Ano, pakliže je tam olověný akumulátor, tak je o zábavu postaráno.
A děje se tak kvůli špatnému dead-time, popř. nesprávného buzení mostefů. Vím že je to blbá odpověď, ale víc se takhle poradit nedá.

Já jsem skoro ani nečekal žádnou odpověď. Takže díky...

deadtime - při řízení motoru nikdy nenastane situace, že po vypnutí tranzistoru je ihned zapínán tranzistor druhý ve stejné fázi. Jestliže jsou jednotlivé fáze označeny A, B, C, tak jednotlivé komutační kroky při řízení motoru jsou AB, AC, BC, BA, CA, CB a znova dokola (AB = sepnut horní tranzistor fáze A, dolní tranzistor fáze B spínán PWM, AC = horní A sepnut, dolní C spínán PWM....). Tzn. v každé fázi je sepnut horní tranzistor, pak má fáze chvilku přestávku, pak je spínán dolní tranzistor, pak je zase přestávka a znova dokola. Tady pro průstřel tranzistorů není prostor... Navíc:

budič - HIP4086 - jeden šváb budí celý můstek. I kdyby se stalo, že budou horní a dolní tranzistor ve fázi spínány hned za sebou, tak má budič nastaven dostatečný deadtime rezistorem, který se k němu z vnějšku připojuje. Mám tam 50k rezistor, deadtime by měl být rozhodně několik us.

Nevím, co přesně znamená nesprávné buzení mosfetů, ale s tím by snad problém být neměl, když nepoužívám žádný svůj bastl, ale komerční budič. Nebo se na připojení toho budiče dá něco pohnojit?

Každá rada nebo nápad vítán, i když taková věc jde asi těžko řešit tímhle způsobem...

Jak dlouhé jsou ty přívody od akumulátoru ?

Startovací kabely + deset cm 4mm2 měděného drátu + konektory faston. Takže odpor nejspíš nula nula nic.

Ani nejde o odpor, ten by ti pomohl, ale o indukčnost, ta může dělat pěkný špičky, který se potom vytopí na tranzistorech. V každém případě něco překračuješ, což by si měl odměřit i na chodivém zařízení. Ty rozběhové proudy jsou nějak limitované ? Co se stane, když ten motor bude mechanicky zablokovaný ?

Co jsou ty IRF1018 zač ? nic mě to neříká.

http://www.irf.com/product-info/datasheets/data/irf1018epbf.pdf

Zablokovaný motor elektronika nijak nedetekuje, furt se do něj valí proud jako by se nechumelilo :) Každopádně na měkčím zdroji napětí jsem měřil, že 15% střída PWM dělá to, že do stojícího motoru teče něco přes 2A.

A ničím jiným než PWM s 15% střídou to spínáno nebylo.

A ještě teda postřeh z testování - když jsem zkoušel zařízení zatěžovat jednofázovou zátěží (odpor 0,25 ohm připojený mezi dvě fáze, teklo tam 45A), tak v pohodě. Jakmile jsem připojil trojfázovou zátěž zapojenou do trojúhelníka (každá fáze 0,5ohm, při jednom komutačním kroku bylo jako zátěž připojeno 0,5 + paralelně 1ohm z druhých dvou větví trojúhelníka, dohromady to dávalo 36A proudu) a začal jsem přepínat fáze, tak okamžitě (určitě mnohem míň než za sekundu po připojení napětí) výbuch.

Takže se zdá, že se zařízení nějak nelíbi přepínání fází.

Při těhle proudech hrají velkou roli i indukčnosti a vzájemné vazby vývodů těch fetů, hlavně u Source.

36-45A rozestřelí skoro cokoliv, to takhle nemá smysl zkoušet. Za každý drain bych vrazil za účelem testování odpor 4 ohm/10W, pak to přežije i když jsou mosfety sepnuty proti sobě a mrknul na to osciloskopem, ale to je samozřejmé.

No ale problém je, že se to rozstřelilo i při proudu, který musel být určitě menší než 5A (s připojeným motorem, spínáno PWM se střídou 15%). To je ale celkem fuk, raději všechno pořádně proměřím, tohle jsem při oživování vážně dost zanedbal, můstek jsem nijak neměřil, měl jsem za to, že v něm žádný problém být nemůže.

Stačilo by do těch Drainů i podstatně méně, tak kolem 0R5, stačí vysledovat, jestli nejdou za nějakých okolností ty FETy proti sobě. Ten budič může být taky od nich rušen, a to takovým způsobem, že prostě nedělá co má.
A je taky možné, že když ty proudy budou takto limitované, tak to do toho stavu ani nevydráždí.

