Moderní elektroměry s tím počítají a je možné jejich chování naprogramovat podle požadavků. Obvykle jsou nastaveny tak, že v obou směrech energii přičítají.

U elektrického elektroměru to nejde a to proto,že zapojení těchto elektroměřů je v podstatě čtyřkvadratická násobička
a proto bys musel přehazovat přehazovat proudové cívky/tedy k-l/.Takže machři z EONu ti pro případ dodávky el.proudu dají jiný elměr.
Pro případ klasického elměru to taky nejde ,protože pro zpětný chod kotoučku je udělána obyčejná tak zv.rohatka,která začne fungovat již při čtvrt otáčce nazpět.
Je to proto ,aby machři z řad kutilů pomocí kompenzačního kondenzátoru si neodpisovali spotřebu.Toliko moje rada,jen ti podotýkám,že jsem vynálezce na první elektronický regulátor v Československu.Karel

Ještě dodám,že regulátoru jalového výkonu.

Ono když se z těch elektroměrů vypreparuje ten mechanizmus tam to jde.
I elektronický elektoměry umí detekovat zpětný tok proudu.Např.: http://www.volny.cz/elektromer/AMT%20tech.%20data.pdf

Nu,vše jest možné,ale ten dotaz zněl na objektivní technický pohled s řešením technického problému.I tak jsem vděčen za tento názor.Karel

Tady je ten obrázek (viz url odkaz)

tak predpokladejme ze budes muset vypocitat silu jakou na ten pritahovany predmet pusobi gravitace - F
aby si to dokazal zvednout musis elektromagnetem zajistit magnetickou silu vetsi nez je gravitacni..
Takze budes muset najit vzorecek, ve kterem je F a taktez vzdalenost a hlavne neco jako indukce nebo intenzita.. predpokladam ze by v tom nemel byt zadnej naboj

nezapomen na parametry jadra, material, velikost ...

My jsme to ve škole řešili přes magnetickou energii (Wm) a koenergii (Wco). Wco = 0,5 L * i^2 a potom Fm (síla vyvíjená soustavou) = d Wco / d x (parciální derivace koenergie podle x). X je vzduchová mezera, objeví se ti ve výrazu pro L, případně ve výrazu pro magnetický odpor Rm, L = N^2 / Rm, N = počet závitů.

far1.k, ---->
Myslíš, že by se ti někde nepodařilo vyštrachat postup?

http://leteckaposta.cz/952359894

Nemám tušení, z jaké to je literatury, ale najdeš tam popsaný postup odvozování sil působících v elektromechanických soustavách. Ke konci tam pak je příklad na elektromagnet.

dík moc

Jistota je podivat se na stranky vyrobce, taky by to melo byt napsany v manualu co jsi k ni dostal.Trvale by mela snest cca 14V, v rezimu nabiti - vybiti nekteri vyrobci dovoluji nabijet do 15V(s proudovym omezenim), vzhledem k tomu ze je legovana kalciem zrejme snese trvale nabijeni 14,5V ale neni nad doporuceni vyrobce.

Kyselinu nalévaj jen asi 5mm nad desky a po půlhodině kontroluj, jak elektrolyt klesá a dorovnej hladinu těsně na okraj desek. Když neklesá, začni nabíjet.
Nenalévej tam zatím víc, přinabíjení elektrolyt zvětšuje objem a škoda nechat baterku přetéci.
Až při napětí mezi 13,8-14V (bez nabíječky) zkontroluj hladinu a dorovnej ji podle návodu na předepsanou výšku.

Stím objemem u elektrolitu.Jak to je u baterek který sou hermeticky uzavřený? (Pb akumulátory pro UPS)

Pro UPS se používají převážně gelovky. Do nich se nic nenalévá, leda po nějakém tom roce jako poslední pokus o záchranu pár kapek destilované vody na článek.
Kapalinové bezúdržbové baterky se dodávají naplněné a jejich konstrukce zajišťuje návrat většiny odpařené vody zpět do článků.

