S narůstající teplotou PN přechod mění svůj odpor směrem dolů.Menší odpor znamená větší proud a odchod do věčných křemíkových a germaniových lovišť.Odtud již není návratu.
To jeden důvod.

Ale při pájení součástkou proud neprochází.Přesto se má pájet co nejkratší dobu.

Zvýšená teplota je všeobecně děj, který zkracuje životnost čehokoliv - uzenin, ovoce, živočichů, polovodičů, kondenzátorů, zmrzliny,...
Takže je lépe se vyvarovat zbytečného stresování součástky teplem. Ale na životnosti součástky se to projeví nepatrně - leda bys testoval třeba 100 000 vzorků, polovinu ohříval víc a druhou míň. Možná bys nějakou souvislost našel.

Dnešní součástky procházejí v hromadné výrobě po osazení teplotním tunelem nebo cínovou vlnou a ta jim taky dá pořádně zabrat (a ničemu to nevadí).

Tahle "pověra" vznikla v době germaniových součástek a v době, kdy byly i obyčejné diody a tranzistory hrozně drahé.
Germanium je citlivější na teplo než křemík.

Na druhou stranu nic se nemá přehánět a namáhání zvýšenou teplotou je prostě dobré omezit na nezbytně nutnou dobu.
Fajnovější součástky sice fungují dál, ale mohou mít zhoršené některé parametry jako třeba šum.


Takže ta rada není vůbec na škodu.

našel jsem toto: http://www.electro-tech-online.com/attachments/general-electronics-chat/11140d1169594781-h igh-power-regulator-0-60v-0-5a.jpg (viz url odkaz)

Ten odkaz mi ve dvou prohlížečích zlobil. Je nutno odstranit mezeru nebo "%20" v řetězci:

/11140d1169594781-............jpg

http://www.electro-tech-online.com/attachments/general-electronics-chat/11140d1169594781-h igh-power-regulator-0-60v-0-5a.jpg

nojo, ty pitomý mezery... ale když se klikne na (viz url odkaz), tak to jde...

Paralelní řazení MOSFETů ve statickém zatížení a bez emitorových odporů není to nejšťastnější řešení.

nemáte někdo stránku, odkud todle schéma pochází? co si pamatuju , tak tam byl i návrh dps, už to nemůžu najít.

Tohle řešní stojí za kulový už z důvodu, co píše danhard, takže DPS netřeba...

mate nieco lepsie? ...

co tam ty odpory doplnit? nemusel by to být problém...

a pak jsem tu už jednou dával toto: http://www.elweb.cz/forum.php?prispevek=49153#id49153 (viz url odkaz)

ale bacha zase na ty mezery (viz url odkaz)

to vyzera celkom dobre. je k dispozicii plosak?

ma to prudovu poistku?

jj, mezi vývody 15, 16, snímá se na R24... šlo by to i regulovat

resp, rozmyslam by mi ze by mi stacil nejaky obmedzovac prudu, napetie mi regulovat netreba. mate nieco na regulaciu prudu v tom rozsahu 0 - 5 A?

to prvni schema s tim stádem MOSFETů je ovsem hustý ,
to druhý schéma má ten nedostatek, že při malém výstupním napětí a větším proudu budeš mít velké ztráty, který musíš uchladit. Si spočítej vstup 53V, výstup např. 5V dá rozdíl 48V krát 5A je 240 Watt k uchlazení. To se dá obejít předregulací.

Hopkins, ty seš fakt případ! To druhý schéma je spínaný!
Předregulace spínaného zdroje, to už je paranoia.

Ty myslis to s tou 555? To je na prd, to jsem vubec neuvazoval. To neni pouzitelny, protoze na vystupu to bude cely zaruseny. Ja mel na mysli, to co tu je v galerii nekde pred rokem, co jsme to tu probirali. Ivos nebo Sendy pak chteli schema, tak jim ho tam Kvitko hodil a tenhle problem s odchlazenim se tu tenkrat uz resil. Zalistuj tak rok zpatky a uvidis.

Mimochodem, predregulace spinanyho zdroje neni nic paranoidniho, HP to delal uz v 70tych letech. Ovsem bez 555 obvodu :) A ty zdroje byly regulovany od nuly.

ta 555 je tam jen jako součást detektoru onoho spínání, přestaneli spínat = nereguluje

To s tou 555 je jen nějaká indikace.
Hopkins, ty jseš vážně úchyl, to tě ve škole neučili "číst schemata" ?

To sa neda inym sposobom detekovat ci to spina?

To se zeptej autora toho schematu

..zasa az tak ma to teda netrapi :)

najde sa konecne normalna schema?

přihlaš se do klubu autorů, všem vynadej, přijď s revolucí a začni být uznávánn...

V PE 3/2011 vyslo schema na spinane zdroj 5-20V/10A s integracem L4970. Autor pise ze po uprave lze zmenit rozsah na 0-40V. Lze ho doplnit o aktivni usmernovac ktery zlepsi ucinnost a zmensi naroky na chlazeni. Ale bude v popisu v nekterm z dalsich cisel PE.

