pouzij tandem potenciometr, jednu pulku zanech puvodnimu ucelu a druhou pulkou ovladej LM3914 nebo LM3915 dle potreby

kup si a4 fotocitlivu dosku, daj tam foliu, osviet UV svetlom alebo daj na polhodinu/hodinu pod 100vku ziarovku, vyvolaj v naoh, vyleptaj a mas

Asi žádná, protože málokterá firma na sebe vezme riziko vyplývající z nekvalitní předlohy.
Firmy na DPS dělají obvykle z filmů a film ti udělají v každém řádném grafickém studiu.

co třeba zkusit to vykoumat kam co vede? Nebo je problém se dostat dovnitř těch hodin? Já bych to zkusil zjistit. Jinak hledat dokumentaci...

aM~ Napajacie napatie 230V,
bM~ Napajacie napatie Nulak
kanal 1... 1-2 spinaci kontakt, 2-3 rozpinaci kontakt
kanal 2... 6-7 spinaci kontakt, 7-8 rozpinaci kontakt
Potrebujem navod na pouzitie ak ho niekto ma.

Dobrý den, prosím máme v kotolni spínacie hodiny Z7-SDM/2KO-WO, ktoré pri výpadku elektrickej energie zakaždým musím znovu naprogramovať .Potrebovala by som vedieť , či sa v nich vymieňa batéria, alebo sa musia vymeniť celé. Niekedy ich musím programovať pri častejšom výpadku el energie i viackrát za deň :Srdečná vďaka Kučíková

Prosím o zaslání návodu na programování spínacích hodin

Z7-SDM/2K-WO.

Moc děkuji za pomoc

tri polozky v celej ponuke a ani link nevies napisat poriadne. slaby pokus

nikde nevidim obchodni podminky (hlavne postovny + balny), nedodelany stranky, ceny vice nez 2x drazsi nez v GM
huraaaaaaaaa su podnikatel

teda 8-tranzistorovej eshop se vidi malokdy.... A kdo je vlastne prodejce? Nejaky anonym a la Standa Grossu?

Bohužel klasických bastlířů rok od roku ubývá takže tudy cesta nevede. Pokud to tedy nechceš dělat z dobré vůle s nulovým měsíčním ziskem.

Já teda nevím,ale ten obchod je uplně k ničemu. Nač bych dával za BC547C 3,60Kč? Teď jsem kupoval 100Ks originál za něco kolem 50Kč. Už si to přesně nepamatuji.Nehledě na to,že na těcto stránkách vlastně člověk vůbec neví,co kupuje za šrot. Prodejce neuvádí jediného výrobce a tudíž ani záruka kvality nebude žádná. Zase jeden ze špatných pokusů vydělat na českých bastlířích. Prostě smutné.-

Mě už to nejde ani votevřít. Že by i tady dopadla krize?

Jde, jen musíš z toho odkazu umazat ten elweb.

Mirek: kdesto vzal že bastlířů rok od roku ubejvá? Tendle rok zrovna jeden přibyl.

A dva ubyli.. tzn. ubývá jich.

Jen jeden, Majore?
Následující, prosím, neberte jako vytahování se nebo dokonce, nedej, Přírodo, reklamu, je to jen konstatování pro vytvoření aspoň mlhavé představy:
na ebastlirna.cz (do konce listopadu 2011 též elektroworld.info) denně tak tři uživatelé přibývají a, kdyby každý desátý zůstal u bastlení a každý dvacátý to myslel vážně, už by nás bylo přiměřeně, i když ještě ne dost. Jen na té bastlírně jsme před měsícem zrušili přes polovinu uživatelů, kteří nikdy nevložili žádný příspěvek a regli se před rokem 2009, přesto jich nás tam zbylo téměř 14 tisíc s letošním počtem 370 milionů přístupů, to je víc, než třetina z celkového počtu za sedm let (to byl hlavní důvod, proč jsme museli změnit doménu, řekl bych).
Já vím, počet registrovaných ani počet přístupů ještě nic neříká o kvalitě stránek ani o rozhledu jejich uživatelů, ale přesto to nějaký obraz situace dává. Přinejmenším je zřejmý odklon našeho odborného školství od základů potřebných ke konstrukci a opravám hardwaru - a to se bastlením dá, chce-li se opravdu, dohnat.
Proto, kdo se pokládáte za bastlíře či rádioamatéra, nestyďte se za to, naopak: buďte na to hrdí, hlavně, když se vám něco povedlo ubastlit a určitě víte, čím to, že to funguje.
Budete mít z čeho těžit v budoucnu, jednou přece se ta hora dálněvýchodní elektroniky musí sesout, nemůže růst do nekonečna, a pak se bude hodit, co umíme.

