To nikto nevie?

to je jedno

A sekundar mam navijat cim? Myslim hrubku drotu, ci moze byt okolo 0,4-0,5mm, na krabicke od filmu...

mrkni na www.misovystranky.wz.cz
tam najdeš plazmakoulis dvěmi transistory když uděláš tenhle budič a jiskřiště kondenzátory z násobiče a sekundár navineš na centrofix tak to pojede .... já to mám takhle udělané a drát sem použil z relátka

Myslim ze je to dosti bezny tranzistor, proc ho nahrazovat ??
Dela se jeste v mensim pozdre, jako 2N2222, s mensi povolenou ztratou.
Zalezi kam ho chces nahradit a nakolik je vyuzivan nejaky z jeho parametru.

V GME ho maji jako exota, tak nechci cekat az mi prijde a navic jsem tam k nemu nenasel chladic, byl by lepsi nakej v SOT-32 nebo tak, abych ho mohl nekam primontovat. Potrebuju ho jako budici tranzistor vykonaku ve zdroji ( http://www.electronics-lab.com/projects/power/003/index.html ).

Prosim te, vzdyt tam muzes dat cokoli , nema tam u toho ani kresleny chladic, takze ztrata bude do 0,5W. Dej tam BD139 s kouskem plechu a mas to nadimenzovany bohate.....

Chladic sice namalovany neni, ale pri 3A muze mit ta 2N3055 betu tak kolem 30, na tom budici muze byt az 4W.
Jak chce uchladit 3A/35V na 2N3055 je taky otazkou.
A asi vubec nevadi, ze na operkach bude pres 40V napajeni, kdyz maji povolene maximum 36V ...

Jo.To je přesně ono. Honosný název stránek a píčoviny na ní. Půl netu je zabordeleného takovými "konstrukcemi".

No tak tenhle se mi zda ze vsech co jsem na netu nasel jako nejlepsi, existuje na druhe pulce netu konecne naka poradna konstrukce? A jsou i naky brouky s operakama na vic nez +-18V? Budou hold muset vydrzet az 45V, mam trafo 29V.

Udělej pro operáky stabilizaci na 32V, to malé přepětí vydrží, vyzkoušeno.

jezevec: Jak to prosim myslis? Cim to mam stabilizovat - 32V? LM317?

Dej sem email, pošlu ti to.

komsomolec.1945@seznam.cz

Diky moc!

Máš to tam.

Jojojo, dekuju moc! Vypada to dobre

Rozhodne ,čitač patri k zakladným meracim pristrojom.Na nete sa nachádza dosť konštrukcii.

Stavěl sem ten čítač od Zajíce (s LED disp.) a mohu jen doporučit. Výborné je i to rozhraní k měření C a L. Celkové náklady za švába 500 + zbytek asi tak okolo 600.

Rovněž mám ten čítač od Zajíce i s adaptérem pro měření C, L, plná spokojenost.

Můžeš poslat něco bližšího k čítačí. Dík.

http://www.zajic.cz/1300lcd/1300lcd.htm

Dík.

Do 1GHz http://pira.cz/citac.htm s PIC16F84

Akurat je v A Radiu schema na toto
len my vysvetlite preco kupouat stavebnicu za 1500 Kc
ak za podobnu cenu sa da zohnat stary osciloskop????

součástky nestojí 1500Kč. pokud jsi schopný napsat si program do microchipu sám nebo najdeš na netu zapojení kde je k dipozici program, šlo by to postavit za nižší cenu(stovky korun). nejdražší je předdělička.

To Zebe: Jistě se za tu cenu nějaký postarší osciloskop sehnat dá (taky mám na stole osciloskop, přesto jsem stavěl čítač). Na osciloskopu - teda alespoň ne na tom za 1500 frekvenci moc přesně nezměříš a pochybuju, že indukčnost či kapacitu jo

staval niekto ten citac do 1GHz???

Ten 1GHz citac by me taky zajimal, ale v katalogu GM jsem SAB6456 nenasel... Nemate prip. nekdo nejaky jiny tip na jednoduche mereni freq na FM radiu ( odplneni o digitalni stupnici ) ?

Vhodne delicky se taky najdou v tunerech satelitnich prijimacu.

http://f5jtz.club.fr/pjacquet/prediv.htm

Ve stejném pouzdře nic zaměnitelného s větším výkonem není, proto to oprav a prodej nějakému troubovi a kup něco jiného, nebo to vykuchej a udělej komplet jiné střeva. 2003 je shit první třídy, vhodný tak akorát jako zesák do vysílaček pro repro.

no nevim jestli bych nasel nekoho co by to chtel... mi to dal jeden zadara, inac ze to vyhodi Nemel by teda nekdo stavebnici na autozes. s co nejvecim vykonem?

