Teoreticky stačí sestavit přesný odpor 12500 Ohmu a poleze z toho 0-2,5V. Otázka je, jestli je čidlo schopno tento proud dodat do zátěže 12 kOhm, pokud ne, musel by se použít odpor menší a zesílit to s OZ.

to čidlo dává max. 200 uA, při malém osvětlení méně, třeba i 10 uA .... já bch to viděl na nějaký OZ a to ještě přímo u toho čidla a dál to převést na digitální signál a ten teprve odesílat. Ona ta věc ttiž zřejmě bude někde venku, ne? Takže kabel od toho bude delší....

To kvitko: Jelikož zvolil DS2450, je zřejmé, že AD chce dát přímo čidlu.

Ano ano, AD bude přímo u čidla. Přepočet podle Ohmova zákona a měření napětí na 12k5 mě taky napadlo, ale chybí mi praktické základy. Takže právě nevím zdali to čidlo utáhne. Měřil jsem napětí na ručkovém přístroji, ale ten ukazoval při přepnutí rozsahů totálně odlišné výsledky. Čidlo mám u sebe. Je nějaký způsob jak změřit zdali to čidlo utáhne?

Ano takový postup normálně bývá, normální výrobci to píšou do DS, v tomto případě normální postup selhal.
Ručkový přístroj bude fungovat jenom omezeně. Buď si někde pujč digitální multimetr, nebo zkus vzít běžný odpor 12k a nasamplovat to tím AD převodníkem, zdali to dává rozumné hodnoty, zkazit by se to tím nemělo.

Musíš to měřit něčím co má hodně vysokoohmový vstup. Nějaký kvalitní digitální multimetr... Jinak ti to ten měřák zatíží a měříš blbosti...

Tak jo, díky za rady. Dělám si z toho závěr, že měřit to těsně u čidla na 12k5 odporu je měření v rozumných mezích. Zítra si jdu do GM koupit multimetr (HC-M890G), stejně jsem po nějakém pokukoval, teď mám aspoň dobrozdání od odborníků, že ho nezbytně potřebuju :)

jo nemusí to být zrovna 4.5 místný voltmetr, ale spíš kouni jaký má vstupní odpor. Čím větší tím lépe.

až na detajly bych to dokázal vyřešit všecko. (zesík s tranzistorem, integrátor)

A máš tu knížku od Láníčka, co jí tam doporučujou? V tý je to všechno spočítaný...

Na to staci Ohmuv zakon a chvilku premyslet...

priklady mam, ty jsou lehky, ale neumim navrhovat obvody, jde hlavne o to

psal si že potřebuješ poradit s výpočty.
Neumim navrhovat - snad víš jak se cospočítá, jak co funguje (trocha teorie nutný základ), pak už snad neni problém něco poskládat dohromady ne?

problém to je, nerozumím tomu

nojo, ale kdyz to nekdo za tebe udela tak se to nikdy nenaucis. Pak vyjdes skolu a zase budes umet prd. Tak to na tu skolu nemusis chodit, nee?

tak tedy fakt díky za pomoc, nechoď na školu

No a k čemu ti teda ta škola bude, když se na ní hovno naučíš? Jenom na to, abys měl glejt a pak někde v zaměstnání kurvil co se dá? Takových je...

To sinclair: Přesně tak, dnešní školy existují pouze kvůli tomu papíru s kulatým razítkem a to, co budeš potřebovat v praxi se musíš skoro kompletně naučit sám a ve svém volném čase. Kdysi to bylo jinak, ale dneska je nová doba a mluvím z vlastní zkušenosti.

Taky je tragédie, kdo všechno na těch školách často učí. Pak je otázka, jestli víc škody způsobí nadšený tatrman s místy zcela zápornými znalostmi, nebo baba čerstvě po mateřské, která prošla odborným vzděláním jen náhodou a nebýt učebnice, neměla by co učit.

To Sendy: Je to ještě horší než si myslíš, třeba já jsem musel falšovat protokoly z laboratoří, aby mě v laboratořích nezdržovaly triviální školní úlohy a mohl využít laboratorní techniku k tomu co zajímalo. Přístup do laboratoře mimo vyučovací hodiny samozřejmě absolutně nemyslitelný.

glejt a titul se dá dneska koupit, můžeš si vybrat školu i velikost a barvu razítka ... jenže znalosti tím nezíkáš Pokud jde o úroveń, bych mohl vyprávět o ČVUT elektro v praze...

O školách držte hubu,nemám to rád tyhle keci.Když někdo chce tak se naučí dost,když někdo nechce tak je pak jedno jakou "úroven" má daná škola.A vůbec co je to zakec o úrovni,úroven školy dělají vždy jen žáci.

