Rozměry budou záviset na chlazeném prvku, rychlosti vzduchu apod. Podívej se třeba na chladiče Fisher, mají udáván Rth pro různé profily.

Přibližně jako dvě kostky másla 250g. S žebrováním. Ten odpor doladíš rychlostí ofukování - může být dost velká.

http://www.polovodice.cz/products.php/44


Tady najdeš koeficient pro ofuk:
http://www.elproz.cz/Chladic.htm

je to na 8xTO220 tj. 25-35W na jeden tranzistor myslel sem že bych použil 8 hlinikovejch pasivů na procesory tloušťka základny je cca 10mm délka asi 80mm a žebra jsou dlouhá 50mm k tomu bych dal čtyři vetřáky z PC zdrojů. To by mělo stačit ne chcy aby teplota nepřesáhla nějakých 50stupňů

jo mají tok vzduchu asi 15CFM tj.7,5CFM na jeden chladič

prosím řekněte mi jesly jeden procesorový pasiv se základnou 50x80x10mm a žebry vysokými 50mm který je ofukován 7CFM uchladí 35W?

Tak si to vyzkoušej! Přidělej na něj tranzistor, tak jak plánuješ a zapoj ho stejnosměrně tak , aby měl ztrátu co potřebuješ, ofukuj a měř teplotu.
Teplota 50 stupňů je dost nízká , to budeš muset hodně foukat a ani to nemusí pomoc. V létě můžeš mít okolní teplotu třeba 30 stupňů , oteplení 20 stupňů je dost tvrdá podmínka.

Až jich tam budeš mít 8, tak to stejně bude všechno jinak, protože vzduch nebude ofukovat všechny stejně a nebude mít stejnou cestu jako při otevřeném prostoru. Záleží na otvorech ve skříni apod. Je to věda spočítat, ale celkem jednoduché to odzkoušet prakticky.

Uchladí, ale při jakém teplotním spádu ?

dal sem na jeden chladič 2 trandy a při 85W tepla tam s větrákem mam 53 stupňů v místnosti je 20stupňů takže v létě to bude mit okolo 65stupňů. A ještě jeden dotaz když na chladiči bude okolo 65stupňů kolik může být uvnitř?

Zkusím to odhadnout. Nebude to přesné. Vycházím ze vzorečků v :
http://www.elproz.cz/Chladic.htm

Odpor Rjc udává výrobce tranzistoru. Odpor Rcs (pouzdro- chladič) je neznámý.

Odpor chladiče Rsa mi vychází asi: (53-20)K/80W = 0,412K/W
Odpor tranzistoru např. BD911 Rjc = 1,67K/W
Odpor Rcs odhadnu na 0,3K/W

Pak Rcelk = (0,412 + 0,3 + 1,67)K/W = 2,38K/W
P = 85W => 42,5W na jeden tranzistor

Tj= P x (Rcelk) + Ta =
= 42,5W x 2,38K/W + 30st.C = 131st.C

Každý z obou tranzistorů bude uvnitř mít asi 121stupňů C.

Oprava poslední věty : Každý z obou tranzistorů bude uvnitř mít asi 131stupňů C.

Ale při přesnosti vstupních dat možná klidně 120 nebo 140 stupňů.

Jinak řečeno budou po několika desítkách ms protavené.

Vyšlo mi 135stupňů jsou schopny irf540 při této teplotě pracovat? jestly jo tak kolik snesou proud při napetí 60V a teplotě 135stupňů? Já to v datasheetu nenašel.

už sem to našel je to asi 0,7A při 60V. To bude chtit líp chladit

Max teplota prechodu se pro kremiky udava asi 150 st, 135 - to uz je moc, to bych nerisknul

nestacilo by len paralelne k nim capnut dalsie irfka? strata sa zmensi...

Nevím, co řešíš, ale asi úplně jinak, než všichni na tomto světě

už tam mam 45stpnů to by odpovídalo 125 uvnitř. A to už odpovidá 0,85A při 60V.
to €gr€s: už takhle sou tam zapojený 4 irf540 paralelně v kladný větvy a 4 irf9540 v záporný. A maj tam týct 3A při 60V to odpovidá 180W max. tam bude 300W

To mas ty IRF540 pekne paralelne spojeny S v nejakem linearnim rezimu ?

preboha a co robis?

všechny S u irf540 jsou spojeny přes 0,33R odpor na + a u irf9540 taky přes 0,33R odpor ale na - , G jsou u irf540 spojeny přes 100R odpor a irf9540 jsou taky přes 100R odpor, D jsou propojeny u všech osmi irfek

dělám zesilovač z PE 9/2001 str.14 chci jen zkusit jak hraje elektronka a chcy předimenzovat chladič.

ale mam jen 6 pasivů z PC a nevim jak rozložit 8irfek na 6 chladičů a 12irfek se mi kupovat nechce.