"s co největším výkonem" - to sou ti hifisti

A už je to tu zas: kolik těch 2003 tam bylo? Čtyři? A každá do čtyřohmového reproduktoru? Tak to mělo 4x6W. Maximálně. Po 10W na kanál to dá jen do dvouohmových reproduktorů. Kdopak je v autě má?
Nedávno mi totiž jeden takový přinesli opravit. A budili ho z rádia, které mělo poctivých 4x20W do 4ohmových reproduktorů. Jenže na tom rádiu neblikaly LEDky podle hlasitosti...

denis: stejne pouzdro by ani nemuselo by... vis o necem?

A jaký výkon si představuješ a kolik do toho chceš vrazit?

do auta bohate staci 4x100W. Uz tak se ti bude cela kastle klepat

ne 4*100je malo na felde mi to ani nezatriaslo znacky

ja mam na skodovce 4x50W a myslim ze pro bezny poslech to uplne staci. Kdyz to zapnu, je to slyset i u souseda v baraku. Taky zalezi na repracich, radiu, ozvucnicich...

>>Peter: buď máš málo účinné reproduktory, nebo ten zesilovač deklarovaný výkon nemá. Měřil jsi ho, třeba přes odebíraný proud?

Hille, kdyz koupis u vietnamcu na trznici zesilovac na kterym je napsano 100W, tak je preci ma, proc by to na nem jinak bylo napsano. Impedance repraku nebo napajeci napeti.......to jsou jen takovy kravinky ktery na to vpodstate nemaji zadny vliv, to jen ze sebe nekteri delaji chytre a snazi se to komplikovat

/Hill: no vykon bych viděl kolem 100W a finančně kolem 500,- Bude to do menšího SW.
/Peter: musim souhlasit s Infernem a Hillem. Mame ve felině 4x50 nebo ani ne a když to pustim, tak se třepe vnitřní zpět. zrcátko a zadní SPZtka.

100W za 500,- hmm, hmm, hmm, jahody v zimě...

Ano, ElFag mě odhalil: patřím mezi nás, so se snažíme dělat chytré a všelijak to komplikovat.
Tak, ať to zjednosušíme, se tě zeptám, Sigi: má to mít 4x100W sinus, 4x100WRMS nebo 4x100W P.M.P.O. ?
Některé zesilovače (a taky zvyšující měniče k nim, ona autobaterka má svou fyzickou hranici napětí) totiž pořídíš od čtyř- až pětinásobku svých představ.

jsem celkem lama, ale neni vykon v sinusu a RMS to same???

Pokud je signál signál sinus tak jo. Pokud je zkreslený je třeba měřit přístrojem měřícím true RMS hodnotu v oboru měřicích kmitočtů.

Myslím, že by stacilo 1x100W RMS. Ikdyž sin. by nevydilo Mělo by to byt do SW.
Jo a v tym BLAUPUNKTu je 8x TDA2003

Aspon 250W, ak je na SW tak 300 (samozrejme toroid) a veelke kondy

To číslo neznám, ale zkus změřit rozměry a pak si najdi v katalogu Pramet Šumperk (nebo u výrobce jádra, pokud ho znáš) na

http://www.doe.cz/

typ jádra a jeho průřez a rozměr okénka pro vinutí. Taky bys měl zjistit, jestli má vzduchovou mezeru nebo ne. Ještě napiš, co tam bude za převodní poměr a k čemu to má sloužit (třeba buzení tyristorů apod), jaké tam budou proudy a tak. Jestli to bude buzené střídavě. Já se někde v knihách podívám ,jak se to počítá a třeba to vykoumáme.

Je to na buzení tyristorů a stejnosměrnými obdélníkovými impulsy.Vstup (primár) bude 15V , výstup (sekundár) 500mA (napětí nevím,asi 3V).
Vzduchovou mezeru jsem naměřil 0.04mm.(mikrometrem)
Zkoušel jsem nákres:
http://home.tiscali.cz/delpsoft/ferit.jpg
Díky za ochotu.