Já myslel, že školník a uklízečky.

q7: Naprostý souhlas. Nemůžu si stěžovat, že bychom měli ve škole špatné učitele, zastaralé vybavení laboratoří, nevyhovující podmínky atd. Spíš úplně naopak... To, co brání, aby si škola udělala větší renomé, je fakt, že škola má takové dikce, aby brala víc a víc nových studentů. Dostane se tam pak každý, z vlastní zkušenosti vidím, že pěkná část z nich tam nemá co dělat. Kdyby ubylo těhle vyloženě špatných studentů, otevřel by se větší prostor k práci s těmi ostatními, což by přineslo další pozitiva... takže tak

To q7 - úroveň školy dělají v prvé řadě vyučující, ne studenti. O tom, jací studenti tam studují rozhodují nakonec zase jen vyučující, kteří nastaví laťku na přijímačky. Vyučující rozhodují o tom, jak se povede výuka, nikoliv studenti A vyučující rozhodují o tom, co se bude učit. Studoval jsem jak na ČVUT elelktro, tak později na Virginia Tech Univerzity, takže si dovolím tvrdit, že mohu srovnávat.

kvítko souhlasím s tebou,a stejně si myslím,že konečný result o chybě učitelů není dobře.Protže i ten učitel se musí řídit podle nařízení vedoucího katedry,dále děkana,a i tyhle lidé se musí řídit tak jak jim zájem o jejich školu dovoluje.A v neposeldní řadě je vtom i náš stát.Proto klidně věřím,a jsem přesvědčen že Virginie a tady doma=nebe a dudy.

Pokud člověk chce, mnoho mu nebrání vzdělat se dobře v oboru. Může použít si půjčovat literaturu z jiných fakult a knihoven, vybavit si doma pracoviště téměř jako ve škole. Dnes se dá sehnat levně výprodejní měřící technika, kvalitní součástky. Stejně tak může simulovat chování obvodu na počítači.
Jediné s čím je problém je se případná rada od opravdového odborníka a pedagoga v oboru, aby vám vysvětlil látku které samostudiem nerozumíte.

Jo to je pravda, dneska se už dají sehnat knihy a stahovat software, simulační programy i součástky. Jense musí chtít. Ale také to chce nějaký malý peníz, ono totiž ne vše je zadarmo. Jenže když si ten student něco malýho takhle zvolna dělá doma a třeba si studuje moderní součástky a pak druhý den jde ráno na pražskou elektrofakultu a tam ho krmějí učivem vhodným tak 30 let zpět, někdy i 50 let (a to nepřeháním) tak je to trochu divné. Ještě před 4 lety jsem v prazškém metru narazil na studentkku elektrofakulty jak biflovala Drápalovu elektrotechnologii, konkrétně jak se válcují pancéřované plechy. Nějak jsem nepochopil, k čemu jí to bude.... Ona to také nechápala k čemu jí to bude, ale rozdíl mezi mnou a jí byl v tom, že ona musela jít na zkoušku

To kvitko: Ta pod tohle se můžu podepsat.

Kvitko - po tom co u nás zkrachovala Tesla a SNTL kvalitní literatury co odpovídá alespoň přibližně době ubylo(spíše se celá devadesátá léta nevydávala), odborníky z výzkumných ústavů vyhodily z práce a spolupráce škol s průmyslem v podstatě přestala existovat.

Vezmi si třeba kolik odborných titulů vyšlo průměrně za rok v 60, 80 a 90 letech. Většina tématické české literatury je několik desetiletí stará a novou nikdo moc nevydává protože

a) nebyla by zisková a okruh čtenářů je malý
b) honoráře jsou tak nízké že to může psát jen nadšenec nebo důchodce

výsledkem je to co popisuješ. A kvalitní anglická literatura stojí řádově tisíce českých korun, většinou kolem 3000Kč. A ruku na srdce, kdo dá 3000Kč za knihu o které nemá jistotu že pro něj bude přínosem?

Z vlastní zkušenosti vím,že lidi nechtěj kupovat ani ty knížky z Benu v cenách kolem 400Kč.Přijdou do krámu nalistujou co je zajímá přečtou a zbohem.Prodal jsem jenom to co potřebujou do školy.

Kdyby byl zájem.http://www.volny.cz/acustinl/xls/seznamknih.xls

To Don: Nevím zda jsem reprezentativní vzorek, ale od Bena mám knih doma nejmíň 15 ks a dalších víc jak 30 máme v práci kolektivně dohromady, takže nějací lidi to kupujou, akorát nám to chodí poštou, nikam do krámu pro to nechodíme.