Když jsme u toho zarušení budiče - elektronika řídící můstek je přímo napájena z napětí jakým je napájen můstek. To, co se dostává k napájecím pinům integrovaných obvodů, není zrovna nic extra pěkného. Možná, že jsme u problému...

Jakým způsobem lze toto napětí odrušit? Je vhodné dát do cesty napájení těchto obvodů tlumivku (vlastně LC filtr)?

Základ je transil, tlumivka 47uF, tantal 100uF, keramika 100nF + 4,7nF.
A mě se osvědčilo nejvíc transil, tlumivka, elyt, keramika, za to stabilizátor a za to tantal + 2x keramika.

Děkuji za know-how. Takže tenhle asi základ návrhu mi na desce taky chybí...

Neděkuj, mě to taky museli poradit

Tak to mě uklidnilo, už si o sobě nemyslím že jsem úplnej tupec, když jsem neudělal takovou základní věc. :)

tlumivka 47uF

Co?

Eh...pardon, jsem si nevšiml. :)

Karlos: Copak se ti nelíbí Místo poznámek se radši pochlub se svou verzí LC filtru.

No jo uz to vidim a sypu si popel na hlavu

ASD -> mohl bych se zaptat jak to má být přesně zapojený ? Rozumým tomu dobře když si myslím, že je to všechno v napájení ?? Ten LC článek ?

Já bych nepochyboval o tom, že to je v napájení, když jsem se ptal, jak odrušit napájení. :)

Pozrel by som sa aj na snimacie rezistory pri dominancii indukcnosi mozu narobit paseku, preto lepsie radit hmotove rezistory paralelne.
Skontrolovat GND na DPS /hviezdicovy rozvod/ a ako pisal danhard indukcnosti privodov a preto redukovat plochu twistovanim.

To máš dělaný doma, nebo je to firmou vyráěná konstrukce. Nebylo by lepší budit Gate přes transformátor, nebo do gate strčit zenerky na ochranu. Voni se ty trandy fakt třeba nastačej zavřít.

eště mě napadlo, máš to vodizolovaný vod chladiče, nebo jestli se nepřehřejou, ale to asi moc ne když pracujou ve spínacím režimu

Shoot-through, jak je to označovaný, určitě nenastane, to si jsem jistý. Tranzistory jsou řízeny takovým způsobem, že mají spoustu času se zavřít (tranzistory v jedné fázi jsou otevírány po sobě nejrychleji po 100us, jejich doba sepnutí/vypnutí jsou desítky ns).

Chladič tam nemám...

Až budu mít tranzistory, budu testovat dál a dám zprávu, jestli to oživím.

Nestačí to ohřát ?
A ta spontální rekombinace také svítí ?

všechno najdeš tady: (viz url odkaz)

... vlastně jak na to teď tak koukám a řikám si, že takovejch přednášek bylo 14, nějak nechápu, že jsem z toho tu zkoušku udělal
moh bys tu otázku trochu upřesnit?

Tak přídáme trochu fosforu

Otázku bych rád upřesnil ale jen takhle jsem ji dostal položenou k obhajobě diplomové práce, mám vysvětlit spontánní a stimulovanou emisi a ríct kde se používá a následně zodpovědět otázku co jsem napsal.

kdyz si dodas procesor, proc ne ...

Tenhle proc mám v zásobách,naprogramovat ho můžu taky (používám PRESTO)

Honza K- ok kolik by stal procesor a kolik si účtuješ za programování ?

Hmmm ...,tak je mi líto ,tenhle MCU jsem nenašel (ale určitě ho někde mám).

KLidně ti to naprogramuju, cena MCU je kolem 30kč.

Martine a chces to digitalne nebo analogove? Myslim vystup ... digitalni nebo analogovy ?? Jde o to, jestli chces udelat merak co bude ukazovat fazovy posuv nebo to ma byt do neceho zabudovany davat vysledek. Jina vec je amplituda a frekvence tech dvou signalu. Budou mit signaly stejnou amplitudu (a cca jakou) a stejny kmitocet, nebo ne? To je dost podstatny.

kvitko: frekvence bude stejná, ale amplituda může bejt jiná (klidně o 70dB)... je to na zabudování a výstup klidně digitální - stejně bychom případnej analogovej převáděli. Je nějaký vhodnější řešení než dělat z obou signálů obdélníky a cpát to do ANDu nebo nějakýho klopnýho obvodu...