Jádro bude P26x16, hmotu neznám. Moc si toho nenapsal.
Základ je , aby se ferit nepřesycoval. Sycení roste s napětím přiloženým na vinutí a s dobou, po kterou je přiloženo. Naopak klesá s rostoucím počtem závitů a průřezem jádra. Vzorec na počet primárních závitů je

N = (U.t)/B.S

takže pokud bys tam dosadil např. U=15V, B=0,2T, S=74mm2, tak velmi záleží na době trvání budicího pulzu. Kdyby trval např. 5 ms (jenom příklad), což je polovina z půlvlny, tak by vyšlo asi 5000závitů. To asi nebude ono, doba pulzu musí být podstatně kratší.

Jelikož o tvém zařízení nic nevím, napíšu ti, co mám ve svářečce pro buzení cca 100A tyristorů. Doba budicího pulzu je tam kolem 50-60 mikrosec, takže když to dosadíš do vzorečku , vyjde ti na primáru asi 60 závitů, což je proveditelné. Konkrétně tam mám na primáru 74záv.(prům. 0,33mm) a na sekundáru 2x 20záv.(prům.0,4mm). Napájím to z 20V(přes sériový odpor 27 Ohm) a chodí to. Na sekundárech je tedy asi 5,4V. Podle toho pro 60z/15V bys měl mít na sekundáru asi 22z. Pokud prodloužíš budicí pulz, tak musíš úměrně zvětšit počet závitů!
Vzduchová mezera může mít vliv na velikost magnetizačního proudu, neboť snižuje indukčnost a tím jakoby odpor, který vinutí klade měnícímu se proudu (zjednodušeně řečeno).
Při krátkém pulzu magnetizační proud nemusí být moc výrazný. Při dlouhém pulzu může nepříjemně ohřívat vinutí a zvětšovat odběr.
Jestli můžeš měřit indukčnost, namotej tam třeba 30závitů a změř to. Z toho se dá odhadnout magnetizační proud.

Díky za informace ,víc toho o mém jádru nevím.Zkoušel jsem navinout na cívku 50z drátu o průměu 0.23(bez izolace).Naměřil jsem 2,2mH (měřeno MIC-4070D).
Základ pro buzení bude IO (TCA 785).
http://home.tiscali.cz/delpsoft/tca785(rizeni spin.prvku 400ma).pdf
Ten údaj B=0,2T je konstanta ,nebo se mění podle typu použitého jádra ?
S je obsah cívky a t je v s ,nebo ms ?

Údaj 0,2T je bezpečná velikost indukce pro jakýkoli typ neznámé feritové hmoty i při zvýšené teplotě.

Všechny veličiny do vzorců se zadávají v základních jednotkách (pokud to tam není výslovně uvedeno jinak), tj plocha v metrech, čas v sekundách, proudy v ampérech atd.

Takže plochu jádra 74mm2 je nutno dosadit jako (74x1E-6)m2 = 0,000074m2 .
Podobně 50mikrosec je (50x1E-6)sec = 0,000050sec.

Z katalogového listu vyplývá délka pulzu asi 40mikrosec.
Indukčnost 2,2mH by dovolila maximální proud asi 0,27A.

I = (U x t)/L = (15V x 0.000040s)/0.0022H = 0,27A

Takže ti doporučuji namotat tam asi tak 100závitů na primár(2x víc závitů => 4x větší indukčnost => proud klesne 4x) a asi 40z až 60z na sekundáry a musí to chodit.
Záleží i na zapojení budicího obvodu - jsou různé způsoby kam dát odpory , jestli do série se sekundárem nebo paralelně apod. Jestli je to pro parní tyristory na 150A nebo nějaké na 16A. Moc to z tebe neleze.

Lepší by asi bylo jádro bez mezery, aby to byl čistý transformátor, takhle je to trochu tlumivka a bude se to možná chovat jako trafo s velikou rozptylovou indukčností. To ti tady možná vysvětlí někdo zkušenější, nemám v tom úplně jasno.

jj ,ona to původně byla tlumivka 2H.Mám tuším ještě jeden hrníčkový ferit ,zkusím z nich sestavit jeden bez mezery.
Tyristory který mám připravený jsou 110A/800V a spínací proud mají 150mA (asi).Stane se něco když do nich půjde místo 150mA 250mA ?Má to vliv na životnost ?
Jak spočítám průřez drátu ? Matně si vzpomínám že na síťový trafa z EI plechů jsem používal odmocnina I/2.
Jak je to se ztrátami na trafu ? U IE plechů se tuším používal koeficient na primár 0.97 a na sekundár 1.05.
Díky

Naopak, cim das vetsi proud do gate, tim rychleji sepne celou plochou. Buzeni proudem na hranici sepnuti je nebezpecne, protoze tyristor zabere na nejakem citlivem miste a do cele plochy se to siri jen nejakou rychlosti. V citlivem miste pak vznikne pretizeni, horke misto, az muze dojit k lokalnimu prehrati a prurazu.
100A tyristor urcite ma povoleny proud do gate 1A.

