***

dík ale na ovladači nemám *

Halo lidi pomozte mi:(

dobrej vtip

Musel bych se na to podívat, ale IMHO se to chová jako nastavitelná zenerka. Lepší řešení by IMHO byl trand nebo FET jako regulovatelná zenerka, je to odolnější při průšlehu elky. To zapojení se mi moc nelíbí, kvůli vstupní triodě.

To vím že se to chová jako stabilizátor. Ale jde mi o to aby to nemělo nějaký negativní vliv na zvuk. Na první pohled to vypadá sice dobře ale to zesilovače ze simulátoru taky.
Co je na té triodě špatně? Sice jsem s elektronkama už něco dělal, opravoval staré rádia a tak ale neumím to zpočítat (i když literatura by se na to tady našla). Raději si nechám poradit od někoho kdo ví možná i to co v knížkách není :o)
Viděl jsem už dost schemat s těmito elektronkami ale rád bych nějaké pěkně vyladěné které z ní dostane maximum. Myslím kvalitativně, ne výkonově. Chci to na večerní hraní a ne na diskotéku. Nevíš o nějakém opravdu pěkném? Je sice pravda že to budou kazit trafa z TV ale snažím se to postavit z toho co mám. A EL84 mám jen dvě použité v neznámém stavu takže volba padla na ECL86 protože jich tu mám dost (i nových) a od různých výrobců takže můžu zkoušet :o)
V budoucnu bych chtěl postavit i větší zesilovač s ruskými 6P3S a 6Ž4 (nebo něčím jiným na vstupu) ale to bude muset počkat - nemám prachy na pořádnej výstupák a na tom fakt šetřit nebudu až to budu realizovat.

A k tomu katodovému obvodu (v obecně jakémkoliv obdobném zapojení) - zkusit tam nacpat tu nastavitelnou zenerku nebo se na to vykašlat? Používal vůbec někdy někdo takové zapojení?

Nacpi tam obycejnej odpor, jak je to normalni :o)

V prvé řadě se vykašli na ECL86. Jsou to lampy, které se už blbě shánějí a ocení je někdo, kdo se hrabe v rádiích. EL84 je perspektivní, pořád se vyrábí.

Možná to tak dopadne ale nebylo by to přeci jen lepší s tím IO nebo TL (teď zrovna nevim číslo, myslim že 431 - no prostě ta nastavitelná zenerka)?

A ještě něco - nemám tady úplně nejvhodnější síťové trafo takže můžu mít nějakých cca 278V SS mínus nějaký úbytek na výstupáku (9WN67626 má nějakých tuším 220ohmů stejnosměrných což máme při Ia 36mA 7V úbytek). V katalogu je však uvedeno provozní Ua max 250V (300V Ua0). Jak MOC bude těch 8% navíc vadit? Vím že v některých profi koncích je Ua max překročeno ale to bude asi o víc než o těch 8% aby to elce významně zkrátilo životnost.

Už jsem to psal - ECL86/PCL86 mám docela dost a kolikrát i někde něco získám zadara. Někdy použité, ale mám tu i řadu nepoužitých. I kdybych je měnil co dva roky (a to myslím že vydrží podstatně déle - kolik podle vás?) tak s nimi vydržím dost dlouho. EL84 bych musel použít buď ty staré a nebo je koupit. To se mi nechce neb kvalitní nejsou za hubičku.

Ta TL431 musí být posílena tranzistorem, teče tím dost velký proud.
Zapomínáš na úbytek na katodě, to je dalších cca 10V. Těch pár procent navíc u některých elek vadit nemusí, u některých - i zcela nových to je problém.

To zapojeni v katode neni mysleno jako rizena zenerka, ale jako rizeny zdroj proudu. Je to vymysleno hovezi hlavou, dej tam ten odpor, tohle to rozhodne nijak nevylepsi.
Tez predpeti triody pres mrizkovy proud s casovou konstantou 1 sec vypovida o autorove demenci ...