Jo SNTL, jinak zvaný "Sentinel" to byl výkvět ... Ještě bych vzpomenul nějaká jména autorů co tam psali, to byli matadoři... Budínský, Syrovátko... Mimochodem Syrovátku jsem měl 1 semestr na VŠ v Praze. Paradoxně to byl jediný semestr elektroniky co jsme na ČVUT FEL měli. Jinak jsme na ČVUT FEL žádnou elektroniku neměli Měli jsme 8 semestrů matiky, 2 semestry algebry, 8 semestrů fyziky atp. ale elektroniku jen 1 semestr se Syrovátkou a končilo se u tranzistoru. Já tam přišel z průmky elektro a s 1 rokem praxe z akademie věd a to jsem byl vyučen elektromechanikem, takže jsem se se Syrovátkou sešel až u zkoušek. No ale k těm knížkám od Sentinelu, ty když vyšly tak byly min. 10 let zastaralé. Dneska je BEN, a dělám to jak Don píše, prolistuju v obchodě, v pražským Luxoru na Václaváku a jdu pryč. Knížky kupujeme, ale v angličtině. Jenže u mne to je jiné, my je kupujeme na firmu a ta firma je v Anglii, takže 70-200 liber za knihu je OK. To si ale nemůže dovolit český amatér a bohužel ani ne ČVUT, často ani ústavy akademie věd v česku. Tam všude jsou děsivě omezený finance. On ten problém začal na vládní úrovni v 90tých letech. Tehdy Grégr a spol prosazovali podporu českýmu sklářství, českým hutím a strojírenskýmu průmyslu a těmhle firmám dávali dotace. Elektroniku odepsali. To byl zásadní omyl. Dneska je český sklářství a český hutě kdesi ... a elektronika neexistuje. Přitom si myslím, že kdyby se před 15 lety daly do výzkumáků a podniků Tesla ty prachy co šly do skláren a do hutí (např. Crystalex Nový Bor, sklárna Světlá n.S, nebo Poldi Kladno, Škoda Plzeň...), tak dneska mělo česko fungující elektronický průmysl. Ale to my tu nevyřešíme.

To Zdenek - ten problém je v češtině - češtinu používá 10 mio lidí, ale v elektronice je to pár tisíc lidí, takže ty náklady knih jsou opravdu jen 2-3 tisíce a to je nerentabilní. Obdobné to bylo s časopisama. Vzpomene si někdo, kolik bylo v česku elektro a počítačových časáků v první polovině 90tých let? Já tenkrát provozovalv Česku firmu a měl jsem s tím problém, totiže těch časáků bylo přes 50! a nebyl Internet, takže jsem musel inzerovat v těch časopisech. Jenže když jich bylo přes 50, tak člověk kopil 1 nebo 2 tituly, ale ne 50. Tzn, když bych chtěl aby o mne věděli všichni, musel bych inzerovat tak ve 30-35 titulech, a to finančně nešlo. Postupně ty časopisy zanikly. Třeba redakce Elektroniky, sídlíla ve Vokovicích, vydávala nakládem 18 tisíc ale prodalo se sotva 10 tisíc ks. Těch 8 tisíc ks šlo z tiskárny do sběru. Ale natisknout 18 tisíc bylo levnější než tisknout jen 10 tisíc ks. CHIP na Václaváku tisknul 35 tisíc ks, kolik ale prodal nevím. Problém je v češtině, český časopis za hranice nedostaneš, leda na Slovensko, to němci jsou na to teda líp a 50 počítačových titulů v časopisech nemaj, jak jsme měli my.
Já myslím, že časem dojede i Amáro i Sdělovací technika. Už teď jsou asi na hranici rentability.

Kvitko, jen v edici PeP vyšlo snad 80 knih, Polovodičová technika měla 40 knih. Všechno to byly monotématické publikace věnované elektronice. Kvalita kolísala, Syrovátko(i jiní) se trochu opakoval, ale ty knihy umožňovaly obyčejnému studentovi či učni aby si přečetl něco víc než co bylo v Amatérském rádiu(a to bylo na trochu vyšší úrovni než dnes) a školních učebnicích. Z vf techniky bych zmínil Vysokofrekvenční tranzistorové zesilovače(1967) a Polovodičové obvody s malým šumem(1980).

Už si nepamatuji kdo z našich politiků vytuneloval SNTL ale myslím že vzhledem udržení určitého technického povědomí by měly takovéto knihy vycházet dále třeba i v těch nákladech 3000 výtisků(to byl častý náklad i dříve). Na kdejakou kulturní akci se vydávají miliardy, ale aby se zafinancovala kvalitní odborná kniha a případně se zpřístupnila i její cena, na to peníze nejsou. Na druhou stranu musím říci, že kvalita některých nových knih od BENu mě příjemně překvapila.

Ještě k tomu ČVUT - pokud jde člověk na VUT, nemá s odbornými předměty problém. Může využívat studentských dílen, udělají mu DPS a celkově je lepší přístup jak v Praze. Na ČVUT je posledních 10 let rozhádané vedení a škola stojí na místě. Například v prním ročníku jsme již probírali základy elektroniky, materiály a součástky, kamarád na ČVUT musel zápasit s algebrou a matematikou naráz. Teď mě matematika trochu chybí, ale člověk co půjde do praxe, tomu se budou spíše hodit odborné předměty.