Kurva, ten nick Ti sedíJak prdel na hrnci))
Proč mu někdo nenapíšete, že dělá úplnou píčovinu? Teď nejspíš dostanu kartáč, ale ať. Každý ať si rozbije hubu za svý peníze

Jestli jsi zapojil Source u IRF540 na + a u IRF9540 na -, tak se těš na to, až to připojíš na trafo...

je to jedno, shoří mu to o chvilku dřív.

koukal sem znova do schémata a zjistil sem že je IRF9540 Sourcem na + a u IRF540 je S na -. Přemejšlel sem proč sinclair piše že dělám pičovinu a kouknus sem se do datasheetu a všimnul sem si diody já na ni uplně zapoměl.

4017 ..johnsonov citac..
vzdy aktualny vystup pripojis cez nejaky odrusovaci clen na CLK.. cez tlalcitko.. posledny vystup bude spinat rele
vsetky ostatne tlacitka budu pripojene na reset..

keep it stupid simple

Sice je to pekne riesenie, ale na pripadnu zmenu kodu bude treba asi trafopajka :)

preco? da sa to riesit aj mikropajkovackou

a k veci: ak ma klavesnica pre kazdu tlacicu samostatny pin, nieje problem.. jednoducho klavesnicu pripojis kablikom alebo cim, a ukoncis pinovou/dutinkovou listou a podla potreby poprehadzujes ako chces.. ak je klavesnica zapojena do kriza, je to blbeee...

k tej klavesnici: pise na nej TS 522 0001, je to na takom stitku, vyraba to tesla ide z nej plastova folia s 15 pinmi.
a iny sposob ako ten citac?

a neviete jak tu zahadnu klavesnicu zapojit?

Čau jestli to je baterka značky Bateria Slaný ,tak ji nabíjej do napětí 14V. Mám to zjištěno. Jinak všechny gelové akumulátory nabíjej do 15V.

tak to neviem či je to tá ako ty píšeš.
je na nej uvedené Akumulátor FM 12-1,3

Na nabíjení gelových akumulátorů používám L200, nastavím výstupní napětí 14,4V, na výstup dám ještě sériovou diodu, proudové omezení nastavím na 1/10 C.

mm super dík si mi pomohol, len tá cena......

veds stoji 50 sk.to je vela?

50.- SK????????????

ja som na nete našiel 2130.- Sk........preto sa mi to zdalo veľa, kua daj link kde si to našiel........

a ja som myslel že je to nabijačka a to je len súčiastka, Ok

TO JE ZAUJIMAVA CENA. JA SOM L200 VIDEL NA SLOVENSKU OD 45 SK AZ DO 210 SK. NECH ZIJU SLOVENSKI TIEZOBCHODNICI!!!

No, ono je to tak, že ten procesor vysílá při stisku tlačítka, při uvolnění tlačítka a při zapnutí asi vyšle také stav tlačítek, které jsou zrovna ve stavu OFF Tím se uvede přijímač do stavu vypnuto. Když budeš mít oba vysílače trvale zapnuté, tak by to mělo fungovat správně. Pokud je program pro PIC napsán dobře, tak by procesor v klidu neměl odebírat ze zdroje prakticky žádnou energii a pokud potřebuješ šetřit baterie, tak vypínej pouze vlastní modul vysílače

Bohužel,když nechám oba vysílače zapnuté situace je stejná.Zapojení pochází z těchto stránek http://jap.hu/electronic/codec-v4.0.html

Bohužel Anglicky nerozumím.Asi by se to tam vyčetlo.
Pořád budu rád za každou radu.

To je transformator naprazdno, s odpojenym sekundarem ?
Pojistky jsou typu F nebo T ?

800mA bude asi na takové trafo bez softstartu málo.

Pojistka je F. Zkousel jsem to naprazdno. Ale i pri zatizeni sekundaru na max. povoleny proud by primarem melo tect 450 mA. Co je to softstart?

Vole. Pojistka pro jištění trafa 32x40 už musí být zpožděná, tedy T, pokud budeš mít na sekundáru navěšené velké kýble, tak TT, nebo T1A.

Kdysi jsem delal nabijecku Pb-akum. s trafem 40 x 40. Podle zapojeni z amara tam stacila pojistka F800 mA, v praxi mi taky drzi a to trafo je vetsi, nez to, co ted zkousim.

a nemoze tam byt medzizavitovy skrat?

nehadaj sa..