Máš pravdu - úbytek na katodě se mi úplně vypařil z hlavy. Tu TL431 bych samo posílil. Dokonce bych byl ochotný si jí jít koupit ale je otázka zda to bude mít skutečně nějaký výsledný efekt.

Nějaké lepší zapojení by nebylo když už se ten vstup nelíbí? Nebo tam mám prostě obšlehnout zapojení z libovolného rádia/TV které tou elkou bylo obsazeno? Jenže v TV se s tím pravděpodobně asi moc nepatlali a v radiích je to většinou v tom ultralineáru.

Asi se s tím moc patlám co? Ale pořád lepší zjistit dopředu co nejvíc info a teprve pak stavět než obráceně.

Dobře přesvědčili jste mě - dám tam klasicky RC. Zbytek viz minulý příspěvek.
Jakou maximální kapacitu tam má cenu narvat? V knžkách vidím 25 nebo 50uF - víc jsem neviděl.

Viděl jsem běžně i 100, 220 a dokonce 1000uF u podobné elky.
Jo, v té katodě je to pokus o konstantní proud...
Nějak jsem nepochopil, je někde odkaz na ten zpětnovazební obvod, nakreslený pouze čtverečkem ? Nechce se mi to celé číst.

O té zpětné vazbě z výstupu jsem bohužel nic nenašel. Ale asi už tohle zapojení nemá moc cenu dál řešit když je hned v několika bodech špatně. Nebo mi navrhneš nějaké změny?

K těm změnám - jak už jsem totiž psal jde mi o to aby to v rámci možností hrálo co nejlépe.

Na co tam je ten odpor 4M7? Na co ten kond 2200pF pres primar? Proc je NFB zavedena pred vstupni oddelovaci kond, ktery zanasi fazovy posuv? Proc je tam "triode mode", kdyz v te poloze to je pentoda? Je dobre davat do katody nelinearni prvek? Nevim, ale trochu to zavani bastlem hrubsiho zrna. Neco z toho mozna poleze, ale ze by to bylo lepsi nez zacit se standartnim zapojenim a pak dodavat "vychytavky", to pochybuju.

Danhard to napsal přesně...
Verze se zenerkou (10W) v katodě je zajímavá, ale neřeší stabilizaci klid. proudu. Já bych jako začátečník raději udělal něco pushpull, je to méně náročné na trafo.

Však já jsem také chtěl původně dělat klasiku. Před časem jsem narazil na tohle tak jsem vám to prostě předhodil co vy coby zkušenější na to. Nehádám se.
PP nemůžu neb na to není žádný z výstupáků které vlastním určený a kupovat ho nebudu. A to chodím celkem pravidelně na sběrné dvory a pod. jestli by se tam něco nenašlo.
Já jsem chtěl pouze vědět jak se bude lišit zvuk a vlastnosti zesu vůbec podle toho jestli se s tím budu patlat a hledat nějaké "vylepšené" schema oproti standardnímu zapojení které bych obšlehnul třeba z TV (protože tam není trafo pro ultralineární zapojení které nemám). Jestli máte někdo nějaké pěkné zapojení (s přihlédnutím k tomu trafu) pošlete.

Zdravim, jen jsem se chtěl podělit se schémátkem, který jsem našel na netu a mám ho doma postavený.

http://www.jogis-roehrenbude.de/Leserbriefe/Michael-Fischer-PCL86-Amp/ConFuegoII.htm

Je to můj první elektronkový zesilovač a můžu říct že hraje hezky sice výkon není nijak veliký ale to jsem čekal. Výstupní trafa mám vytahaný z televizí, ze zběrnýho dvoru.