EDIT: Omlouvám se za překlep, těch přístupů je "jen" 37 milionů, původně jsem chtěl psát celé číslo, stejně to byla neaktuální hodnota, dnešní údaj je o dvěstě tisíc vyšší.

a rozpočet? zadara dneska nic nehni

A jak tato odpověď souvisí s mojí otázkou "nevíte někdo o nějakém pěkném schéma nabíječky"????

Hopkinsi, ty a ten ten tvůj rozpočet. Budeš se divit, ale najdou se lidi, co pomůžou zadarmo. Pro tebe něco nepochopitelného. Dělají to pro pro sebe a dobrý pocit. To ty nemůžeš znát.
Kromě toho, ty bys žádné schéma neměl ani za libovolný "rozpočet". Jsi jen internetový kecal.
Nebo's myslel, že bys něco vyhrabal v té hromadě na sběrném dvoře a prodal? Pochybuju, že bys tam měl něco vhodného.

Ivoši, to co chceš není nic typického a nepovaluje se to na netu běžně. Taky záleží na tom, jestli máš zkušenosti abys to postavil a oživil - protože jednoduché to být nemůže, leda bys to měl jako topení.
V principu je to stejné jako běžná nabíječka na 14V, jen na vyšší napětí a proudy. A v tom je ten problém, že ani proud 18A není u nabíječek běžný.
Taky by bylo řešení koupit tři běžné nabíječky a nabíjet každou baterku samostatně, protože pokud nemáš bastlení jako koníček, tak to bude problém. Jak jsi na tom po stránce znalostí a vybavení měřicími přístroji. Máš osciloskop?

Taky se dělají spínané profesionální zdroje na 48/60V asi do 10-20A. Na nový bys asi neměl, ale tuhle se prodával na Aukru za velmi slušné peníze. Je to ale málokdy.


http://aukro.cz/profesionalni-nabijec-akumulatoru-i1873068113.html

Vybavení, zkušenosti i součástkovou základnu snad mám slušné, jediné co hledám je inspirace. Spínané zdroje nemám rád, protože se jich bojím a navíc ta životnost také není ideální. Asi zkusím něco s tyristory jako vyšlo v KE 6-2006 ale o něco robustnější...

Požadavky nemáš malé, to je skoro jako svářečka. Schématem k tyristorové svářečce by se dalo inspirovat, pouze se musí doplnit i napěťová regulace. Tady už nejde ani tak o elektroniku, jako o zámečnickou práci s chladiči, velkým trafem, silnými vodiči, výrobou skříně,...

Trafo seženeš jak? Necháš si ho vyrobit?

trafo mám, výkonové diody a tyristory taky. Pohledám něco kolem svářeček, to je dobrý tip...

http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2009110901


http://www.svarbazar.cz/phprs/download.php?akce=detail&id_detail=82&sekce=3

Díky, to je přesně ten směr, co jsem hledal.

Ivos -> dotaz na rozpocet je podstatny, protoze jsou schemata na nabijecky levne a schemata na nabijecky drahe. Kvalita nabijecky je zavisla na investici. Napriklad trafo s jednou diodou bude sice levne, ale kvalitne nic moc. Zatimco mikropocitacem rizena nabijecKa od Kikusui bude kvalitativne lepsi nez trafo s diodou, ovsem take bude vyzadovat vyssi rozpocet nez na trafo s jednou diodou.