?

Ako fazovo citlivy detektor mozes pouzit synchronny detektor /SD/ a je to vsetko analogove.
Na vystupe SD je ux=u1u2(cosfi)/2 a navyse vystup meni polaritu pri zmene faz.uhlu od pi do pi.
Dynamika 70dB je dost velka to asi treba kompresor,alebo logaritmicky prevodnik. Jednoduche riesenie je ExOR i ked nemusi byt realizovany z TTL.

jo jeste jsem zapomenul se zeptat s jakou to ma byt presnosti. Digitalni cesta je urcite lepsi nez analogova, bohuzel ale drazsi... Nastesti 10 MHz neni zadna extra frekvence. Budes muset digitalizovat oba signaly, cim vetsi budes chtit presnost, tim rychlejsi vzorkovani musis pouzit. Takze strucne receno udelas podstatnou cast 2-kanaloveho digitalniho PC osciloskopu. Chce to rychly AD prevodniky, rychly pameti a xilinx na vyhodnoceni. Takhle to je reseny shodne v DSO PicoTechnology i TiePie engineering. Oba umeji zmerit fazovy posun. Bohuzel to neni v realnem case.
Analogove to take jde, bohuzel jsem dodnes videl jen jedno schematko, kde podminkou byla stejne frekvence a amplitudy obou signalu. Ale delaji se meraky, kde to meri analogove, ale frekvence jsou tak do 100 kHz nebo trosku pres, treba Panasonic, model presne nevim, meri do 160 kHz. A cena toho meraku je pres 5000 liber.

A jakou fázi toho signálu myslíš ?
Podle průchodu nulou, 1. harmonické nebo čeho ?

kohim: vidiš, to mě nenapadlo, díky, zkusim to promyslet.
kvitko: Celý se mi to líbilo, dokud jsem se nedočet ke slovu Xilinx :D Nás s tim teď trápěj ve škole, makáme v tom na nějaký semestrálce a ten programovací jazyk VHDL opravdu nemám rád. Na druhou stranu, když už by se to povedlo nějak rozumně navzorkovat a řešit digitálně, tak by se relativně "snadno" softwarově přidávaly další funkce - třeba FFT a pod... což by mohlo bejt poměrně zajímavý. Proč je na to podle tebe lepší Xilinx než DSP, když to stejně jede z paměti a neni to v reálnym čase?
Přesnost by mohla bejt třeba jeden stupeň...

danhard: byla by to součást "dvojbranometru". bude tam dds automaticky přelaďovaná v nastavenym rozsahu, log. detektor a nějaký měření fázovýho posuvu mezi vstupním (z DDS) a výstupním signálem. Pokud by byl měřenej dvojbran nelineární, což se vlastně může klidně stát, tak je ta tvoje otázka vlastně docela na místě ;) ...bylo by potřeba detekovat jenom fázovej posuv první harmonický. Kdybychom ty signály převáděli na obdélníky, tak by se to asi vyřešilo hysterezí komparátoru, nebo ne?

Synchronní detekce a řídící signály posunutý 0 a 90.
Dostaneš přímo reálnou a imaginární složku.

DSP by myslim byl lepsi, bohuzel neznam nikoho, kdo tyhle veci umi. U nas nikdo neni a jedine nejaky manik na univerzite par mil od nas, ktery ale neni prilis sdilny... rekl bych, ze neni vubec sdilny... Ale myslim, ze by to jiste bylo lepsi nez xilinx. Skoda, se den nema 96 hodin, bych se tem DSP mohl take venovat.

tak ono by to slo jiste udelat i s klasicku logikou bez xilinxe, jen se bojim, ze by to bylo desne veliky

Martine, a nemá to náhodou být "cosi" , nějaký díl do spektráku? Jen se tak ptám ...

kvitko: já ti pořád nevim s tim spektrákem... Už mám nejvyšší čas si vybrat diplomku a můžu zvolit dvě cesty:

- cesta nejmenšího odporu na katedře teorie obvodů - tam by jim stačil "dvojbranometr" do 200kHz (a třeba 50dB), což když už bych dělal, tak bych tam chtěl nějakej ten MHz a těžko říct do jaký míry mi s tim budou schopný radit. Na druhou stranu je to relativně jednoduchý a obhajoba na tý katedře by byla taky do pohody.
- cesta velkýho odporu - katedra radiotechniky v čele s panem Matějkou - tam bych dělal buď to samý, ale s podstatně většíma nárokama a nebo ten spektrák. Obhajoba by byla asi taky těžší, na druhou stranu by mi tam poradili a vzniklo by zřejmě zajímavý zařízení.