Ty knihy, to by musel nekdo dotovat, ale odborne knihy jsou drahe vsude ve svete. S tim nic nenadelas. Myslim, ze SNTL se rozpustila sama, rozpadla na mala soukroma vydavatelstvi, z nichz nektera zanikla. V SNTL nebylo co vytunelovat, leda starej rozviklanej nabytek z 50tych let... V Cesku je manie za vsim vydet tunelovani...

CVUT FEL, ta je rozhadana od poloviny 90tych let. Ale vim, ze uz v 80tych letech tam byly vnitrni boje mezi katedrama. Dneska jsou ty boje i mezi lidma na stejne katedre, casto v teze mistnosti. Je za tim boj o penize, kterych je zoufaly nedostatek.

Nutno podotknout, že v BENu vycházejí i hodně katastrofální záležitosti, například "trilogie" Zesilovače 1-3, co psal Kotisa. Zapojení posbíraná z netu, nic nevyzkoušené, chyb jak máku, nejenom technických a v doprovodných textech někdy vyslovené bludy.

to je dost mozny, on to je podobny pristup, jak bylo v tech konstrukcnich sbirkach Amara...

Co by jsi řek na tohle....., nevím jestli se dneska vyplatí stavět vymýšlet zdroj
http://www.edisk.cz/stahni/75723/Spinany-regulovatelny-zdroj-s-obvodem-L4970A.pdf_3.28MB.h tml

nebo když už něco vymejšlet tak MCU a 12 bitový AD a DA

ještě jednou a lépe (viz url odkaz)

jj, přesně jedna z brutálních metod o kterých jsem uvažoval. Trafo mám, usměrňovač+filtrace taky - za to už jen zařadit spínaný step-down impulzní zdroj - stabilizovný, + proudová ochrana.
A co takle dát tam rovnou spínaný zdroj, bez trafa na 230V?

jen taková poznámečka - a co rušení ze spínaného zdroje? To vám nevadí? Jestli ten zdroj má být LABORATORNÍ to jest do "laboratoře" tak by ten výstup měl být laboratorně čistý a přesný... Ale jestli to je zdroj GARÁŽOVÝ, DÍLENSKÝ, to jest do garáže ... tak spínaný klidně být může... Jen to chce ujasnit si pojmy.

Vím že to pouští rušení, proto sem ho nedělal , potom jenom dobrej tranzistorák a k tomu MCU s převodníkama a je to lepší než poťáky, teda podle mě...

Jo a u operáku bych bych nechával tak minimálně 1V od max napětí, jináč třeba OP117 má napájení až 44V tak pro 30V rozsah není problém

Jaká OP117 ??

to je operák od AD

A co je to za horkou novinku, že to ani AD nezná, magore ?

Omlouvám se zapoměl sem tam jendnu sedmičku má to bejt takhle OP1177, ale když do vyhledávače na AD dáš OP117 stejně ti ho to najde. A nemusíš hned urážet, každej se sekne.
Ještě jednou se omlouvám (viz url odkaz)

tak přecejen sem viděl dobře, asi je to horká novinka, ale je to tam (viz url odkaz)

aaaaaaaaaa sem blbec moooc se omlouvám ale už se mu pletou čísla, to bylo z hladu je to OP 177, nj ruce rychlejší než hlava

Radši mi řekněte, jak z datasheetu poznám, jaké min/max napětí může být na výstupu při určitém napájecím napětí :)

na výstupu bejvá tranzistor, poka se jedná o bipolár bude napětí menší asi o 1V aby to mělo rezervu a když to bude fetovej tak bych viděl že to bude skoro shodný s napájecím napětím

tda bejvá tranzisor, von je

jak z datasheetu poznám co je tam na výstupu za tranzistory?

to je u OZ psaný že je to fetovej nebo bipolár

třeba u MAA741 máš napsaný jakej maximální rozkmit napětí je při určitym Ucc, tady má třeba schodek 2V při Ucc 22V

co budeš používat za OZ, je to tam většinou napsaný, ja to tam jako "VO(PP) Maximum peak-to-peak output voltage swing"

co budu používat za OZ: nevim, jelikož musim nejdřív vybrat... ale nic extra, něco co bude po ruce. LM741, NE5532, LM324, a podobný...

Hledej OZ rail-to-rail které mohou mít -Vcc až +Vcc na vstupu i výstupu. V GM například TS912.

Pak je spousta OZ které se mohou operovat blízko jednoho napájecího napětí. LM356 a LM324 zápornému pólu, u kladného to byl myslím MAC156. Ovšem tyto typy to často nemají garantované od výrobce v datasheetu. Se všemy nevýhodami které z toho vyplývají.

To jsou skutečne fundovane rady
TS912 mu bude jaksi k ničemu, se svým maximalním napájením 16V.
LM356, to jsi si asi s něčím spletl, že?
A MAC156 mohla k +napájeni akorát tak se vstupem, výstup potřeboval k oběma napájením kolem 2V.

