a nebo co tohle http://www.flajzar.cz/detail.php?zbozi=549&cat=10507&open=2&z=galerie

No, já si myslím, že by, na ozvučení pokoje, stačil i nějaký 30W.

Ten od 100W od flajzara bych nestavel, radsi bych sel do toho LM3886, ja jsem s nim byl spokojen.

nj,na to ozvučení mi stačí i bedničky u PC, ale tak chci něco otrochu lepšího

http://www.flajzar.cz/detail.php?zbozi=550&cat=10507&open=2&z=galerie
http://www.flajzar.cz/detail.php?zbozi=549&cat=10507&open=2&z=galerie

co myslíte, který z těchto dvou modulů by byl lepší??

Na ozvučení pokoje se mi osvědčil LM4780, vřele doporučuji.

ale ta cena je vyšší jak celá ta stavebnice s tranzistorama

coz odpovida o kvalite te stavebnice s tranzistory

Stavebnice s LM4780 zde:
http://www.ezk.cz/stavebnice_moduly/kjx4781.htm

pepa: Já jsem si poradil tak jak umím, cena toho IO je 10 piv, to se zaplatit dá a dál si dělej co uznáš za vhodné.

No jo, ale jesli za 100W zesilovač chceš dát jen 300Kč, tak co chceš potom dát za reproboxy(repráčky)?

pokud to chces do pokoje tak to 4x 30W bude stacit bohate (podle toho jak mas velikej pokoj)

a co si myslíte o těchto reprákách http://www.gme.cz/cz/index.php?page=product&detail=642-150 vím že to není žádná sláva, ale tak zajímalo by mě jestli to bude aspon lepší než bedničky u PC

Nevypadají špatně, ale pro jistotu nepíšou velikost

A citlivost je sice vysoká, ale taky bych volil trochu víc.

velikost 16,5cm

Tak teď bych se raději zeptal zkušeného konstruktéra zesilovačů jestli takové rozměry jsou optimální. Podle mne je na 110W basák tento rozměr naprosto nevyhovující.

Tedy alespoň pokud těch 110W chceš slyšet.

no nevim jestli tech 110W z toho dostanes

No právě to myslím, u takových malých reproduktorů budeš rád i za 20W.

Myslím tím to, že i když budeš mít 100W zesilovač tak reproduktory kvůli rozměrům vyzáří jen 20W.

pro dobry a kvalitni ozvucnici by si MOZNA vytahl polovinu vykonnu

spíš uvažuji na reprákama z hadexu než z gme, vím že ta kvalita je taky nic moc, ale určitě to bude lepší jak ty gme.....přemýšlím že bych si udělal čyři třípásmové reprosoustavy Q349(Repro 305mm-12"basový 150W RMS/250W max, 30Hz-3,5kHz, 93dB) ,Q304(Repro 165mm-6,5"středový 50W RMS/100W max, 120Hz-5kHz, 92d) a výškáč třeba Q86(50W RMS, 900Hz-17kHz, 89dB).....ale nechce si dělat nebo kupovat výhybku, tak jsem si říkal že bych dal jen kondenzátor k výškáči, popřípadně ještě k tom středobasu........ale nevím jestli ty repráky koupit 8ohm nebo 4ohm, popřípadně jak to namixovat, abych to celé přispůsobil na 4ohm

nechci ti kazit iluze ale jednou sem si koupil reprak HI SOUND a vydrzel mi rok, pak sel na reklamaci a vybral sem si raci lepsi znacku ikdyz sem doplacel... ale kdo vi... treba chytnes dobry kusy

To Natal: Byl jsem teď pryč, tak opožděně:
Je obecně oblíbený omyl, že na bedny 2*20W stačí zesilovač 2*20W a to třeba proto, že asi nikdo si doma nepouští sinusovku, ale reálnou hudbu a v ní se vyskytují krátkodobé špičky a krátkodobě je třeba bednu budit i mnohem víc než 20W a zesilovač 20W ty špičky nezahraje. Proto se na kvalitní domácí poslech používá 2*60W nebo 2*100W i když se to na první pohled nikdy nevyužije.

tak ted jsem se do toho zamotal.... neohrozi tak silnej zesik reprak??

Jistě že ano, když vytočíš volume na max a pustíš do takové soustavy 1Vpp, tak máš problém. Pokud je to na závadu, sníží se vstupní citlivost, tedy nepůjde likvidovat repráky, ale furt to bude hrát špičky.

takze pro 20W reprak bych mel mit tak 50W zesilovac a omezit ho tak na polovinu vykonnu (treba delicem pred vstupem)?? pokud to chapu dobre??

