Predem diky za rady.

lze to tak rozdělit

no original PC reprosoustavy maji svůj zesilovac, a mas pracdu zvukova 40W neutahne ani kdyby se posrala to je naprostá kokotina

Zvukovka utáhne typicky 30 mW, tak ještě do sluchátek.

Jo: a co všichni máte s tím, že to má utáhnout 40W (120W, ...dosaďte si podle potřeby) repráky? Kolikrát se to tu už řešilo, že jde jen o zatížitelnost, kterou není radno překročit?
Vždyť je přece jedno, jestli na výstup zvukovky připojím chrastítka z tržnicového jezevčíka (0,5W) nebo 100W Labradory od AQ (ať nemusím vysokou kvalitu hledat daleko). Do obou to dá stejných pár miliwattů a nanejvýš podle účinnosti bude nějaký rozdíl v hlasitosti toho sotva slyšitelného šepotu, co z kteréhokoli reproduktoru poleze.
Když mezi repráky a počítač dám dejme tomu 2x6W zesilovač, už tomu jezevčíkovému bude při větší hlasitosti ouvej, ale velké bedně to nevadí. A bude hrát.
Dokud prostě cpeš do repráku výkon, kterým mu neublížíš, nemusí tě ani moc zajímat, kolik že to je na něm napsáno

Mne jde hlavne o to jestli mam pouzit takovyhle zesilovac nebo staci slabsi aby to bylo dostatecne hlasite (jeden pokoj s nejakymi 10m2 odhadem) a dalo se to poslouchat.
Diky za odpovedi

i kdyz zvuk zavisi spis na tech repracich.

ja mam TDA2005M, ma to 20watt, napajanie baterkami 12V, k tomu 15W repro, a uz pri nejakych 30% vykonu huci tak ze sa steny trasu.. izba 3,5*3,5 metra.. urcite ti bude stacit.. tych 32W ani nevyuzijes

V pokoji o ploše 10qm je i 2x4W dost. Ale rezervička neškodí. Pro případ menší účinnosti repráků.
€gr€s: 30% výkonu je nějakých 5dB pod plným výkonem. Určitě to byl výkon, napětí nebo poloha poťáku?

Hill:sory zle som sa vyjadril..bola to poloha potaku.. ale samozrejme tento udaj nevedie k nicomu lebo to islo z mp3, ktora nema linkovyvystup, atdatdatd..

Ono se to stejně těžko hádá, jaký výkon z toho leze - záleží, v jaké poloze téhož poťáku dosáhneš plného výkonu.

Protože ve třetině dráhy logaritmického potenciometru je jeho útlum nejméně 20dB *), pak bys se stejným zdrojem signálu po otočení poťáku naplno budil vstup zesilovače signálem nejméně 10x silnějším, tedy bys vlastně chtěl od zesilovače výkon nejméně 100x větší.

*) změřil jsem právě na jedné dráze tandemového potenciometru TP289 2x25k/Y, tedy logaritmického s odbočkou ve třetině dráhy:
celkový odpor dráhy 24k5
část dráhy od odbočky k zemi 2k15, tedy útlum v místě odbočky naprázdno je 21,2dB (zeslabení 11,4x)

Tahle úvaha není moc správná, Y poťák nemá klasický logaritmický průběh - počítá se totiž s připojením RC členů k té odbočce, nebo aspoň paralelního odporu. Jinak je průběh regulace dost neuspokojivý (u zesů s nadbytkem výkonu, nikoliv u nějakého Transiwattu).

Jasně, ten poťák jsem vylovil jen jako příklad a nechtělo se mi na ose nastavovat "nějakých" 30%. U průběhu G by podle konstrukčního katalogu měl být přenos ve stejném místě dráhy -32 až -46 dB (jestli jde o poťák s regulačním rozsahem 50 dB nebo 60dB).
Jinak ty Y poťáky se osvědčily se zesilovači pro autorádia (TDA7374, TDA2005 a podobnými) s vypínatelnou fyziologickou regulací - tu hlasitost jde v případě odpojení fyziologie sundat jediným odporem na zem.

Jasne Hille, beru to tak, ze Sendy je puntickar a pochopil jsem z tveho prispevku to, ze jsi chtel rici to,co my starsi praktici davno vime : Kdyby bylo udavani akustickeho vykonu v % prakticke, tak by se davno ujalo, a tretina drahy potaku neznamena tretinu vystupniho vykonu

Do jake zateze chces jit pri takovem napajeni v mustku ?

Pokud to půjde chtěl bych to do čtyř ohmů.