Je to nejspíš Polyesterová páska , někde taky tomu materiálu říkají mylar
http://www.g3.cz/cs/catalog/elektrotechnicke-pasky-3m/specialni-elektro-pasky/polozka-1350 f2y

Ještě lepší je asi kapton, polyimid.
http://www.europack.cz/katalog/samolepici-pasky/maskovaci-pasky/vysoce-tepelne-odolna-pask a/produkt/kaptonova-paska

Ty europack mají velice slušné ceny, ale pozor, je to velkoobchod, cena je při odběru "balení", tj. třeba 30ks

Aha, mají tam i objednávání po kusech a ceny stále slušné, jak za kapton, tak za polyesterovou pásku, sice ji mají vedenou jako oblepovací, bez izolační pevnosti, ale na trafáky bude rozhodně lepší, než PVC páska ze šuplíku mojí sekretářky

GME to asi koupili u snaživého číňana.
Nic neletuj a koukej jim to vyreklamovat !

Kdysi se s ohledem na nedostatek vhodných spínacích prvků někdy používaly tranzistory v tzv. inverzním zapojení. Proudový zesilovací činitele sice velmi klesl, ale úbytek napětí E-C byl výrazně menší. Je pravděpodobné, že se podobně chová i tvůj snímač.
Pracuje inverzně s podstatně menší citlivostí.
Nevím, proč chceš snímač provozovat přes ADC, myslím, že jeho doména je ON/OFF.
Ale pokud to potřebuješ, pak bych doporučil vnitřní PullUp vypnout a použít externí rezistor. Velikostí rezistoru pak můžeš výrazně měnit citlivost výstupu.

Právě - ten optočlen je značně nelineární a to jak závislost proudu fototranzistorem na osvětlení, tak na vzdálenosti snímaného předmětu. Takže se pro připojení na analogový vstup nehodí. To zapojení, co uvedl jankop, je lepší.
Běžně se tento optočlen zapojuje na vstup Schmittova klopného obvodu, aby jednička i nula z něj byly jasně definované.

- Není tam ještě něco jako údaj ve "VA"?
- Změř průměr drátu na vinutí pro 15V. Z toho se dá určit proud docela dobře.
- Ofoť štítek, ale ne mobilem a rozmazaně a z více úhlů a více směrů světla.
- Nebo aspoň změř rozměry jádra.

- Ještě jedna spíše teoretická možnost(musel bys mít vybavení): Napájej primár napětím přesně 220V a měř napětí a proud na sekundáru. Až bude výstupní napětí přesně 2x15V, tak proud odpovídá jmenovitému.

No VA tam je ..50 je to v tom řádku jak je 220V..

To se už neska nedá použít.Neska máš v zásuvce 230V. My máme 235V sem koukal.

http://cestina.bezlepkova-kucharka.cz/obf.jpg Obrázek

Ono proč by se nedalo použít ..
Já stejně konečné napětí budu snižovat ...
A právě potřebuji cca 2 - 2.5 Ampér .. :)

Dá se použít, na toho chytráka před tebou se vykašli (stačí si pročíst jeho jiné příspěvky
Mohl bys z toho vytáhnout něco přes 3A, ale jedině při paralelním spojení sekundárů...
Na co přesně to má být, a jaký chceš napětí ?

No napětí potřebuju 12 V a proud jak jsem psal asi 2.5A
Potřebuju to na motorek od stěračů ze staré škodovky :)

usmernit (na stejnosmernej proud) pak pomoci rezistoru a podobne dat pozadovane napeti napeti :)(12V)

můžeš to zapojit takhle a za to stabilizátor http://hellweb.loose.cz/school/elt_plus/ZDROJE_soubory/image056.png

to první zapojení...