Neomezuje se výkon, ale citlivost, to je rozdíl. Ano, v praxi to může být dělič ze dvou odporů.

mohl by jsi mi jeste vysvetlit nejak strucne ten rozdil??

Natal, takova mala poznamka - kdyz mas reprak 20 Watt a pustis do nej tech jmenovitych 20 Watt, tak teda ma solidni zkresleni.... Nekdy si to zmer. Chce to meric zkresleni (napr. BK, RS, nebo WG) a velmi dobry mikrofon. Meri se to ze vzdalenosti 1 metr v akusticky komore. Takova byvala treba v budove rozhlasu v sadech na Invalidovne v Praze. Jse to tam merivavali...

EsoRimmer: Rozdíl je v tom, že když vezmeš 20W zesilovač, tak to při špičce vleze do limitace. Když vezmeš 60W zesilovač a snížíš citlivost, bude to hrát jako 20W zesilovač, ale špičky budou OK.
Ad. Reproduktory: Je to tak, 20W reproduktor na max má zkreslení, ale furt je to lepší, než limitace 20W zesilovače.

to ASD - takže chceš říct, že pokud budu chtít opravdu slyšet 200W tak budu muset mít 600W zesilovač?

Tak z toho tedy šťastný moc nejsem

Ale tak alespoň děkuji za doplnění mých znalostí

Ne, to je jenom vyfikundace pro domácí podmínky, abys nemusel kupovat 100W bedny. HiFista má 100W bedny a 100W zesilovač a poslouchá to na 20W.

ještě k té předchozí větě pro ASD - myslel jsem to slyšet 200W bez rizika limitace

Na 200W jsem to nikdy nezkoušel, to se musíš zeptat někoho zkušenějšího.

k cemu potrebujes 200W??

pepa: může to znít paradoxně, ale když si připlatíš a koupíš stavebnici zesiku třeba od aldaxu a k tomu nějaký lepší repráčky (Beyma, Seas, Vifa, Scan-Speak, Focal...) tak v závěru ušetříš. Jinak postavíš šmejd, za rok druhej šmejd, pak třetí a ve výsledku tě to vyjde dráž a budeš furt nespokojenej...

kvitko: (viz url odkaz)

Martin: Jistě, nejlepší řešení je profi zesilovač 2x100W + profi třípásmové bedny 2x100W, o tom žádná, bohužel pro studenty je to těžce dostupné, když jenom materiál včetně repráků je řádově 10 000 Kč. Proto si každý projde evolucí, že na SŠ/VŠ poslouchá šmejdy a pak teprve později půjde do kvality.

no já to beru z vlastní zkušenosti, že jsem do různejch reprobeden a zesiků během SŠ vrazil v součtu dal postupně víc jak 10 000, než mi došlo, že je lepší udělat jedny dobrý... ale jo, dneska už na to prostě koukám trochu jinak, no. na druhou stranu člověk v průběhu tý "evoluce" aspoň nasbírá zkušenosti.

ASD: pokud bych chtel zesilovac omezit na jedbu tretinu (treba 60W zesik na 40W zesik) tak bych ten delic napeti musel odelat ve stejnym pomeru?? (vstupni inpedance by byla 100Kohm tak bych tam dal odpory 33K a 66K)?? je to tak??
presneji se ptam na to jestli je omezeni vstupu umerny vyslednymu vykonnu.....?

Martin: To mas pravdu.
EsoRimmer: Ano, tak nejak, akorat misto 100 kOhm dej jenom 10 kOhm.

kdyz je vstupni odpor zesilovace 100Kohm tak proc bych mel davat 10Kohm??

Jestli mas tak vysokou vstupni impedanci, tak to beru zpet, to by se spise hodily vetsi hodnoty.

Martin, jo takhle nejak se to meri. Jen tam nevidim to zkresleni v zavislosti na vykonu. To meri pri ruznych frekvencich, obvykle pri 1 kHz a pri 10 kHz se udela sestava grafu pro ruzne vykony, jak zkresleni roste s vykonem. JInak ty merici prostory takto vypadaji. Doma to jde samozrejme dost tezko realizovat. Ono take to zarizeni na mereni je dosti nakladna sranda.