Doporucuji si precist katalog. data.
Do 4R by mohli jit ty obvody 2, ale paralelne jako master-slave.

Trochu jsem si to pročítal, ale moc neumím anglicky a navíc se s tímto typem zapojení setkávám prvně. jak by se takovéto (master/slave) zapojení projevilo. Myslím tím změnu výkonu, thd atd.

Zdravím, opět se projevím v tomto poměrně starém příspěvku. Existuje ještě někde odkaz na paralelní spojení TDA7293V. Nějak nic nemůžu najít. Chci si to zbastlit doma sám, ale z datasheetu je dost mizerné číst a jsou tam drobné nesrovnalosti.
Všem díky.

V datasheetu je vše potřebné pro úspěšnou realizaci 2xTDA7293V paralelně. Nevím, co na tom nejde přečíst...

Doufám, že máme stejný datasheet (takový jaký se dá stáhnout např. na stránkách GESu).

Při vší úctě, moc čitelné to není. Mazanina bez vyznačených vrtacích bodů co připomíná spíše osazovací desku (to nějak vyřeším). Protože jsem si nebyl jistý v několika bodech, je-li to spojené či ne, celé schéma jsem projel a zkontroloval (možná je absurdní hledat chybu v takovém zdroji informací).
Asi jsem jen hloupé mladé jelito, ale myslel jsem, že schéma zapojení obsahuje ty samé spoje a součástky co osazená DPS (nejspíš jsem se mýlil):

-Ve schéma jsou spojeny piny 10 obou obvodů (spojení Master
a Slave MUTE - mimo jiné se o tom zmiňuje i datasheet),
to jsem na desce nenašel (malicherná chybka, kterou
opraví škaredá dlouhá propojka, nebo drobná úprava DPS).
-Z Master obvodu pin 5 vede cesta na rezistor R6 (jehož
hodnotu jen hádám na 10kohmů z ELECTRICAL
CHARAKTERISTICS) a v cestě je jakási díra
označená TP1 (takhle se dle mě značí trimry, nebo
potenciometry a já v schéma žádný nevidím)
-Jinak pin 5 je ve schéma enzapojený. Rád bych znal jeho
význam, který nejsem se svými angličtinářsko
elektronickými znalostmi schopen zjistit.
-Pak mi ještě nehraje těch +5V co vedou na R6 a taky na
STBY a MUTE. Na R6 předpokládám je viz výše.
Naopak na z již zmíněných ELECTRICAL CHARAKTERISTICS čtu
hodnoty jiné pro zapnuté STBY a MUTE (konkrétně 1,5V pro
ON a 3,5V pro OFF).
-Pak kondenzátory s kapacitou 1000uF jsou dle mého soudu
filtrační kondenzátory napětí (mýlím se??? - a pokud ne,
není to příliš málo? Na škole nám říkali co odběr 1A to
cca 1000uF je to pravda?)
-Poslední bod, v zapojení mi trochu chybí paralelní spojení cívky a rezistoru ve výstupu. To má zabraňovat kmitům při kapacitní zátěži nemýlím-li se. Piezo nehodlám použít, takže by absence nemusela vadit??

Tímto se omlouvám, za rozsáhlý příspěvek a prosím o objasnění. Učený z nebe nespadl a já nejsem vyjímkou.

TP1 je TEST POINT 1 . Obr. 8a je strana součástek, 8b strana spojů.

hadam ma nikto neukamenuje..
www.projectw.org ->obrovske forum.. a je tam vsetko..

pripadne strasne vela veci je na dc++

na DC++ stahneš všechno

Mám PC Pentium 4 2,4GHz a Multisim 7 mi na tom jde tak akorát. Rychlejší PC by klidně snesl. Na slabší PC bych doporučoval nikoliv Multisim 7, ale MultiSim 2001. Mám doma oba, a když jsem je porovnával, tak Multisim 7 je sice trochu dokonalejší, ale Multisim 2001 zase uživatelsky příjemnější, trochu jednodušší, a ne tak náročný na CPU.

Zkus eMule ->Hledat ->'Multisim'

multisim 9 je na emule i s crackem ale někdo kdo si asi neumí přečíst návod na zprovoznení tam psal že to je jen na 5dní ale když všechno pročteš a všechno správně crackneš tak to fajčí

no stiahol som cez torrenty multisim7 treba mi ta seriove cislo... nemate niekto??? na nete som nasiel len jedno, a to mi nejde...

na internetu je crack, a s nim to funguje. jak sériák to nevím.