Prohlížel jsem si podrobně DS od LM324 - ten by v podstatě vyhovoval. Napětí může stáhnout až téměř ke GND (5mV), max. výstupní napětí je 28V.
V DS od 741 jsem se dočetl, že napájení je až +-22V - to znamená, chápuli dobře, že mezi + a - napájecími piny může mít až 44V ?

danhard - ptal se jak se tyto OZ jmenují ty jsi mu to tady zatím nenapsal...
Na jaké musí být napájecí napětí tady nikdo nenapsal. Proto jsem napsal TS912. LM358 a LM324 jdou na 0V na vstupu i výstupu , MAC156 na +Vcc jen na vstupu to máš pravdu.

ten "rail-to-rail" operák se bude nejspíš napájet 5ti volty, ale té jedno :)
Ještě budu potřebovat dořešit proudovou pojistku, hlavně teda proudový snímač. Zatím nepokládám konkrétní dotaz, jako když jsem to zatím nenapsal. Nejdřív o tom popřemýšlím sám, a pak kdyžtak dám vědět, co mi nejde :)

LM358 to už je něco jiného, to je půlka LM324.
Ale když napíšeš LM356, tak se Zdeňku nediv, že se ptám, jakou píčovinu jsi tím myslel.
A proč rovnou nenapíšu Jan16 dlouhý seznam brouků co by mohl použít ? Protože jaksi nenapsal jak a kam ho chce použít. Až nám to schema odhalí, tak mu poradíme

Drobná poznámka: Co se týká konstrukce laboratorních zdrojů, tak nechci nikomu brát iluze, ale je třeba konstrukci podrobit základnímu testu, tedy nastavit 12V 1A a pomocí relé 10x za sekundu zdroj zkratovat a prohlédnout to na osciloskopu. Valná většina konstrukcí totiž mívá problém při přechodu režimu zdroje ze zdroje napětí na zdroj proudu a zpět a prakticky pak zdroj zabíjí připojené součástky přepětím.
OZ RtR s napájením cca 40V dle mého názoru jistě existuje, ale bude špatně dostupný.

Schema zatim odhalit nemuzu, jelikoz zadny konekretni neni. To schema se snazim vymyslet, a prizpusobit beznym dostupnym soucastkam.
Ad ten 12V 1A test - jj, zapujcim si pak osciloskop, a tohle vyzkousim, to by me taky zajimalo. A to prepeti ma vzniknout kdy? pri sepnuti nebo rozepnuti rele?

Při rozepnutí. A relé je jen nouzovka, správně je umělá zátěž, kde nejsou prely a mužeš jít do vyšší frekvence.
Zvláště zajimavý je prechod z proudového omezení

Co to jsou "prely" ?

No, trochu jsem o tom uvažoval... Na to, ajk jednoduchý regulační obvod ZATIM používám, tak si myslim, že ty špičky by mohly být celkem malé.. ale lépe to opravdu pak proměřit...
Momentálně opravdu začínám uvažovat o variantě, že tam místo trafa z UPS s myslim delonovým násobičem (-> 40V, max 2.5A) tam dám spíš impulzní zdroj, s tím že bych to rovnou mohl rozšířit na větší napěťový, a hlavně proudový rozsah... ALe zas nevím jak to bude s regulací napětí :) Jestli lze postavit impulzní zdroj, který by se dal regulovat od 0V až do Umax.

Špičky jsou tak veliké, kolik je zrovna na kondenzátorech.
Trvalých 2,5A z násobiče na 50Hz To tam máš kondenzátory o rozměrech hrnku na kafe nebo co ?
Co se týká spínaného zdroje, tak je to samozřejmě možné, akorát tím nedosáhneš solidní odezvy na změnu zátěže, protože prostě spínané zdroj jsou v tomto pomalejší. To se pak dělá tak, že se udělá spínaný zdroj na napětí o 3V vyšší a za to se dá normální stabilizátor s tranzistorem. Regulaci od 0 do Vmax z principu umí asi každý spínaný zdroj, akorát většině obvodů se k tomu musí dopomoct externím OZ.

To s těma kondama jako hrnky si odhad velice správně :D Něco tohoto stylu tam teďka opravdu mám :)
Jak si říkal o tom ještě klasickém stabilizátoru za ten pulsní zdroj, to vůbec není špatný nápad... To by se dalo uchladit pak už celkem pohodově... (ten výkon. tranzistor)
Existuje teda nějaký IO (podobný IR2153) který by navíc dokázal regulovat střídu? Napadá mě - mám tu hafec TL494 nebo co toje ze zdrojů z PC, že by se daly nějak zužitkovat, ve finále by se ale pak použila NErákosnická verze toho IO.
Zkusim se podívat po DataSheetu od tohohle IO

Tak mám momentálně dva datasheety, ten první od texas instruments stojí za hov***, píšou tam o tom 3 slova, žádný doporučený zapojení nic,... A pak mám ještě jeden od MOTOROLy, ten už je o mnoho lepší, projel jsem ho od začátku do konce, mnoho jsem toho ale stejně nepochytil. :(
Ale to TL494 se mi zatim jeví jako použitelný obvod.