Kluci, až na výjimky v žádném z běžných komerčních výrobků nebyl výstupní transformátor, který by stál za řeč, nebo za použití. Výstupáky k PCL86 z televizorů jsou počítané tak, aby samy účinně omezovaly přenášené pásmo na rozsah 100Hz-10kHz. Zespodu kvůli rušení snímkovým rozkladem, akurátní filtraci, úspoře materiálu a omezení rezonancí kastle, shora zase kvůli rušení řádkovým rozkladem a složitosti vinutí. Nejkvalitnější výstupáky na slušných jádrech měly staré Ametysty, Akvarely a Lotosy. Takže jestli Vám tohle stačí...ani žádná zpětná vazba ze sekundáru na tom nic moc nespraví. Slušný výstupní trafáček a ještě slušnější síťák pro dvojčinný konec s 2xPL82 se dá vykuchat z 805A Filharmonie, pokud na ni někde narazíte. Dost slušný jednočinný výstupák má Festival a Chorál.

No, to se mi libi vic - jednoduche zapojeni, bez zahadnych "zlepsovaku".... pripominky: je potreba mit zpetnou vazbu negativni - to znamena, pri zavedeni do katody, mit napeti ve fazi se vstupnim - musi zeslabovat, muze to znamenat prehozeni uzemneni sekundarniho vinuti vystupaku z "5R" na "0" s vyvodem ZV (3,9k+330n). Dále si myslím, že tlumivka ve zdroji je zbytečný luxus při použití výstupáků z televizí. A ta kombinace 2x100kohmů s 680pF - nevím přesně co může udělat, ale zkusil bych to i bez ní.. jinak hodnoty součástek jsem nekontroloval.

Mě to dama hraje pěkně a co se s tím frekvenčním omezením týče tak basy mě to hraje líp jak ňákej pitomej integráč a avejšky snad i taky mám blbou modulaci, hraju z sluchátkovýho výstupu ...Jinak z Discmana to hraje fakt luxusně!

Pocitove vice basu muze ten flaskac "vytvorit" diky mensimu tlumeni, bedna muze mit potom rezonancni prekmit na basech.

Omlouvám se že to zase vytahuju na světlo ale posledně nebyl čas to dořešit.
Nebylo by lepší než to schema co poslal Page tohle?

www.jogis-roehrenbude.de/Leserbriefe/Drehko-Stefan-ECL86-Amp/TFK-Werkstattbuch.pdf

Němčinou však nevládnu (přestože jsem jí měl ve škole 4 roky) a tak nemám tucha co tam píšou. Například nevím co měl autor na mysli tím proměnným RC členem před ovládáním hlasitosti. Také nevím proč by se měla měnit síla obou záporných zpětných vazeb (ani nevím jestli se to mění současně nebo každá zvlášť). Prosím o zhodnocení a případné poznámky :o)

Protože němčinou vládnu, tak jsem se tam kouknul: o členu R1C1 píšou, že tam je pro nastaveitelné omezení hloubek (což celkem vyplývá ze zapojení) pro zlepšení přenosu řeči (což má u zesilovačů nevelkého výkonu historicky ověřené opodstatnění).
R12C7 kmitočtově téměř nezávislá zpětná vazba, přepínačem v katodě triody se volí zisk podle úrovně vstupního signálu - autor se odvolává na výstupní signál AM přijímače při příjmu silného místního vysílače.
Druhá zpětná vazba z výstupu trafa do studeného konce poťáku je kmitočtově závislá a podle polohy přepínače S2 se mění její vliv - v podstatě imituje průběh fyziologického řízení průběhu.

Takže dobrá konstrukce? Posvětíte mi to?

1. vyleštit a připájet pájkou s vysokým obsahem stříbra
2. připájet pájkou s vysokým obsahem stříbra

Děkuji , ale 1. je Cu hranol 20x10 mm (do DPA ) a 2. je Cu pás 15x3 mm pro propojení 4ks kondenzátorů se šr. vývody á 17 G

No tak to je třeba napsat jasně.
1. vybrousit do roviny a vyleštit
2. odstranit případné okuje

A nebylo by lepší tedy rovnou postříbřit v lázni od ELCHEMCO ?