-> Bastlirno, kdyz chces pomahat zdarma, tak rto je vitane , zejmena v dnesni krizi. Ivos a spousta dalsich zajiste oceni, kdyz jim dodas kvalitni nabijecky zdarma. Jen mi neni jasne, kde na to budes brat? Charita je krasna vec, ale musis mit zdroje na rozdavani.

Hopkisi, tak dejme tomu, že mám rozpočet do výše 100000Kč (sto tisíc korun českých). Pošli sem prosím odkaz na odpovídající schéma. Může být samozřejmě i na levnější model.

Protože dotaz zněl na schéma a ne na hotový výrobek. Nebo´s myslel rozpočet na schéma?
Tak kolik si účtuješ za schéma nabíječky 48V/18A?

Ano, jsou, pokud jsi je naměřil při napětí 500V přiloženým alespoň na 1 minutu.
Při měření obyčejným multimetrem, jehož měřicí napětí nepřesáhne nějakých 5V, to může vypadat v pořádku,po připojení síťového napětí se ale často nestačíš divit, jak rychle dokáže izolační odpor přejít ve zkrat.

Nanešťastie merák na spôsob megmetu nemám :( ale dúfam, že to bude po zapojení ok. Aké spojenie káblov(prípadne akú svorkovnicu) by si odporučil na takéto spájanie vo vlhkých prostrediach, kde sa ešte aj mení teplota, čiže sa rosí aj vo vodotesných škatulkách...?

Zatím nejspolehlivější se ukázalo umístění krabic mimo vlhké prostory i prostory, kde hrozí kondenzace. Hned za to bych zařadil šedé acidurky, ale uvnitř vodiče spojené pomocí Wago-svorek, dráty kovově čisté, neškodí použít konzervační vazelínu do svorek (mezi těmi originálními šroubkovými můstky v krabici se to taky někdy rádo prorazí, zvlášť tam, kde vedení není trvale pod napětím, ale zapíná se například na víkend, jako na chatě, a věneček stihne prohlhnout). Má-li acidurka všechna těsnění v pořádku (a ne, že do ní povede plochý kabel či jednotlivé vodiče krkačkou nebo nemá požadovaný stupeň krytí kvůli jiné chybě či neřemeslné prasárně), má krytí IP67 a odolává i zaplavení.

predavaju sa WAGO svorky aj pre vodiče s prierezom 4mm2? Čo som pozeral v GMku, a AVELmak-u, mali ich tam pre maximalne 2,5mm2...

Jo, tak na 4x4 (to jsem mezitím zapomněl, promiň) budeš muset použít tak jako tak normální věneček, protože, jestli někdo nabízí krabicové svorky Wago, není to originál Wago.
Origoš se totiž pro větší průřezy dělají jen jako řadové přístrojové a ty do acidurky nenacpeš.
Ale, je-li acidurka dobře utěsněná, vydrží šroubky mnoho let i v tom sklepě bez údržby.

Nepomohlo by tie svorky v acedurke ošetriť niečim, čo k nim nepustí vzduch, no zároveň je nevodivé? Ako funguje tá konzervačná vazelína, ktorú si spomínal / kde sa dá zohnať? Počul som ešte jednu radu, že sa do škatuliek dáva nejaký vysoký výkonový odpor medzi jednu fázu a nulák, ktorý tú škatulku vlastne trochu vyhrieva, čím zabranuje zrážaniu vody v škatuli....iba zase neviem, ako vysoký odpor s akým stratovým výkonom, a akú by mal spotrebu / mesiac alebo /rok :)

Ak tu škatuľu predpisovo utesníš, netreba ju vyhrievať. A na konzerváciu mostíkov stačí silikónový olej.
Hlavne nerob očká, pod skrutky zatiahni iba rovný koniec drôtu, skrutka musí pružiť.

