co hledáš.

Jo vetsinou pokud je dobrej, tak ma ve vsech smerech velky odpor a pokud je prorazenej tak ma nulovej odpor.
Ale moc se na to nespolihej...

Pust na G proti S na chvili tak +9V, na vnitrni kapacite se napeti udrzi dost dlouho, kdyz pak cinknes S proti D, budes tam mit skoro 0.

jo něco to dělá,je tam dost vysokej odpor(mezi d a s)

Pokud je to MOSFET, tak v prvé řadě záleží na typu kanálu (p nebo n) a pak N má diodu v propustném směru S ->I- D a P naopak. Tzn., že v jednom směru naměříš nekonečný odpor, ale v druhém směru ne. Pokud máš na měřáku tester diod, tak to zkus.

Karlosi, oni ty fetaky jsou trosku mrchy a v momente kdyz jsou otevreny se v okoli 0 pro male proudy a napeti D-S chovaji jako odpory pro obe polarity, takze ohmetrem nebo merakem na diody nameris zkrat pro obe polarity - zkus si to.

Právě měřákem jsem ten zkrat nemohl naměřit ani v jednom směru.Zřejmě kvůli vysokému odporu.Nakonec jsem použil dělanou akustickou zkoušečku.A jedna strana strana šla provonit a druhá ne.Takže bych řek že je to dobrý.Je to kanál N.Mám jich tu právě víc,a zaskočilo mě že jsem je nemohl "ohmmetrem propísknout" a zjistit kterej je dobrej.Teď už vím jak na to.To měření diod funguje.

ElFag: Já to taky psal pro MOSFET, který G nemá nabitý, tudíž je uzavřen a jediné, co jsi schopen změřit je body dioda. Dobrá tedy: Zkratneme G a S a pak měříme, jak jsem pasal. Spokojen?

Jo, me to nedoslo co pises, jasne, na zavrenym fetaku je to tak

záleží na tom, jakýho proud je IO schopnej, jaký je max. napětí, vůči kterýmu budeš mít relé připojený a jakej je stejnosměrnej odpor cívky relátka. někdy to jde, někdy ne. naopak je jedno, kolik voltů a ampér tim relátkem spínáš.
a nezapomeň na diodu antiparalelně k cívce relátka.

taky bývá rozhodující(pokud takový obvod má víc těchto výstupů) maximální součet proudů odebíraných z těchto výstupů....např. ve spoustě konstrukcí s procákama bývá tato hodnota překročena.... tu diodu tam musíš dát jak říká Martin já bych teda nějakým obyčejným obvodem neovládal rovnou relé....přece jen posílíš to jedním tranzistorem a seš vysmátý...pokud těch výstupů máš víc tak můžeš použít tranzistorová pole ULN....

Já sice v mikrovlnce jen ohřívám studené jídlo na talíři, ale podle návodu se v ní dá vařit i péct,takže musí snést víc jak 100stupňů. Kromě toho je tam i funkce ohřev topnou spírálou (gril) takže to určitě snese mnohem víc jak 100stupňů.

Právě navim,jestli ty obyčejný bez tělesa a grilu nemaj třeba jiný ošizený materiály.Protože jídlo je horký,ale talíř studenej,tak třeba nebylo potřeba...Nebo sehnat tu s tou spirálou,to by mi bodlo nejvíc.Ale tu jak na potvoru seženu až nebude potřeba.

Tak jsem se díval na tu naši co má i ten gril. A zevnitř je před tou síťkou taky jen něco, co je plast a ne sklo. Kromě toho, když tam budeš něco vařit delší dobu, tak časem se ohřeje i ta nádoba a určitě časem i ty dvířka.