Blbost, udelej si ty siny rovnou stribrny :o)

Ano, to je vono... jen tak uvažuju, jestli není nějaký matroš s lepčími vlastnostmi... třeba nějaký transuran či něco podobného..

Tady někdo měl k sváče vtipný tatranky

Jo, tatranky já taky můžu.
Ale mají pravdu, tak se nediv, že si z tebe dělají šoufky. Já začnu vážně, ale, jak se znám, taky se mi to zvrhne.
Teplo: jestli nezajistíš tak hladké (planparalelní) plochy mezi chladičem a chlazenou plochou, aby na sobě držely jen tlakem okolního vzduchu, musíš převodu tepla pomoci buď připájením Ag pájkou po celé ploše nebo aspoň vrstvičkou teplo vedoucí pasty. Ale i to je ti k ničemu, jestli to teplo pak neodvedeš z té Cu kostky.
Elektrická vodivost: pominu fakt, že dimenzuješ rozvod na trvalé proudy přes 200A a zkratové proudy řádu až desítek kA. Nic proti tomu, ale i pro DPA je to skoro zbytečné. Budeš hledat co nejvodivější šíny a pak to prostolicuješ špatně provedenými šroubovými spoji a kondenzátory s ESR o dva řády vyššími a velkými polarizačními ztrátami už při poměrně nízkých kmitočtech. I tak ti to při zkratu odpaří i vývody součástek.
Jestli na tom nadále trváš, mít něco extra bez ohledu na to, jestli se to na zvuku pozná nebo ne, tak ty polovodiče i šíny chlaď tekutým héliem. Součástky budou spolehlivě studené a šíny supravodivé. A navíc to bude podstatně méně šumět, zejména, pokud tím budeš chladit i součástky vstupních obvodů.

Jenže v HiEndu je základ, že zesilovač se musí několik týdnů zahořovat, aby správně hrál s brilantní dynamikou v celém spektru prostorových mikrodetailů. Co s kryogenním chlazením ? To by se muselo celý týden nachlazovat

No, to by se muselo.
Ale spotřeba energie (a v tomto případě i chladicího média), účinnost a na ní závislé provozní náklady vůbec nejsou přece pro pravověrné Hi-endisty podstatné. Zrovna tak je tedy vedlejší, kolik energie se odtud odvede.

Když tedy se musí to teplo tak dokonale odvést, není to nakonec kvůli jeho rekuperaci?

Konec konců, odpadním chladem by se mohlo v domácnosti ochlazovat v ledničce... zajímavá myšlenka, chce to rozvinout a třeba se toho ujme nějaké sdružení, co marně shání grant

Dobrá , tak to tedy uvedu na pravou míru .První případ vyšel z vlastnictví přebytků těchto Cu hranolů , tak proč je nevyužít a druhý případ je jiný zesilovač s jinou mechanickou koncepcí ( samozřejmě beze snahy o něco "nej" ,ale nechuť použít plošný spoj ) . Proto jsem se snažil zeptat borců v oboru , ale jak vidím jen borců v tlachání . A propos , pan Dudek použil v DPA ( již těch jenom prodávaných hotových ) také , dokonce zlacené nemýlím-li se hranoly .

Na to zlato se ho příležitostně optám, ale IMHO je pozlacení podobných věcí zcela k ničemu. Pokud teda nemáš atmosféru s brutálními korozními vlivy.

Už jsem se ptalJe to zlato a je i na upevňovacích šroubech. Vychází to jen o malinko dražší, než třeba chromování. Jen musíte vědět, kde jsou schopni to udělat dobře a přitom Vás nepodvést.

A jaký to má smysl kromě designu ? Zlato není moc dobrý vodič tepla ani elektřiny....

Jane, zcela skromně podotýkám, že ti odpovídají borci v oboru. Žádní obchodní agenti s hutními materiály, kteří ti vnutí šíny dvojnásobného průřezu, protože toho je na kila víc.
Ale už jsem ti to psal: z těch kostek musíš to teplo nějak odvést. To, že ho přivedeš do nich, nic neřeší.
Šíny ti pro DPA stačí třetinové a i to je ještě skoro moc.

pokial viem zlato je jeden z najlepsich vodicou elektriny...