Dneska jsme s kámošem ve škole řešili zase to VHDL a po několika dnech se nám na Spartan3E povedlo blikat ledkou s možností regulace frekvence blikání dvěma tlačítkama + budeme zobrazovat tu frekvenci na lcd (metronom). A pak sem objevil CORE Generator, kterej sám vytvoří kód celý 64-point FFT pro tenhle Spartan3, což mě přivedlo k zamyšlení......

Ty s tim Xilinxem nějak víc děláš? Už to asi neni uplně sranda zapájet a neodprásknout, co?

no tam mělo bejt samozřejmě 64k-point FFT...

Martine, ja koncil na FEL v roce 1984, ale byl jsem tam naposledy pred 3 roky na navsteve a obesel katedry a zjistil jsem, ze spousta lidi co tam ucia v roce 1984 a pred, ze jsou tam stale a ze uci stale to same . Moje pripominky k jejich vyuce se jim moc nezamlouvaly.
Ono take, ja srovnavam se sousednimi Uni tady okolo (Cambs Warwick a Ofxford). Fakt je ze katedra teorie obvodu na FEL za mych dob stala za prd a pochybuju ze by se od te doby zlepsila, nebot s casem se vse zhorsuje a nikdy nezlepsuje (Parkinsonuv zakon). Tak si umim predstavit tu uroven dnes. Katedru radiotechniky moc neznam, ale vim, ze pred 25 lety mela slusnou uroven.

Na druhou stranu s diplomkou netreba prehanet, protoze cilem je ukoncit studium a i kdyz se ti to dneska nezda, casem to pochopis, za 2-3 roky po skole se nikdo ani nebude ptat po tvojim diplomu, natoz co jsi delal za diplomku. Spise bych na tvojim miste premyslel co po vejsce. Paradoxne, my mame ted sraz po 25 letech a sejdeme se tam vsichni, i tusim ti dva, co byli tenkrat vyhozeni od statnic a VS ukoncili bez titulu ing. Myslim, ze to je uplne fuk, jestli ten titul maji nebo nikoliv. Za doby radostneho budovani komunismu pod vedenim Gustava Husaka to jeste bylo trosinku podstatne, dneska je to o nicem. To mi privadi na vzpominku o tom, jak jsem v Sydney vysvetloval v bance, proc mam v cestovnim pase pred jmenem "Ing." (nahodim to do sveho blogu). To vysvetleni co jsem jim tam tehdy dal, v bance v Sydney pochopili, ale ceskym uradum by se pranic nelibilo Ono, v Cesku se porad blbne s titulama.... hlavne je pouzivaji ti, co zdnou VS nikdy nedelali .
Takze na tvojim miste bych tu diplomku spis zameril podle toho, co budu delat na podzim a dal po vejsce.

O Xilinxech dale..

Nerekl bych ze s Xilinxem delam nejak moc, neco na tom umim, zdaleka ne vsecko. Problemem je cas, ten straslive leti a kdyz k tomu mas jeste uradovat, papirovat (a tomu se nevyhnes at budes delat kdekoliv), tak zjistis ze to je na prd. Za pul dne prace na Spartanu toho moc neudelas. Trochu reseni je koupit nejakou knihovnu, neco hotoveho a od toho se odpichnout. Jenze to stoji dost penez a nikdo ti neda kloudny hotovy program zadara. Co vim, tak v laborce u Pico odladovali Xilinx pro digitalni PC osciloskop temer rok a pracovali na tom cely den, nemuseli vubec uradovat a papirovat. Urcitym resenim je pouzit Active HDL od Aldec Inc. Jenze ten software je priserne drahej. Ma to smysl, pokud mas fakt cil a vis, ze kdyz to udelas, ze to prodas a ze se ti to zaplati. My ten software nemame, resp., mame verzi z roku 2001. Chtelo by to update, ale ten nekoupime, protoze mame problem s casem, nejsou lidi, kteri by se tomu mohli plne venovat. To chce jednoho cloveka, co s tim bude non stop delat, neco rozumnyho udela, co se proda a zaplati se to. Pokud vim, tenhle program ma nebo mela, Era Pardubice, verzi z roku 2000 nebo 1999. Jinak nevim, ze by tenhle program v Cesku byl.