Ale jinak se spinani tyristoru dela tak, ze se tam da pulzni trafo a do nej se pusti obdelnik nejakych 30kHz.
Pocitat spusteci trafo na 100Hz je nesmysl.

Jak to s pulzním trafem pracuje (princip) ?

Nejsem odborník na spouštění tyristorů, mohu jen říci, že mám tyristorovou svářečku řízenou na sekundární straně a není spouštěná sérií pulzů, ale jedním pulzem. Stejnou svářečku si postavilo víc lidí a chodí bez potíží.

Tak jako tak je šířka pulzů na mé svářečce (cca 55mikrosec) řádově shodná s šířkou pulzů při 30kHz, takže trafu neškodí, když se pulzy opakují jen v rytmu 100Hz.
Série impulzů se používá proto, že u některých zapojení při indukční zátěži ještě v době příchodu zapalovacího pulzu nejsou na tyristoru podmínky pro spuštění (např. je na něm záporné napětí). Proto se používá série pulzů, aby tyristor sepnul, až se na něm obnoví blokovací napětí.
To vyžaduje složitější řídicí obvod a nevím, zda je toho uvedený IO schopen. Stále jsi nevybalil, k čemu to má sloužit, a podle tvých dotazů to možná pro tebe taková brnkačka nebude.

S proudem do gejtu je to naprostá pravda - je potřeba ho tam naprat co nejvíc v co nejkratším čase. Tyristor(i na 1500A) mimochodem můžeš snadno zničit přepólováním napětí mezi katodou a gejtem, v závěrném směru vydrží dost málo voltů a malý závěrný proud.

Ztráty. Pokuds tím myslel úbytky napětí, tak tě nemusejí moc vzrušovat, vzhledem k obrovské toleranci ve velikosti spínacího proudu, kdy to funguje.

Jestli se ptáš na ztrátový výkon, tak u trafa spouštěného s tak malou střídou tě taky nemusí zajímat. Jádro o tom nebude při 100Hz ani vědět a vodiče budou taky většinu doby odpočívat (střída je asi 1:200). Použij tak silný vodič, aby zhruba vyplnil okénko pro vinutí a neuděláš chybu.

Nechtel jsem se do toho plest ale mam o tom stejne znalosti jako Danhart, to je od okamziku kdy ma tyr sepnout se do nej pere hreben spoustecich impulsu protoze pri jednom uzkem impulsu nemusi byt pro spusteni pri indukcni zatezi vhodne podminky. Nebo se spusti pomocny tyr ktery pracuje do odporu a z nej se spousti hlavni tyr.

to ElFag, Danhard:
Já vám hoši neberu, že se tyristory mohou spínat sérií pulzů. Jen nám autor původního dotazu dosud nesdělil, k čemu to bude používat. Jím uváděný IO mi nepřipadá schopný vybudit sérii pulzů ani tam není v aplikačních poznámkách nakreslená jiná zátěž, než odporová. Tudíž jsem měl za to, že mu bude stačit jeden pulz.

Je to na svářečku.
http://home.tiscali.cz/delpsoft/schema_sv.jpg
Jeden čas jsem sháněl hotový řešení a nic bez zpětný vazby jsem nesehnal.Pro IO jsem se rozhodl kvůli relativní jednoduchosti zapojení.
Když už jsem u toho ,neměl by někdo schéma funkčního řešení pro sekundár ?

Musím vypadnout a budu zpátky až večer, ale bez řádného regulátoru se zpětnou vazbou to asi nebude moc dobré.

Uvítal bych i schéma se zpětnou vazbou.Mám z toho malinko strach ,protože jeden člověk z vedlejší vesnice sestavil svářečku převážně z originál dílů (DPS,bočník,tyristory),ale přesto mu nevařila tak jak má.Pozval si na to nějaký odborníky a ani těm se svářečka nepodařila naladit na sto procent.
Já mám představu o regulátoru bez zpětné vazby ,že jaký proud se nastaví tak tam je ,nebo to tak není ?