Ja provozoval Multisim 7 na Celeronu 366MHz a dalo ses tim pracovat...

já to zkoušel na AMD kolem 700MHz a bylo to takřka nepoužitelné...

Na AMD Ahlon 64 3000+ Multisim 9 běhá celkem dobře.Na návrh DPS (autoroutr) je to tak tak.

opdarilo sa mi rozhodit multisim7.... mam athlon 750 a ide to relaticne v poho...

Zkouším pořád ten Multisim 9 a když spustím simulaci s MCU PIC16F84A tak ten PC má fakt co dělat aby to utáhl.

HMM.Tak nevím.Ty fotky zkopírované z amara jsou pěkné.Ty desky se součástkama vypadají hrozně!A co tam chladíš tím ventilátorem při velikosti toho chladiče a při tom výkonu transformátoru co tam máš???Nadělá víc hluku než užitku.Jinak graficky ty stránky nejsou špatné.Mně se celkem líbí.

Nebrat....7250 občas nefachá tak jak má...Kamarádovi furt bouchaly tranzistory.

Vzhled stránek hezký, obsah mi připomíná mé dětství a pokusy...
Jinak zveřejňovat podobnou formou cokoliv s TDA7250 je asi stejné, jako zveřejnit konstrukci náhrady MAO403A pomocí tranzistorů GC507, GC517 a podobných
O tomhle průserovém obvodu už bylo napsáno mnohé a snad pomalu míří na smetiště všech bastlířů.

TDA7250 průserový skutečně je, ale na smetiště bastlířů rozhodně nemíří. Začínající elektronici si ho s chutí kupují, protože jim stačí už jen koncový tranzistory a nějaký smetí kolem a mají KOMPLETNÍ zesilovač. Narozdíl od integrovaných TDA.... pak hraje pořád o fous lépe. P. Krčmář ho používá ve velkém množství svých stavebnic, s když se z toho nezkouší vytahnout ohromující výkony, tak pro domácí poslech vyhoví.

Domácí poslech s obvodem, který má limitaci v každé půlvlně rapidně jinak... to 100x raději LM3886 a podobné obvody.

Honza: No, ono jiste potesi zacinajiciho elektronika, kdyz vyplaca penize, par dnu to funguje a najedno to nejde. Si osobne myslim, ze LM38... je mnohem lepsi pro nekoho, kto zacina. Rikas, ze k 7250 potrebuji jen koncovy tranzistory a ..... Prave to je problem pro zacatecnika. Nema skusenosti a mnoho firem nabizi ekvivalenty....

Nehledě na nutnost pečlivé mech. práce s chladičem apod., na tom si začátečníci vylámou zuby, pokud ovšem nekoupí kvalitní stavebku. Tak jako tak je TDA7250 jeden z největších průserů posledních let.

http://www.pokusy.chytrak.cz/

na co to chces pouzit????
pozry napriklad toto:
http://www.pablox.cq.sk/Elektrotechnika/DO%20k%20PC/DO%20k%20PC.htm

mám to doa a zbytečně se na to práší tak sem to chtěl na něco použít třeba na zesák to zapojení je trochu jiné je to celý modul i s nějakým Io nejspíš řadič akorát nevím jak tam sou ty vývody sou tři

myslim ze dva su napajanie a jeden je vystup na ktorom je stale minus a konahle pride signal tak je tam plus (asi )alebo naopak ale nieje to v kazdom pripade to len pri tom co som nan dal link (ake je to velke a ako to vyzera????)

je to 1,5*1,5*1,5 plechová kostka a vevnitř sou dva kondy pár SMD rezistorů a Io1490 to je asi tak všechno

tak si treba bud vybrat ten IR snimac alebo pozret parametre toho IO nic lepsie ma nenapada

jn asi mi nic jinýho nezbyde

Nebo si zkus najit datasheet toho obvodu, a podlo toho uz zjistis, kde je napajeni a kde vystup....

vie mi niekto vysvetlit aky je rozdiel medzy pojmamy datasheet a parametre IO????
podla mna je to to iste, nie????

prametry jsou jeho mezní hodnoty atd a dataschit máš většinou i vnitřní zapojení a popis vývodů rozměry atd

tak ked sa to zobere takto tak je to pravda ale...

Parametry IO (či jiných součástek), to jsou jeho vlastnosti- nap. napětí a proud, funkce, mezní hodnoty...
Datasheet je vlasně list papíru na kterém jsou tyto vlastnosti popsány.

tak dik ja som myslel ze je to to iste a nebol som si isty ze ci sa slovo (Datasheet) pise tak ako sa pise alebo inak tak som napisal parametre
tak dik za INFO
zas viem nieco nove

Jestli je tam zelenej tak to je minus mám ho doma skomal sem to také.