Jo, ještě dodám aby to bylo v 8minohém pouzdru, a max 2 komparátory.

A jako k čemu, když sám koncový stupeň má napěťovou zpětnou vazbu?

Já jsem ten zesilovač nenavrhoval, já nevím co za machrovinky jsou v tom integrované. Jen jsem myslel že by stabilizované napětí 60V na výstupu mohlo navýšit výkon. Takže asi slepá ulička.

Mas tam odpory pre kazdy segment? Ten dekoder ich nepotrebuje pokial dobre pamatam, ale MCU kazdopadne ano.

ano, mám, ale to by na to stejně nemělo mít vliv.

Nezapomeň po každém jednotlivém rozsvícení na segmentu zase zhasnout a pokud chceš přeskočit na jiný segment nezapomeň zase vypnout tranzistor. Já jsem to udělal tak že prostě pokud chci zobrazit jedničku na všech prostě zapneš na první segmentovce společný tranzistor a pak pouze jednotlivé políčka ale jedno po druhém ne naráz. Pak vypnu tranzsitor, otevřu druhý a znovu. Dobu svitu si v programu teďka něják nevybavuju ale rozhodně jen nějakých pár ms možná dokonce us jsem dával a pohoda. 4 sedmisegmentovky ovládám přes atmega8 a dalo by se ještě o dost víc.

já nemám problém s vypnutím:) segment se vypne hned, ale když má být vypnutý, tak se zase pomalu rozvěcí (byť na pinu je stále logicky jednička). Ach jo, co dělám blbě?

Mohl sis ušetřit odpory kdybys je pověsil na napájecí větev jeden podle katalogu k tomu segmentu od 270 do 330R. Pak hledej problém programu. Co používáš za procesor? Ten co je ve schématu? Zkus po částech program zkoušet. Prostě napiš maličký program pro jednotlivé diodky na tom segmentu. Třeba ať ti to ukáže nulu ale né najednou ale projeď to třeba po vteřině. Co vteřina změna diody, tak ti to sice neuáže nulu ale opíše její obvod. Musíš zkoušet. Ale na 100 procent to musí být v programu. Program se nepíš najednou. A takovýhle program je na pár řádků. To já teďka vyrábím laboratorní zdroj kombinovaný s nabíječkou a dvěmi PWM kanály, vše řízeno mikroprocesorem s výstupem na displej. A to už je trochu jiný maso.

v programu to nebude, protože přesně tak, jak píšeš to dělám (svítím jen jeden segmentík v sedmisegmentu a ten postupně rozvěcuji a zhasínám). Je to jednoduchý prg - rozsvit, pocke, zahsni, rozsvit druhy segment apod. Procesor je Atmega32. Prostě z nějakého důvodu, i když je pin v logické jedničce (změřeno) začne tranzistor otevírat....

No jo, jen jestli to neblikáš moc rychle, tak že to oko nestačí sledovat.

Teď jsem si všiml, že ti to svítí i v log1. Problém je v tom, že log1 nemusí být 5V, ale třeba 4V a tranzistor se pak nezavře. Dej do báze odpor 1-5k a přidej odpor mezi B-E tak 10k.

tranzistor se mi zavře, tj. zhasne to při zavření (nastavení na log 1), ale postupně se začne mrcha otevírat (a led rozsvěcet):( pullup na +5V to řeší, ale mělo by to jít i bez něj

ad blikání - ne, je to rozvícení, čekání cca 1 s ...:)

A změřil sis úroveň napětí z mcu při log1?

A dělá to na všech pinech? Nebo jen na určitém?

ano, cca 4.7V, dělá to na portu A, jiný port jsem nezkoušel. nevypadá to na problém na straně mcu, ale něco s těmi tranzistory, ale netuším co:(

Namaluj schéma, jak to máš skutečně zapojené. Povídání o schématu je nanic.
Jestli to dobře chápu , tak spínáš ledky bez omezujícího odporu, což je dost nestandardní a dělají to číňani v LED klíčenkách. Jenže tam počítají s vnitřním odporem baterky. Možná je proud omezen velkými odpory v bázích(20k) a proudovým zesílením tranzistorů, jenže to je teplotně značně nestabilní parametr a tato metoda je naprd.

Nemění se při pokusu napájecí napětí?
Jaký je napájecí proud? Jak je omezen proud ledkama?

Jestli máš v logické 1 napětí na výstupu skutečně 4,7V(?) , tak je to divné, ale možná to stačí na pootevření. To že se to rozsvěcení děje pomalu je dáno ohřevem tranzistoru.
Možná se bez odporu nebo diody navíc skutečně neobejdeš.

otevírá se nulou, ne 4.7 V... rezistory tam mám (vůči jednotlivým led částem v segmentu), zapojení je přesně shodné s uvedeným. ještě jednou jsem provedl aktuální měření a jsem překvapen - napětí na colectoru je nejmenší cca 1.7V a největší cca 5. napětí se přesně zvyšuje spolu s tím, jak se rozsvěcí ledka. Napětí na bázi (čistě na bázi, ne před rezistorem báze) je pořád cca 4,7 V (před rezistorem je správně 0 nebo 4.7 podle toho, zda je pin na 1 nebo na 0).

