ow, 23.10.2010 13:15:28
Externími obvody realizující funkci logaritmus.
jan16, 23.10.2010 13:16:46
Děkuji za vysvětlení, už to chápu.
Nebo použít obvod LM3915
jan16, 23.10.2010 14:00:33
hobbyrobot.cz: Na LM3915 jsem se NEPTAL. Vyměníš-li mi ty A277D za LM3915, tak to potom beru.
Ivoš, 23.10.2010 19:16:00
buď se musí ubrat ledky, používalo se tak 5 až 7 a pak to má jakoby log. průběh nebo to řešit externě s oz...
ow, 23.10.2010 22:28:03
jan16: Ještě můžeš zvážit nákup 3x LM339 + asi 13 odporů a tam si uděláš průběh jaký chceš.
Hill, 23.10.2010 22:48:11
V Condoru byl zapojený indikátor tak, že některé výstupy z A277D jsou spojené paralelně a vyvedené vždy jen na jednu LEDku, těch je pak jen 7. Vlastně se tím víckrát zalomí charakteristika tak, že je decibelové dělení rovnoměrnější.
Schéma je tady:
http://www.elektroworld.info/modules.php?name=Downloads&d_op=search&query= (kdyby byla v adrese mezera, tak ji vymaž).
Případně můžeš před A277D v lineárním režimu, t.j. se všemi 12 LEDkami zařadit A281D jako logaritmický detektor (poměrně přesně aproximuje decibelový průběh napětí na výstupu v rozsahu nejméně 46dB), výstupní napětí zesílit na potřebnou úroveň operákem a klidně zkaskádovat dva kousky A227D, pak ti vyjde řada 24 LEDek po 2dB.
To zapojení z Condora ale bohatě vyhovuje, používám totiž logaritmické indikátory jak s BA6822 (2x12 LED, VU stupnice), tak s AN6884 (1x5 LED, VU stupnice). A těch 5 LEDek v praxi stačí taky.
jan16, 24.10.2010 00:39:55
Ivoš: To "krácení" LEDek jsem už někde viděl, ale nenapadlo mě, že to slouží k tomuto účelu.
Hill: Na ten odkaz co jsi mi poslal se nemůžu dostat. Já bych byl ale raději pro řešení zachovat 12ks LED, a doplnit to o logaritmický zesilovač na vstup. Jak ale udělat ten logaritmizátor na vstup? Co jsme tak zběžně hledal zapojení, našel jsem operák s diodou ve zpětné vazbě. Kde se v tomhle bere logritmus nevím, ale dejme tomu že to tak funguje. Jak potm určím, kolik dB mám na jednu LEDku? Když bych třeba chtěl 5dB/LED nebo 3dB/LED, jak podle toho lze postavit na míru ten logaritmizátor?
jan16, 24.10.2010 00:42:11
LM3915 a AN6884 se jako řešení sice taky nabízí, ale já tu mám těch A277D tak 10ks, a je mi líto je nevyužít. Nutnost logaritmického zesilovače na vstupu mě od toho neodradí. Předpokládám, že se jedná jen o obyčejný operák s pár věcmi okolo.
ow, 24.10.2010 10:41:32
jan16: Ten logaritmus se bere právě z té diody. Konkrétní hodnoty si musíš vypočítat popřípadě vysimulovat.
jan16, 24.10.2010 11:45:32
ow, tvoje odpovědi mi připadají zbytečné. Nechceš li poradit nebo něco vysvětlit, nepiš.
Hill, Ivoš: Jak bych měl teda postupovat při návrhu logaritmického zesilovače?
hopkins, 24.10.2010 13:45:03
ow, 24.10.2010 13:45:34
jan16: Všechno už bylo vysvětleno a dál už není moc radit co, zvládneš to za jeden večer v simulačním software.
1) Vyhledáš ve starých katalozích nebo změříš kolik voltů má A277D krok.
2) Vypočítáš nebo změříš jak se projeví změna o 3/5 dB na vstupu logaritmátoru následně na výstupu.
3) z 1) a 2) spočítáš potřebné zesílení (zeslabení) mezi logaritmátorem a A277D.
4) Vhodně přizpůsobíš offsety.
Záležitosti jako posunování offsetu s OZ a zesilovač s OZ jistě znáš.
http://slaboproud.sweb.cz/elt2/stranky1/elt030.htm
jan16, 24.10.2010 14:42:24
promiňtě mi mé reakce, ale když se zeptám, kde se bere logaritmus v diodě, a odpovíte mi že v diodě, tak jak to z mého pohledu vypadá?
TL441 je moc pěkná věc, ale proč by na to nestačil operák?
Tu stránku co jsi mi poslal (ow) jsem již našel. Ale není mi jasné, co v tom vzorci (pro zapojení s diodou) znamená ten proud I0 (í nula).
ow, 24.10.2010 15:25:42
Tak to zkusíme formulovat jinak: Logaritmický zesilovač je založen na nelineárním chování polovodičového přechodu PN, které je ve své určité části blízké matematické funkci logaritmus.
I0 by mělo být závěrný proud diody.
jan16, 24.10.2010 15:45:30
Ivoš, 24.10.2010 16:52:22
Hill, 24.10.2010 17:13:29
To, cos naměřil, je v příliš hrubém měřítku, důležité je to koleno charakteristiky od 0V do asi 0,6V v propustném směru, v jeho chrupavce se skrývá ten logaritmus.
Jinak to zapojení z německého fóra se podle další diskuse dobře osvědčilo (s TL082 a rychlými spínacími diodami).
Pokud bys použil zapojení jiné, tak offset není v určitém rozsahu problém vykompenzovat změnou referenčních napětí na pinech 3 a 16 A277.
mi-ro, 24.10.2010 19:23:31
Zesilovač AZK 220 to má vymyšlený a hotový. Je tam MAA748 + A277 a ve zpětný vazbě poměrně složitý člen složený z diod a odporů. Schéma mám ale nevím jak ho sem vložit. Třeba ho někde najdete.
jan16, 24.10.2010 20:01:36
Schéma od A220 jsem sehnal. Ty horda diod s těmi odpory vypadá, že bude aproximace nějaké funkce, s nejvyšší pravděpodobností toho logaritmu. Nkědy to shcéma projdu podrobněji, a pokusím se tam něco pochopit.
Hill, 24.10.2010 22:35:09
Nehledej charakteristiku s logaritmickými tabulkami v ruce, v podstatě stačí se jí přiblížit v rozsahu nějakých -33dB pro rozsvícení první LEDky (máš jich přece 12, po 3dB to je akorát) až po poslední, která bude indikovat vše, co je nula a víc. Jestli se přiblížíš s krokem 4dB rozsahu od -44dB, už se ti může stát, že připojením některých zdrojů signálu tu (nebo ty) nejnižší nezhasneš.
Jde jen o správnou volbu rozsahu vstupních úrovní a nejvyšší možné úrovně.