Buď té lásky a dolož to nějakými údaji...

zlato ma merny elektricky odpor 0.022x10 na-6 teda 1meter zlata s S=1mm na2 ma odpor 0.022ohm . podotikam ze to je ciste zlato bez primesi...
chyba je ze cista med ma este mensi odpor

avsak co sa tika odvodu tepla tak med by mala byt lepsia ako zlato

Ještě se podívej na stříbro a další kovy, pak se zastyď... carský důstojník by vzal pistoli, český politik by vydal aspoň prohlášení...

Zlato má jednu přednost proti všem ostatním kovům: neokysličuje se a nereaguje s ostatními kovy. Stálý přechodový odpor za předpokladu stálého tahu spojovacího šroubu. Pavlovy pozlacené trámky v DPA222, nebo 386 umožňují mimo jiné propojit všechny kolektory-křídla výkoňáků bez rizika, že se pod nimi v trochu agresivnějším prostředí vytvoří něco, co nechceme. Pozlacený trámeček, propojující kolektory doléhá svými konci na pozlacené plochy fólie, takže opět minimální a konstantní přechodový odpor.

Rozměry těch trámků v 386 jsou pro ilustraci jaké ? ( kvůli adekvátnímu "rozdělení" v mé 380 a "odvedení" tepla směrem do hřebenu )

Nejsem si úplně jistý, ale tuším, že kótováno to bylo z profilu 30x10mm.

to icikl: ty prosim ťa nehovor nič na sinclaira. jemu nesiahaš ani po členky a nie som ani ja vynimkov. on je v pravom slovazmysle "macher" v oblati nf zosilovačov, takže si nemusí ako ty vše pozerať v literature.takže uctu.

Joži, že se na něj nevyignoruješ... i když taky jsem tuhle nevydržel.

Icikle buď té lásky a přestěhuj se prosím na diskuzní forum tvého oblíbeného PANA Vlčka!Nepochybně se s tebou rád sblíží a velmi rád ti odpoví na kteroukoliv z tvých fundovaných otázek.

ICIKLE řeknu to jinak, abys tomu rozuměl: Jdi už konečně do píči i s Vlčkem.

kašlite na icikla. jedine čo tu robí je to že všetkych provokuje. a navyše si myslí že ked si prečita daku knižku tak bude mudry. to fakt može povedať len icikl. a skusenosti z praxe su mu u riti. ja už nemam slov.ešte musi vela vody pretiecť aby si icikl všimol na ake forum sa prihlasil a koho tu provokuje.

Asi jsi mi nerozuměl. Tak ještě jednou: Jdi už konečně do píči...

2 MilanF : To maš zbytočne,jediné riešenie -IGNOROVAŤ

Nevím, jestli to funguje, ale LM741 má nějak divně napájen vývod -Ucc.
Možná má být připojen na -2,7V.
Takhle nebude operák schopný zpracovat výstupní napětí kolem nuly.

Taky "záporná reference" -2,7V tvořená zenerkou nebude moc teplotně stabilní (ani vyhlazená), což se projeví hlavně kolem výstupních napětích blízkých nule. Lepší by snad byl obvod 431.

A kdybych místo zenerky použil LED+1N4148, což by mi dalo nějakych -2,4V, ktere bych přived i na 741, bylo by to lepši?

Podíval jsem se do datašítu.
Zapojení proudového omezení je opsáno z datašítu (na straně 8), tak to asi fungovat bude. Píšou, že pokud se posune společný bod A do mínusu např. o 3V, tak to může chodit od nuly. Operák je opravdu napájen z bodu A (čili v tvém plánku z mínus 2,7V).

http://pdf1.alldatasheet.com/datasheet-pdf/view/22423/STMICROELECTRONICS/L200.html

V použití LED + diody nevidím žádný zvláštní přínos. Když to má být zdroj napětí, tak by neměl courat s teplotou a se vstupním napětím. Použij integrovanou zenerku LM431 se dvěma odpory. Ta se ani nehne.