čus tak zleva:
1) - (minus)
2) +5V
3)znak sinusovka
4)T0
5)A1
6)B1
7)LD1
8)A2
9)B2
10)C2
11)D2
12)LD2
13)T1
14)T2
15)A3
16)B3
17)C3
18)D3
19)LD3
20)T3
21)A4
22)B4
23)C4
24)D4
25)LD4
26)S (buzení společného segmentu cca 20 - 150 Hz max)
27)BIN (při úrovni H jsou všechny displeje vyonuty)
28)MODE

mrkni do galerie (viz fotka v galerii)

Mohli by ste mi pomoct ako by som mohol urobit z neho voltmeter k zdroji.Mate niejaku schemu?
Dakujem

Nic jednoduchého.Na to vyráběla Tesla modul ADM2000.Připojíš 9V baterii a vstupní napětí přes dělič.

Ked je jednoduche, mohol by som ta poprosit aby si to popisal podrobnejsie (zapojenie vyvodov,atd..)
Dakujem

VIViktor: Pepa ti odpovedal,nie? Na co ti je popis vyvodov pre 4DM? Je to dekoder z BCD zo zobrazovacom LCD. Modul na volt/A meter je napr. ADM2000. Ak by si toto chcel urobit so 4DM, je to skrabanie sa v uchu okolo hlavy.

Ja myslim popis zapojenie vstupneho napetia a delica.
5V ide na vyvod 1- a 2+. Ale kde ide vstup do by som potreboval
Sorry

Po lopatě :
4DM2000 je BCD zobrazovač, áno ? Voltmetr to není.
(Čili tam zapojuj děličů kolik chceš a kam chceš.)

ADM2000 je voltmetr, áno ? Ten nemáš, tak to neřeš.

Ach jo.Ten modul je ti na nic.Musel by si postavit A/D převodník.Ten převodník by musel být v BCD kódu.Šlo by to udělat i s nějakým procesorem co v sobě už A/D převodník má a napsat si program.Ten modul je starý asi 15.let.Když k němu připojíš napětí ani se tam nic nerosvítí.Musí tam být buzení se střídou 1:1.Je to fakt drbání se přes hlavu.

Dakujem
Mam vlast este jeden displej 4DR821, ktory je v moduli.
to by som mohol pouzit ako voltmeter spolu s integ. obvodom
ICL7107.Alebo s inym?

Spis s ICL7106, 7107 je na buzeni LED displeje.

VIViktor: Takze ak mas displej, mas aj 7106? Ak ano, mas displej zaletovany v plosaku? Ak ano, tak ti drzim palce pri jeho vyberani. Ked to vsetko teda budes mat pokope, tak potom ti ostane uz iba pozhanat par halierovych suciastok (ktore bohuzial v module 4DM2000 nebudu), datasheet k 7106 a za pol dna nemas co riesit. Inak hotovy modul na tento ucel (navyse nie s konskymi rozmermi ako je ADM) a s ramikom zozenies napr. u S.O.S. za 118Sk: http://www.sos.sk/index_sk.php?str=371&artnum=E002699 , nechcel by si si usetrit pracu?

Displej mam este jeden okrem toho, ktory je v moduly.
Asi usetrim pracu a kupim s S.O.S.
Dakujem Vam vsetkym za rady.
Prijemny DEN

No vidis, a svoje tvorive usilie mozes pouzit na nieco ine . A to 4DM-ko mozes pouzit na spachanie napriklad hodin.

Este by som chcel opitat ci sa da z toho modulu z S.O.S
urobit ampermeter.
Ked chcem z toho urobit voltmeter v rozasu 20V a viac treba tam delic vsak?

Samozrejme,da sa, na A-meter potrebujes bocnik na V-meter predradnik, to meradlo s S.O.S ma citlivost 199mV, takze parametre rezistorov si uz vyratas jednoducho.

Aky bocnik pre A-meter a aky predradnik pre V-meter potrebujem?
Mohol by som TA poprosit aby si my stim pomohol?
Ti pouzivas tiez taky?
Potreboval by som to do zdroja
Dakujeeeeeeem pekne

tym Vmetrom sa mozes inspirovat napr. tu: http://skrebi.webpark.cz/eln/schema.html , Ameter je nieco obdobne, vzorceky na vypocty sa tu uz niekolkokrat objavili, tak to skus pohladat (inak maju v tom prsty pan Ohm).

Dakujem, ale ten odkaz mi neide

mas mail?