Na impregnaci podobných konstrukcí, na anténní zesilovače přímo v krabici antény a F konektory u LNB úspěšně používám už několik let Resistin ML ve spray. Je to ten bílý s číslem 000046. NIKDY!! jsem pak neměl problémy s kondenzací vody, korozí, svody. Šrouby lze kdykoli i po několika letech bezproblémů povolit. Resistin vytvoří jakousi voskovo-vazelínovou vrstvu která nikdy úplně neztvrdne. Nic lepšího už nepotřebuji vymýšlet, fak! (Nejsem prodejce ani distributor uvedených výrobků ani najsem na jejich prodeji nijak zainteresován)

Na anténní zesilovač a svorky s malým napětím si resistin používej. Ale na silové svorky ho leda nakapat těsně ke šroubkům, neměl by se dostat na izolaci mezi svorkovými lištami. Ne každý plast kontakt s resistinem přežije bez průrazu...

možná i celá řada řada.Zkus třeba MikroC.Funguje v plným rozsahu,neregistrovaná verze je do dvou kb kódu.

V tomto případě bude mít při stejném proudu LEDkou úplně stejné ztráty, jako bipolární tranzistor - ten nespotřebovaný výkon se na něm musí vytopit a je jedno, jakou technologií byl vyrobený. Rozdíl ve ztrátách je totiž patrný jen u plně sepnutého tranzistoru (FET mívá menší úbytek napětí).
Jak ho "přivřeš", tedy mu zvýšíš úbytek napětí, je po výhodě - už se na něm ztrácí výkon a hřeje. Případně topí. Případně moc topí. Případně dotopil.
Leda bys použil pulsní řízení, ale do takových 5A je výhoda FETu tak nepatrná, že potřeba velkého rozkmitu budicího napětí na gate (pro plné otevření a zavření) ji úplně přebije.

No tak to jsem zvědav nasadím klasický bipolár a uvidíme. Proudový odběr ledky je okolo 1A. Takže to ještě možná bude amerika.

a jaký napětí máš pro tu led k dispozici, resp. kolik hodláš protopit? Já jsem to před nějakou dobou řešil pomocí spínanýho LM2576-adj a spokojenost. Účinnost se podle datasheetu hýbe kolem 80%.

2x CR123 čili 6V, původně v tom byly 4xAAA ale na takovým plastovým vnitřku. Baterka párkrát spadla a držák baterek se rozsypal tak jsem si na soustruhu vytočil redukci ze silonu právě na dvě CR123. Původně jsem to chtěl řešit PWM udělal i plošňák ale něják to nechce fungovat asi špatný DPS. Mosfet se sepne ale NE555 jakoby nekmitala zkusím to ještě něják rozjet. Protože jsem to chtěl aby když to svítí míň ať to taky míň žere ale s tranzistorem to bude jako s odporem. Přeci jen ty dvě CR123 dlouho svítit nevydrží, jako svítí to jako prase ale občas to člověk nepotřebuje.

Jo zapomněl jsem dodat:

HIGH = 0×59
LOW = 0xCF

Napada ma zapojit ich kaskadne. To by dalo 16 bitove rozlisenie. Akurat neviem ako myslis tu spodnu vetvu, ony sa predsa nedaju zapojit ako premenlivy odpor, ci?

To nejde, rozlišení je pevně dáno při výrobě. Představ si ho jako otočný přepínač s 256 odbočkama, mezi které jsou zapojeny sériově odpory o celkovém odporu - v tvém případě 10kOhm.
Ani nevím, jestli existuje 16bitový dig. potenciometr, znám nejvíce 10bitový.(MAX5483).

Zjednodušeně řečeno chci LM317 dát do zpětné vazby místo klasického potenciometru digitální potenciometr, abych výstupní napětí (3 - 40 V) mohl řídit mikroprocesorem.