Teď ještě napiš, jak to máš sestavené, jestli je to systém vrabčí hnízdo s dlouhými přívody, tak je to jasný. Proč máš do báze tak velké odpory, dej tak 1-5k.

Ještě doplním, tranzistor (PNP) se neotevírá nulou ale o 0,5-0,7V menším napětím na bázi než na emitoru, tohle si musíš uvědomit.

nepájivé kontaktní pole. rezistory jsem měl i 660 Ohm, tam jsem začal.

tak to by mohlo být ono, jesli se otevírá napětím menším o 0.5-0.7V vůči emitoru, tak je to plus mínus přesně ono.

Ty odpory B-E tam dávám vždy, je to jistota. Logické úrovně z mcu i jiných číslicových IO mívají rozdílnou úroveň nejenom mezi různými výrobci.
Dělat digitální obvody, hlavně s mcu, na nepájivém poli je dost ošidné.

Já to nedělám jako hodiny, ale vyšel jsem z toho - bude to řídící centrum pro akvárko. Jinak asi to fakt bude ono - mám to na nepájivém poli. Stav, kdy mám vypnuté všechny tranzistory a ledky jemne sviti. dotknu se pole - rozsviti se vic, nekdy min, reaguje to naprosto stochasticky, na různá místa. tak to jsem z toho uz totalne jelen:( Nikde to na zadny volny kotnakt nevypada. staci se k tomu poli i jen priblizit a trochu se to meni... to bude ono, ale otazka je vlastne co:)

skontroluj nezapojene vyvody, v programe ich nastav ako vystupy, oscilator co najblizsie k procaku, blokovacie kondenzatory na napajanie atd...

stojan dremel 220, vrtacka dremel hocico (vacsinou staci aj pouzivana z inzeratu), pripadne ako bonus rychloupinacie sklucidlo

Aha a jak silnej vrták to chytne? potřebuju vrtat do krabiček a plošnáků díry tak od 1 do 13mm.

Napadlo mě eště jak ušetřit.Vezmu stojanek na normální příklepovku doněj upevnim motor (mám z vysavače) a přidělám mu na hřídel sklíčidlo.Otáčky bych reguloval triakem.Sklíčidlo mám je vněm závit motor má hřídel hladkou.potřebuju tip jak to ksobě dopasovat.aby to bylo v ose.

aha.. v mojom pripade som myslel na DPS pracu, cize vrtaky 0,3..3,0mm.. toto je ina kategoria, tu neporadim.. ale kazdopadne by som kupil stojan/pouzivanu stojanovu vrtacku

A myslis,ze to sklucovadlo je vyvazene pre tych 10-20000 otacok? Takto by som to teda neriesil urcite. Ked uz, tak klestiny.

já bych to ureguloval triakem z těch 10 - 20 000 otaček na nějakých 500 až 3000 otaček.

Motor vysavace je konstruovany na velke otacky a maly moment. Zatizenim motoru na vetsi moment nez je konstruovany pri malych otackach se motor prehreje, loziska motoru nejsou na axialni zatizeni.Prakticky vsechny vrtacky na vetsi prumery maji v sobe prevod do pomala.Tak 5-6 vrtak asi ano, 13 do kovu silne pochybuju.

Nojo cose da dělat budu schanět jinej motor.Hodil bi se třeba z pračky?

Kup si malu stojanovu vrtacku z baumaxu za par tisic. Mne taka vrtacka dala uz hodne sluzby.

Par tisic je asi kolik?

Napr toto (viz url odkaz)

Vrtačku z odkazu v ČR střídavě prodává už několik let Tesco a Bauhaus v "akci" za 999 Kč. Je naprosto skvělá, jen je třeba ji hned po zakoupení rozebrat (žádný problém) vymýt mazací tuk, který připomíná mýdlo (že by nějaká konzervace?) a znova namazat.

Tipuju duplexer, (vysílač, přijímač, jedna anténa).

A co ty "válečky" umí?

vf prepinac, je to na tom napsany

Je to duplexer, selektivní filtr, který odděluje u antény vysílací a přijímací frekvenci v mobilu.
A ty "válečky" jsou rezonátory.
Nic se tam nepřepíná, je to frekvenční výhybka.
Hopkins ví jako obvykle kulový, ovšem mlží jako vždy

S úctou Venca Daněček

V = signál video (1V špička-špička)
A = signál audio
MB, BB = plus napájení (jedno napájení propojuje signál z antény na výstup, druhé živí modulátor, zjisti si, který je nač, to si výrobci značili podle pojmenování jednotlivých uzlů napájení; napětí zjistíš tak, že začneš s 5V, když to ořeže signál, bude modulátor na 12V)
NC = nezapojený vývod.
Kostra je kdekoli na plechu.