Mam viktor69@centrum.sk

Diky za e-mail

Mam zapojenie 4DM2000 ako voltmeter s prevodnikom C520....len mi posli mail a ja ti to poslem...

sorry... mail je: free.elektronika@gmail.com

zřejmě ti nezbývá jiná cesta než použít tyto optočleny a napájet OZ z nějakého izolovaného zdroje. Může to být další vinutí transformátoru, nebo spínaný měnič s vf transformátorkem.

http://www.belza.cz/audio/optozz.htm

konečně i kdyby takový lineární optočlen existoval, tak by jeho vstupní odpor byl příliš malý ne? Musel by vybudit LED diodu v optočlenu...

V této problematice se nevyznám - takže opravdu nebude jiná cesta, než si obstarat druhé galvanicky oddělené napájecí napětí a použít ty lineární optočleny + OZ? Neexistuje nějaká jiná, jednodušší alternativa? Popravdě, netrvám na absolutní linearitě optočlenu v řádu setin nebo i desetin procent.

Ano, vstupní odpor by byl taky problematický....

HCPL7800, 7820, 7840

Tak toto by bylo asi ideální řešení. Jen kdyby nebylo tak drahé (7 €/ks). Ten A/D převodník má 10 kanálů, to bych v tomhle galvanickém oddělení utopil třikrát víc peněz, než stojí samotné zařízení.

Spínané zdroje s galvanicky odděleným výstupem se dělají v integrovaném provedení, jejich cena začíná na 5 €, k tomu lineární optočleny (10 ks) á 2 € + dvacet OZ. I tak to je celkem pálka. A to chce člověk udělat jen takovou blbost, jako galvanicky oddělit vstupy.

když už se s tím takto pachtíš, nebylo by od věci dát místo nepříliš přesného A-D převodníku v mikrokontroléru nějaký lepší integrovaný, třeba 16 bitový? Dnes jsou už docela levné a stačil by ti jeden, na digitální straně bys vstupy mohl levně přepínat nějakým multiplexorem. A výstup A/D pak třeba přes SPI.

Taky možnost... a zatím ta nejlepší. Např. AD7708 má v sobě mux už integrovaný, což je celkem příjemné. Takže by pak bylo potřeba použít jen pár kousků úplně obyčejných optočlenů pro sběrnici A/D převodník <--> MCU. A pak ještě ten zdroj galvanicky odděleného napětí.

no to záleží na tom jestli chceš mít galvanicky oddělené navzájem i analogové vstupy - aby každý z nich měl svou zem.

Pokud ne, stačí ti A-D na oddělené straně(a tím pádem i pouze 1 měnič), pokud bys to naopak vyžadoval tak pro každý kanál musíš udělat galvanické oddělení a za optočleny dáš ten A-D převodník s multiplexorem.

Právě, že navzájem by to oddělené být nemuselo. Hlavně potřebuji oddělit uživatelsky připojitelné snímače od zařízení, které je na mé desce.

tak to bys žádné lineární optočleny ani nepotřeboval, to je asi nejlepší to řešení s případným sledovačem, multiplexorem a A-D převodníkem na galvanicky oddělené straně

Popiš, co to bude a jaké to má mít parametry, možná by byl zájemce o spolufinancování vývoje.

Však ta sestava mux + externí A/D převodník už žádné lineární ptočleny nepotřebuje, když galvanické oddělení bude v místě, kde je signál už plně digitální.

Sendy: Spolupráce není potřeba, mám zázemí silné firmy :D. Dělám řídicí jednotku BLDC motoru. Na celé zařízení je pohlíženo jako na simulátor leteckého dmychadla (prostě na tom hodlají simulovat tenhle typ motoru, na opravdové dmychadlo nemají). Zadavatel pak požaduje, aby si mohl k této řídicí jednotce připojovat senzory, jaké uzná za vhodné (takové, které jsou reálně v dmychadle přítomné a udávají např. informaci o tlacích v různých částech dmychadla, průtoku paliva atd.). No a tady na tom místě to má být právě galvanicky oddělené, aby snímače byly ušetřeny rušení z motoru nebo obecně z výkonové části řídicí jednotky. Co se týče parametrů, ty nejsou nijak extra definované, prostě by to mělo být schopno min. každou sekundu stihnout "ovzorkovat" všechna připojená čidla, o nic víc nejde. Absolutní přesnost není vyloženě podstatná, desetiny procenta nejsou nijak zajímavé. Důležitější aspekty jsou, aby to na desce nezabralo příliš místa a pak samozřejmě cena.

Takže popravdě na tom galvanickém oddělení není až tak co vyvíjet. Tady na foru jsem dostal několik dobrých rad/možností řešení, jednu z nich vyberu a hotovo.