Nic takového jako IR2153 co by šlo regulovat neznám.
S TL494 to určitě musí jít, něco je zde:
http://focus.tij.co.jp/jp/lit/an/slva001d/slva001d.pdf

nevadí, použije se 494ka... :) Už jsem začal podrobně louskat ten datasheet, začínám to pomalu chápat. Za tu návrhovou dokumentaci dík. O víkendu se pustim do experimentování s tou 494kou... JEn mě štve, že nemám žádnej osciloskop Leda že by ho táta půjčil z práce...

všim sem si že v těch datasheetech je mnoho chyb... většina sou blbý překlepy.. mohli si to aspoň zkontrolovat, než to vypustí do světa :)
timing capacitor Ct: MIN= 0.0047uF TYP= 0.001uF MAX= 10uF
a podobně :)

tose fakt chceš pouště do spínačky, vopravdu z toho leze potm rušění, takovej kloudnej tranzistorák je lepčí

JO... a čim a jak to mám chladit co? :)
Navíc skříňka na zdroj je plast (což se mi zrovna teda taky moc nezamlouvá, ale nenechám jí válet jen tak na stole), a druhá věc je to, že je ta skříňka celkem malá. odhadem tak 25*15*8cm (bych musel jít změřit) :)
Rušení: filtry do síťové části, i do NN části - tlumivky, kondíky. a nejspíš ten zdroj uvnitř zavřu do malý plechový krabičky. Ve většině zařízení co jsem rozebíral teda ty impulzní zdroje nijak extra stíněný nebyly.. Jen pár tlumivek ana primáru i na sekundáru...

Nojo ale to byly přísně určený zdroje, tohle je zařízení který ti má pomoct měřit ne vyrábět šum , čím to budeš chladit, říká ti něco jako přepínání sekundárů třebas

Jo, to mi říká. Jenže to moje trafo má sice sekundáry 3, jeden cca 30V, max 0.3A, a pak 2x 8Vac min 5A -> delonův zdvojovač....
teoreticky bych mohl jednoduše přepínat (prohozením dvou vývodů trafa pomocí třeba relé), tim bych ze zdvojovače bral buďto 20V nebo 40V :) COž stejně neni moc ideální...
A nechat si navinout za dva litry nový trafo? to si za ty prachy radši koupim už hotovej zdroj...
ASD: Moc dík za tu dokumentaci, celý jsem to přečet, a už to začínám celý chápat :) Je to celkem jednoduchý. Se tedka nedivim, ze tenhle svabik pouzivaj rakosnici do zdroju. :)

delonův zdvojovač pro 2A , pokad máš klasický rafo, vyplatilo by se to zpočítat znovu a převinout, to by mi za tu práci a kvalitní zdroj stálo

100W trafo za 2 litry ?? to si trochu přepísk, ne ?

sekundár trafa: jeden konec vinutí na střed sériově spojených elektrolytů, druhý konec sekundáru přes jednu diodu na "dvoj elektrolyt" na plus (katodou), a z druhého konce sekundáru ještě jedna dioda, anodou na mínus "dvoj lektrolytu" - z krajů tupl-elektrolytu se bere napětí:
Uout = Uin*2*sqrt(2)
Je to delonův zdvojovač, nebo ne??
Jinak co sem koukal do dokumentací k 494ce, tak neni problém vyrobit zdroj s výstupním zvlněním pár desítek mV...

No, vzhledem k tomu, že předpokládám, že EI se dneska nepoužívaj, pouze toroidy... + nemalý poštovný a podobně...
co já vim na kolik to vyjde... Nikdy sem si dělat trafa nenechával...

To Jan16: EI se používají a vyrábějí furt a do výkonu cca 100-200VA to mnohdy vychází levněji.
Co se týká výroby trafa, mám dobré zkušenosti s www.trafo.cz a dělají i kusovky, ceník zde
http://www.trafo.cz/pdf/cenyei_doplnky.pdf
http://www.trafo.cz/pdf/cenytoroidy.pdf

To Jan16: A co se týká toho zdvojovače, myšlenka je bezchybná, ovšem udržet z kondenzátorů proud 2,5A po dobu asi 10-15 milisekund je náročné. Multimetr z drogerie možná 2,5A ukáže, osciloskop by na to ale určitě měl jiný názor.