V těch plechových kostkách je IR fotodioda, selektivní řízený zesilovač, to aby to bylo citlivé především na opakovací kmitočet příslušného ovladače a současně, aby výstupní úroveň byla pokud možno nezávislá na okolním osvětlení a vzdálenosti vysílače. Na výstupu často mívá tvarovač impulsů.
V podstatě jen přijme "nějaké" impulsy v infračervené oblasti a upraví je na úrovně zpracovatelné procesorem. Nic víc neumí.
Na ten výstup musíš připojit procesor, který při stejném časování ze sledu impulsů luští přijatý kód.

radsej neskoro ako nikdy

tak ich vybijaj cez vykonovy rezistor tak sa to robilo v dobe elektronok.

Asi potřebovaly kondy trochu procvičit a zase běhají.

Tady by potřeboval někdo pořádně procvičit v češtině

Sendy: že bych se dodělal jazykovou korekturu jako ve wordu?

Není důležítá forma, ale obsah sdělení. Navíc tohle se dá ještě dobře přečíst, ale kdyznekdopisebezhackucarekamezertakjetokneprecteni.

Standa, rovnako hodnotis prispevok napisany na 99% spravne ako prispevok, ktory ma i/y rozhodene nahodne? Aj ked su vynimky, gramatika a cely pisomny prejav dost prezradia o danom jedincovi.

V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaveo, že nzeáelží na pořdaí psíemn ve solvě. Jedniná dleůitžá věc je, aby blyy pnvrí a psoeldní pímesna na srpváénm mstíě. Zybetk mžůe být totánlí sěms a ty to přoád bez porlbméů peřčetš. Je to potro, že ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. Zjíamvaé, že?

To není novinka. Odhlédnu-li od rozdílů mezi angličtinou a češtinou (a vlastně i každým jiným jazykem) v gramatice i slovní zásobě, nezbývá mi, než konstatovat, že nejen v Cambridgi (tam to jen dlouhodobě ověřovali) se někdo snaží dokázat, že se vlastně mateřský jazyk ve škole učí zbytečně. Inu, lenost je matkou pokroku.
I když se do sporů o písemný projev obvykle nemíchám, tentokrát jsem se neubránil: tohle totiž vypadá jako úmyslná ignorance. Tomas totiž nedával pozor a v některých slovech zapomněl chybu udělat.

Navic se neomylne pta na ty nejvetsi hlouposti, ale uz i vyber tech otazek napovida ze o tom neco vi a temi otazkami se snazi vyprovokovat . Myslim, ze se nekdo bavi....

Zkus tento odkaz: http://www.avelektronik.cz/tech_12.php

Mám MY68, je to automat, plná spokojenost. Jediná chybička co to má je, že měření někteých veličin má malý offset - většinou na posledním digitu - pro přesné měření nutno vyzkratovat svorky a údaj při zkratu odečítat.
Co do přesnosti - (mám k porovnání profi měřák APPA 109) tak MY68 je vcelku dobrý narozdíl od levných Unitů. Rozsahy přepíná rychle, display je dobře čitelný ze všech úhlů a je i poměrně robustní (má gumový obal) a spolehlivý - už několikrát mi spadnul na zem ze stolu a nic se mu nestalo.
Porovnat MY64 a 68 nemůžu, ale ze svého pohledu, když jsem ho kdysi u Micronixu vybíral, jsem volil MY68.

MY-68 už mám jen na měření odběru při oživování zapojení.Na doma je dostačujcí.Jinak doporučuji METEX 4660A.Chytil jsem ho v akci v GM za 3000Kč.A pokud chceš špičku tak Fluke a nebo Escort 2030.Ale ten stojí mazec.Pak ještě nějaký Tektronix a nemusíš nic řešit.Všechno změříš a opravíš.

Pasul: se mi zdá, že ty APPY jsou nějak zavrhovaný. Přitom to jsou špičkový přístroje konstruovaný pro velkou mechanickou odolnost do průmyslových podmínek, tuším, že by měl vydržet i pád z 10 metrů! Mají v sobě data-loggery, optickou RS-232, TrueRMS, ochrany proti špatnému připojení sond do dírek, 2 displaye+bargraf, vysoká přesnost měření,... Stojí tak kolem 7 tisíc.