Bez zpetny vazby ti to drzi jakz takz uhel otevreni pri konstantnim vstupnim napeti. Pokud zmenis nejaky parametr( vstupni napeti v siti, delka svarovacich kabelu,vzdalenost elektrody od materialu, zkrat pri zapalovani oblouku, zkraty pri prenosu kovu mezi elektrodou a materialem) tak se ti bude menit i protekajici proud. Nektere vlivy se ti muzou zdat nepodsatne ale púokud budes mit napr *tvrde trafo* tak ti pri zkratu elektrody o material muzou odejit polovodice, pri dlouhych kabelech si muzes nastavit proud metodou pokus - omyl atd. Zpetnovazebni regulator ti drzi prochazejici proud s nastavitelnou presnosti(pri zapalovani oblouku je vhodne aby proud byl vyssi nez pri svarovani) a kompenzuje vliv okoli. Ale myslim, ze i s tim bez zpetne vazby si vyhrajes az az

Tím integráčem nemůžeš nastavit konstantní proud do proměnné zátěže. Můžeš jen nastavit konstantní úhel sepnutí a tomu bude odpovídat nějaké napětí na výstupu (dostaneš zdroj napětí).
Ale ty potřebuješ zdroj proudu, který musí být stejný do zkratu jako do oblouku. V prvním případě bude napětí na zátěži nula a ve druhém něco od 20V výš.
Při prvním škrtnutí elektrodou začne růst proud do zkratu -jeho strmost omezí tlumivka, ale pak už musí zareagovat regulátor. Pokud tam nebude, tak proud poroste a poroste.

Buď tam nastavíš napětí moc malé na zapálení oblouku (ale dostatečné na slušný zkrat). Nebo bude stačit na zapálení oblouku, ale bude to strašně nestabilní a proud se bude značně měnit.

Není ti divné, proč se tedy všichni ostatní výrobci moří s bočníkem a regulátorem, když by nemuseli?

Nečetl jsem předchozí příspěvek, když jsem psal odpověď.

Bastlino, to zapaleni oblouku nebude tak kriticke, tlumivka pri preruseni zkratu naindukuje solidni spicku ale samozrejme musi byt za usmernovacem vice nez nejakych 20 az 25V podle proudu. O svarovani je docela dobra knizka Kruml, Stefl : Transformatory pro obloukove svarovani . Ale regulace elektronikou tam detailne neni.

To je bez debat ,že je se zpětnou vazbou lepší.Ale myslím si ,že udělat dobrou zpětnou vazbu je fakt oříšek ,protože nevím o kolik to má přidávat a ubírat.Půlvlna má sinusovej průběh ,tak bude i rozdílná hodnota přidávání a ubírání v závislosti úhlu spínání tyristoru.

Existují svářečky s přepíníním vinutí a taky se s nimi dá vařit dost obstojně.Je to jen o technice svařování,nebo ne ?

Jak je to u řízenejch svářeček CO2 ? To má taky zpětnou vazbu ?

Svářečka KS250 má možnost přepnutí na regulaci napětí(pro startování).Jaký je princip spínání tyristorů ?

S tím přidáváním a ubíráním si nelámej hlavu, to za tebe udělá regulátor. V tomhle on se vyzná. Nastavíš mu požadovaný proud a on to obstará. Budeš muset trochu laborovat se zpětnou vazbou a taky použít rozumné součástky (pořádná tlumivka, pořádné trafo, apod.) aby to mohl zvládnout.

Aha ,takže když si nastavím na regulátoru např. 100A a začnu vařit ,tak regulátor se snaží udržet proud na těch sto ampérech nezávisle na oblouku (jestli mám krátkej ,nebo dlouhej).
Co se týče trafa a tlumivky tak problém nemám.Při zapojení (diodového) usměrňovače to vaří naplno pětkou elektrodou krásně.Jen ta regulace.

Skutečně by nebylo nekde v šuplíku schéma fukčního regulátoru na který by se daly sehnat všechny součástky ?

Mohl bych se skromně zeptat, proč teda tazatel neokopíruje zcela jistě funkční a osvědčený regulátor z nějaké tovární svářečky???

Na téhle adrese jsou schémata klasických profesionálních tyristorových svářeček (v sekci upload).

http://www.elektroworld.info/modules.php?name=Forums

Se součástkama nebude problém, až na bočník. Viděl jsem nějaký v GESu, ale cena byla děsivá.