Problém je:
1) 8 bitovým potenciometrem nedosáhnu požadované jemnosti v kroku výstupního napětí. Proto chci zapojit více potenciometrů zaráz, abych dosáhl vyššího rozlišení. Některá zapojení s digitálními potenciometry, které dokáží zvýšit jejich rozlišení jsou na http://datasheet.octopart.com/AD5171BRJZ10-R2-Analog-Devices-datasheet-8546.pdf .

2) Digitální potenciometr musí být ve spodní větvy odporového děliče, protože snese max 5 V vůči zemi. To přináší druhý problém - pokud se výstupní napětí LM317 šteluje spodním odporem v odporovém děliči, je závislost výstupního napětí na poloze lineárního potenciometru nelineární (hyperbola). Já samozřejmě chci lineární odezvu. Linearizovat ji v mikroprocesoru je nepřijatelná, jelikož to povede ke snížení rozlišení.

Uvítám jakékoliv nápady.

jemnější rozlišení už asi jen pomocí pwm

mám pro tebe řešení ale bude potrebovat tolik n-mosfetů jaké budeš chtít rozlišení a naprogramovat uC tak aby přepínal jednotlivé mosfety kterým dáš na drain odpor který bude určovat to výstupní napětí myslím že je to jednodušší

marun: Myslíš to tak, že k tranzistorům pořadě připojím hodnoty odporů 1, 2, 4, 8, 16, 32...atd? Dovedu si těžko představit, jak se mi podaří získat tak přesné hodnoty odporů... Jestli to myslíš jinak, tak napiš.

jo myslíš to správně a místo odporů tam můžeš dát trimry a doladit si to nebo jich tam dáš míň a jejich kombinacemi dodeláš ostatní hodnoty

podstatne lepsi je pouzit DA prevodnik a na vystup mu zapojit vaktrol.

Ono řídit LM317ku pomocí 16bitového potenciometru je jako jít s kanónem na komára. LM317 si na nějaké milivolty nehraje.

tak ono se mu k tomu vystupu z 16-bit prevodniku jesrte prida ruseni a bude mu to litat nahoru a dolu. Aspon bude zivo, bude se neco dit.

far1.k: Zdroj řízený z MCU se dělá pomocí DA převodníku nebo PWM s dolní propustí a to se zapojí do zpětné vazby zdroje.

Pokud se týká spojení dvou potenciometrů, tak to samozřejmě lze, ale ne jednoduše. Spodních 8 bitů se zapojí běžně a sériově k tomu se zapojí druhý potenciometr s transformovanou impedanci pomocí OZ. Ve výsledku to bude tak, že první potenciometr má krok 10 000 / 256 a druhý má transformovaný krok 10 000 / (256 * 256). A ve výsledku zjistíš že je to k ničemu a vrátíš se k osvědčenému DA převodníku a také zjistíš že v praxi nemá smysl se ve zdroji snažit o více než 12 bitů.

Jo, je mi jasné, že 16 bitů je zbytečně moc... Vycházel jsem už ze zmíněného pdfka http://datasheet.octopart.com/AD5171BRJZ10-R2-Analog-Devices-datasheet-8546.pdf , kde zapojením tří 8bitových potenciometrů vznikne 16bitové rozlišení.

Zapojení dvou potenciometrů + OZ zní zajímavě, mrknu na to.

Nevím přesně, jak se v praxi žádané napětí "vnutí" do zpětné vazby zdroje. Mě napadlo mezi výstup odporového děliče a vstup zpětné vazby zdroje vložit sumátor, který bude k výstupnímu napětí odporového děliče přičítat výstupní napětí (-Uref až Uref, např. -2.5 V až 2.5 V) DA převodníku. Da převodníkem klidně může být i jezdec digitálního potenciometru...

Dělá se to tak, nebo existuje lepší řešení?

far1.k: Spojení dvou potenciometrů je na*ovno, tuto myšlenku zcela opusť.
Lepší řešení je tohle:

http://volny.cz/danhard/zdroj.gif

na pinu 5 se nastavuje napětí, na pinu 4 proud a nepotřebuješ ani DA převodníky, stačí šikovné PWM a to máš v MCU zadarmo.