Předpokládám, že motorkem od stěračů chceš pohánět třeba rotační prase.
Na to nemusíš napětí stabilizovat, natož omezovat proud odporem. Pro začátek stačí dvoucestný usměrňovač bez filtračního kondenzátoru, pak to, co půjde do motorku bude v průměru srovnatelné s tím, co do něj dává v autě palubní síť, když je motor v otáčkách a baterka nabitá.
Odpojením jedné z diod usměrňovače mu snížíš výkon asi na polovinu.
Diody použij aspoň na 3A, radši víc.

ok díky .:) pozkouším , takže když to zůstane na 15 voltech tak se nic nestane ? ( na motorku je napsáno 12V ) prase to nevi mjeslti by utahlo .. ale delame na tom kuřata :)

Mimochodem - fotka je perfektní.
Trochu jsme zamluvili proud - trafo je navrženo na 50VA, takže jmenovitý proud celého sekundáru 30V je zhruba 50VA/30V =1,7A. Z té fotky to vypadá, jako by tam někdo vyrazil bytelnou desetinnou čárku a pak možná za čárkou 8 nebo 3 nebo 6. Ale to je jen dohad, možná je to jen odlesk.

V případě uzlového usměrňovače je pod proudem vždycky jen jedna polovina sekundáru, takže proud na výstupu usměrňovače může být zhruba dvojnásobný - takže 2,5A by mělo být v pohodě.

Záleží na tom, kolik bude skutečný proudový odběr motoru. Proud motorku motoru je daný hlavně jeho mechanickým zatížením - počtem kuřat, jejich vyvážením,druhem převodovky. Když bude přetěžovaný motor, bude přetěžované i trafo.

Na napětí závisí hlavně otáčky. Bude se vrtět rychleji, ale spíš jen naprázdno. Jelikož je trafo měkké, a jeden volt si ukrojí dioda, při zatížení to nebude o moc jiné než z autobaterky.

mě připadá že je tam 1,8A

Taky jsem dimenzoval PWM regulátor na až 10A pro motorek ze Škodovky. Ukázalo se, že s původní převodovkou a s řetězovým převodem do pomala asi 1:4 přímo z výstupního hřídele vyhovuje i pro 12kg krocana, řízení PWM asi 500Hz, odebíraný proud do 0,8A pro optimální rychlost rotace rožně, t.j. asi tak 4 ot/min. Grilovalo se na nejzachovalejší gelovku z vyhozené sady z UPS (nová před 4 roky měla 18Ah, teď to neodhadnu a měřit mě to nenapadlo), v pohodě vydržela a ještě nebyla zcela vybitá.
Nakonec to bylo i bezpečnější, než někam tahat síť.

Celej problem je vtom trafu.Je na 220V a dneska je v zásuvce 230V.Tetka sem začátečníkem v elektronice.Ale jak sem psal votom zdroji tak ste mě taky mohli říct že vtom schořelo trafo a že Dubnica je firma.Já to bral podle toho co je natom napsaný.

:D
No ja to nějak prubnu a zkusim neverim tomu ze to nepujde to je blbost :)

Vleze vice tak i vyleze vice no o trosku mozna ...

Nic nevyleze spálí seto.

Super pavel,
zůstaň u svojich hraček, do elektriky se raději necpi ... koukni se co máš napsané na žehličce, televizi , rádiu a taky ti všechno zhořelo ???
vzhledem k tomu že není to tak dávno co se přecházelo z 220V sítě na 230V síť tak se zeptej taťky jestli ste museli všechny spotřebiče koupit nové

Proč jakej ktomu byl důvod přejít z 220 na 230V.Kčemu to bylo?

Bylo to kvůli srovnání kroku s kapitalistickými sousedy v Evropě, ti byli o 10 V napřed.

njn

No ono jak tu kdosi psal ze se bude točit rychle to mam vyřešeno regulátorem otáček ..