Mělo by to sloužit jako trouba v dílně,je to skladný a chtěl bych to využívat na výrobu DPS,leptání v chloridu,lak atd..Prostě abych nemusel zapínat velkou troubu,ta mikrovlnka je na tohle ideální.Mám to vymyšlený,spirálu vyřešim,regulaci,teploměr dám do kupy,s časovačem co bejvá na mikrovlnkách si taky zkusím pohrát,(aby se to dalo nastavit třeba na 30 min fungování termostatu a pak ende,časovač vypne topení na trvalo)On ten plast bude asi odolnej,když tak bych ho vyndal a dal tam třeba plech.Když vezmu že by tam mohlo být třeba 50ºC po dobu 60 min,tah se to prohřeje celý

Pokud nabíječka dává 250mA (ne mAh), tak baterie dostane za 3 hodiny nabíjení náboj: 3h x 250mA = 750mAh . Takže nabíjení vybité baterie by mělo trvat něco přes 3 hodiny, protože něco se přemění na ztráty (teplo).
Na konci nabíjení je lepší hlídat rukou teplotu, a ukončit to dřív, než se na tom nedá udržet ruka, protože přehřátí zkracuje baterkám život.
V práci mám nabíječku OLYMPUS na 4 tužkáče k foťáku OLYMPUS, která ukončí nabíjení automaticky, ale baterky jsou potom strašně horké. Už to nenechávám dojet na konec, ale ke konci nabíjení už to vypínám a zapínám ručně a hlídám oteplení.
Doma někdy používám 24hodinový "programovatelný" časový spínač (stojí asi 90Kč a má zacvakávací čudlíky po obvodu po čtvrthodině) , který ke konci nabíjení nastavím třeba na cyklus 15minut nabíjení- 45minut pauza a to několikrát za sebou. Ten náboj se tam dostane a baterka se nestačí přehřát.

Prosím pomozte, zítra bych to chtěl zkusit a potřebuji vědět jak se to má chovat

Bude se to chovat tak, že jeden z tranzistorů bude řídit výstupní napětí, tedy ten, který z těch 8 mA odvede víc. Zdroj "se bude snažit" udržet konstantní napětí na výstupu, dokud na T1 zbude nějaký proud. Od momentu, kdy celý řídicí proud poteče levou větví, výstupní napětí začne klesat a T1 zůstane zavřený. Výkoňák ale musíš v tom případě intenzivně chladit (osvědčil se chladič k procesoru s ventilátorem).
Jestli to má ale sloužit jako pojistka, řešil bych omezení proudu pomocí komparátoru a klopného obvodu.

Jak chces resit ten zesilovac ktery snima napeti umerne proudu? V regulacni smycce budes mit dost zesilovacich prvku a pri prechodu z napetove regulace na proudovou budes mit pravdepodobne problemy se stabilitou(nachylnost k oscilacim)

Nejjednodussi indikace bude zaradit do kolektoru kazdeho tranzistoru SB nejake citlive nizkoprikonove LED, v cinnosti je ta regulace, jejimz tranzistorem(a LED) proteka proud, 8 mA ale neni pro LED nic moc a navic pri vetsich vystupnich proudech bude proud tranzistorem klesat (a LED pohasinat), fungovat to bude jen pri mensich zatizenich.

Takže regulovat bude ten tranzistor, který bude schopný odvést větší proud?
Zesilovač napětí snímaného proudu budu řešit invertujícím OZ.

Bud bude zdroj zatizeny mene nez na kolik je nastavene proudove omezeni, pak bude fungovat napetova regulace, vystupni napeti bude konstantni a odebirany proud bude zaviset na velikosti zateze, regulacni tranzistor proudu bude zcela uzavreny, nebude skrz nej protekat zadny proud a nebude se na regulaci podilet. Pokud bude zdroj zatizeny vice nez na kolik je nastavene proudove omezeni bude napeti na zatezi umerne odporu zateze(az do velikosti nastavene napetovou regulaci) a proud zatezi bude konstantni. Pro ilustraci - na regulacnich prvcich budes mit nastaveno 30V a 1A. Pro zatezovaci odpory od 30ohm do nekonecna bude vystupni napeti porad 30V a proud bude od 1A k 0.Proudovy tranzistor SB bude uplne uzavren(snazi se dostat vsechen proud z proudoveho zdroje do vykonoveho tranzistoru), regulovat bude jen napetovy regulator. Pro zatezovaci odpory od 30ohm k 0 potece odporem porad proud 1A a vystupni napeti bude od 30V k 0, napetovy tranzistor bude uplne uzavren a regulovat bude jen proudovy tranzistor.