Spektrak - v 1 cloveku a bez technologickyho zazemi, vybaveny laborky a dostatku financi to nelze, anebo to bude colozivotni dilo (asi tak jako byla stavba 100MHz osciloskopu v roce 1970 doma v kuchyni).

Kvitko, update na Foundation od Aldec seženeš asi těžko, protože od 2001 Xilinx dodává ISE od někoho jiného.
Mám jednu z posledních verzí F4.2i a ten umí max. Spartan 2.
Dost mě tehdy nasrali, jelikož jsem v tom měl dost projektů, které teď nejsou kompatibilní s Xilinx ISE.

Tak nakonec to vypadá přeci jen na tu synchronní detekci. Každopádně díky všem za nápady... Stejně po nás vždycky chtěj ve všech projektech na škole, abychom popsali hodně možností realizací a pak proč sme si vybrali zrovna tu nebo tamtu...
Taky se mi na tom líbí, že bych tam volně navázal na svojí bakalářku, kde jsem řešil právě DDS s fázově posunutejma výstupama... Takže bych za to asi "jenom" připojil násobičku/směšovač a nějakej dsPIC na vyhodnocení :)

kvitko: Tak ten Xilinx... no dneska jsme to zase řešili kvůli písemce ve škole a nadávali celej den :D Core generator je sice super, ale třeba FFT 64k-point je tam jenom pro ozdobu, protože žádnej jejich čip na to nemá dost ramky, takže se člověk v reálu dostane s těží na 4096-point a to už je stejně s čipem za >60 USD. Předpokládám, že připojování externí ramky asi neni uplně reálný...

Upřímně, já vůbec netušim, co budu dělat po škole a představa, že už je to za rok neni uplně veselá... Ale podnikat "na plnej úvazek" se mi zatim fakt nechce. To spíš nastoupim do nějaký firmy, ale netušim do jaký
S tou diplomkou to přehánět teda nebudu, ale nerad bych dělal nějakou blbost. Prostě když už na tom budu makat, tak aby to mělo nějaký smysluplný využití...

Nám daj nakonec možná "Mgr.", to už by třeba v Austrálii znali, ale ta zkratka se mi vůbec nelíbí :D

A slyšel jsi o SMD technologii ? Neříkej, že se tam nevejde 1ks OZ s bižuterií.

http://alignment.hep.brandeis.edu/Electronics/A2037/HTML/Active_LPFs.jpg

možná slyšel, ale nemá na to doma technologii. V takovém případě bych doporučoval udělat pro zesik větí bednu

Jo tak děkuju pěkně . SMD technologie je mi známá, domácí kino je z ní celý udělaný.... asi to dovnitř nakonec narvu, já jenom že se mi do toho nechce znova kuchat, když je to vevnitř všecko pěkně udělaný na jedný desce. Měl by někdo nějaký "osvědčený" zapojení subsoniku? Malý, jednoduchý, stačí 18dB/oct a kmitočet už bych si upravil, asi bych to dal na 25Hz. Jinak nějakej program jsem našel (jen tak pro zajímavost) je to Subsonic v3.3, tak jsem to nainstaloval, ale nějak to nechce fungovat, i když by to mělo bejt kompatibilní.

Elektronix: Co ti to prodejci domácího kina napovídali, že píšeš o 25 Hz? :D

no.. prodejce i výrobce jsem já sám . Jenom mě mrzí, že jsem to kdysi na tu desku nedovrhnul ten subsoník. Ale tak já to tam snad nějak vtěsnám.. (viz url odkaz)

Hele, kde jsi vzal ty nádherné chladiče?

v GESu

Daly.

tme.cz

je tam nejake rele? ak ano zopne?

relé tam neni. skusil jsem to vyfotit,jestli to pomuže.. (viz url odkaz)

bude to asi v tom step up menici, ktory vyraba napetie pre napajanie koncoveho stupna. typol by som vyschnuty elyt. vies ich zmerat?

step up měnič,jo? :D Kde ho najdu?

No v tom zesáku na fotce

Tak teda ve kterej části?A jak vypadá?Co to má za funkci?

A kolik je na těch odporech, co hřejou (proti zemi, na obou koncích)?

na obou je z jedný strany 22V a z druhý cca 1.5.Takže je tam docela slušnej úbytek,no..Ale co z toho vyplývá?

Že ten měnič asi jede, ale že za těmahle odporama, zřejmě v pomocném napájení, za to někdo tahá do země.