Jak jsem pochopil, tak mám udělat tohle ?
http://hellweb.loose.cz/school/elt_plus/ZDROJE_soubory/image056.png to schema nalevo a pak za RZ dát rovnou motor , nebo ještě ty 4 dyody a vyhlazoaci kondik ? :)
Ono usměrňovače jsme ještě nebrali..

Kolikpak asi dělá 230V + 10%, nebo naopak 220V + 15%

Bohušu, jaký regulátor otáček?

SuperPavla neber vážně, je to buď provokatér, nebo blb. Možná obojí.

Já sem začátečník.

Mám tam regulátor: PWM regulátor výkonu 12V/30A před motorem .. ono do teť sem to napájel normální autobaterií ale sehnalsem si transformatorek tak to chci řešit :)

To je podstatná informace.
V tom případě bude zapotřebí zapojit na výstup usměrňovače velký elyt, aby napětí nepadalo k nule a regulátor měl z čeho regulovat.
A za druhé, vyhlazené napětí bude o dost vyšší(naprázdno i docela značně), než z autobaterky, takže regulátor musí být na takové napětí dimenzován. Odhaduji, že naprázdno bude napětí někde kolem 22V.

Ono to je regulator delany do auta a pripadne to napeti vezmu paralelne udel delic aby bylo 12 voltu

pres delic to moc fungovat nebude. Zkus to a poznas sam. Chybama se clovek nejlip uci.

Máš pravdu přez to to nejde :(

Ono mělo by to jít přez nějaký stabilizátor napětí ne ? ale jestli bude nějakej do 3A ...

vezmeš stabilitátor, pevnej, na 12 Volt, třeba 7805 a posílíš ho výkonovým tranzistorem na chladiči. To je nejjednodušší a nejlevnější. Nevýhoda je, že budeš muset uchladit 12-20 Watt.
Druhá možnost, dražší a složitější je stahnout to pulzním měničem.

pardon, mělo tam být 7812 ne 7805

nj problem bude s chlazenik když to bude v blozkosti rozehřátého grilu :) dyštak použiju větráček :)

Takže když vezmu zmiňovanej stabilizator dam k nemu tranzistor tak nebude vadit 3A max ?

Ještě jak to zapojim :) no na to se nějak přijde ..

Nějak to komplikujete.
Proč by se nemohl motorek točit tak jak je - bez regulátoru? Ještě jsem neviděl opékací stroj, který by měl regulaci otáček (a jak to bylo panečku dobré masíčko). Otáčky byly vždy nastaveny napevno volbou převodů.
Pokud by se točil opravdu příliš rychle a nešlo s tím nic dělat mechanicky, tak si sežeň vhodnější trafo na 12V nebo to svoje trafo rozeber a odmotej závity a uprav si napětí jak potřebuješ. To je práce na jeden večer. Žádný elyt, žádný regulátor. Každá další elektronika(kromě usměrňovače)je jen zdroj poruch a opilci ji taky snáz poškodí (polití pivem apod.)
Ještě zbývá "oblíbená" metoda srážení napětí trafa řetězcem několika křemíkových diod. U zesilovačů je to naprd, ale tady by se to možná dalo použít.

me tu uz nejak unika podstata veci. Myslel jsem, ze potrebujes udelat 12V s odberem 3A pro neco do auta a mas trafo 2x 15V. Ted se tu objevuje cosi noveho s grilem.

Nejlepsi by bylo, kdyz napis vsecko co se ma udelat a ne nam to tu davat po kapkach.

Fakt ale je, jestli mas motorek na 12Volt, tak stejne do nej nemuzes poustet 20V. To by se sice mozna i tocil rychleji, ale urcite ne dost dlouho.

Ono o grilu jsem to psal . regulátor otáčech bych rád nechal reguluji když je větší oheň a podobne ..