Myslim ze ten invertujici OZ ve zpetnovazebni smycce bude na 99% problem a budes muset resit nejakou kompenzaci, no treba se pletu, mnoho stesti

Taky jsem se na to díval, a spolehlivá indikace by byla dát LEDky do obou proudových větví. Regulovat bude vždycky jenom jedna.
http://img288.imageshack.us/img288/70/zdrojnewi7tx7lq.jpg

Nevím ale jak se to projeví v regulační smyčce, nejspíš asi k horšímu. To už ti řekne Hill.

no hlavne pri uplnem zkratu to neni schopne zavrit regulacni tranzistor :o)

To je fakt. Takže beru zpět - nedělej to. Ono by se to nejspíš celé asi o dva volty posunulo nahoru.

Indikace - uzavreni vykonaku by bylo na hrane, na kolektoru plne otevreneho SB tranzistoru bude tak -0,5V( emitor cca -0,7 , Uce cca 0,2V), vykonak je darlington, na otevreni bude treba tak 1,2V. Zbytkovy napeti vystupu bude pri regulaci na 0 tak do 0,5V. Dioda v bazi vykonaku, nebo vykonova v emitoru to zvladne. Posouvani faze se na diodach a LED prakticky nekona, takze na stabilitu vliv zanedbatelny.

no potřeboval bych tam dodat nějaký optočlen, který by se "sepnul" (a to dalo logickou nulu do CMOS).

Optocleny jsou na tom s ubytkem trochu lepe, cca 1,4V protoze pouzivaji infra LED.

Tak jsem to zkusil a je fakt že to smání a zesilování proudu tím OZ tomu moc nesvědčí. Nenapadá někoho jak to udělat jinak?

kecám kraviny (smání proudu)!!! Samozřejmě snímání proudu

ElFag: to s tou indikací jsem nějak nepochopil. Mohl bys to prosím vysvětlit jasněji?

O co presne ti jde? Do kolektoru tranzistoru zapojenych jako SB das nejake LED na maly proud, pak ti to nebude na vystupu regulovat az na 0, pokud to potrebujes od 0, dej za tranzistor TIP(za emitor) diodu na cca 3A(nebo podle pozadovaneho odberu)

tedy teoreticky to můžu zapojit podle toho Honzovýho návrhu, ale musím dát za emitor TIP142 silný diody tak aby to srazili o cca 2V?

Jo, bud das diody do emitoru, nebo slaby diody do baze, psal jsem ti to same, na tom vystupu to nebude bez diod vic o 2V ale spis tak do 1V, budou stacit 2 diody v serii

s tou diodou do báze jsi to myslel takto: ?
http://img521.imageshack.us/img521/3193/ziu8tl.gif

Ano, dat radeji 2ks

a co nějaká linearita? bude to v pohodě?

jaký je běžný proud optočlenem? (PC817, příp. 4N33)

Vlastnosti jsou urcene zpetnou vazbou,jiny vliv nez posun regulacniho rozsahu smerem dolu to mit nebude

Co takhle zkusit nejake hledani? Napr http://eos.ges.cz/peosc.asp?hledat1=4n33&zobraz=N&menu=hledej&zeosu=1&x=27

tedy 60mA.
co znamená to CTR?

Musis ten katalogovy list cist poradne a do konce - je to proudovy zisk Ic/If, proud tranzistorem je(rizeny proudem diody) 5x vetsi nez proud diody (pri If=10mA a Uce=10V)