Tak silná firma by si mohla koupit na každý vstup dc/dc a optoizolátor, ne ? Tohle je ovšem něco, co kolegu nezajímá, chce něco rychlejšího.

Ono je otázka, co si kdo představuje pod pojmem "silná" firma. To je dost relativní pojem. Když máš 10 bezdomovců, tak i mezi nimi najdeš jednoho, který je finančně nejsilnější a koupí krabici vína, zatímco těch 9 ostatních, finančně "slabších" prohledává koše a hledá odpadky.

far1.k: Samozřejmě jsem pro oddělení na digitální straně, nikoliv analogové a mrkni sem, to se ti bude hodit (mají spoustu typů):
http://www.analog.com/en/interface/digital-isolators/adum1301/products/product.html

Honeywell je snad silná firma...ale i tak škudlej no, moc peněz do toho dávat nechtějí. :)

ASD: Díky, to by se mohlo hodit. Jenom vyřešit, jestli bude přijatelnější koupit tenhle šváb nebo si to postavit z obyč. optočlenů + OZ a já nevím co dalšího by bylo potřeba.

Pouzivame ho v praci, ale osobne jsem s nim nic nezkousel, takze prispevek do tmy

jo, uplne do temnot... si to budu muset vyzkouset sam...

Je to uzpusobene pro cteni pod mikroskopem s fluorescencni lampou.

A v domácích podmínkách? I v případě že bych měl něco zainvestovat...

Vždy to jde přečíst s lupou a vhodným úhlem nasvícení.

profici pouzivaji mikroskop, amateri se zrakem lisky bystrousky museji vystacit kapesni lupou

Počkej, až v Bruseli odhlasujou, že všechny smd i brouci budou značený brajlovým písmem

například OZ TS912 je typu rail-to rail - může zpracovat signály od záporného do kladného napájecího napětí bez omezení na vstupu i výstupu.

Ale tvoje otázka je dost obecná, pošli sem schéma, možná nebude ani TS912 potřeba a stačí ti LM358

na peltierův článek tě vyjde levněji starší PC zdroj, který ti těch 12 V 8,5 A také dodá.

schéma právě teprve navrhuju - takže by stačil obyčejný např. ten TS912 nebo LM358 a napájet ho z +12V/zem ? (Na výstupu by nebylo potřeba víc jak 10V)

PC zdroj se mi moc nehodí, i když by byl možná nejjednodušší

Zdroj je OK a docela bych si tipnul, že ti jako OZ bude stačit LM393, napájení 0 a 12V.

Tady (viz url odkaz)

Díky moc, toho distributora sem ještě neznal.

Naprosto nečekaně se to měří odporovým děličem, a střídavé pomocí MTN, nebo kapacitní dělič + voltmetr, třeba ES. Při experimentech někdy hrubě kulovým jiskřištěm.

No jo, odporovy delic, ale ten bude kolosalni, to bude 10x vetsi nez ten zdroj ... mozna jeste vetsi... A taky to bude chtit hafo izolatorku na ktery se ty odpory pripevni. Cely dopoledne jsem googloval a nic jsem kloudnyho nenasel kulovy jiskriste mi neprijde moc presny. Matne si vzpominam, ze existuje nebo existovalo neco cemu se rikalo elektrostaticky voltmetr. Ale jak to presne fgunguje netusim. Kdybych to mel aspon s cim scejchovat, tak bych to meril na primarni vstupni strane. Pousti se do toho ss napajeni a odhadujeme podle nejasnych informaci ze to ma prevod asi 1:10,000 teda ze na kazdy vstupni volt to dava 10 kV na vystupu. Jenze by to chtelo overit tuhle informaci. Nejak zmerit ...

http://www.ezu.cz/index.php?u=/metrologie/&a=ArticleDisplay

http://www.ezu.cz/index.php?u=/vybaveni-laboratori/vyblab-metrologie/&id=vyb_lab_elekt orstaticky_voltmetr

Spíš se optat v Běchovicích, tam si s bleskama a hromama hrajou furt. Dělič na 400kV jsem viděl, byla to keramická tyč s háčky, na nich byly do šroubovice montované odpory a to celé bylo ve válci s olejem, asi tak 2m dlouhém.

elektrostatický voltmetr je v podstatě kondenzátor který se natáčí působením elektrického pole. Nemá žádný příkon a funguje na kV. Stupnice je ale nelineární.

ten elektrostaticky voltmetr by se mi libil vic nez ta keramicka tyc. A Bechovice zkusim, ale to bude asi chtit osobne ....

http://danyk.wz.cz/vn_metr.html