Zalezi na tom, s jakou rezervou do syceni je to trafo navrzene, pri zapinani vznika prechodovy dej, pri kterem muze dojit k presyceni jadra a proudove spicce.
V siti je uz delsi dobu nominalni napeti 230V, nikoliv 220V.
Do primaru patri rozhodne pojistka typu T - zpozdena.

danhard: mělo by tam být 230V já u mě naměřil avometem 240V a digitálem dokonce 245V

230V +5 procent - 10 procent

To mas tak, v ustalenem stavu se proud indukcnosti zpozduje za napetim o 90 stupnu, pri pruchiodu napeti nulou tece maximalni proud a pri maxi,alnim okamzitem napeti tece indukcnosti nulovy proud. Pokud se nejedna o ustaleny stav, tak stejne podminky nastanou pokud trafo zapnes presne pri pruchodu napeti maximem. Pokud zapnes trafo pri pruchodu napeti nulou, tak proud trafem(pri chodu naprazdno je to jen proud magnetizacni) na konci pulperiody sinusovky bude dvojnasobny oproti maximu ustaleneho proudu. Protoze maximalni indukce v linearnim pasmu byva pro bezne trafoplechy kolem 1,2T a trafa se normalne navrhuji na indukci kolem 1T, pri dvojnasobnem proudu se jadro presyti, indukce prestane byt linearne zavisla na proudu coz se navenek projevi jako pokles dynamicke indukcnosti a to ma za nasledek dalsi narust proudu - proud je pak omezen podstatne mensi indukcnosti a ohmickym odporem vinuti a nez se pomery ustaly je podstatne vetsi nez normalni magnetizacni proud. Vyssi napajeci napeti tomu samozrejme prida. Jestli mas osciloskop, muzes si zkontrolovat jestli jadro nepracuje na hranici nasyceni, do serie s primarem dej maly odpor(cca 1 ohm) a osciloskopem na nem mer prubeh napeti a tim vlastne i proudu, pokud jadro neni presycene, je protekajici proud hladka sinusovka, pri presycenem jadru se pri maximech sinusovky objevi na sinusovce takove "bradavky", cim jsou vyraznejsi, tim hur. Vis jaky to ma pocty zavitu? Muzes to zkusit s NTC v serii s vinutim. Co s tim trafem budes krmit? Budes z toho brat i plnych cca 150W ktery je jadro schopny prenest.

S T1A mi to zatim drzi, akorat se mi zda podivne, ze trafo odebira vykon cca 30 W naprazdno (zmereno 140 mA v primaru).

Prectete si nekde co je to jalovy a cinny prikon.
Nemam silu to tak pekne vysvetlit, jako El FAg :o)

U tantalů je proužkem značen (+). Kdo tuto pakárnu vymyslel (že u klasických elektrolytů je vyznačen (-) a u tantalů (+)) by mne ale taky zajímalo.

Mmnt, u elektrolytickych SMD kondenzatoru je cernym prouzekem tusim ze oznacen (-) , nebo tam kde jsou zkosene hrany na podlozce toho kondiku je (+).
U tantalovych SMD kondiku je to naopak - prouzek je (+)

jediny na co se da spolehnout je to, ze [+] je vzdycky u delsi nozicky

Hlavne u SMD soucastky

Nebo před/po osazeni, kdy už jsou nožičky amputované

Cituji : "Není divu, že i známý výrobci výkonových aparatur a PA systému vybavují své reproboxy podobnými obvody. A má to dokonce i jednu výhodu, reproboxy jsou aktivně chráněny proti nadměrnému hluku."

Podobné schéma, co autor vypotil, bylo v Elradu nebo Elektoru před 30 lety . Nějak to funguje, ale stačí ochranný termistor za 30Kč a trochu znalostí... a navíc autor neřeší, jaký zpětný vliv má taková ochrana na zesilovač.

Díky Sendy, můžu zachovat aspoň zdání slušnosti: je s tím moc práce a výsledek pochybný.
Kdo si neví rady s termistorem, ať tam vrazí tavnou pojistku.

Pojistku nee, leda ji umístit na vstup výhybky. Je to trochu složitější, musí být totiž řešeno, co se stane, až se pojistka přeruší. Pokud bude v sérii s výškáčem, u klasické 12dB propusti je pak zesilovač zatížen sériovým LC obvode se všemi následky, které z toho plynou.

Teď mi ale vrtá v palici, v tom německém pramenu byl použit taky 2N3055, ono tenkrát moc levných výkoňáků nebylo. Náhoda ? Zkusím ten pramen najít....

Takže : Autor článku K. Baumotte, publikováno v Elektor 11/88 strana 24, schéma je shodné.... nehodlám ten paskvil číst, autor se chlubí, že to vymyslel ?

Pardon, v původním pramenu je odpor 180R, votunil to trimrem . I další konstrukce tohoto autora se mi zdají nějaké povědomé....

Však mne ani nenapadlo dávat pojistku jen k jednomu repráku, ale k celé bedně. I když je to zase činný odpor v sérii, čili věc veskrze nežádoucí, aspoň to zmlkne celé a relativně bezpečně.

Jenže takové řešení neochrání samotný výškáč.....

Je to stejny s Kanakan 437A, jenom jina skatule.
Jsou to posledni vyrabeny flaskovy radia z Tesly.
Osazeni ECC85, ECH81, EBF89, ECL86.

Nejsou Z pětkové řady Nora, Bohéma a Pastorale byly poslední, s tou ECF803.

neposlal by jste mi někdo nejaky to schema