Takže potřebuju to usmernit a pak stlaict na 12 voltu .. :)
A ze=b se me chtelo odmotavat drat z trafa to ani moc ne :)

previnuti sekundaru je take reseni, sice pracne, ale levne. Usetris stabilizator a chladc Kdyz odmotas cely sekundar a navines novy, silnejsim dratem pouze na 9 - 10 Volt, tak z toho dostanes 5A a po usmerneni a vyfiltrovani tam budes mit neco pres 12V a nemusis tam davat stabilizator s tranzistorem.

Mi tak ted napada, da se v Cesku nekde jeste koupit smaltovany drat na vinuti traf?

tak to nevim jedině z nějakých starých traf ..

já právě bych to nakonec udělal jak jsi říkal předtím tím stabilizátorem . protože odmotávat trafo se mi teda nechce ještě bych o pokazil nejvíc :D

Regulovat to lineárním stabilizátorem je kravinimum. Proč to tak komplikujete?
Jednak se zbytečně vytápí výkon do prostoru, jednak motor ztrácí krouticí moment, při hodně velkém "seškrcení" se sám nerozeběhne.
Ten pulsní regulátor jde udělat s pár šuplíkovými tranzistory a jede to jak z praku.

tos kdys to jde tak pis jak :)

-> Hill, pulsni menic je jiste lepsi, pro nekoho, kdo to umi. Jenze kdyz Bohus ma problem i s premotanim trafa, tak bude mit docela problem i s pulsnim menicem, kde je jeste vice soucastek nez v linearnim stabilizatoru.

Ja tu mam ted rozdelany DC-DC prevodnik, ktery ma tyhle parametry:

vstupni napeti min. 4V , max. 60V
vystpni napti mn. 0.00V, max vstupni napeti
proud max. 10A

nastaveni vystupnho napeti budto na pevno, nebo promenlive potencimetrem od 0 az do Uvst. s presnosti 1 mV.

nastaveni omezeni vystupniho proudu s presnosti 1mA.

To by slo pouzit a jen to udelat mensi pro mensi proud do tech 3A a nastavit tam fixne 12V vystup a poustet do toho treba tech 20V nebo kolik to da Bohousovi jeho traficko po usmerneni a filtraci. Jenze tohle si nepostavi clovek, ktery ani neumi premotat trafo. Ja to delam jako laboratorni regulovatelny zdroj pro amatery a prjde mi to celkem stredne slozity.

Ono přemotat trafo byhc zvládl . ale lepší bude využít jinčí metody .. ono když k tomu budu mít schéma tak to nebe problém :)
max vymyslet nějaké IO nand a podobne nei problem .. ale ecly obrvod to zatim ještě ne ...

tak si mrkni toto, http://www.reuk.co.uk/OtherImages/ne555-pwm-dimmer-circuit.gif

zvladas to postavit? pozor ale na jednu vec, ne555 ma maximalne napajacie napatie 16 voltov, po usmerneni z toho trafa polezie viac..

mozes to vyriesit tak, ze "prestrihnes" ten drot , co ide od vyvodu 8 doprava k diode a motoru - to je napajanie ne555. musis tam dat stabilizator, napriklad 7812. obvod teda bude napajany len 12v, ale motor plnym napatim

ach, ja somar... ked budeme predpokladat, ze motor tych 20v neznesie, tak medzi motor a kladny pol 20v zapoj este takych 7-8 diod na vhodny prud.. riesenie o nicom, ale asi najjednoduchsie..

Motorky ke stěračům bývaly univerzální, tudíž není nejspíš potřeba ani usměrňovač. Pokud regulaci, tak tyristorovým nebo triakovým regulátorem.