Já si taky myslel, že Fluke 17x, 18x je drahé. Není. Velká životnost, velká přesnost, true RMS, a hlavně takový přístroj nahradí na velké množství aplikací kupu dalších přístrojů. Teď prakticky nepotřebuji čítač (je to opravdu přesné a málokdy měřím nad 1MHz), kapacity to orientačně taky změří, polovodiče... ale taky to má kompenzované děliče a umí měřit jako dobrý nfmVmetr, indikace i v dB, indikace maxima, minima, špiček... když člověk zjistí, jak skvěle se to dá využít při diagnostice.. a taky u nej modelů možnost automatického ukládání do paměti. Připojím dráty, dám tomu povel, ať to ukládá co minutu údaj do paměti, nechám třeba se konec zahřívat a můžu si dát pivko (nebo studovat odbornou literaturu ). Po studiu jen prohlédnu paměť a vím

Fluke co píšeš se stejně pohybuje tak kolem 10 tisíc. VŠECHNY popsaný funkce má i ta APPA a to je o dost levnější. Nezatracuju Fluke, ani nic jinýho, jen si myslim, že APPA by si měla najít cestu na trh - za málo peněz hodně muziky

Jenže na něco jako jsou Uni-T, Appy apod. se nemůžeš doopravdy spolehnout, a typická přesnost bývá horší několikanásobně.

Je to jako koupě osciloskopu - Goldstar je taky osciloskop, nebo H-Ch, ale Tektronix funguje doopravdy lépe... Známý koupil před pár lety na firmu 2x Fluke 17x a pár nějakých Metexů, Metravo a podobných. Fluke, ač se používají asi 5x častěji, jsou špinavé a OK, ty levnější už jsou v podstatě v pánu.

zapojil si to správne, pretože výrobcovia sa musia držať novej normy a tá hovorí o 5-vodičovej sústave. žiaľ, ty máš doma ešte starý 4-vodičový rozvod.

Manželke povedz, nech sa mieša radšej do guláša ako do elektriky.

Vem si pilulku Viagry a vykon se zlepsi :o)
Co to je za privod, to je motorovy proud ?
Jake je napeti jednotlivych "fazi" proti zelenozlutemu vodici ?
Jaky rozvod je v byte ? (do zasuvky vedou 3 draty, nebo jen 2 a nulovy kolik je spojeny s pravou dutinkou zasuvky)

Panelák je z 80.let. Napětí mezi fázemi a nulákem je cca 230V, V zásuvkách na 220V je nulák spojený s kolíkem (tedy jen 2 dráty)

Svorku 4 a 5 /pracovní nula zřejmě/ ve sporáku propoj se svorkou PE.

Slo me o to, jestli jsou privedeny vsechny 3 faze.
V tom pripade bude zelenozluty PEN, a je zapotrebi ho na sporaku privest na PE a spojit s N (mustek na 4,5).
elektrika.cz/diskuse/elektrotechnici/realizace/911685257823?portal_status_message=View%20m ode%20has%20been%20changed.&b_start:int=0

Pouze drobnost - PE(zelenožlutý) a N(modrý) od sporáku bych spojil se zelenožlutým přívodním vodičem ve sporákovém vypínači ve zdi. Pohyblivý přívod musí mít PE a N samostatné.

Nesmysl, pro případ čtyřvodičové soustavy je v tom sporáku přece ten můstek, při pětivodičovém připojení se vyhodí - někde v papírech ke sporáku (nebo v zadním krytu zevnitř) musíš přece mít schémata zapojení.
S tím můstkěm až ve sporáku je to bezpečnější, než PE a N rozdělovat ve sporákové kombinaci (ostatně se s touto možností ve starších sporákových kombinacích nepočítalo, takže bys stejně musel jít do nějakého bastlu).

pokud si dobre pamatuju to co nas ucili ve skole, tak kdyz uz jednou spojis PE s N tak uz ho nesmis nikdy rozdelit. cili kdyz mas PEN taky ho podle me nemuzes rozdelit, cili to vyresis na mustku na sporaku

Kubas, to si pamatujes spatne, PEN muzes rozdelit ale pak uz se nesmi spojit. Typicky priklad je prodluzovacka, v zasuvce muzes mit PEN ale prodluzovacka musi byt 3 draty L, N, PE, za prodluzovackou uz nesmis PE a N spojit (v zasuvce prodluzovacky nesmis spojit PE a N, ani na spotrebici).

jo, sorry O

Pro Hilla papiry ke sporaku
fagorcz.cz/navody/sporaky/4CF-56VPMX.pdf