No právě tohle sem, mysle z delonem a ubec nasobičem udržet takhle vysokej proud to bys tam musel mít elyty jako barák

Na výpočet velikosti kapacity elektrolytických kondenzátorů v násobiči existuje vzoreček, byl v "napájecí zdroje pro elektrinická zařízení". Z hlavy ho ale nevím.

tedy "Napájecí zdroje pro elektronická zařízení".

co aby jsi posunul pracovní bod OZ tam šoupnout pro něj záporný napájení

To je jedna z věcí, kterou tam nechci. dělat tam záporný napájení. Ale přinejhoršim bych mohl. Problém to nebude.
Mám tu jakousi knížku napájecí zdroje - BEN, tam násobiče jsou, a teoreticky bych 2.5A měl dát. Úplně doslova jsem to nepočítal, ale matematicko-logickou úvahou jsem k tomu došel. SPočítat to podle vzorce z tej knížky (jestli tam nějakej bude) to můžu zkusit.

Tohle byl taky zdroj, regulační část, řídilo a měřilo se to na 0-5V nějakým PICem.
http://members.chello.cz/danhard/zdroj.tif

To Danhard: Pěkná práce.

To vypadá dobře tohle zapojení :)
LM2576 - a kterej?
Je jich celkem dost (ty 5V a 12V to je jasný, ale kerej z těch -ADJ to je?): (viz url odkaz)

LM2576T-ADJ

Zdravím Vás, právě jsem si dočetl Vaši diskuzi a mám ten samý problém, rád bych si postavil laboratorní spínaný napájecí zdroj 2x 0-29V 3A . Koupil jsem si už toroidní trafo a stab. zdroj LM2576T-ADJ , jenže nemůžu sehnat nějaké kvalitní zapojení s použitím této součástky. (v datasheetu není nic pořádného)

Chtělo by se to trošku víc soustředit.
1) Schéma je o 7 cm výše
http://members.chello.cz/danhard/zdroj.tif
2) Obvykle se napřed shání schéma a podle toho se kupují součásty, nikoliv obráceně.

pokud vim, tak na kontinuální sbírání fotek maji foťáky již integrovanou funkci. To má i náš stará canon power shot A 85.

To vím... jenže já potřebuju sbírat fotky asi kolem 30 minut což mi musí nacvakat kolem 1500 fotek. Snažím se to proto udělat abych nemusel stát se spuští v ruce a mačat ji každou sekndu, celou půl hodinu.

Nejsnáze použít asi klasický časovač 555 jako astabilní klopný obvod, stačí si vyhledat (desítky odkazů), dopočítat součástky a namísto odporu zapojit potenciometr pro nastavení času.

Schéma zde
http://ourworld.compuserve.com/homepages/Bill_Bowden/555.htm

R1=100 kiloOhm
R2=100 kiloOhm
C=4,7 mikroFarad

a nebylo by lepsi pouzit kameru ???

http://posec.astro.cz/view.php?cisloclanku=2007011501
koukni se sem mám tu jednu ještě volnou, na odzkoušení.

Díky za odpovědi už vím co jsem chtěl...
P.s. Kamera je na toto snímání na dvě věci.. záznam který mi kamera dá je ve velmi malém rozlišení, fotka mi dá 1920 x 1080 a za druhé si fotky ještě můžu upravit-křivky, ostrost, úrovně, u video záznamu ne.

tak jsou kamerz co mají i veliké rozlišení ... jen se neprodávají v drogeriích

Koukni sem:
http://fjfi.cce.cz/electro/ctimer.html

Záleží na co ten osciloskop chceš. BM464 je bezesporu poctivá kovářská práce, to ano. Horší to je s využitím coby měřící zařízení. Jestli jsi sběratel československé socialistoké měřící techniky a dávají ti ho za hubičku, tak ho vezmi, dobře zabal a ulož aby nerezavěl. Za 150 let ho tvoji prapotomci dobře prodaj. Ale jestli chceš oscoliskop k měření, tk se ohlídni jinde. Spíš nějaký starší analog od HP nebo Tektroni, ale ten zase není "za hubičku" Třeba bych ti nechal digitál (galerie 581) nebo analog (galerie 531). (viz fotka v galerii)

No, pokud nechceš dělat nějaké vf věci, tak těch 2x25MHz stačí bohatě. Akorát je pravda ten jezevec trochu velkej, no...

tak jsem to koupil, to byl zas kup velké to je jak kráva a asi to stejně nejede pet sond k tom je, ale jedna je vcelku a ta tam nepasuje, tak nevim jestli je to vůbec funkční

za málo peněz málo muziky...

na to aby byl zbrojní průkaz

měl by po zapnutí svítit na obrazovce bod ikdyž není přiveden žádný signál?

No bod by svítit neměl pokud není přeplej do horizontálního zobrazování (nevím jestli to má, jen odhaduju), nebo je v háji časovka, protože by se ti tam měla zobrazit souvislá vodorovná čára.

no bod tam nesvití ale když na horizontálním zesilovači nastavím kanal b,synchronizaci na b pak vidím bod a lze s ním chýbat na všechny strany....ale s kanálem a to nejde

No a proč ti ho předchozí majtel nepředved? To běžně kupuješ zajíce v pytli?

no předvedl mi že jede jen obrazovka, ale že časovka jede jen někdy, že se musí vyčistit kontakty

hmmm tak to je tak na rozebrání na tranzistory a na odpory a se zbytkem šup do kontejneru... obrazovku možná prodáš za stovku nějakýmu sběrateli. Co tam je za orazovku? Může tam být něco z bývalého NDR nebo 12QR... ty moc ceněný nejsou.