Jankop - universalni motorek ke stiracum je spis vyjimka nez normal,ja ho pamatuju z nejakeho hodne stareho auta kde byl pro jeden stirac(ramenko) jeden motorek s prevodovkou ale ten motor mel paralelni(derivacni) buzeni coz pro napajeni stridavym napetim neni to prave. Takze jeho motorek bude mit na 99% permanentni magnety a bude vyzadovat stejnosmerne napajeni.Rizeny tyristorovy usmernovac je samozrejme take reseni.
Motorek musi snest provozni napeti pri jizde a to je 14V. Trafo bych usmernil 2-mi diodami a vyvod ze stredu vinuti, bez vyhlazovaciho kondenzatoru tam bude napeti tak akorat.Kdyz vidim jak se v tom bohus macha, tak bych mu doportucil potak zapojeny jako reostat cca 10ohm ktery snese cca 3A, zapojeny do serie s motorkem. Pokud tak velky potak nesezene, tak potak cca 470ohm a jeden vykonovy tranzistor napr KD501 na chladici.Neni to ani elegantni ani usporne ale jednoduche a funkcni a pro buhuse snadno realizovatelne.

Motorek je na stejnosměrný proud.
14 voltů by měl snést ale mám tam ten reulátor, který bych si tam chtěl nechat, tak potřebuju zmiňovaných 12 voltů .

Tak jste mě donutili ke zpětnému inženýringu (ještě, že jsem z toho tenkrát nedělal lokomotivu): tady je ten šuplíkový regulátor, co jsme jednou potřebovali, tak jsem ho tehdy nahonem spíchnul na univerzálním plošňáku do normální hranaté instalační krabičky na omítku. A od té doby chodí a chodí a chodí... (viz url odkaz)

Hill, to vypada hezky, takova krasna vanocni nostalgie

nevypada spatne .. já tam mám tento : http://www.djpeak.cz/elektrotechnika/pwm_regulator/pwm_regulator.htm

U teho tvého je dobré že je až na 20 V .. :)

Škoda, žes neposlal schéma hned na začátku.
Máme tu další z mnoha řešení:

Přidej stabilizátor napětí(třeba 7812 -7815, ztrátový výkon nepatrný) pro tvůj regulátor. Motor zapoj mezi usměrněný výstup z nového trafa a drain BUZ11. Tranzistor to snese v pohodě,je na 50V.
Trafo musí mít za usměrňovačem vyhlazovací elyt cca 2G2/25V.

Schéma jsem obkreslil teprve dnes ráno, kde bych po 15 letech listoval starými poznámkami... měl jsem za to, že jde o věc natolik jasnou, že už to nikomu nic nového nedá, no, odhadl jsem to špatně. Pardoun.

Aby snad nedošlo k nedorozumění. Moje výtka s utajováním schémat patřila Bohušovi. O jeho grilování se jedná, ty už to máš léta vyřešené

Hille - no to je ta prava klasika.
Bohus, kdyz uz regulator mas, tak je jeho uprava jednoducha, vezmes 7812, na IN pripojis + vystup z trafa ,usmernovace a kondu(tech cca 20V), k OUT pripojis svorku +12V regulatoru, GND spojis s GND regulatoru.Ke GND regulatoru pripojis - z usmernovace.Motorek pripojis mezi vystup usmernovace(IN 7812) a OUT regulatoru.To je pro tebe nejjednodussi reseni. (viz url odkaz)

nejsem si tak jisty, ze mu 7815 utahne 3A. Jak jsem psal nahore, bude to chtit posilit vykonovym tranzistorem.

To je prča. Já zase tvrdím, že když už bude motor na regulátoru , který umí měnit střední hodnotu napětí, může motor připojit rovnou na usměrněných 20V. Řešení je ekologické, ztrátové teplo minimální
Nechtěl bych být v Bohušově kůži.

no to je pravda, jestli má regulátor, tak proč ne. Ten Bohouš z toho asi nebude moc spát

No jasne, motorek zapojit mezi +20V z usmernovace(ty jsou zaroven pripojeny na IN 7812) a OUTPUT regulatoru(= kolektor BUZ11).Pres 7812 bude napajena jen ridici cast regulatoru, motorek bude napajen primo z usmernovace.Po te co Bohus pise ze ma hotovy regulator je to jasne reseni, myslim ze uz ho nematem.