A jaké polarity je to napětí na těch odporech ?

ještě sem teď našel na tom tišťáku,že tam maj bejt odpory 470ohmů 3W a těch 470R sem tam naměřil..A to že sou 3Wattový,to bude taky asi něco znamenat?Tahá,to znamená že někde bude něco zkratovat oproti zemi? A v čem by to tak mohlo bejt?

Asi v nějaké vadné součástce

:D Dík,už je mi to jasné:D Nev čem by to tak mohlo bejt?

Jestli to není třeba nějak pokažený ? Nebo třeba out of date... možná třeba zavirované ?

Máš proraženej jeden operák v předzesilovači. Tahej jeden po druhém ven a měř napětí za těma odporama, až se tam objeví 15V, tak ten poslední OZ to byl.

A není nad tou kontrolkou napsáno "servis" ?
To by jsi to měl dát do servisu

nad červenou kontrolkou je diagnostic.Ale svítí normálně oranžová,což je power.Prostě nedá zvuk a když odpojim přívodní napětí tak má tendenci zahrát..Ale skusim teda to postupný rozebírání..

NIC NEROZEBIREJ! nebo to jenom zmrvíš a skončí to v popelnici. Vezmi tužku a papír a nakresli od toho schema zapojení, teda od vstupu napájení k těm odporům.
Potom vezmi voltmetr a hezky to proměř a napiš do schématu napětí co jsi kde naměřil a pak se uvidí co dál.
Rozebrat a hodi to do popelnice umí každej truhlík.

Kvítko, jseš fakt pitomec.
V těchhle jednoduchých zesilovačích jsou za těmi odpory už pověšené jen dvě 15V zenerky proti zemi /i ty můžou být vadné/ a pak už nic, nic jiného tam symetrickým napětím z těch zenerek napájeno není, jen ty operáky. Jak má asi identifikovat, kterej z nich je provalenej, když ne postupným vyletováváním? Rozkreslováním? Jseš na palici?

Leoši, než je vyndávat všechny, to raději použít Šedý přízrak ing. Šedého, nebo nějakou jeho obdobu, nebo na všech změřit diodovým testerem výstupy proti napájení, nebo použít malé elektrické násilí a prstovou sondu

Sice je na tom blbým jen asi 3V a 40mA proudu, ale mohl by z nich být nejteplejší.
A nebo jak radí Sendy, mezi + a - toho pomocnýho napájení (za těma odporama) regulovanej zdroj, zbytek odpojenej, proudový omezení na 100mA a pomalu zvedat napájení, při těch pár voltech už tam bude citelnej příkon, kterej se vytopí v tom blbým integráči.
Jak myslíte, že se hledá blbej keramickej blokovací kond na desce plný logiky, když je tam těch kondů paralelně na napájení třeba 50 ?

Průser je, když zjistíš, že topí z takových 50ks tantalů takovejch 30, a ještě větší, když zjistíš, žes tam ten napnelismus poslal obráceně, pak už to měníš všechno bez hledání

postupným vylotáváním?Sinclaire si na palici?

Nojo, ale k výpočtu budeš potřebovat sálový počítač Bambula 155

Na tohle jsem dělal iterační program... ve Fortranu. Děrné štítky jsem už vyházel

ja mam na to program pro mikrovlny jeste z dob mych studii. Program je v HPL a beha na HP 9825. Vykresluje civku na ploteru ktery se pripojoval pres HPIB k 9825. Mozna by to slo jeste oprasit, nevim. Otazka je co se zachovalo na disketach. Ty jsou 8 palcovy v HP formatu. Bohuzel nemam floppy jednotku, ale sla by mozna jeste sehnat nebo aspon vypujcit.

http://koumes.misto.cz/_MAIL_/navody/civka/civka.htm
http://smirc.stanford.edu/spiralCalc.html
http://www.pronine.ca/spiralcoil.htm

těžko říct, zkontroluj si jestli máš správně všechna čekání v podprogramech pro výpis znaků nebo zapisování příkazů

to snad ne .... leda ze by to byl LCD displej znacky SAMODOMO

To ne, je to normální 1602. Už jsem odhalil příčinu, ale nevřešil ji. Něj blbne kontakt Enable pinu. Když ho stisknu rukou nebo kleštičkami, je to OK. Bohužel, ani propájení, dokonce ani připájení vodiče na cestu na plošném spoji kousek od vývodu nepomohlo :(