Schéma ti nedám, protože za a)jsem ho nevymyslel já, ale kolega a musel bych se ho zeptat, jestli by mu to nevadilo, že jeho nápad se potuluje po netu a hlavně za b) budeš určitě pak ještě chtít návrh plošňáku a já to kreslil na čtverečkovaný papír a pak trubičkovým perem. Takže slušné podklady pro výrobu desky nemám. Za c)oživení není úplně jednoduché, pokud nevíš, co děláš a proč.

Díky za tip ,ale to mi moc nepomůže.Nejsou tam všechny potřebné informace.To co mne nejvíc zajímalo (WTU315)se nedá stáhnout.

Nějaký bočník na 250A mám na půdě ,ale z hlavy nevím převodní poměr.

1)Byl by problém se ho zeptat ?
2)Ne.Zvládl bych ho nakreslit v programu Eagle
3)Nemůžu posoudit,neviděl jsem schéma.

Je v tom tvém regulátoru použit nějaký IO jako základ ,nebo je tranzistorový ?

1)Zeptám se, uvidíme.

Je to hybrid - jsou tam tranzistory i OZ (TL084).

Ještě mám jinak zapojený silový obvod, nemám tam speciální nulovou diodu. Anoda jednoho tyristoru je spojena katodou druhého.

Tak se mu to nelíbilo.

Díval jsem se na schéma regulátoru k WTU200, je to jednoduché a chodilo to. Nevím, proč bys to nemohl udělat podle toho.
Navíc to má výhodu, že ti potom poradí s oživením zdejší odborníci na obvody (když budou znát schéma). Mám něco podobného, tam se nedá moc vymýšlet.
Všimni si, že mají jinak zapojený můstek než ty. Ušetří se tím výkonová dioda.

O schéma WTU315 si napiš tomu klukovi, co to tam dal na upload. Mají to tam nějaké rozbité, občas se to nezdaří.

Škoda ,nedá se nic dělat.

Použitelný to je,ale chybí mi tam popis vinutí oddělovacích feritovejch traf na buzení tyristorů.

Zapojení silový části mám hotový ,předělávat to nebudu.
Škoda že jsem neznal tuhle variantu zapojení dřív.

Koukal jsem na ten můj bočník je 300mV/200A.

Každopádně díky moc za rady a informace ,pokud se mi oběví nepřekonatelnej problém zkusím se ptát znovu.

Meris to i proti dobre zemi? Muze to byt vypadkem 1 faze na predrazenem distribucnim 3f trafu. Kvuli rovnomernemu zatizeni primaru byva sekundar zapojovan do lomene hvezdy(vinuti od dvou fazi v serii), vypadek jedne faze = pokles napeti na cca polovinu (ale na vetsi polovinu cca 140V), 103 je divna hodnota, zkus jit az k elektromeru a merit u nej nebo v domovni skrini.

Voltmetr ma velky vstupni odpor, bez zateze na tom dratu meris nejaky kapacitni prosak. zmer to vadaskou :o)

Jo, mas pravdu, na 103V by se vysavac tocil dal, i kdyz pomaleji. Bud meris napeti pres kapacitu vedeni, nebo na fazi je osre napeti a mas preruseny N, tam se ta kapacita vic projevuje

no u kamarata sme davali dole stare vedenie no a to boli hlinikove vodice obalene v platne nasiaknupom vodov a tak tam pomalicky vznikala elektroliza a hodiny sa tocili a tocily aj bez spotrebica no aj napätie tam bolo kadejake.... a kolkokrat tam ten vodic ani neexisitoval uz len zeleny prasok...

Jednoznačne merať vadaskou,skontrolovať /dotiahnuť všetky spoje/

Pokud svítí fáze a vadaskou nezměříš napětí (pokud nemáš, tak žárovka v objímce a dva dráty - POZOR NAPĚTÍ) bude pravděpodobně upadlý nulák, při dvouvodičovém rozvodu to může být dost velký průser - po zapnutí spotřebiče s ochranou zeměním se na kostře objeví napětí, případně i na ochranném kolíku sousedních zásuvek, podle toho, kde je nulák přerušený.

co to je vadaska???

Vadaska je původní název zkoušečky ZN1 (vyráběla ji firma Vadas)

ZN500, Hille. Jestli myslíš tu starou kulatou s dvěma gumovýma šlauchama))

Tu dělal pan Vadas.

a k cemu je to dobry???

Je tam klasická doutnavka a navíc pérko s el.magnetem na přibližný měření napětí (do 500V)

...v každé prodejně pro modeláře