A já zase tvrdím, že tomu motoru napětí 20V po nějakou tu minutu neublíží, takže s PW regulátorem bude toto napětí dostávat třeba jen po 20% času, mezitím (při zavřeném tranzistoru) na něm bude napětí odpovídající otáčkám, protože otáčející se motor se v tom okamžiku chová jako dynamo. To abyste se nedivili, že při měření osciloskopem neuvidíte v mezerách mezi buzením motoru nulu ale tuto elektromotorickou sílu vyjádřenou napětím.

Motorek 20V pulsy urcite snese, jde jen o to aby Bohus pouzil svuj regulator s 555, ktera snese maximalne 18V.Motorek by pravdepodobne snesl 20V trvale - problem by nejspis byly vysoke otacky a poskozeni odstredivou silou.Napajeni z usmernovace bez vyhlazovaciho kondu by bylo urcite OK, ale Bohus pise ze chce regulaci.

Dobry vecer potreboval bych vedet jaky si mam koupit kremikove diody na centralni zamykani ,napeti je 12 voltu..Dekuji za radu

Tak promiňte měl jsem trošku delší výpadek .. moc tomu nerozumím jak se tady dohadujete :) protože teď nevím jak to mám udělat už vůbec :)

Konečně jsem zprovoznil trafo vše už funguje motor taky .. mam tam danej mustek na usmerneni chtel sem e zeptat.. je k tomu potreba dát i kondik na vyhlazení ?

Pokud tam mas jen samotny motor tak ne. Mas tam nejakou regulaci? Jestli ti funguje tak ne, jestli ti nefunguje tak jak ma tak by vyhlazovaci kond mohl pomoci.

mno právě, že už ani nevím jka se to chovalo minule ale motor se mi zdá více škube když se to reguluje .. kdybych tam ten kondik chtěl dat jak asi velkej diky ...?

Jakou mas regulaci? Tak 4G7/25V.

Regulaci mám taoutu :
http://www.djpeak.cz/elektrotechnika/pwm_regulator/pwm_regulator.htm

tak já tam teda hodím : 4G7/25V. :)

takže vše jsem tam dal i ten kondik zmiňovanej 4700uF a naskytl se menší poblém, řekl bych že ten kondik je moc velkej bo do dava az 15 V misto 12 V trafo ciste dava cca 13 V po přemereni .. nemuze to tomu morotku vadit když je na 12 a teče v něm 15 :) ?

15 v nem urcite \"netece\".Mozna udelas dobre, kdyz si prectes celou predchozi diskusi, tam najdes odpoved.

mno na svorkách motoru naměřím 15 V na svorkách sekudnáru trafa naměřím 13 V střídavých .. :)
Řekl bych že to je tim kondikem a že budu potřebovat menší ...

Ale to je v pořádku, bez motoru by na kondíku mělo být přes 17V, když je na trafu střídavých 13V. Prostě střídavě ti měřák ukazuje středn í hodnotu přepočítanou na efektivní, ale kondík se nabije na špičkovou.
S motorkem to napětí klesne, protože mezi špičkami se stihne kondík o něco vybít.
V každém případě mírné přepětí motorku nic neudělá. Ale dělej, jak chceš.

mno já zatím nejsem odporník :) tak dám naVaše rady ono já jsem právě myslel, že by ten kondik misto vyhlazeni do roviny to dal do spicky chapete ... ale to je asi blbost

Kdyz nemas napeti vyhlazene ,tak zvlneni strhava regulator a regulace jde trhane. Motorky z aut maji na sobe 12V ale v palubni siti je bezne 14,5V. Motorku se nic nestane.

děkuji tohle jsem potřeboval slyšet :)

Stačí to filtrovat jen pro ten PWM regulátor.