Z takových dědečků nemá cenu skoro nic tahat, to raději zkusit rozchodit.

Je tam B13S8, kdybych nemel rozbitejch osciloskopu plnou prdel, tak bych se s nim hned pomazlil :o)
Do me sbirky srotu je to ale uz moc novy.
A tuhle obrazovku nepouzitou uz ve sbirce mam.
Kolikpak si za to dal ?

Nechceš malýho lampovýho Teka, takový prcek asi jako BM370 ? O jednom opuštěném na větru a dešti bych věděl

Takovej ?
http://www.chiark.greenend.org.uk/scopes/images/310m.jpg

To by mohl bejt von...

mám to doma pomocí odděl. traf a funguje to dobře ...

Zkus toto:
http://www.belza.cz/audio/optozz.htm

A napájení by mohlo jít vyřešit z USBčka.

dalo by sa pouzit toto http://www.sos.sk/?str=371&artnum=E005110 ? ked ano ta sa s tym nebudem bavit a kupim to trafo.

A tohle jsi zkoušel? http://www.elektroworld.info/ftp/index.php?action=view&filename=Zemni_smycka.zip&d irectory=Konstrukce%20k%20zveřejnění&

(název se nekopíruje úplný, musíš konec opsat ručně)

takze mozem pouzit trafo z odkazu?

No myslím že ho použít můžeš, ale nevím jak je to z kvalitou zvuku! To ti fakt nepovím

Je to myslím stejné až na napětí a pár věcí s PAM660 a 880, a PPAM660 byl na ruských stránkách.

No nějak se mi nedaří nic najít! Asi to zkusím až zítra znova.

tak se mi nic najít nepodařilo, nemáš náhodou to schéma doma ?

http://home.zcu.cz/~ronesova/index.php?menuitem=aes_mfu&pagename=aes/aes_mfu

ovšem linearita nic moc ...

Docela zajímavej integráč dělá Microchip, v tý nejdražší verzi je linearita 0,01% (viz url odkaz)

jo ten je pěknej ...

ale to je řevodník U/f on chtěl f/U

nemám s tim čipem od Microchipu praktický zkušenosti, ale myslim, že by měl bejt schopnej obojího U/f i f/U

Díky chlapi, ještě sem našel obdobný zapojení na http://measure.feld.cvut.cz/groups/edu/cmm/f-U.pdf

nejsou mi nějak jasný ty vývody, neví někdo jak ty vývody přiřadit jednotlivým pinům na 14 pinovým švábu?
kdyžtak datasheet je na http://www.datasheet4u.com/share_search.php?sWord=74LS121

Mám tento problém, z LPT portu mi lezou pulzy do elektroniky pro ovládání krokového motoru, potřeboval bych aby když se motor začne pomalu roztáčet až do svých běžných otáček tak abych měl pomocí nějaké elektroniky (myslel sem ten převodník f/U) přímo úměrný napětí v rozmezí 0-10 voltů nebo přímo úměrnou PWM 5 voltů v rozmezí
0-20 kHz. nějak mi došly všechny nápady.

přidal bych se s k dotazu, ale na výstupu by se hodil sinus nebo pseudo sinus. přeladitelné tak od 500hZ do 5KhZ. Výstup bude použitý jako audio signál pro zesilovač. Pokud by to byl nějaký čip, který by byl řízený digitálně, taky by to nebyl problém, ale něco sehnatelného v našich končinách.

tak to uz jsme skoro u syntetizeru ....

no dyť ... přemýšlel (ač se to nezdá) jsem že co udělat převodník U/f tak že vezmu klasiku s OZ kde jsou signály obdelníka trojuhelník a ten trojuhelník nějak tvarovat? Nebo raději volit nějaký spešl IO.

Sunmay: kvítko myslel DDS ;) což by samozřejmě šlo a když chceš na výstupu sinus tak by to bylo asi i nejlepší řešení... (A/D převodník - MCU - DDS) (viz url odkaz)

Zrejme neznate monostabilni klopny obvod. Stredni hodnota vystupniho napeti odpovida primo frekvenci pulzu. V CMOS provedeni je to dokonce i dost presne.

To martin ... jo kvitka sem pochopil ... jen mi řpíjde zbytečné do aplikace kde na nějakém krásném zekresleným sinu netrvám rvát tolik čipů.

máš zablokovanej vstup? třeba proti zemi

ako myslíš vstup na vysielači? vysielač vôbec neni zapojení alebo je voláky vstup aj na prímači okrem antény ?