To mário: "...Ale proč to řešit takhle složitě ?..." Co je složité? Jak to řešit jednodušeji?

nejlepší je nechat to na programu co je na netu

A co je to za program a kde ho najdem s bocnikmi som este velmi nerobil takze neviem o co ide

moment ty máš bočník u led diody? ( nemá tam bejt předřadnej odpor ?!

No ano aspon tak to pisali v clanku. Dioda s bocnikom ktora je v serii s akumulatorom nieco ako ampermeter len to nemeria ale len indikuje ci tecie do akku prud

nemáš scháma? a na co je to nabíječka?

Nabijacka je na obycajne akumulatory a schemu nemam lebo na scheme je ampermeter. ja tam pouzijem 4 rozne prudy a naco mi je amp. ked veim kolko tam pojde ja potrebujem len vediet ci to nabija a schema neviem asi ako u amp. ved preto som tu napisal ze bocnik pre diodu som este nrobil

jaké máš napětí a proudy ?

Napatie 20V a prudy 50 100 150 200mA

asi bych dal před diodu 900ohm a to celí paralérně něčím malím a to bys musel vyskoušet začal bych tím nejmenším co najdeš ( myslím odporem)

OK skusim a mzno ma este daco napadne dakujem zahy

a až tu hodnotu najdeš tak bych tam dal projistotu alspoň 2 W watový odpor (ten bočník) aby to nehřálo

co tak ist poporiadku a zistit osciloskopom,ze kde ten signal mizne?

uz som nasiel chybu. nekvalitny plosak. opravene a teraz to ide abolutne super.

druhá fotka (viz fotka v galerii)

vypada to jak prehistoricke modem

chcete i fotky zevnitř?

take dačo som rozoberal u jedneho znameho v praci ked sa tam rozoberali stare analogove ustredne. takže to može byť dačo od telefoniskej siete. ale nevie. snaď

tak mi soudruh google vyplivl že je to jakýsi modem od robotronu. ale dnes již to bude asi na ho... co?

J8 bych to nevyhazoval... třeba je to předposlední funkční kus na světě... a někde v berlínském sklepení bloudí agent východoněmecké Stasi, ukryt už od roku 1987, a marně se snaží osmibitovým počítačem Robotron podat zprávu o narušení berlínksé zdi... a osmipalcová disketa s operačním systémem je čím tím víc ošoupaná a nikdo neodpovídá...

jee 8" diskety, to byla tenkrat bomba vec, 100x rychlejsi nez magnetak

Myslíš rychlejší než Robotron magneťák, nebo než PMD85-SP210 Super Turbo ?

Jen 100x? Co takhle Atari bez turba?

tie 8 palcové "MAXI" diskety s s povrchovou medenou úpravou som využíval ako dipól na televízor, len to stačilo v strede prerezať do polovice a pripájkovať dva drôtiky a zabezpečiť aby sa odrezené konce znova nespojili.

Robotron kazeťák erste version (Erich Honecker Signature model) měl snad standartních 120Bd Atari bylo proti tomu splašenej kůň

Taky jsem psal Atari bez turba, tím míním kazeťák XC12, FM záznam, 600Bd, dlouhé zaváděcí tóny, načtení asi 2kB za minutu, a když toho bylo víc, a po půlhodině přišel lupanec, muselo se přemotat kazetu a začít znovu... To bylo něco!

s mojim staručkým CommodoreII 64 to bolo narovnako až kým som neinvestovala neuveriteľných 4000.- Sk do 5,25 palcovej disketovky. To bol len nárast v rýchlosti a pohodlnosti oproti kazeťáku.

Tenkrát snad ještě Kčs, ne ? Mladí už ani neví, jak to byla tvrdá měna... cca 850 plnotučných piv...