Danharde, to vsechno je uz napsane v diskusi nahore, vcetne popisu jak pripojit regulator za 7812 a motor napajet primo ale tazatel to nestaci pobrat

Televize by musela mit prijimac prro normu DVB-S, nejde jen o kartu, Z prijimace LNB ktery je na parabole jde signal 950 -2150Mhz coz je ponekud jinde nez DVD-T, napajeci napeti pro LNB 14 nebo 18V urcuje zda prijimas vert nebo hor polarizaci a navic je LNB ovladan signalem 22khz ktery mu dava povel zda ma prijimat hosni nebo dolni pasmo. Tyhle povely posila do LNB satelitni prijimac, nebo TV ktera umi DVB-S. Pokud to TV neumi, musis ji pripojit pres SCART a smirit se se dvema ovladaci.

sry, teraz ma trklo ze ide aj ccko ale ide o velkost programu... potom mi zas nejde do hlavy ako to bude z vyvojovim prostredim, v skole sme robili s tusim 8051tkou v Keil. Pre iny jazyk bude treba zrejme ine prostredie nie? pozeral som datasheete od ATmega8 a ziadne podporovane instrukcie assembleru tam neboli... tak som s toho duplom jelen...

Koukám do datasheetu jedno ATmega a oni tam jsou.Hledej instruction set summary.

thanks a ako to je s jazykmi?

obecne je to takto: kazdy MCU ma nejake instrukce, pak nekdo sedne a napise prekladac z nejakeho jazyka do tech instrukci (strojoveho, binarniho kodu). Muze si vymyslet i svuj vlastni jazyk, pokud bude tak genialni a uspesne ho dokaze prosadit.
A k tomu , nejakemu, jazyku pak udela nekdo dalsi vyvojovy prostredi treba pro wokna, nebo pro linux. A casto to vyvojovy prostredi propoji s nejakym vyvojovym hardwarem

Pred ctvrtstoletim jsem delal diplomku a jejim podstatnym dilem byl dost rozsahly program pro 8080, jenze katedra na CVUT FEL nemela zadny kompilator, nic, vubec nic. Tak jsem to udelal tak, ze nejdrive jsem v jazyce HP Basic, ktery bezel na stolnim kalkulatoru HP 9845 napsal cross-assembler pro 8080. Ten kalkulator byl v majetku tzv. CSVTS (ceskoslovenske vedeckotechnicke spolecnosti). Ten cross assembler prelozil assemblerovske instrukce do strojovyho kodu. To vyvojovy prostredi se omezovalo na editor a zakladni fuknce jako jmenne navesti a tak.
A pak jsem na tom cross-assembleru udelat ten program, ten se vyderoval na dernou pasku, vypalil do epromek a ono to asi na 4.odladeni fungovalo.

Je celkem jedno jaky jazyk pouzijes, jake vyvojove prostredi, jestli to bude C, Basic, ASM, Pascal a pobezi to na woknech nebo na DOSu. Podstatny je:
(1) jak dlouho se budes ucit to vyvojove prostredi
(2)jak dlouho se budes ucit ten jazyk
a hlavne
(3) jak kompaktni binar ti ten kompilator vygeneruje.

Zkus si napsat jednoduchy programek v ruznych jazycich na ruznych vyvojovych prostredich pro tentyz MCU a zjistis, ze pokazdy je jinak dlouhy a ten MCU ho provede ruzne rychle.

Jeste k Tvoji otazce: "Pre iny jazyk bude treba zrejme ine prostredie nie?"

Tak to neni, rada vyrobcu , nabizeji jedno vyvojove prostredi a pro ruzne jazyky. Takze kdyz se naucis s jejich vyvojovym prostredim, muzes mit prekladac pro C i pro Basic.

Treba microEngineering nabizi vyvojovy prostredi pro Microchipy a muzes si vybrat ruzny jazyk. U Keila a dalsich to bude to same.